15 Co 222/2024-77 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 929,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě kterého byl žalované dodáván plyn do odběrného místa (, adresa, ) a že žalovaná neplnila povinnosti podle této smlouvy. Předmětem řízení učinila 4 dílčí pohledávky vůči žalobkyni. První pohledávka představovala částku 15 856,90 Kč s příslušenstvím, která se odvíjela od nezaplacené ceny dodaného plynu v období od , datum, do , datum, , včetně smluvní pokuty 100 Kč za prodlení se zaplacením záloh. Druhá pohledávka představovala částku 14 272,90 Kč s příslušenstvím, která se odvíjela od nezaplacené ceny plynu v období od , datum, do , datum, , včetně smluvní pokuty 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh na dodávky plynu a se zaplacením předcházející faktury. Třetí pohledávka představovala částku 100 Kč z titulu smluvní pokuty za nezaplacení faktury žalobkyně, variabilní symbol , var. symbol, . Čtvrtá pohledávka představovala částku 4 000 Kč z titulu smluvní pokuty v souvislosti s odstoupením žalobkyně od smlouvy z důvodu porušení platebních povinností žalované. K tomu žalobkyně tvrdila, že podle smlouvy měla žalovaná platit smluvní pokutu ve výši 800 Kč měsíčně pokrývající náhradu škody, která žalobkyni vznikla v souvislosti s odstoupením od smlouvy pro porušení platební povinnosti ze strany žalované a tím, že žalovaná neodebrala nasmlouvané množství plynu. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu za každý měsíc od , datum, do , datum, , tedy za 5 měsíců celkem 4 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud I. stupně u jednání dne , datum, provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a poté rozhodl rozsudkem č. j. 12 C 154/2024-43, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 30 929,80 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 15 856,90 Kč od , datum, do zaplacení a z částky 14 972,90 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu ohledně uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč (výrok II.) a žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 527 Kč (výrok III.). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud I. stupně dospěl k závěru, že první tři dílčí pohledávky byly žalovány důvodně, když žalobkyně prokázala uzavření smluvního vztahu s žalovanou; dospěl tedy k závěru, že žaloba je důvodná co do zaplacení ceny za odebraný plyn a za smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s placením záloh (faktur). Žalobu však zamítl co do zaplacení smluvní pokuty 4 000 Kč za porušení povinnosti žalované odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě. Zde dospěl k závěru, že k ujednání o smluvní pokutě nelze přihlížet pro jeho nepřiměřenou a zneužívající povahu, když žalovaná smlouvu uzavřela jako spotřebitel. V této souvislosti zmínil, že prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě byl na žalovanou vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy, přičemž žalobkyně sama ve smlouvě omezována (sankcionována) nijak nebyla. Měl tedy za to, že ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele. Jako druhý důvod, proč nebylo možné této dílčí pohledávce žalobkyně vyhovět, soud I. stupně zmínil, že ujednání ve smlouvě týkající se této smluvní pokuty bylo nepřehledné, když text týkající se smluvní pokuty je zahrnut ve smlouvě na straně označené 1/2 do odstavce s názvem „ostatní ujednání“, takže lze snadno přehlédnout, že v tomto odstavci je zakotvena smluvní pokuta, za co a v jaké výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a převážně procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 77 %.4. Proti tomuto rozsudku podala odvolání pouze žalobkyně, a to jen do zamítavého výroku II. a závislého výroku III. o náhradě nákladů řízení. Nesouhlasila s tím, že jí nebyla přiznána smluvní pokuta 4 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy z důvodů na straně žalované. Měla za to, že soud I. stupně pominul veškeré reciproční sankce, které postihují žalobkyni v případě porušení jejích povinností. Měla rovněž za to, že ujednání o smluvní pokutě není nepřehledné. Za nesprávný považovala závěr soudu o tom, že ujednání o smluvní pokutě mělo být umístěno v části smlouvy nazvané „ostatní ujednání“, když ve skutečnosti bylo toto ujednání umístěno v části nazvané „smluvní sankce“. Poukázala rovněž na to, že ujednání o smluvní pokutě se nacházejí na první straně smlouvy označené jako 1/2.5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila a zůstala pasivní i v průběhu odvolacího řízení.6. Odvolací soud doplnil dokazování jen jediným důkazem, a to stranou 1/2 Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, , když z obsahu spisu vyplynulo, že soud I. stupně dokazování provedl jen stranou 2/2 této smlouvy (č. l. 7), nikoli celou smlouvu (strana 1/2 této smlouvy nebyla zřejmě omylem zažurnalizována do spisu a nacházela se volně ve spise mezi stejnopisy dalších listin). Z této první strany smlouvy odvolací soud vzal za prokázané, že obsahuje smluvní ujednání nazvané jako „smluvní sankce“. Dle druhé věty tohoto ujednání bylo sjednáno, že: „Zákazník je povinen uhradit , Anonymizováno, pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kat. Domácnost či 4 000 Kč pro kat. Maloodběratel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od , Anonymizováno, do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti, a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany , Anonymizováno, ), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany , Anonymizováno, , nebo (iii) učiní bez souhlasu , Anonymizováno, či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle Smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena; za takovýto projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď Smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele“.7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o.s.ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.10. Odvolací soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě 800 Kč měsíčně pro případ nedodržení trvání smlouvy je neplatné podle shora citovaného ust. § 588 občanského zákoníku, a to pro rozpor s citovaným ust. § 1811 občanského zákoníku, dle kterého veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí být jasná a srozumitelná. V tomto konkrétním případě forma smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, je značně matoucí. V této souvislosti je třeba zmínit zejména vzhled smlouvy, kdy ujednání o smluvní pokutě je obsaženo na straně 1/2 smlouvy, která však vizuálně vzbuzuje dojem obchodních podmínek. Nelze si pak nevšimnout samotné formulace smluvního ujednání, když ujednání je obsaženo ve velice dlouhém souvětí, kdy se jedná o nepřehledný a složitě formulovaný text. To vše v porovnání se stranou 2/2 smlouvy, která je vizuálně koncipována přehledně a která vzbuzuje dojem, že vše podstatné je v právě na této straně označené číslem 2/2, která je podepsána oběma účastníky. Konečně je třeba v této souvislosti zmínit i drobné písmo, které je použito v textu celé smlouvy. Všechny tyto okolnosti dle odvolacího soudu vzbuzují dojem, že smlouva byla záměrně koncipována tak, aby průměrnému spotřebiteli ujednání o smluvní pokutě uniklo. Z těchto důvodů smluvní ujednání o smluvní pokutě nesplňuje požadavky stanovené zákonem (§ 1811 odst. 1 občanského zákoníku). Proto odvolací soud dospěl k závěru, že soud I. stupně rozhodl věcně správně, pokud žalobu v této části (ohledně dílčí pohledávky č. 4) zamítl. Z těchto důvodů odvolací soud podle § 219 o.s.ř. napadený výrok II. rozsudku soudu I. stupně potvrdil; rovněž pak potvrdil i závislý výrok o náhradě nákladů řízení, když soud I. stupně správně vypočetl poměr úspěchu obou účastníků i výši náhrady nákladů převážně procesně úspěšné žalobkyně (výrok I. tohoto rozsudku