18 Co 208/2024-141 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v , adresa, (dále rovněž „soud prvního stupně“ či „soud“) žalovanému uložil povinnost vyklidit prostory, část budovy, , adresa, , rodinný dům, jenž je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , Anonymizováno, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , Anonymizováno, , okres , Anonymizováno, , a to konkrétně části půdy této budovy, a to část nadzemního podlaží této budovy v rozsahu , Anonymizováno, m3 v bezprostřední blízkosti zdířky elektrického napětí, dále střechy této budovy a stožáru této budovy, se svými věcmi sestávajícími z přijímací a vysílací antény, kabelových svodů, záložní baterie koncového telekomunikačního zařízení, modemu, zdroje připojení na vnitřní elektrické rozvody, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Dále soud žalovanému uložil zaplatit každému z žalobců na náhradě nákladů řízení , částka, Kč, k rukám , Jméno advokátky, , do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobci jsou vlastníky nemovitosti označené ve výroku rozsudku a žalovaný užívá část jejich nemovitosti bez právního důvodu, neboť nájemní smlouva uzavřená v minulosti mezi účastníky byla řádně vypovězena a výpovědní doba uplynula ke konci roku , Anonymizováno, . Žalovaný se následně žalobami domáhal určení, že je mezi účastníky dán nájemní vztah a přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu, obě žaloby byly neúspěšné. Žalovaný dobrovolně zařízení umístěné v prostorách žalobců nevyklidil, a proto jej žalobci vyzvali, aby tak učinil do , datum, , což ani po této výzvě neučinil. Žalovaný se naopak domáhal vyvlastnění práva odpovídajícího věcnému břemeni, přičemž tento návrh byl Městským úřadem , adresa, zamítnut a odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo také zamítnuto. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že pro rozhodnutími v dané věci není relevantní skutečnost, že žalovaný podal správní žalobu, neboť v současnosti nadále užívá část nemovitosti žalobců bez právního důvodu. Legitimizovat užívání nemovitosti žalobců nemůže ani skutečnost, že žalovaný za užívání platil nájemné. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud nemovitost žalobců ani po výzvě nevyklidil, soud žalobě na vyklizení ve smyslu ust. § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „OZ“), jako zcela důvodné vyhověl.3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, že bude žaloba zamítnuta a jemu přiznána náhrada nákladů řízení, případně bude rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítl, že dne , datum, podal ke Krajskému soudu v Brně správní žalobu, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí , Anonymizováno, kraje, odboru , Anonymizováno, , ze dne , datum, , kterým krajský úřad odmítl jeho odvolání proti rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebního a životního prostředí, oddělení stavební úřad, ze dne , datum, , kterým byla zamítnuta jeho žádost o vyvlastnění podaná dne , datum, , která se týkala vyvlastnění práva odpovídající věcnému břemenu k prostoru o objemu , Anonymizováno, m³ umístěnému v půdním prostoru rodinného domu žalobců. Řízení o správní žalobě je vedeno u Krajského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce zdůraznil, že odstranění telekomunikačního zařízení z nemovitosti žalobců by vedlo k nevratným škodám nejen na straně žalovaného, ale současně by došlo k přerušení internetového připojení nezanedbatelné části obyvatel několika obcí, které zásobuje internetovým připojením, jedná se o více než , Anonymizováno, odběratelů. Předmětné telekomunikační zařízení není možno umístit na jinou budovu než budovu žalobců, neboť všechny ostatní budovy jsou nevhodné buď výškou, anebo průchodu signálu brání stromy, případně okolní terén. Je tak přesvědčen, že veřejný zájem na zachování stávajícího internetového připojení zde převažuje nad soukromým zájmem žalobců. O podání správní žaloby žalovaný informoval soud prvního stupně při jednání dne , datum, . Považuje za nesporné, že otázka, která je aktuálně řešena v řízení o správní žalobě, tedy zejména otázka vyvlastnění práva odpovídající věcnému břemeni k předmětu vyvlastnění, má zásadní význam pro rozhodnutí v této věci. Samotný soud prvního stupně v rozsudku uvedl, že není oprávněn posoudit otázku práva vyvlastnění ve smyslu zákona o elektronických komunikací, přesto však nevyčkal rozhodnutí Krajského soudu v Brně o správní žalobě a vydal rozsudek ve věci samé. Žalobce má za to, že tím, že soud prvního stupně nepřerušil předmětné řízení do doby, než bude rozhodnuto o správní žalobě, zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále žalovaný namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku v rozhodnutí o nákladech řízení s tím, že soud nedostatečně specifikoval jednotlivé úkony právní služby učiněné advokátem žalobců.4. Žalovaní ve vyjádření k odvolání navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně s tím, že odvolání je nedůvodné. Jednání žalovaného považují za nepoctivé, nečestné a zneužívající právo, dochází dlouhodobě k porušování jejich práva na ochranu vlastnictví a ochranu soukromí. Uvedli, že žalovaný opakovaně uvádí, že by odstranění telekomunikačního zařízení z jejich nemovitosti vedlo k nezvratným škodám nejen na jeho straně, ale také na straně odběratelů, kterým poskytuje internetové připojení. Těmito tvrzeními se zabýval správní orgán, který rozhodoval o žádosti žalovaného o vyvlastnění části jejich nemovité věcí, žalovanému se nepodařilo prokázat veřejný zájem k vyvlastnění části majetku žalobců. V tomto řízení soud neřešil otázku veřejného zájmu o vyvlastnění majetku, nýbrž to, zda žalovaný užívá část jejich nemovité věci bez právního důvodu. Soud provedl všechny důkazy, kterými byla tato skutečnost prokázána bez jakýchkoliv pochybností, z těchto důkazů učinil správná skutková zjištění, která po právní stránce správně posoudil. Soud nezatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nýbrž zcela po právu zamítl návrh žalovaného na přerušení řízení. Tento postup žalovaného byl zvolen pouze z toho důvodu, aby mohl i nadále bez právního důvodu užívat část jejich nemovité věci a obohacovat se na jejich úkor. Právní řád sice nezakazuje při aplikaci opravného prostředku užít banketní formu, ale pokud se děje opakovaně, že příslušný rozhodující orgán vyzývá k doplnění odůvodnění tohoto odvolání, jedná se zcela jistě o zneužívání práva vedoucí k průtahům v řízení a faktické nevymahatelnosti práva a spravedlnosti. Tento postup využíval žalovaný ve všech dosud vedených řízení před soudy a správními orgány. Soudu prvního stupně nelze vytknout žádné pochybení, důvodná není ani námitka žalovaného o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Soud vycházel z návrhu žalobců o výčtu provedených úkonů právní služby a polemika o účelnosti úkonu další porady s klienty je zcela lichá.5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“) po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobami k tomu oprávněnými (§ 201 o. s. ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, při jednání přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle ust. § 1040 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Z důkazů provedených soudem prvního stupně, uvedených v odůvodnění napadeného rozsudku, dospěl odvolací soud, s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), k závěru, že soud prvního stupně zjistil náležitě skutkový stav věci, když z jednotlivých provedených důkazů učinil správná zjištění a vyvodil z nich správné skutkové hodnocení věci. Takto zjištěný skutkový stav věci posoudil podle příslušných zákonných ustanovení. Na jeho správné hodnocení žalobci uplatněného nároku odvolací soud pro stručnost odkazuje do odůvodnění napadeného rozsudku.8. Z obsahu spisu se podává, že žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že nájemní vztah založený smlouvou z , datum, trvá, byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , (stejně jako v dalším žalobou uplatněném nároku na určení, že mezi žalobcem a žalovanými trvá nájemní vztah založený nájemní smlouvou uzavřenou dne , datum, , ve znění dodatku č. 1. k nájemní smlouvě ze dne , datum, , se shodným předmětem nájmu). K důvodům zamítnutí uvedených žalobních nároků lze v podrobnostech odkázat do označených rozhodnutí. Žalovaný se rovněž žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď žalovaných jako pronajímatele ze dne , datum, je neoprávněná. Žalobu v této věci vzal žalobce v celém