15 CO 335/2021-279 — Neznámý soud 69

1. Citovaným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 660 672 Kč, tak, že 300 672 Kč zaplatí do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, zbývajících 360 000 Kč ve splátkách 5 000 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Žaloba co do částky 539 328 Kč byla zamítnuta. Žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 102 249 Kč, povinnost nahradit České republice náklady řízení v částce 27 035,50 Kč a povinnost zaplatit České republice soudní poplatek 6 609 Kč, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení 1 200 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku chování žalovaného, který jí v průběhu manželství týral fyzicky i psychicky. V trestním řízení, kde uplatnila nárok na zaplacení 1 500 000 Kč, jí byla přiznána náhrada 300 000 Kč. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, když se domnívá, že částka přiznaná žalobkyni v trestním řízení je dostatečná a maximální. Pro okresní soud byly základním východiskem závěry trestního řízení, v němž rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 4, Městský soud v Praze i Nejvyšší soud ČR. V konečném rozhodnutí z 13. 3. 2019 Městský soud v Praze odsoudil žalovaného za zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí (ve vztahu k žalobkyni) a za přečin ohrožování výchovy dítěte (ve vztahu k dceři účastníků [jméno] [příjmení]) k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let se zkušební dobou na 4 roky, současně uložil povinnost zdržet se jakýchkoliv nevyžádaných styků se žalobkyní, řádně a včas platit výživné na [jméno] [příjmení] a nahradit žalobkyni nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč. S nárokem na náhradu škody byla žalobkyně původně v trestním řízení odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Městský soud v Praze však uvedl, že i bez posudku bylo na základě obecné úvahy možné rozhodnout o požadavku žalobkyně, byť výše odškodnění byla s ohledem na absenci znaleckého posudku určena zdrženlivě. Ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. byl tedy soud I. stupně vázán rozhodnutím o zaviněném protiprávním jednání žalovaného, které spočívalo v tom, že nejméně od roku 2000 do roku 2011 v místě společného bydliště fyzicky i psychicky týral svoji manželku (žalobkyni). Vzhledem k pravomocně skončenému trestnímu řízení, v němž byl podrobně dokazován skutkový stav týkající se protiprávního jednání žalovaného, vyslechl soud žalobkyni již toliko k jeho následkům. Žalobkyně vypověděla, že se v důsledku jednání žalovaného léčí na psychiatrii, užívá dvoje antidepresiva, navštěvuje centrum [anonymizováno]. S dcerou má vztahy dobré, kontakt se synem však prakticky skončil, neboť jí vyčítá, že celou věc rozvířila. Věrohodnost žalované potvrdily znalecké posudky vypracované v trestním řízení. Z psychologického znaleckého posudku PhDr. [jméno] [příjmení] je zřejmé, že v důsledku prožitých událostí vznikly a zřejmě přetrvávají úzkostné a depresivní stavy, emoční dekompenzace. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, vyplynulo, že žalobkyně trpí duševní poruchou, v souvislosti s jednáním žalovaného se u ní rozvinuly pocity strachu, úzkosti, plačtivost, porucha spánku a koncentrace. Zdravotní poškození žalobkyně potvrzují i zprávy [právnická osoba] ze 17. 5. 2017 a z 31. 5. 2021. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatra, bylo zjištěno, že žalobkyně je v jeho péči od února 2017 s diagnózou porucha přizpůsobení dlouhodobého rázu, klinicky s již rozvinutým depresivním a úzkostným syndromem, s nutností dlouhodobé farmakoterapie. Proto soud I. stupně považoval za prokázané protiprávní jednání žalovaného, nemajetkovou újmu na straně žalobkyně představující překážku lepší budoucnosti a existenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou. Posuzoval dále výši nároku žalobkyně, a to dle § 2956 až § 2958 o. z. [příjmení] pojetí založené na stanovení rozsahu omezení pomocí procentního vyjádření se opírá pravidelně o znalecký posudek, který pokrývá prakticky veškeré myslitelné okruhy lidské činnosti. Současně § 2957 o. z. umožňuje přihlédnout k výjimečným okolnostem případu, náhrada by však neměla být taková, aby přesahovala dvojnásobek rámcové částky. V této věci vypracoval znalecký posudek nejprve MUDr. [jméno] [příjmení], který ohodnotil celkové procentní obtíže žalobkyně na 8,74 %. Znalec však zpracoval posudek bez soudního spisu, žalovaný namítal jeho nepřezkoumatelnost. Doplnění posudku však nebylo možné s ohledem na dlouhodobou zdravotní indispozici znalce. Jelikož posudek neobsahoval slovní hodnocení, byl ustanoven znalec [příjmení] [příjmení] k jeho novému zpracování. Ten vyhodnotil celkové procentní obtíže žalobkyně na 4,5 %. Na závěrech v písemném posudku setrval i v rámci svého výslechu. Jelikož posudek byl vypracován na základě znalosti celého spisového materiálu a znalec přesvědčivě obhájil své závěry, vycházel soud I. stupně pro závěr o výši vyloučení či omezení schopnosti žalobkyně z tohoto posudku. Procentnímu ohodnocení znalce ve výši 4,5 % odpovídá základní rámcová částka 640 448 Kč. Pro rozhodnutí je pak podstatné také to, že žalovaný páchal na žalobkyni trestnou činnost nejméně po dobu 11 let, problémy žalobkyně se tak datují od velmi mladého věku, což samo o sobě opodstatňuje úvahy o zvýšení částky. Dalším důvodem je dlouhodobost a soustavnost tohoto jednání, které jednak znamenaly nepřetržité a intenzivní období stresu, jednak prohloubily následky žalobkyně. K podstatným důvodům patří i fakt, že žalobkyně musela projít dlouhým a náročným trestním řízením. V důsledku událostí došlo i k dramatickému poškození vztahu žalobkyně se synem účastníků [jméno] [příjmení], což je dalším podstatným důvodem pro rozhodnutí. Z výpovědi tohoto svědka plyne, že pokládá za správnější o nevhodném chování v rodině mlčet, než je řešit, což je problematický vklad pro jeho další vztah s matkou a sestrou. Pokud chováním žalovaného došlo k situaci, že syn byl nucen volit jednoho z rodičů, s nímž vytvořil jakousi koalici v době velmi složité pro vzájemné vztahy, postavilo to jeho vztah k matce do obtížně řešitelné situace. Z výpovědi svědka plyne, že matku má rád, na druhé straně jí zazlívá zvolené řešení problému a neregistruje fakt, že trestní řízení rozpoutaly jiné osoby. Právě ve vztahu se synem je třeba věc posoudit i z těchto hledisek, která jsou odlišná od samotné kapacity pro posuzovanou činnost. Proto je namístě zvýšit částku představující nemajetkovou újmu na 150 % Celkem tak shledal soud I. stupně za oprávněný nárok ve výši 960 672 Kč. Po odečtení 300 000 Kč zaplacené již na základě rozhodnutí v trestním řízení bylo proto žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 660 672 Kč. Při stanovení lhůty ke splnění této povinnosti soud I. stupně akceptoval vyjádření žalovaného, že jeho majetkové poměry jsou problematické. Na straně druhé nebylo možné uložit úhradu částky přesahující 600 000 Kč v takových splátkách, aby to pro žalovaného mělo reálný význam. Přitom pro žalobkyni, která utrpěla závažnou újmu před poměrně dlouhou dobou, je vhodné, aby alespoň část prostředků obdržela jednorázově. Proto bylo žalovanému uloženo zaplatit 300 672 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku a zbývající částku pak v měsíčních splátkách po 5 000 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který nesouhlasí se svou platební povinností i s lhůtou k jejímu splnění. Namítá, že okresním soudem uplatněné důvody, pro které zvýšil základní rámcovou částku, nelze v tomto řízení uplatnit. Úvaha o dlouhém a náročném trestním řízení je lichá, neboť žalobkyni v něm byla přiznána částka 300 000 Kč, která kompenzuje i tuto stránku věci. Do úvah nelze vztahovat ani poškozený vztah mezi žalobkyní a synem, neboť důvod spočívá nejvíce v neschopnosti matky nezatahovat syna do záležitostí rodičů. Omezené vztahy mezi nimi tak nejsou důsledkem jednání žalovaného, ale chováním žalobkyně, která syna vlastním přístupem odhání. Znalecký posudek stanovil, že žalobkyně má kapacitu navazovat a udržovat rodinné vztahy. Žalovaný však především nesouhlasí s rozložením úhrady částky, která mu byla uložena k zaplacení. Je naprosto nemajetný. Stále splácí dluhy z manželství se žalobkyní, které jsou v současnosti kolem 300 000 Kč. Exekuční srážky jsou přes 6 000 Kč měsíčně, vedle toho platí výživné dceři 4 500 Kč měsíčně. Jeho výdělek je přitom kolem 27 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu žalovanému ani žádná bankovní či nebankovní instituce neposkytne půjčku. Nepřichází v úvahu ani výpomoc ze strany rodiny, která takovými prostředky nedisponuje. Pokud soud I. stupně uvádí, že je vhodné, aby žalobkyně alespoň část prostředků obdržela jednorázově, poukazuje žalovaný na to, že žalobkyně již dostala na základě trestního rozsudku plnění ve výši 300 000 Kč. I splátky po 5 000 Kč měsíčně jsou na samé hranici možností žalovaného, nicméně je schopen je plnit. Vzhledem k tomu žádá žalovaný změnu rozsudku tak, aby celou přiznanou částku