74 Co 148/2024-228 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud“ či „soud prvního stupně“) žalovanému zaplatit žalobci částku 37 864,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 10. 2022 do zaplacení, náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč (I. výrok), zamítl žalobu ohledně zaplacení 18 248,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 10. 2022 do zaplacení (II. výrok) a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 220 Kč (III. výrok).2. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázány následující skutečnosti:a) Dne 24. 4. 2018 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa , adresa, (dále také jen „Smlouva“).b) Žalobce dodával žalovanému zemní plyn dle sjednaných podmínek a v ceně podle ceníku. Cena byla žalovanému snížena o 6 % oproti standardní ceníkové ceně, a to za podmínky, že bude odebírat plyn po dobu 2 let od platnosti daného ceníku. V případě skončení odběru před uplynutím této doby, měla být částka odpovídající slevě zpětně doúčtována. Po uplynutí 2 let mělo dojít k automatickému přiznání prémie na navazující dvouleté období podle aktuálně platného základního ceníku. Pokud by žalovaný ukončil odběr plynu před uplynutím příslušného dvouletého období, prémie by mu byla zpětně doúčtována.c) Dne 6. 9. 2021 byl fyzickým odečtem zjištěn stav plynoměru 11 384 m3. Za období od 7. 9. 2021 do 5. 4. 2022 byla při koncovém stavu plynoměru 23 513 m3 žalovanému vyúčtována cena s doplatkem ve výši 90 623 Kč. Součástí tohoto vyúčtování byla žalovanému doúčtova 6 % prémie ve výši 20 060,69 Kč.d) Provozovatel distribuční soustavy , právnická osoba, ., nejprve určil končený stav plynoměru odhadem s využitím typového diagramu dodávky ze spotřeby evidované pro odběrné místo žalovaného v předcházejícím srovnatelném období, následně tento stav upravil dle skutečného stavu plynoměru 21 283 m3, a to dne 12. 9. 2022. Shodný stav spotřeby na plynoměru byl zjištěn rovněž 11. 9. 2023 a při výměně plynoměru dne 26. 10. 2023.e) Žalobce vystavil opravnou fakturu s přeplatkem ve výši 34 510 Kč, z toho 1 812,66 Kč představovala 6% prémie, a dne 19. 9. 2022 provedl zápočet přeplatku oproti původně vystavené faktuře na úhradu částky 90 623 Kč.f) Nebylo zjištěno, že by žalovaný faktury u žalobce reklamoval.g) Ke dni 5. 4. 2022 došlo k ukončení smlouvy na základě žádosti žalobce o ukončení odběru. Důvody ukončení smlouvy nebyly v řízení zjištěny.h) V období od 5. 4. 2022 do 26. 4. 2022 nebyl v odběrném místě žalovaného žádný odběr.i) Dne 11. 4. 2022 žalovaný uzavřel novou smlouvu o dodávce plynu s obchodníkem s plynem , právnická osoba, . Stav plynoměru pro novou smlouvu byl ke dni 26. 4. 2022 určen provozovatelem distribuční soustavy odhadem. Následně byl na odběrném místě nulový odběr.j) V řízení nebylo zjištěno, že by v období od 7. 9. 2021 do 5. 4. 2022 žalovaný požádal žalobce či provozovatele distribuční soustavy o odpojení od dodávky plynu, ani že by byla dodávka plynu ukončena, že by odběrné místo žalovaného bylo odpojeno.k) Žalobce vyzval žalovaného k úhradě před podáním žaloby.l) Žalovaná částka sestává z doúčtované prémie ve výši 18 248,03 Kč a z úhrady za sdružené služby dodávky plynu ve výši 37 864,97 Kč.3. Při právním hodnocení věci s odkazem na § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), § 1968, § 1970 zákona č. 89/2014 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), § 2, § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády“), soud vztah účastníků posoudil jako smlouvu o sdružených službách dodávky plynu dle energetického zákona, na základě níž žalobce dodával žalovanému plyn a zajistil na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuci nebo uskladnění plynu, a žalovaný se zavázal zaplatit za dodávku plynu cenu dle ceníku a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.4. Žalobce své povinnosti vůči žalovanému v období od 7. 9. 2021 do 5. 4. 2022 splnil. Žalovaný vyúčtování za toto období ani následnou opravnou fakturu nereklamoval, úhradu dlužné částky však neprovedl. Tvrzení žalovaného, že v žalovaném období nemohl odebrat žádný plyn v důsledku prováděné rekonstrukce objektu, nebylo předloženými listinami prokázáno. Navíc je zcela vyvráceno zprávou provozovatele distribuční soustavy, který nejprve určil stav plynoměru odhadem v souladu s vyhláškou č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů, následně však původní odhad opravil podle skutečně zjištěného stavu. Soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení vyúčtované ceny za sdružené služby dodávky plynu v žalovaném období ve výši 37 864,97 Kč. Současně dle § 1970 o. z. přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády.5. Ve vztahu k nároku na doúčtovanou 6 % prémii ve výši 18 248,03 Kč dospěl soud k závěru, že Smlouva trvala od 24. 4. 2018 do 5. 4. 2018, trvala tedy déle než 2 roky. Žalobce netvrdil, na základě kterých konkrétních skutečností mu vzniklo právo na vyúčtování prémie a jakým způsobem výši této prémie vypočítal. Neuvedl, od jakého data byla dvouletá lhůta počítána, rovněž neuvedl, na základě jakých skutečností nebyla dodržena. Soud žalobce vyzval před prvním jednáním usnesením ze dne 18. 8. 2023, č. j. 8 C 266/2023-23, k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, mimo jiné i ohledně obsahu dohody žalobce a žalovaného o přiznání či doúčtování prémie (slevy), vylíčení konkrétních skutečností a uvedení dne vzniku nároku na vrácení prémie. Žalobce na tuto výzvu reagoval nedostatečně, k nařízeným jednáním se nedostavoval, nemohl tedy být vyzván k doplnění skutkových tvrzení. Jediné skutečnosti ohledně doúčtované slevy tak byly zjištěny z předloženého ceníku, který váže doúčtování ceny na ukončení odběru plynu od žalobce ze strany žalovaného. Ze strany žalobce nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by k takovému jednání žalovaného došlo. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně tvrdil a prokazoval svůj nárok na zpětné doúčtování prémie žalovanému. Žalobu proto v této části zamítl.6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Po posouzení úspěchu a neúspěchu stran dospěl soud k závěru, že žalobce byl v řízení úspěšnější v 36 % a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 7 220 Kč na nákladech řízení.7. Proti II. a III. výroku rozsudku podal odvolání žalobce. Namítal, že závěr soudu o nedostatečném vylíčení skutkových okolností odůvodňujících nárok na doúčtování slevy je nesprávný, resp. že jde spíše o nedorozumění. Uvedl, že prémie je bonusem, kterým žalobce nad rámec svých povinností odměňuje stálé zákazníky. Z předloženého ceníku vyplývá, že nárok na doúčtování slevy vzniká vždy, pokud zákazník ukončí odběr plynu „před uplynutím příslušného dvouletého období“. Žalobce zahájil dodávku dne 24. 4. 2018, první dvouleté období uplynulo 23. 4. 2020. Od 24. 4. 2020 plynulo druhé dvouleté období. Smlouva byla ukončena ke dni 5. 4. 2022, k ukončení odběru plynu došlo před uplynutím dvouletého období, proto je nárok na doúčtování prémie oprávněný. Soud navíc v odůvodnění uvedl, že nebylo zjištěno, z jakého důvodu byla smlouva ukončena a současně uvedl, že k ukončení Smlouvy ke dni 5. 4. 2022 došlo na základě žádosti o ukončení odběru z důvodu nezajištěné dodávky, doručené žalobcem prostřednictvím systému provozovatele distribuční soustavy, tedy zcela zřejmě z důvodů na straně žalovaného. Žalobce tak prokázal, k jakému dni a z jakého důvodu byl odběr ukončen. Žalovaný se navíc po celou dobu řízení nároku žalobce na doúčtování slevy žádným způsobem nebránil. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud II. a III. výrok rozsudku zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Ve vyjádření k odvolání považoval žalovaný rozsudek ve II. výroku za správný. Plně se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a ohradil se proti tvrzení žalobce, že nesporoval jeho nárok na úhradu doúčtované prémie 6 %. Žalovaný tento nárok výslovně popřel při jednáních soudu, kterých se však žalobce neúčastnil.9. Žalovaný naproti tomu napadl odvoláním I. a III. výrok rozsudku. Namítl, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. V červnu 2021 došlo k přeložení přípojky plynu s plynoměrem na vnější zeď budovy z důvod generální rekonstrukce objektu, v rámci níž mělo dojít mimo jiné k vybudování dalších dvou nových plynových kotelen s nutností na