70 Co 62/2025-406 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 919 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 919 636 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, vše do 3 měsíců od právní moci daného rozsudku (I. výrok). Žalobu naopak zamítl ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci další zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 374 114 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení (II. výrok). Žalované uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci k rukám jeho zástupce 42 % v částce 115 129 Kč (III. výrok) a České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov 71 % v částce 15 003,72 Kč (IV. výrok). Žalobci uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náhradu nákladů řízení ve výši 29 % v částce 1 128, 28 Kč (V. výrok).2. Soud prvního stupně takto rozhodl ve věci, v níž se žalobce domáhá po žalované plnění na základě ústní dohody, stvrzené písemným záznamem o ústní dohodě vyhotoveným advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou se měla žalovaná zavázat vyplatit po prodeji specifikované nemovitosti částku vypočtenou tak, že z kupní ceny se odečte částka odpovídající zůstatku na specifikovaném úvěrovém účtu u Hypoteční banky, a.s. a částka odpovídající dalším závazkům žalované, což se návazně vydělí čtyřmi. Důvodem takové dohody mělo být to, že žalobce vložil do rekonstrukce předmětného rodinného domu během soužití s matkou žalované, která jí nemovitost darovala, veškeré své finanční prostředky a čas.3. Soud prvního stupně dovodil, že dohoda uzavřená v ústní formě mezi účastníky do konce roku 2013 splňuje náležitosti právního jednání dle současné terminologie a právního úkonu dle terminologie do 31. 12. 2013. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo prokázáno, že účastníci jednali v jeho kanceláři blíže nezjištěného dne a uzavřeli dohodu dle znění záznamu o ústní dohodě sepsaného advokátem. Záznam zůstal v advokátním spise v kanceláři advokáta a bylo tak prokázáno, že žalovaná záznam podepsala. Výpovědí svědka , jméno FO, byly vyvráceny závěry znaleckého posudku. Byla platně uzavřena kupní smlouva ohledně předmětných nemovitostí. Peníze z kupní ceny byly rozděleny tak, jak je uvedeno ve smlouvě. Zaplacení částky 600 000 Kč dne 9. 6. 2020 žalobci žalovaná popřela jako její plnění na základě ústní dohody účastníků tvrzené žalobcem, a žalobce proto rozšířil žalobu o zaplacení částky 600 000 Kč. Žalovaná za této situace nemůže současně navrhovat, aby v případě vyhovění žaloby byla částka 600 000 Kč zohledněna v přisouzeném plnění.4. Proti I., III. a IV. výroku rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání, kterým se domáhala jejich zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně. Uvedla, že je výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti. Žalobce do nemovitosti nevnesl své finanční prostředky (jednalo se o finanční prostředky ve společném jmění manželů, případně v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů). Nadto žalobce neprokázal a nedoložil případnou výši finančních vnosů do nemovitosti. Žalobci nic nebránilo v tom, aby podal žalobu na vypořádání společného jmění manželů a domáhal se svých finančních vnosů do nemovitosti. Stejně tak se nedomáhal po matce žalované bezdůvodného obohacení. Namísto uplatnění svého práva na bývalé manželce podal žalobce žalobu na žalovanou. Žalovaná opětovně upozornila na to, že dohodu nepodepsala, kdy navíc tato dohoda není opatřena datem a místem sepsání, od čehož se odvozuje i případný úrok z prodlení. Odkázala v tomto ohledu na znalecký posudek. Předložená dohoda je zcela neurčitá a nevymahatelná. Svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, je dle žalované sice pravděpodobně „erudovanou osobou“, je však přinejmenším zarážející a zvláštní, že si po více než deseti letech pamatuje na podrobnosti tak, jak je uvedl ve své výpovědi. Je s podivem, že daná písemnost nebyla advokátem skartována. Dále zdůraznila, že svědek uvedl, že si nepamatuje, zda žalovaná záznam podepsala. V dohodě není uvedeno, že by k plnění mělo dojít ihned po uzavření kupní smlouvy, a nelze pak dovodit, že by úrok z prodlení měl být k datu 10. 3. 2020. Žalovaná by takovou dohodu nikdy neuzavřela, když je obecně známo, že kupní cena v penězích bývá ukládána kupujícím do úschovy a je převedena na prodávajícího až po zápisu do katastru nemovitostí. Z kupní smlouvy a z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalovaná by nemohla plnit dne 9. 3. 2020, neboť by neměla k plnění finanční prostředky.5. Žalovaná dále zopakovala, že si žalobce na své výdaje na základě ústní dohody vypůjčil od partnera žalované , jméno FO, nejprve částku 600 000 Kč, který mu byla zaslána dne 9. 6. 2020, a následně dne 15. 6. 2020 částku ve výši 41 903 Kč. Žalovaná tudíž ze svého účtu nepoukázala žalobci zmíněnou částku a neuznala takto dluh vůči žalobci. Variantu zohlednění částky 600 000 Kč v přisouzeném plnění ani v jednom z přípisů či vyjádření zaslaných soudů nenavrhla.6. Namítla také, že soud prvního stupně měl připustit důkaz doplňující výpovědí svědka , jméno FO, , a to i ve vztahu k finanční situaci žalobce před podáním žaloby. Navrhla, aby se k této otázce vyjádřili i další svědci. Soud prvního stupně rovněž neprovedl důkaz navrhovaný žalovanou, a to spis Okresního soudu , adresa, , , spisová značka, . Z tohoto spisu vyplývá, že žalobce činil ve věci právní kroky, byť v záznamu o dohodě se uvádí, že se žalobce současně s touto dohodou zavazuje, že pro případ splnění závazku žalovanou nebude činit právní kroky směřující k uplatnění jeho vlastnického práva k budově bez č. p. na pozemcích p. , číslo, v k. ú. , adresa, , Anonymizováno7. Dále měla žalovaná za to, že s velkou pravděpodobností žalobce advokátovi , jméno FO, neudělil plnou moc k zastupování ve věci vypořádání společného jmění manželů, poněvadž nebylo prokázáno, že byla podána žaloba. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, , , spisová značka, , je jasné, že plná moc byla udělena ve věci určení vlastnictví nemovitostí do společného jmění manželů, kdy v tomto sporu nebyl žalobce úspěšný. Uvedla, že advokátovi , jméno FO, neudělila plnou moc pro zastupování ohledně realizace dohody tvrzené žalobcem; plná moc byla udělena svědkovi ve věci Okresního soudu , adresa, , spisová značka, , týkající se určení vlastnictví k nemovitosti, která byla následně předmětem kupní smlouvy. Soud prvního stupně se nijak nevypořádal s otázkou, zda advokát , jméno FO, mohl vůbec před soudem vypovídat, aniž by byl zbaven mlčenlivosti žalovanou. K tomuto žalovaná uvedla, že jí dne 6. 11. 2023 byl doručen přípis advokáta , jméno FO, , kterým byla požádána o vyjádření, zda a v jakém rozsahu jej zbavuje mlčenlivosti. Na tento dotaz reagovala sdělením, že jej mlčenlivosti nezbavuje. Žalovaná dále namítala, že nelze vyzdvihnout jen výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, a jejím obsahem popřít znalkyní odůvodněné závěry jejího posudku a výpovědi. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, ve svých výpovědích nehovořili o tom, že by „žalobce po uzavření ústní dohody mezi účastníky říkal…“, naopak ani jeden ze svědků žádnou dohodu nezmínil, pouze hovořili o tom, že žalobce říkal, že peníze, které zůstanou z prodeje nemovitosti, mají být rozděleny mezi jeho vnuky, děti žalované. Dále žalovaná odkázala na ustanovení občanského zákoníku týkající se právních jednání a dobrých mravů a na příslušnou judikaturu. Uvedla, že se soud prvního stupně nijak v novém rozhodnutí nezaobíral otázkou dobrých mravů ze strany žalobce při podání žaloby. Žalobci nic nebránilo domáhat se vypořádání společného jmění manželů. Místo uplatnění svého práva na bývalé manželce žalobce podal žalobu na žalovanou, a to na základě nedatovaného záznamu o ústní dohodě, o kterém žalovaná i nadále tvrdila, že jej nepodepsala.8. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení, které má žalovaná zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov žalovaná uvedla, že soud prvního stupně sice zohlednil zálohu, kterou měl zaplatit na náklady znaleckého posudku žalobce ve výši 5 000 Kč, nezohlednil však, že žalovaná rovněž složila zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč. Nesprávná je taktéž přisouzená částka.9. Žalobce navrhl potvrzení napadených výroků jako věcně správných.10. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním (tedy mimo II. výroku) i nad rámec odvolacích důvodů, a poté dospěl k závěru, že napadený rozsudek je v meritu věci správný, správný však není v části úroků z prodlení a v nákladových výrocích.11. Odvolací soud předesílá, že odvoláním napadený rozsudek je v pořadí druhým rozsudkem soudu prvního stupně v dané věci, v níž se žalobce domáhá po žalované plnění na základě ústní dohody, stvrzené písemným záznamem o ústní dohodě vyhotoveným advokátem , tituly před jm