59 Co 151/2024-68 — Krajský soud v Brně

1. Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Uherském , adresa, (dále jen „soud I. stupně“) byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k pozemku , Anonymizováno, ostatní plocha a pozemku , Anonymizováno, vše v katastrálním území a obci , Anonymizováno, , jméno FO, (výrok I) a žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši , Anonymizováno, Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované (výrok II).2. Podle podstatné části odůvodnění napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k nemovitostem popsaným ve výroku rozsudku (dále jen „Nemovitosti“), neboť právní předchůdkyně žalované – , jméno FO, uzavřela s žalobkyní dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k Nemovitostem na žalobkyni. Dle vzájemné dohody žalobkyně a , jméno FO, nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva na katastru nemovitostí. , jméno FO, následně dne , datum, uzavřela ohledně týchž Nemovitostí darovací smlouvu, kterou darovala Nemovitosti žalované. Po podání návrhu na vklad byla žalovaná zapsána jako vlastník Nemovitostí v katastru nemovitostí. Právní předchůdkyně žalované , jméno FO, uzavřela darovací smlouvu se žalovanou, ačkoliv nebyla oprávněna k převodu vlastnického práva k nemovitostem, nebyla v době uzavření darovací smlouvy vlastníkem věci, žalované nesvědčí ochrana dobrověrného nabyvatele dle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když převod nebyl úplatný a současně žalovaná nebyla v dobré víře, neboť je příbuznou osobou statutárního orgánu žalobce. Žalobkyně spatřovala naléhavý právní zájem na požadovaném určení v nesouladu zapsaného stavu v katastru nemovitostí se skutečným právním stavem. Soud I. stupně zjistil, že dle kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi , jméno FO, jako prodávajícím a žalobkyní jako kupujícím, nebyl doposud podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a že právní předchůdkyně žalované jako dárkyně bezplatně převedla vlastnické právo k Nemovitostem na žalovanou jako obdarovanou, přičemž v katastru nemovitostí je zapsána jako vlastník Nemovitostí žalovaná s právními účinky vkladu k , datum, dle darovací smlouvy ze dne , datum, . Při právním posouzení věci soud I. stupně konstatoval, že ačkoliv byla mezi právní předchůdkyní žalované a žalobkyní uzavřena kupní smlouva dne , datum, , žalobkyně mohla nabýt vlastnické právo převodem dle § 1105 o. z. až zápisem do katastru nemovitostí s účinky ke dni podání návrhu na vklad. Nebyl-li ke dni vyhlášení rozhodnutí podán návrh na vklad vlastnického práva podle uzavřené kupní smlouvy, nemohla žalobkyně doposud vlastnické právo nabýt a rovněž je předčasné dle § 1100 odst. 2 o. z. posuzovat, zda žalovaná byla či nebyla v dobré víře, neboť žádné právo nebylo zapsáno do katastru nemovitostí jako druhé v pořadí a nedošlo tedy ke konkurenci práv. Žalobkyně je sice věcně aktivně legitimovaná ve vztahu k žalované jako zapsanému vlastníku věci, má naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř., když určované právo má být zaznamenáno do katastru, avšak její žaloba je nedůvodná, a proto ji soud v celém rozsahu zamítl. Namítala-li žalobkyně, že žalované nesvědčí námitka dobrověrného nabyvatele dle § 984 odst. 1 o. z., je tato argumentace předčasná, neboť žalobkyně doposud neprokázala skutečnosti (podání návrhu na vklad vlastnického práva), na základě kterých by se vlastníkem nemovité věci mohla stát ona, od nichž odvozuje nesoulad zapsaného stavu se skutečným právním stavem. Úspěšné žalované přiznal soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , Anonymizováno, Kč sestávající z částky , Anonymizováno, Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.3. Citovaný rozsudek soudu I. stupně, a to v celém rozsahu, napadla žalobkyně odvoláním, neboť je přesvědčena, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a dále z důvodu uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., tj. že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobkyně setrvala na tom, že se na základě kupní smlouvy, kterou uzavřela s , jméno FO, , stala vlastníkem Nemovitostí, ačkoliv nebyl po vzájemné dohodě smluvních stran doposud podán návrh na vklad převodu vlastnického práva k Nemovitostem na žalobkyni. V mezidobí , jméno FO, neoprávněně v rozporu s dohodou se žalobkyní uzavřela darovací smlouvu ze dne , datum, , na základě které převedla Nemovitosti na žalovanou. K tomuto právnímu jednání nebyla , jméno FO, oprávněna, a to vzhledem k již dříve uzavřené kupní smlouvě ve prospěch žalobkyně. Nadto žalobkyně s poukazem na ustanovení § 984 o. z. tvrdila, že , jméno FO, nebyla v době uzavření darovací smlouvy vlastníkem předmětných nemovitostí, tudíž žalovaná nemůže požívat ochrany materiální publicity ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z., neboť nenabyla Nemovitosti úplatně. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná je příbuznou osobou statutárního orgánu žalobkyně, proto si musela být vědoma skutečnosti, že zde existuje uzavřená kupní smlouva mezi žalobkyní a , jméno FO, . Není proto naplněna ani podmínka dobré víry ve smyslu ustanovení § 984 odst. 1 o. z. Soud I. stupně neprovedl důkazy svědeckou výpovědí , jméno FO, a výpovědí účastníků. Předmětné důkazní návrhy by prokázaly absenci dobré víry jak u žalované, tak , jméno FO, . Soud však návrh na doplnění dokazování bezdůvodně zamítl. Současně soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, tj. že , jméno FO, fakticky mohla převést vlastnické právo na žalovanou. Žalobkyně má za to, že rozsudek soudu I. stupně trpí zásadní vadou, a proto je třeba jej zrušit a vrátit věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že stav evidovaný v katastru nemovitostí stran vlastnictví žalobou dotčených nemovitostí odpovídá stavu skutečnému a tento je zcela po právu. Žalovaná řádně nabyla Nemovitosti na základě řádného a platného nabývacího titulu – darovací smlouvy ze dne , datum, , jíž žalovaná jakožto obdarovaná uzavřela se svou sestrou , jméno FO, , jakožto dárcem. Žalobkyně naopak není vlastníkem dotčených Nemovitostí. Vzhledem k tomu, že doposud nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy ze dne , datum, , nestala se žalobkyně vlastníkem předmětných nemovitostí. Nemůže tedy obstát argument, že původní vlastník nebyl v době uzavření darovací smlouvy vlastníkem Nemovitostí. Žalovaná se zcela ztotožňuje názorem soudu I. stupně, že pokud nebyl podán návrh na vklad vlastnického práva podle uzavřené kupní smlouvy, nemohla zkrátka žalobkyně vlastnické právo nabýt. Nad rámec toho žalovaná opakovaně sporuje, že by měla v době uzavření darovací smlouvy a podání návrhu na vklad dle ní do katastru nemovitostí povědomí o kupní smlouvě, kdy o této se dozvěděla až v průběhu vkladového řízení – zápis poznámky spornosti iniciované žalobkyní. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně a přiznal jí náklady odvolacího řízení.5. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.), kdy jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), a obsahuje způsobilé odvolací důvody, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, vycházel přitom jak ze shodných skutkových tvrzení účastníků, tak z důkazů, které byly řádně provedeny. Správně zjištěný skutkový stav byl následně podřazen pod příslušné právní normy a rovněž právní hodnocení soudu I. stupně považuje odvolací soud za přiléhavé. Pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně, se kterým se plně ztotožňuje.7. Lze souhlasit se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť tvrdí, že je vlastníkem Nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí, přičemž není v katastru nemovitostí jako vlastník zapsána. Jiným způsobem, než žalobou určovací nemůže žalobkyně docílit nápravy. Shledání naléhavého zájmu na požadovaném určení je podmínkou, aby se soud mohl žalobou věcně zabývat, nikoliv důvodem pro vyhovění žalobě.8. Aby mohla být žalobkyně se svou žalobou úspěšn