15 Co 115/2025-179 — Krajský soud v Brně

1. Výše uvedeným usnesením rozhodl soud I. stupně tak, že nařídil soudní prodej zástavy, a to- jednotky č. , Anonymizováno, , rozestavěné jednotky, vymezené v: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , jiná st., LV č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , s podílem na společných částech nemovitosti o velikosti , Anonymizováno, ,- jednotky č. , Anonymizováno, , rozestavěné jednotky, vymezené v: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , jiná st., LV č. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , s podílem na společných částech nemovitosti o velikosti , Anonymizováno, ,to vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , Anonymizováno, a LV č. , Anonymizováno, , vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , pro pohledávku zástavního věřitele ve výši , Anonymizováno, Kč, smluvních úroků ve výši , Anonymizováno, Kč, smluvních úroků ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení, smluvních úroků z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , Anonymizováno, Kč od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, Kč, smluvních úroků z prodlení ze smluvní pokuty v souhrnné výši , Anonymizováno, Kč ve výši , Anonymizováno, % ročně od , datum, do zaplacení a pro náklady tohoto řízení. Své rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil tím, že „zástavní věřitel přesvědčivě doložil existenci zajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o investičním úvěru ze dne , datum, , doložil existenci zástavního práva vzniklého na základě zástavní smlouvy ze dne , datum, a doložil aktuálním výpisem z katastru nemovitostí kdo je zástavním dlužníkem. Své námitky ohledně probíhajícího trestního řízení, k obsahu či platnosti smluvních ujednání nebo k existenci zástavy může zástavní dlužník uplatnit v druhé fázi řízení o soudním zástavy poté, co podá zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu prodejem zástavy. Soud proto návrhu zástavního věřitele v celém rozsahu vyhověl“.2. Proti tomuto rozhodnutí podali prostřednictvím svého právního zástupce odvolání zástavní dlužníci. Ti mají za to, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci dále, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním; dále namítají, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a v neposlední řadě podle nich dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti a důkazy, které doposud nebyly uplatněny. V této souvislosti jednak namítají, že nejsou naplněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy, neboť zástavní právo zástavního věřitele neexistuje, když bylo zřízeno protiprávním jednáním zástavce. K tomu uvádějí, že zástavní právo je zajišťovací instrument, kterým se zajišťuje primárně právo k plnění a pokud by primární právo bylo sjednáno neplatně, nebo v situaci, kdy toto primární jednání je stiženo trestným činem, což je právní vadou samo o sobě k platnosti primárního závazkového vztahu, pak ani sekundární závazkový vztah, zajišťující primární závazkový vztah, nemohl být sjednán platně. V této souvislosti poukazují již na jejich první vyjádření před soudem I. stupně k návrhu na nařízení prodeje zástavy. Smlouva o investičním úvěru, je stižena absolutní neplatností (resp. zdánlivostí), když je v rozporu s veřejným pořádkem, a je tak dle názoru odvolatelů absolutně neplatná i smlouva o zřízení zástavního práva, neboť zástavní právo je akcesorické k závazku, k němuž je zástavní právo zřízeno. Neexistuje-li proto platně závazek, nemůže vzniknout platně ani zástavní právo. K prokázání této skutečnosti zástavní dlužnicí navrhli vyžádat důkazy ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství , Anonymizováno, , pod sp. zn. , Anonymizováno, . Tyto důkazy ale soud I. stupně neprovedl. Řízení je tak dle názoru zástavních dlužníků zatíženo vadou, neboť okolnost, zda je sekundární zajišťovací právní vztah vázán na právní jednání, které nese znaky trestného činu, je okolností, jenž by na rozhodnutí soudu I. stupně měla vliv. Pokud soud I. stupně jejich návrhu na provedení důkazů nevyhověl, důkazní řízení neprovedl, zatížil toto řízení vadou, která má za následek nesprávné skutkové i právní závěry. Dále zástavní dlužníci jako odvolatelé uvádějí, že je třeba vzít potaz, že pohledávka věřitele je řešena v insolvenčním řízení, kde má nastat jeho uspokojení, nebo nejméně dílčí uspokojení a nařízení prodeje zástavy za této situace je předčasné, což před soudem I. stupně také namítli. I z tohoto důvodu považují nařízení prodeje zástavy za předčasné. S ohledem na vše uvedené, zástavní dlužníci navrhují, aby na základě jejich odvolání odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že návrh zástavního věřitele se zamítá. Dále navrhují, aby bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že zástavní věřitel bude zavázán k úhradě nákladů zástavních dlužníků před soudy obou stupňů.3. K odvolání zástavních dlužníků se vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce též zástavní věřitelka. Ta považuje rozhodnutí soudu I. stupně o nařízení soudního prodeje zástavy za věcně a právně správné, a proto navrhuje, aby bylo toto rozhodnutí odvolacím soudem potvrzeno v celém rozsahu.4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání zástavních dlužníků není důvodné.5. Projednávanou věc je třeba s ohledem na den uzavření zástavní smlouvy , datum, posuzovat podle ustanovení § 1309 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Řízení o soudním prodeji zástavy bylo zahájeno dne , datum, , postupuje se v něm tedy podle ustanovení § 353 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. (dále jen „z.ř.s“).6. Podle ustanovení § 354 z.ř.s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.7. Podle ustanovení § 355 z.ř.s. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.8. Podle ustanovení § 356 z.ř.s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.9. Podle ustanovení § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.10. Podle ustanovení § 358 odst. 3 z.ř.s. podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.11. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017 (které v podstatě shrnuje ustálenou judikaturu v těchto věcech) vyplývá, že „soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy není „sporem“ či „nesporem“ a nejde ani o řízení nalézací, ani o řízení vykonávací (exekuční). Jde o zvláštní typ řízení před soudem, jehož smyslem je dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může (by se mohl) uspokojit zástavní věřitel. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s