27 Co 2/2024-199 — Krajský soud v Brně

1. V řízení zahájeném 13. 8. 2019 domáhal se žalobce (, právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO , IČO žalobce B, ) po žalovaném zaplacení částky 302 882,83 Kč s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč) a smluvní pokuty ve výši 49 042,91 Kč. K tomu uvedl, že na základě smlouvy o poskytování logistických služeb uzavřené 1. 3. 2018 poskytoval žalovanému logistické a skladovací služby do 28. 8. 2018, kdy byla smlouva ukončena výpovědí z jeho (žalobcovy) strany. Cenu poskytnutých služeb žalovanému vyúčtoval fakturami se sjednanou třicetidenní lhůtou splatnosti (čl. 3 odst. 3.2 smlouvy). Fakturované částky sestávají ze sjednané paušální odměny a ceny za služby poskytnuté nad rámec paušálu dle ceníku logistických služeb (čl. 3 odst. 3.1 smlouvy). Žalovaný neuhradil fakturu č. 201810035 splatnou 12. 7. 2018 na částku 87 505,99 Kč, fakturu č. 201810036 splatnou 12. 7. 2018 na částku 104 785,76 Kč, na fakturu č. 201810055 splatnou 6. 9. 2018 na částku 37 602,57 Kč žalovaný uhradil dne 9. 11. 2018 pouze 20 000 Kč, dále zůstala zcela neuhrazena faktura č.201810062 splatná 30. 9. 2018 na částku 39 140,48 Kč a faktura č. 201810064 splatná 18. 10. 2018 na částku 53 848,03 Kč. V souladu s čl. 3 odst. 3.4 smlouvy žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,05 % z dlužné fakturované částky za každý den prodlení, a to od data následujícího po datu splatnosti jednotlivých faktur do 27. 6. 2019 (sepis žaloby). Následně žalobce dodal, že ze strany žalovaného došlo k uznání dluh jednak odsouhlasením vystavených faktur, včetně celkové výše dlužné částky a dále částečnou platbou na fakturu č. 201810055.2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy o poskytování logistických služeb dne 1. 3. 2018, namítl však, že z čl. 3 odst. 3.1 smlouvy neplyne nárok žalobce na účtování víceprací nad rámec sjednané paušální odměny, na kterou má žalobce nárok v případě řádného poskytnutí sjednaných služeb. Nadto žalobce netvrdil a neprokázal, zda vůbec a jaké služby žalovanému poskytl. Při prvním jednání ve věci žalovaný dále (bez jakéhokoliv bližšího upřesnění) namítl, že sporuje řádné provedení služeb i víceprací.3. Následně žalobce v podrobném doplnění žaloby přesně specifikoval, co bylo součástí sjednaného měsíčního paušálu ve výši 30 100 Kč bez DPH, tj. 36 421 Kč vč. DPH (čl. 3 odst. 3.1 smlouvy + příloha č. 1) a doplnil, jaké další konkrétní činnosti a služby pro žalovaného provedl a v jakém rozsahu nad rámec sjednaného paušálu. V dalším doplnění žaloby sdělil, že otázka víceprací a jejich úhrady byla řešena na schůzce v sídle žalobce 25. 5. 2018, které se zúčastnil jednatel žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnankyně žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a za žalovaného jednatel , tituly před jménem, , jméno FO, , paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . Na schůzce byl žalovaný rovněž seznámen s ceníkem mimořádných úkonů nad rámec smluvních ujednání z 1. 6. 2017 a byla dohodnuta: i) hodinová sazba za vícepráce, ii) dělení nákladů za vícepráce mezi žalovaného a společnost , Anonymizováno, , iii) úhrada víceprací za březen 2018 (tj. ponížení o 50 % ) a iv) účtování víceprací za duben a květen 2018. Z mailové komunikace mezi účastníky jednoznačně vyplývá, že žalobce nevyúčtoval 50 % vícenákladů vzniklých v měsíci březnu 2018 na žádost žalovaného (a s ohledem na předpokládanou budoucí dlouhodobou spolupráci) a vícenáklady za duben a květen 2018 žalovaný nijak nerozporoval, jednatel žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, vzal uvedené skutečnosti na vědomí. Nadto fakturu za březen obsahující i 50 % vícenákladů (účtovaných shodným způsobem jako i v následujících fakturách) žalovaný bez jakýchkoliv námitek uhradil. Žalobce zdůraznil, že veškeré vícepráce vznikly z důvodů na straně žalovaného, čehož si byl žalovaný vědom, jak ostatně dokládá emailová komunikace. Vzhledem k tomu, že žalovaný nikdy dříve dlužné částky nerozporoval, považuje žalobce jeho nynější obranu za zcela účelovou, vedenou snahou vyhnout se platbě jeho závazků.4. Žalovaný nadále setrval na svých obecných námitkách, že žalobce neprokázal ani oprávněnost svého nároku na účtování sjednaného měsíčního paušálu ani důvodnost fakturace víceprací.5. Soud prvního stupně ve věci provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy a výslechy jednatele žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, a pracovnici žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .6. Odvoláním napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 302 882,83 Kč s 9% úroky z prodlení z částky 192 291,75 Kč od 13. 7. 2018 do zaplacení, z částky 17 602,57 Kč od 7. 9. 2018 do 8. 11. 2018, z částky 39 140,48 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení a z částky 53 848,03 Kč od 19. 10. 2018 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a smluvní pokutu 46 274,34 Kč (I. výrok). Žalobu zamítl co do smluvní pokuty ve výši 2 768,57 Kč (II. výrok). Dále žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 269 194,40 Kč (II. výrok – správně měl být III. výrok, pozn. odvol. soudu). V odůvodnění uvedl podrobná skutková zjištění z provedených důkazů a konstatoval, že neprováděl dokazování výslechy dalších navržených svědků (zaměstnanců a brigádníků, žalobce), neboť by to nepřispělo k objasnění věci a jednalo by se o nehospodárné dokazování. Dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování logistických služeb, kterou posoudil jako smlouvu smíšenou (§ 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), neboť obsahovala závazek žalobce poskytovat žalovanému služby spočívající v převzetí věcí (zboží) a tyto věci uložit a opatrovat a žalovaný se naproti tomu zavázal hradit skladné (§ 2415 a násl. o. z. – smlouva o skladování), závazek žalobce kompletovat krabičky se zbožím žalovaného (smlouva o dílo – § 2586 a násl o. z.) a následně odesílat zkompletované krabičky zákazníkům žalovaného (smlouva zasílatelská dle § 2471 a násl. o. z.). Naproti tomu se žalovaný zavázal platit za poskytnuté služby sjednaný měsíční paušál 30 100 Kč bez DPH (viz čl. 3 a příloha č. 1 smlouvy). Žalobce řádně splnil své závazky a vyúčtoval žalovanému odměnu zahrnující sjednaný paušál a dohodnuté vícenáklady. V příloze č. 1 smlouvy se účastníci dohodli, že pokud bude překročen měsíční paušál, zavazuje se žalovaný uhradit žalobci dle vyúčtování poměrově zásilky nad sjednaný paušál. Na schůzce 25. 5. 2018 byly prokazatelně oběma účastníky odsouhlaseny i vícenáklady, které vznikly nejen žalovanému, ale i společnosti , Anonymizováno, Činnosti nad rámec sjednaného paušálu tedy žalobce vyúčtoval žalovanému v souladu se smlouvou a v souladu se závěry schůzky účastníků z května 2018, dle ceníku žalobce (ceník mimořádných úkonů nad rámec smluvních ujednání z 1. 6. 2017), přičemž z důvodu předpokládané dlouhodobé spolupráce účastníků žalobce poskytl žalovanému 50% slevu na vícepráce za březen 2018 a tuto fakturu, tedy sjednaný paušál i 50 % vícenákladů, žalovaný řádně uhradil. Následně však již žalovaný nezaplatil faktury za duben a květen 2018, za měsíc červen zaplatil pouze sjednaný paušál a skladová místa nad rámec alokace. Za měsíc červenec pak zaplatil pouze částku 20 000 Kč a za srpen 2018 již ničeho. V řízení bylo prokázáno, že nejen v průběhu smluvního vztahu, ale i po jeho ukončení, jednatel žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, opakovaně požadoval po žalobci slevu z ceny za logistické služby. Poskytnuté služby však nikdy nereklamoval a na závěr spolupráce vyjádřil poděkování za poskytnuté služby. Je tedy nepochybné, že cena za poskytnuté logistické a další sjednané služby byla žalovanému jednoznačně známa, jejich provedení ani rozsah žalovaný nikdy nerozporoval (nereklamoval) s tím, že by snad faktury byly vystaveny neoprávněně v rozporu se smlouvou či dalším ujednáním. Soud podotkl, že platební morálka žalovaného, pokud jde o platby jednotlivých faktur, byla zcela nahodilá a postrádala jakékoliv logické zdůvodnění. Zcela nevyjasněno pak ze strany žalovaného zůstalo, proč neuhradil alespoň sjednaný měsíční paušál, který byl vzhledem k objemu zboží přijatého žalobcem od žalovaného ke skladování a k dalším poskytnutým službám zcela podceněn. Soud podotkl, že při uzavírání smlouvy smluvní strany zjevně nepočítaly s takovým objemem zboží. Žalobě proto v celém rozsahu vyhověl co do požadavku na zaplacení ceny logistických služeb ve výši 302 882,83 Kč s příslušenstvím (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Důvodný shledal i nárok na smluvní pokutu sjednanou v čl. 3 odst. 3.4 smlouvy, nicméně po přepočtu její výše dospěl k závěru, že smluvní pokuta činí 46 274,34 Kč, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a co do částky 2 768,57 Kč smluvní pokutu zamítl. Výši smluvní pokuty posoudil jako zcela přiměřenou (§ 2051 o. z.). Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobci, který měl ve sporu neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za uhrazený soudní poplatek za žal