17 Co 183/2024-151 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal náhrady škody, která mu měla vzniknout dne 6. 9. 2022 kolem 11. hodiny dopoledne poškozením jeho motorového vozidla , název, r. z. , SPZ, najetí na vyvrácený obrubník zasahující do krajnice vozovky silnice III. třídy č. , název, v katastru obce , adresa, správě žalované, při jízdě ve směru z obce , adresa, do obce , adresa, , při níž v témže okamžiku projížděl v protisměru traktor s návěsem a kdy se žalobce při najetí na obrubník snažil zabránit hrozícímu nebezpečnějšímu střetu svého vozidla s tímto protijedoucím vozidlem.2. Soud prvního stupně rozhodl o podané žalobě shora označeným rozsudkem, jímž žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve částce 21 405,43 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.). Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že ke škodě na vozidle žalobce skutečně došlo najetím na vyvrácený obrubník ležící při pravé krajnici vozovky ve tvrzeném směru jízdy žalobce. Průběh škodní události potvrdil svědek , jméno FO, , spolujezdec žalobce, jehož výpověď byla soudem hodnocena jako věrohodná. Soud prvního stupně sice kvalifikoval vyvrácený obrubník jako závadu ve sjízdnosti ve smyslu zákona o pozemních komunikacích, z dokazování však dále vyplynulo, že závada vznikla krátce před nehodou, nebyla nahlášena ani zjištěna při pravidelných kontrolách komunikace. Soud konstatoval, že po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby prováděla kontrolu předmětné komunikace nepřetržitě. Žalovaná prokázala, že řádně vykonávala správu komunikace, včetně pravidelných prohlídek, a že nebylo v jejích možnostech závadu včas zjistit a odstranit. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná se z objektivní odpovědnosti podle § 27 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích úspěšně liberovala. Zároveň nebylo shledáno žádné porušení právní povinnosti žalované ve smyslu občanského zákoníku, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody. Žaloba byla proto zamítnuta v celém rozsahu.3. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu odvoláním z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Odvolání odůvodnil zejména tím, že soud prvního stupně nesprávně posoudil naplnění liberačního důvodu. Namítá, že technické provedení obrubníků bylo dlouhodobě nevhodné, což dokládal fotografiemi, ze kterých je patrné, že obrubníky byly povysunuty, některé chyběly nebo byly volně loženy mimo své původní místo. Tvrdí, že takový stav nemohl vzniknout pouze v důsledku jeho nehody, ale svědčí o dlouhodobé závadě, kterou žalovaná mohla a měla zjistit při pravidelných kontrolách. Dále žalobce poukazuje na vnitřní rozpornost odůvodnění rozsudku, kdy soud na jedné straně konstatuje, že žalovaná prováděla pravidelné prohlídky, a na straně druhé připouští, že k liberaci nepostačuje pouze prokázání těchto kontrol. Liberační důvody představují výjimku z objektivní odpovědnosti a měly by být aplikovány pouze ve výjimečných případech. V dané věci podle žalobce žalovaná neprokázala, že nebylo v jejích možnostech závadu odstranit nebo na ni upozornit. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobci požadovanou částku s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení.4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že přesto, že se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně o tom, že neporušil žádnou právní povinnost, je nadále přesvědčena o tom, že se nehodě ze strany žalobce dalo zabránit, jestliže by přizpůsobil při vědomí, že v daném dni v daném úseku jezdí zemědělské stroje, jízdu po pozemní komunikaci, což zjevně neučinil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že obrubník byl vyvrácen až krátce před nehodou, což potvrdil i svědek , jméno FO, . Navíc tohoto svědka žalobce navrhl vyslechnout až v pokročilé fázi řízení, kdy se řízení nevyvíjelo podle jeho představ. Fotografie ze 7. 3. 2023 podle žalované nemají vypovídací hodnotu k události z 6. 9. 2022. Žalovaná pravidelně provádí prohlídky komunikací, má zřízen systém hlášení závad a v daném případě nebyla na závadu upozorněna. Podle žalované si soud prvního stupně neprotiřečí, pokud na straně jednu hovoří o realizování zákonných prohlídek komunikace a na druhou stranu o tom, že jen zákonné prohlídky nestačí. Zdůraznila, že spravuje přes 4000 km komunikací a není v jejích silách reagovat na závady vzniklé bezprostředně před nehodou. K námitce ohledně technického provedení obrubníků uvedla, že se jedná o domněnku žalobce, která nebyla prokázána. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobci uložil povinnost nahradit jí náklady odvolacího řízení.5. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání žalobce bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů, jakož i řízení jemu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.6. V posuzované věci tvoří předmět řízení nárok žalobce na náhradu majetkové újmy na jeho osobním motorovém vozidle vzniklé v souvislosti s najetím tohoto vozidla na vyvrácený obrubník ležící a zasahující do krajnice vozovky v obci , adresa, , tvořící závadu ve sjízdnosti komunikace ve správě žalované, k čemuž došlo dne 6.9.2022.7. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl v posuzované věci dokazování v dostatečném rozsahu a skutková zjištění, z nichž vycházel, jsou zcela správná a úplná. Právní posouzení věci odpovídá aplikaci příslušných ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zejm. jeho § 26 odst. 6 a § 27 odst. 2 a 6 (dále jen „ZPK), prováděcí vyhlášky ZPK č. 104/1997 Sb., jakož i občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., zejm. jeho § 2900, § 2910 a § 2911 (dále jen o. z.). Soud prvního stupně správně kvalifikoval vyvrácený obrubník jako závadu ve sjízdnosti, avšak zároveň správně a v souladu s ustálenou judikaturou, kterou cituje, dovodil, že žalovaná se z objektivní odpovědnosti podle § 27 odst. 2 ZPK úspěšně liberovala. Taktéž nelze shledat spravedlivé důvody, na základě nichž by bylo možné po žalované požadovat, aby prováděla kontrolu předmětné komunikace nepřetržitě. Na straně žalované taktéž nelze dovodit ani porušení žádné prevenční právní povinnosti z pohledu obecné odpovědnosti za škodu v režimu občanského zákoníku, prokázala-li provádění pravidelných kontrol ve smyslu citované prováděcí vyhlášky k ZPK, kterýžto postup při zkoumání odpovědnosti vlastníka či správce pozemní komunikace za škodu ve spojitosti se závadou ve sjízdnosti v minulosti dovodila judikatura soudů vyšších stupňů (srov. soudem prvního stupně přiléhavě citovaný rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Co 1621/2020).8. Odvolací námitky žalobce směřující proti naplnění liberačního důvodu z hlediska objektivní odpovědnosti za škodu ve smyslu zákona o pozemních komunikacích nebyly podloženy relevantními důkazy. Žalobce neprokázal, že závada existovala již delší dobu před nehodou, ani že žalovaná měla možnost ji zjistit při pravidelných kontrolách, které si žalovaná prokázala předloženými přehledy o pravidelných kontrolách. Fotografie předložené žalobcem a pořízené několik měsíců po události nejsou způsobilé prokázat stav komunikace v rozhodné době. Rovněž nebylo prokázáno, že technické provedení obrubníků bylo dlouhodobě nevhodné, jak tvrdil žalobce. Pokud žalobce v řízení tvrdil, že stav předmětné komunikace byl havarijní, toto tvrzení nebylo v řízení žalobcem předloženými fotografiemi prokázáno, kdy fotografie z doby nehody zachycují toliko závadu spočívající ve vyvrácených obrubnících při krajnici, nicméně asfaltový povrch vozovky v celé její šíři je bez jakýchkoli zjevných poruch, které by bránily v bezpečném projetí. Z fotografií nelze seznat, že obrubníky lemující krajnici vozovky, z nichž se jeden v době nehody vyvrátil do vozovky, byly uloženy toliko v hlíně, jak žalobce uváděl. Pokud byl žalobce poučen soudem prvního stupně, že neshledává z předložených fotografií tvrzený havarijní stav vozovky, a byl vyzván, aby navrhl další důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení, žádný další relevantní návrh na doplnění dokazování v řízení neučinil.9. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná vykonávala správu komunikace řádně, včetně pravidelných prohlídek, a že nebylo v jejích možnostech závadu ve sjízdnosti, která se musela na místě objevit krátce před vznikem nehody a nebyla hlášena, patrně v souvislosti s provozem zemědělské techniky (traktorů s návěsy, které při předchozí cestě opačným směrem míjely v protisměru vozidlo řízené žalobcem, s nímž jel jako spolujezdec svědek , jméno FO, ), včas zjistit, odstranit či na ni upozornit. Žalovaná jako správkyně předmětné komunikace se tedy z objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou žalobci závadou ve sjízdnosti li