59 Co 123/2024-51 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně rozvedl manželství účastníků uzavřené dne , datum, obřadem , adresa, , jméno FO, a sv. , právnická osoba, na , adresa, (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl soud I. stupně ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v , adresa, , jméno FO, a sv. , právnická osoba, na , adresa, , u obou manželů se jedná o první manželství, za trvání manželství se narodil nezletilý syn , jméno FO, dne , datum, a nezletilý syn , jméno FO, dne , datum, , poměry k nezletilým synům pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, a , sp. zn., , který nabyl právní moci dne , datum, . Tímto rozsudkem byli oba nezletilí synové svěřeni do střídavé péče obou rodičů. Manželé spolu fakticky již delší dobu (déle jak 6 měsíců) nežijí, nehospodaří, intimně se nestýkají. Manželství je dlouhodobě v trvalé krizi, která je zapříčiněna zcela zásadními rozdíly povah obou manželů, jejich odlišným zájmy, rozdílnými pohledy na vedení společné rodinné domácnosti, na trávení volného času s tím, že ač si to manželka odmítala připustit manželé se vzájemně odcizili, manželství je trvale a hluboce rozvráceno a není možné očekávat obnovení manželského soužití. S ohledem na tento skutkový závěr dospěl soud I. stupně k právnímu závěru, že byly naplněny podmínky ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Není současně naplněn žádný z předpokladů podle § 755 odst. 2 o. z., pro které by soud manželství rozvést nemohl, a nelze ani jednoho z manželů nutit, aby v manželství setrval proti své vůli.3. Proti rozsudku soudu I. stupně podala manželka odvolání, v němž zdůraznila, že s , Anonymizováno, manželství nesouhlasí, protože není pravdou, že by jejich manželství bylo hluboce rozvráceno a nebylo by možné očekávat obnovení manželského soužití. Jejich soužití nebylo vždy zcela bezproblémové, ale vždy drobné problémy ustáli a je přesvědčena, že i v daném případě je možné tento vztah obnovit. Obě děti rozhodnutí manžela velmi těžce snášejí, domnívá se proto, že by i kvůli dětem měli v manželství pokračovat. Manžel sám uvedl, že se nejedná o vážný vztah s paní , jméno FO, , je to pouze krátkodobé, je to kolegyně z práce. To, že manžel již delší dobu se necítil v manželství dobře a manželství udržoval kvůli synům, není pravdou. Tuto verzi uvedl manžel až u soudu, předtím toto nikdy neřekl. Celých jedenáct let si manžel nikdy na vedení domácnosti a na její výchovu dětí nestěžoval. V jejich společném domě se pravidelně stýkají a ani jejich soužití není rozvráceno tak, jak je uvedeno v rozsudku. Myslí si, že si manžel, tak jako v minulosti, tento svůj krok ještě rozmyslí, a manželství by tak v budoucnu mohlo fungovat., právnická osoba, odvolání manželky se manžel vyjádřil tak, že jejich manželství je dlouhodobě nefunkční, neexistuje zde jakákoliv možnost pro obnovu soužití manželů. Manžel nemůže uvěřit tvrzenému překvapení manželky, kdy tato tvrdí, že poprvé až u soudu uslyšela, že se manžel v manželství necítil dobře. Minimálně skutečnost, že manžel již v březnu 2023 podal návrh na rozvod, musela manželku upozornit na fakt, že manželství účastníků řízení zkrátka není v pořádku. O fungujícím manželském soužití pak nesvědčí ani příjezdy policie, přestupková řízení či trestní , Anonymizováno, , která vzájemný vztah manželů v minulosti provázela a bohužel nadále provází. Manželka ve svém odvolání dále poukazuje na fakt, že manželé spolu nadále žijí ve společném domě. V této souvislosti je třeba opakovaně dovysvětlit, že manželé mají ve střídavé péči společné nezletilé syny, kteří prozatím trvale žijí ve společném rodinném domě a manžel se do tohoto domu vrací pouze na dny, kdy má syny ve své péči. Ani v těchto dnech však nežijí s manželkou, netvoří společnou domácnost, nehospodaří spolu, intimně se nestýkají. Pouze ve společném domě pečují o společné děti. Manželé spolu již dlouho netvoří manželské společenství s tím, že manžel ho zjevně obnovovat nechce. Proto navrhuje, aby odvolací soud rozsudek osudu I. stupně potvrdil.5. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario, § 395 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“, a contrario), a obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a dospěl ke správným skutkovým zjištěním, na která lze pro stručnost odkázat. Zejména lze souhlasit se skutkovým závěrem soudu I. stupně, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. To vyplývá především z výpovědí manžela, který opakovaně uvedl, že manželství nefunguje, manželé spolu intimně nežijí, nehospodaří, netráví spolu volný čas. Tento stav trvá nejpozději od března 2023, kdy manžel podal návrh na rozvod manželství. Manžel rovněž jednoznačně vyloučil možnost obnovení manželského soužití. Skutečnost, že manželství v současné době nefunguje, potvrdila i manželka, která však má na rozdíl od manžela za to, že manželské soužití je možné obnovit. Soud I. stupně přihlédl i k příčině rozvratu manželství, za kterou lze považovat zcela odlišné názory účastníků na společné soužití.7. U odvolacího jednání manželé prohlásili, že od rozhodnutí soudu I. stupně se nic nezměnilo, manželé manželské soužití neobnovili. Manžel setrval na svém stanovisku, že nehodlá manželské soužití obnovit. Manželka uvedla, že by s rozvodem manželství souhlasila pouze za předpokladu, že by děti byly svěřeny do její výlučné péče. Ani u odvolacího soudu tedy nedoznal skutkový stav zjištěný soudem I. stupně žádné změny, přičemž lze uzavřít, že manželství není funkční více než jeden rok a s ohledem na neměnný postoj manžela nelze obnovení manželského soužití očekávat.8. Na skutková zjištění navazuje správný právní závěr soudu I. stupně, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství účastníků dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, manželé spolu ve smyslu § 758 o. z. nežijí a manžel zjevně manželské společenství obnovit nechce. Na tom nemění nic ani to, že se manželka domnívá, že manželské soužití obnovit lze. Obnovení manželského soužití není možné bez společné vůle obou manželů, která ke dni rozhodnutí odvolacího soudu neexistuje. Současně byla splněna i podmínka dle § 755 odst. 3 o. z., tedy existence pravomocného rozhodnutí opatrovnického soudu o úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků pro dobu po rozvodu manželství.9. Žádný z účastníků netvrdil, ani se z obsahu spisu nepodává, že by zde byly okolnosti vylučující rozvod manželství ve smyslu § 755 odst. 2 o. z. Takovou skutečností není ani to, že „děti rozhodnutí manžela velmi těžce snášejí“, jak uvádí manželka v odvolání. Obecně lze konstatovat, že žádné dítě nenese lehce rozvod manželství svých rodičů. Aby byla splněna podmínka dle § 755 odst. 2 písm. a) o. z., pro kterou by nebylo možné manželství rozvést, musel by být rozvod manželství v rozporu se zájmem nezletilých, který je dán zvláštními důvody. Žádné zvláštní důvody však manželka netvrdí, ani z obsahu spisu nevyplývají.10. Odvolací soud shledal rozsudek soudu I. stupně věcně správným, a proto jej potvrdil dle § 219 o. s. ř.11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když odvolací soud neshledal žádné okolnosti pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků.