38 Co 64/2025-108 — Krajský soud v Brně

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 6.692 Kč, b) zákonný úrok z prodlení z částky 6.392 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % , c) částku 4.624 Kč, d) zákonný úrok z prodlení z částky 4.324 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 %, e) částku 2.462 Kč, f) zákonný úrok z prodlení z částky 2.162 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.452 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Výrokem III. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka v zákonné lhůtě odvolání a namítl, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Rozsudek považuje žalovaný také za nepřezkoumatelný. Uvedl, že dle jeho názoru nejsou splněny zákonné předpoklady pro to, aby vůbec žalobci vznikl nárok na úhradu příspěvku za porušení povinnosti mít v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona č. 168/1999 Sb., kdy výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný namítl, že žádná výzva nebyla žalovanému nikdy doručena. Žalobce nedoložil v řízení žádný důkaz, že by byla byť jediná výzva žalovanému doručena, když pouhé odeslání písemnosti nepovažuje žalovaný za dostačující, kdy osobě neznámého pobytu nelze doručovat fikcí. Žalovaný má proto za to, že nárok žalobci vůbec nevznikl. Rovněž v řízení před soudem I. stupně žalovaný nedoložil nejpodstatnější skutečnost, a to, zda byl vůbec žalovaný vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, přičemž soud I. stupně na tyto okolnosti sám zcela rezignoval, a naopak obdržel vyjádření odboru registru vozidel, podle kterého vyplývá, že žalovaný není k žádnému vozidlu v České republice registrován. Rovněž žalovaný namítl, že rozhodnutí je absolutně nepřezkoumatelné, když jedinou argumentaci soud I. stupně opírá o ust. § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 v platném znění, kdy citované ustanovení v platném a účinném znění v době potenciálního vzniku nároku až do zrušení zákonného předpisu upravovalo odvod do fondu zábrany škod. Ustanovení nemá obsah, na který soud I. stupně odkazuje, a činí rozhodnutí rozporným. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.3. Žalobce v písemném vyjádření navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného s tím, že ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. zakládá povinnost žalobce výzvu k úhradě příspěvku toliko odeslat. Případné nedoručení výzvy z důvodů, které nezávisí na žalobci, nemůže jít k jeho tíži. Žalobce doplňuje, že veškerá korespondence byla žalovanému doručována na adresu sdělenou žalobci Ministerstvem dopravy postupem podle § 15 odst. 3, 7 a 8 a odst. 12 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. V rozhodném období od , datum, do , datum, byl žalovaný evidovaným vlastníkem předmětného vozidla, což vyplývá z předloženého výpisu z registru vozidel. Předmětné vozidlo bylo v registru silničních vozidel v rozhodné době evidováno nikoliv jako vyřazené z provozu, jako zaniklé nebo jako vyvezené do jiného státu, a jako jeho vlastník byl evidován žalovaný. K vozidlu nebylo sjednáno platné pojištění. Žalobce odkázal na ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I. a II., jakož i jemu předcházející řízení (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dokazování doplnil zprávou , instituce, a dále kopiemi výzev k zaplacení dlužné částky adresovaných žalobcem žalovanému, jakož i zprávami , právnická osoba, ohledně doručení zásilek. Dospěl pak k závěru, že odvolání žalovaného je pouze z malé části důvodné.5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujících podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, podle § 4 odst. 5 zákona, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro určení denní sazby příspěvku a výše nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., denní sazba příspěvků pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3 včetně ve výši 35 Kč, podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona činí 300 Kč.6. Z provedeného dokazování vyplývá, že předmětný osobní automobil registrační značky , SPZ, nebyl v období od , datum, do , datum, pojištěn, resp. nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla byl v registru vozidel zapsán v celém uvedeném období žalovaný, jak vyplývá ze zprávy , instituce, , aniž bylo vozidlo v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé. Žalobci tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Jak vyplývá z písemných upomínek k úhradě adresovaných žalobcem, a to i prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, žádná z těchto písemných upomínek nebyla žalovanému doručena na adresu , adresa, , kdy z vyjádření , právnická osoba, vyplývá, že na uvedené adrese byl adresát neznámý. Nelze pro doručování učinit závěr, že by se doručované zásilky dostaly do faktické dispozice žalovaného jako adresáta. Z obsahu spisu vyplývá, že pouze usnesení soudu I. stupně ze dne 28. 2. 2023 č. j. 52 C 42/2023 – 18, jež obsahovalo žalobu, která byla připojena, bylo do vlastních rukou žalovaného doručeno, jak z doručenky vyplývá, dne , datum, (č. l. 18 spisu). Tohoto dne tedy došlo k účinnému doručení výzvy žalovanému k plnění, neboť platí ust. § 570 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož je významné, zda se zásilka dostala do dispoziční sféry žalovaného, v níž se s ní mohl fakticky seznámit, neboť tak je podle konstantní judikatury vyšších soudů nutno vykládat zákonný požadavek dojití projevu vůle právně jednající osoby vůči nepřítomné osobě. Dispoziční sféra osoby je místo, na němž se taková osoba může s dojitým projevem vůle seznámit. Splatnost nároku uplatněného žalobcem v tomto soudním řízení (částka 13.778 Kč s příslušenstvím) tedy nastala doručením usnesení soudu I. stupně ze dne 28. 2. 2023 č. j. 52 C 42/2023 – 18, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne , datum, . Žalovaný byl tedy povinen splnit dluh následující den , datum, a od následujícího dne , datum, je v prodlení s jeho zaplacením.7. Výše dlužné částky sestává z příspěvku za období od , datum, do , datum, – 6.692 Kč (denní sazba 47 Kč po dobu 136 dní) a náklady na uplatnění 300 Kč, dále z příspěvku 2.462 Kč (denní sazba 47 Kč po dobu 46 dní) a náklady na uplatnění 300 Kč – období od , datum, do , datum, , dále z příspěvku 4.624 Kč (denní sazba 47 Kč po dobu 92 dní) a náklady na uplatnění 300 Kč – období od , datum, do , datum, , tj. úhrnem činí výše dlužné částky 13.778 Kč.8. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. změnil (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.) tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 13.778 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a pokud se žalobce domáhá zaplacení 11,75 % úroku z prodlení z částky 6.39