15 Co 131/2024-323 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Citovaným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 90 000 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 9. 11. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Současně žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 112 334,24 Kč a povinnost nahradit České republice náklady řízení ve výši 3 600 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodoval ve věci již podruhé, když rozsudkem ze 14. 6. 2023 žalobu zamítl, neboť dovodil, že výsledky dokazování (včetně znaleckých posudků z oboru písmoznalectví a kybernetika) neumožňují učinit závěr o tom, že žalovaný dohodu o zprostředkování z 19. 6. 2019 skutečně podepsal. Ačkoliv posudkem z oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že podpis připojený k této dohodě je pravým podpisem žalovaného, z následného posudku z oboru kybernetika vyplynulo, že chybí kvalifikovaná časová razítka u elektronických podpisů, současně žalobkyně oproti běžným zvyklostem disponuje privátním klíčem a může tak vytvářet podmínky pro manipulaci s biometrickým podpisem a dále výstupy z metadat došlo ke zjištění o jiném místě a čase připojení podpisu žalovaného, než tvrdila žalobkyně, což se nepodařilo odstranit ani výpověďmi realitních makléřek. Usnesením krajského soudu z 23. 11. 2023 však byl tento rozsudek zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, neboť soud I. stupně se nesprávně soustředil pouze na dílčí otázku místa a času podepsání listiny, což je neúplné, nedostatečné a nelogické. Krajský soud poukázal na § 561 odst. 1 o. z., z něhož nevyplývá obligatorní požadavek na lokalizační a temporální dovětek při právním jednání učiněném v písemné formě. Přestože nelze v tuto chvíli rozumně vysvětlit, proč podle metadat mělo k podpisům na sporné listině dojít v místě bydliště realitní makléřky p. , Anonymizováno, a nikoliv v jednu dobu, tento rozpor ještě sám o sobě neznamená, že by se žalobkyně dopustila nějaké manipulace s daty. Takový poznatek nevyplývá ani ze závěrů posudku z oboru kybernetika. Současně není zřejmé, proč má právě tento rozpor představovat zásadní důvod pro rozhodnutí ve věci samé, když dle hmotného práva vzniká smluvní vztah při písemné formě přijetím návrhu, jehož projevem je podpis na příslušné listině.2. Soud I. stupně pak v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatuje, že s ohledem na tato východiska hodnotil znovu provedené důkazy, když z obsahu spisu ani z rozhodnutí krajského soudu nevyplynula potřeba provést důkazy další. Poté tyto důkazy chronologicky rekapituluje. Následně uzavírá, že sporná listina z 19. 6. 2019 se řídí pravidly plynoucími z § 1723 odst. 1, § 1731, § 1740 odst. 1 a § 1745 o. z. Z výpovědi svědkyň , Anonymizováno, a , Anonymizováno, plyne, že žalovanému byl návrh na uzavření této smlouvy předložen v elektronické formě prostřednictvím podpisového zařízení (tabletu), v němž po seznámení s jejím obsahem žalovaný dohodu obratem podepsal. Z toho vyplývá, že se jedná o podpis dohody za současné fyzické přítomnosti obou smluvních stran, tedy nikoliv o distanční způsob uzavření smlouvy, jak se domnívá žalovaný. Proto se ust. § 1824 až 1828 o. z. nepoužijí, byť žalovaný byl nepochybně v pozici spotřebitele. Znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že podpis na uvedené listině je pravým digitálním podpisem žalovaného. Dále bylo znaleckým posudkem z oboru kybernetika zjištěno, že i když žalobkyně může za určitých možností manipulovat s biometricky podepsanými dokumenty, v daném případě k manipulaci s podpisem žalovaného dojít nemohlo a je krajně nepravděpodobné, že by elektronický podpis žalovaného vznikl v některém jiném dokumentu a do posuzovaného dokumentu byl nějakým způsobem přenesen. Za situace, kdy znalec tento závěr učinil i při vědomí zjištěných rozporných údajů o tom, kdy a kde mělo dle elektronických dat dojít k podpisu smlouvy, a podle platné právní úpravy není údaj o místě a času pořízení podpisu nezbytnou součástí právního jednání v písemné formě, prokazují oba výše uvedené posudky tvrzení žalobkyně, že žalovaný dohodu z 19. 6. 2019 podepsal, a naopak vyvrací tvrzení žalovaného, který nejprve tvrdil, že se vůbec o jeho podpis nejedná a následně své tvrzení změnil tak, že tento podpis byl k dohodě připojen jiným způsobem. Současně tvrzení žalobkyně o podpisu dohody žalovaným potvrzují i výpovědi svědkyň , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které sice nedokázaly uspokojivě vysvětlit zjištění znalce o místě a času podpisu dohody vyplývající z elektronických dat, v rozhodné otázce podpisu ale vypovídaly shodně, že žalovaný smlouvu podepsal. Naopak výpověď žalovaného je v rozporu s těmito důkazy a žádný jiný důkaz jeho výpověď nepotvrzuje. Okresní soud jí pokládá za nevěrohodnou, když i jiné její části byly vyvráceny dalšími důkazy. Jeho tvrzení, že neobdržel podepsané vyhotovení dohody, je vyvráceno obsahem e-mailové zprávy žalobkyně zaslané žalovanému na jím označenou a užívanou e-mailovou adresu ze dne 19. 6. 2019. Dále se jedná o tvrzení žalovaného, že od žalobkyně neobdržel oznámení o opatření zájemce ze dne 20. 8. 2019, což žalovaný připustil až při jednání 22. 5. 2023 po provedení důkazu doručenkou pošty. Konečně se jedná o zjevně účelový vývoj tvrzení žalovaného k podpisu zakázkového listu. Jeho výpověď tak nemohla zvrátit výsledky dalších v řízení provedených důkazů. Jedná se o důkazy přímé, jejichž výsledky nemohly být zvráceny ani nepřímými důkazy navrženými žalovaným (listiny k jednání s jinými realitními kancelářemi, jednání se žalobkyní u prodeje jiných nemovitostí, inzerce samotného žalovaného, výpověď syna žalovaného, vyslání žalovaného 19. 6. 2019 na služební cestu), když navíc se jedná o důkazy vznesené po koncentraci řízení a nejedná se o žádnou z výjimek uvedených v § 118b odst. 1 o. s. ř. Na základě toho soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni se podařilo prokázat tvrzení, že žalovaný dohodu o zprostředkování podepsal. V ní je zakotvena povinnost klienta zejména neuzavřít s třetí osobou smlouvu o zprostředkování převodu nemovitosti ani neudělit souhlas k její inzerci, obstarání vlastního zájemce je žalovaný povinen oznámit nejpozději v den uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní a je povinen neuzavřít s žádnou třetí osobou kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní, jakmile mu žalobkyně oznámí opatření zájemce. Při porušení některé z těchto povinností je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši provize, která byla sjednána v dohodě na 90 000 Kč. Z listinných důkazů plyne, že žalobkyně nabízela chatu k prodeji a vyvíjela činnost směřující k obstarání zájemce. Toho se i podařilo získat, rezervace pro pana , Anonymizováno, byla provedena 20. 8. 2019. Ten den zaslala žalovanému písemné oznámení o opatření zájemce, zásilku si žalovaný převzal dle dodejky pošty 26. 8. 2019. Přesto žalovaný 28. 8. 2019 uzavřel kupní smlouvu s manželi , Anonymizováno, . Je tak nepravdivé jeho tvrzení, že oznámení o opatření zájemce si vyzvedl až po podpisu kupní smlouvy. Žalovaný porušil dohodu z 19. 6. 2019, když umožnil v době její účinnosti inzerci chaty realitní kanceláří , Anonymizováno, , adresa, , která předmětnou chatu nabízela k prodeji a za jejíž účasti došlo dne 28. 8. 2019 k uzavření kupní smlouvy. Současně bylo ze seznamu zájemců předloženého žalobkyní zjištěno, že kupující D. Mendel byl zájemcem obstaraným činností žalobkyně. Žalovaný porušil i povinnost neuzavřít s žádnou třetí osobou kupní smlouvu, jakmile žalobkyně oznámí žalovanému opatření zájemce. Z těchto důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.3. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalovaný, který žádal jeho změnu tak, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Dle jeho názoru jsou skutková zjištění učiněná v rozporu s proběhlým dokazováním a rozhodnutí spočívá na zjevně nesprávném právním posouzení. Pokud soud I. stupně neprovedl další důkazy a nehodnotil všechny důkazy řádně a úplně, nepostupoval dle pokynů odvolacího soudu. Pro žalovaného je rozhodnutí překvapivé, protože dle stejných důkazů soud I. stupně vyhodnotil situaci opačně. Žalovaný nesouhlasí se závěrem, že měnil svá tvrzení, protože vždy šlo pouze o upřesňování a bližší vysvětlování. Jediné, co žalovaný chtěl podepsat a vědomě podepsal, byl souhlas s nabídkou. Podepisoval se elektronickou tužkou na tablet, kde bylo jen okénko pro podpis. Nemůže tak ani potvrdit, na jakou listinu byl jeho podpis připojen, protože to nebylo spojeno se žádným dokumentem. V každém případě jeho vůle směřovala pouze k souhlasu s nabídkou, nikoliv k uzavření jakékoliv zprostředkovatelské smlouvy. Pokud by ostatně žalovaný chtěl uzavřít se žalobkyní takovou smlouvu, a ještě na výhradní zprostředkování, učinil by tak logicky na začátku, bez toho, že by sám nabízel chatu na prodej nebo že by to činily další realitní kanceláře. Vzhledem k uvedenému způsobu podepisování smlouvy, kdy si podepisující nemůže ověřit, k čemu vlastně připojuje svůj podpis, nelze tuto smlouvu posoudit jinak, než že jde o distanční způsob podepisování na dálku. Proto je t