35 C 6/2021-172 — Krajský soud v Brně

1. Žalobou podanou dne 3. 12. 2021 se žalobce domáhal vydání výše uvedeného pozemku. K odůvodnění žaloby uvedl, že předmětným rozhodnutím bylo rozhodnuto o nevydání tohoto pozemku pro překážku dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání“), neboť pozemek je částečně zastavěn a částečně bezprostředně související a nezbytně nutný k užívání staveb ve vlastnictví třetích osob. Tato zastavěnost má spočívat v zastavění pozemní komunikací a sklepy. S takovým hodnocením věci správním orgánem žalobce nesouhlasil a cítil se jím dotčen na svých právech, neboť v případě pozemní komunikace se jedná o účelovou komunikaci, která není stavbou ve smyslu občanskoprávním. Jedná se pouze o štěrkové a dlážděné plochy, tedy o zpracování povrchu. K tomu dále žalobce vytkl správnímu orgánu, že se nezabýval tím, zda je předmětná účelová komunikace využívána pro veřejnou potřebu či nikoliv. K zastavěnosti předmětného pozemku sklepy uvedl, že se jedná o stavby, které postavil žalobce a které nejsou ve vlastnictví třetích osob. I pokud by se v případě sklepů jednalo o samostatné nemovité věci ve vlastnictví třetích osob, tak jejich podzemní část není překážkou vydání (ta se navíc z většinové části nachází na pozemku p. č. , číslo, který byl žalobci vydán) a jejich nadzemní část zasahuje pouze malou část daného pozemku. Označení celého pozemku za zastavěný nebo nezbytně nutný k užívání staveb nemůže dle názoru žalobce obstát. Dodal, že s vydáním předmětného pozemku žalobci souhlasí i vlastníci pozemků p. č. st. , číslo, , které jsou předmětným pozemkem zcela obklopeny. Odkázal na zásadu ex favore restitutionis.2. Další účastník řízení navrhl zamítnutí žaloby s tím, že rozhodnutí správního orgánu je věcně správné, a odkázal na jeho odůvodnění. Zdůraznil, že podstatné je, že předmětný pozemek je bezprostředně související a nezbytně nutný k užívání staveb ve vlastnictví třetích osob. Souhlas vlastníků pozemků p. č. st. , číslo, nemůže mít vliv na posouzení otázky vydání či nevydání předmětného pozemku. Ve vyjádření ze dne , datum, další účastník řízení uvedl, že se v případě sklepu na pozemku p. č. , číslo, jedná o součást stavby původního pivovaru.3. Správní orgán navrhl zamítnutí žaloby z důvodů uvedených v odůvodnění rozhodnutí. Upozornil, že geometrický plán nebyl realizován v katastru nemovitostí v části týkající se oddělení pozemku p. č. , číslo, z pozemku p. č. , číslo, , a proto je třeba v žalobním petitu odkázat na oddělovací geometrický plán. Pozemní komunikace, která se nachází na předmětném pozemku, je asfaltová, není tedy pravdou, jak uvedl žalobce v žalobě, že se jedná o štěrkové a dlážděné plochy. Dle názoru správního orgánu nejde ani o účelovou komunikaci, ale o místní komunikaci, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Sklep č. 1 se nachází pod pozemky více vlastníků a na základě tohoto zjištění dospěl správní orgán k závěru, že se nemůže jednat o součást pozemku, neboť v takovém případě by každá část sklepu připadala jinému vlastníkovi. Nevydání předmětného pozemku zajišťuje přístup do sklepa č. 1 a č. 3. Plocha nacházející se nad sklepem č. 1 však nebyla žalobci vydána z důvodu, že se jedná o plochu bezprostředně související a nezbytně nutnou k provozu přilehlé stavby třetí osoby. Totéž platí o ploše nacházející se u vchodu do sklepa č. 3, když samotný sklep do nevydaného pozemku nezasahuje. Co se týče vlastnictví předmětných sklepů, pak správní orgán nemohl rozhodnout spor o jejich vlastnictví, avšak k rozhodnutí mu stačilo zjištění, že sklepy nejsou ve vlastnictví státu ani oprávněné osoby. Sklepy byly v době přechodu areálu na stát propojeny nadzemní stavbou bývalého pivovaru, šlo o pivovarské sklepy a spolu s celým areálem pivovaru byly převzaty státem. Pozdější oddělení těchto sklepů, které mohlo mít za následek vznik samostatných staveb, může být předmětem soudního sporu o určení vlastnictví, avšak nemůže být řešeno v rámci restitučního řízení dle zákona o majetkovém vyrovnání. Co se týče souhlasu vlastníků pozemků p. č. st. , číslo, pak rozpory mezi jednotlivými vyjádřeními se správní orgán zabýval již v napadeném rozhodnutí. Pokud by nebyla část pozemku, pod kterou se nachází sklepní prostory, současně plochou nezbytně nutnou k užívání povrchové stavby třetí osoby, byla by tato část pozemku žalobci pravděpodobně vydána. Jiná je situace u části sklepa, která vystupuje na povrch, zde se jedná o povrchovou zastavěnost a správní orgán zohlednil i nutnost přístupu vlastníka do sklepa, tedy plochu nezbytně nutnou k užívání stavby.4. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , bylo řízení k návrhu účastníků přerušeno dle § 110 o.s.ř. a o pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, Poté bylo k návrhu žalobce vyčkáváno na vyhotovení geometrického plánu.5. Žalobce podáním doručeným soudu dne , datum, , které bylo následně doplněno podáním doručeným soudu dne , datum, , navrhl změnu žaloby. Soud navrhovanou změnu spočívající v doplnění eventuálního petitu připustil usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, . Nově se tak žalobce v případě nevyhovění primárnímu petitu domáhal vydání pozemků p. č. , číslo, , vše v k. ú. , adresa, , tak jak jsou vymezeny geometrickým plánem pro rozdělení pozemků č. , číslo, ze dne , datum, , vyhotoveným Ing. , jméno FO, .6. Dle obsahu zaslaného správního spisu , právnická osoba, , Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, sp. zn. , spisová značka, , byla výzva dle § 9 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání doručena , právnická osoba, dne , datum, . Výzva byla tudíž povinné osobě doručena včas, ve lhůtě 12 měsíců od účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání (tedy ve lhůtě do 2. 1. 2014). Povinná osoba neuzavřela ve lhůtě 6 měsíců od doručení výzvy dle § 9 odst. 2 zákona o majetkovém vyrovnání s osobou oprávněnou dohodu o vydání předmětné zemědělské nemovitosti. Oprávněná osoba následně podala k pozemkovému úřadu návrh na zahájení řízení o vydání zemědělských nemovitostí dle § 9 odst. 6 zákona o majetkovém vyrovnání, který byl úřadu doručen dne 3. 2. 2014. Návrh byl učiněn včas ve lhůtě 6 měsíců po uplynutí lhůty dle § 9 odst. 2 zákona o majetkovém vyrovnání.7. Dle obsahu zaslaného správního spisu , právnická osoba, , Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj, sp. zn. , spisová značka, , bylo rozhodnutí o nevydání předmětného pozemku žalobci doručeno dne 5. 10. 2021, z čehož vyplývá, že žaloba podaná dne 3. 12. 2021 byla podána včas ve lhůtě do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí (§ 247 odst. 1 o.s.ř.).8. Ohledně toho, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání a další účastník řízení povinnou osobou ve smyslu § 4 zákona o majetkovém vyrovnání soud přebírá závěry správního orgánu a odkazuje na ně (§ 250e odst. 2 o.s.ř.), přičemž ani žádný z účastníků řízení dané skutečnosti nijak nerozporoval. K přechodu nemovitosti na stát došlo ve dnech 1. 10. 1948 a 29. 12. 1948 (jednalo se původně o více pozemků), čímž je splněna podmínka rozhodného období (datovaného od 25. února 1948 do 1. ledna 1990), a pozemky byly odňaty postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, a to bez vyplacení náhrady, čímž je splněna podmínka skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám dle § 5 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. I k těmto závěrům odkazuje soud na závěry správního orgánu (§ 250e odst. 2 o.s.ř.).9. Dle potvrzení právní kontinuity ze dne 16. 5. 2013 a 26. 11. 2013 je žalobce totožný se subjektem „Kreuzherrn zu Prag“.10. V knihovní vložce č. 334 moravských zemských desek byly ve prospěch žalobce v katastrálním území , adresa, zapsány mj. pozemky PK p. č. , číslo11. Ze srovnávacího sestavení parcel č. , číslo, ze dne , datum, se podává, že současný pozemek p. č. , číslo, vznikl z pozemků PK p. č. , číslo12. , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby, ve sdělení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , č. j. , číslo jednací, , uvedl, že pozemek p. č. , číslo, je přístupovým pozemkem k pozemkům p. č. st. , číslo, , které jsou v soukromém vlastnictví, a tyto pozemky se nachází uvnitř pozemku p. č. , číslo, .13. Ze zápisu z místního šetření správního orgánu konaného dne , datum, se podává, že z pozemku PK p. č. st. , číslo, vznikla mj. část pozemku p. č. , číslo, . Na této části pozemku se nachází dlážděná plocha před stavbami, schodiště ke sklepním prostorám, opěrná zeď, vodoměrná šachta, travnatý svah a odkládací nezpevněná plocha za stavbami. Část pozemku tvoří také cesta podél staveb, která slouží jako přístup k dalším pozemkům. Z pozemku PK p. č. , číslo, vznikla mj. část pozemku p. č. , číslo, , která je zarostlá dřevinami a část je tvořena travnatou plochu okolo staveb. Z pozemku PK p. č. , číslo, vznikla mj. část pozemku p. č., Anonymizováno, , číslo, , která tvoří travnatou plochu okolo staveb. Z pozemku PK p. č. ,