15 Co 194/2024-545 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost uzavřít se žalobcem kupní smlouvu ve znění uvedeném pod písmenem a) výroku tohoto rozsudku a žalovanému uložil povinnost zaplatit úspěšnému žalobci náklady řízení v částce 151 049,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta A, (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).2. Z odůvodnění napadeného rozsudku plyne, že žalobce se po změně žaloby domáhal vydání rozsudku, jímž by soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu specifikovanou ve výroku napadeného rozsudku. Tvrdil, že na pozemcích ve vlastnictví žalovaného parc. č. , Anonymizováno, stojí silážní žlab, parc. č. , Anonymizováno, jímka na silážní trávy a st. p. č. , Anonymizováno, zemědělská stavba bez čp./če s tím, že jde o stavby, které nejsou součástí pozemků a že jsou ve vlastnictví žalobce. Pozemky vložil na základě notářského zápisu sepsaného dne 13. 9. 2018 pod sp. zn. NZ 134/2018, N 156/2018 právní předchůdce žalovaného a jediný společník žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, do žalované společnosti, která se na základě toho stala vlastnicí předmětných pozemků. Tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, tyto pozemky před jejich vložením do společnosti žalované nenabídl k prodeji žalobci, porušil jeho předkupní právo dané ust. § 3056 odst. 1 o. z. ve znění účinném k datu nabytí vlastnického práva, a žalobce tak má právo na převod pozemků za stejných podmínek, za jakých je nabyl žalovaný. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že došlo k převodu na osobu blízkou dle § 22 odst. 2 o. z., a proto nemohlo dojít k porušení předkupního práva. Dále tvrdil, že na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, se nenachází stavby zapsané v katastru nemovitostí, takže v jejich případě nelze předkupní právo použít.3. Soud I. stupně měl výpisy z katastru nemovitostí za prokázané vlastnické právo žalovaného k předmětným pozemkům, jakož i tvrzení žalovaného, že stavby na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v katastru nemovitostí nejsou evidované. Za prokázané pak měl příslušnými listinami i tvrzení žalobce o realizaci vkladu předmětných pozemků do žalované společnosti, které nebylo mezi účastníky sporné. Listinou MěÚ v Humpolci, stavebního úřadu, ze dne 14. 1. 2014 č. j. MUHU/466/2014/Za bylo potvrzeno, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, je umístěn silážní žlab a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, jímka na silážní šťávy a že na obě stavby bylo vydáno kolaudační rozhodnutí dne 17. 11. 1983 pod č.j. VÚP/1939/83. Dle potvrzení ze dne 18. 4. 2004 stavby na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, (dříve veden jako st. p. č. , hodnota, ) a parc. č. st. , Anonymizováno, (dříve veden jako st. p. č. , hodnota, ) žalobce nabyl do vlastnictví ve veřejné dobrovolné dražbě a stran stavby bez čp./če je vlastnictví žalovaného zaznamenáno na LV č. , hodnota, .4. Na základě takto zjištěného skutkové stavu soud I. stupně rozhodl rozsudkem ze dne 16. 9. 2019, č. j. 5 C 133/2019-103, jímž žalobu zamítl se závěrem, že vztah mezi právnickou osobou a jejím společníkem je vztahem obdobným vztahu mezi osobami blízkými a že ustanovení § 1124 o. z. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 163/2020 Sb. předkupní právo v případě převodu na osobu blízkou vylučuje. S tímto právním názorem se odvolací soud ztotožnil, a proto k odvolání žalobce citovaný rozsudek soudu I. stupně rozsudkem ze dne 23. 1. 2020, č. j. 15 Co 387/2019-165 potvrdil. Oba rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, č. j. 22 Cdo 1503/2020-210 a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že předkupní právo v režimu § 3056 odst. 1 o. z. není převodem pozemku či stavby na osoby blízké vyloučeno. Vázán tímto právním názorem soud I. stupně rozhodl rozsudkem ze dne 29. 4. 2021, č. j. 5 C 133/2019-271, jímž tentokrát žalobě vyhověl. Kromě již prokázaných skutečností v něm k tvrzení žalovaného konstatoval, že stavba bez čp./če se nachází na třech na sebe polohou navazujících pozemcích, že na pozemku žalovaného parc. č. st. , Anonymizováno, se nachází více než polovina stavby, a že zbývající část stavby se nachází na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce a parc. č. st. , Anonymizováno, v podílovém spoluvlastnictví tří dalších fyzických osob. Nato uzavřel, že předkupní právo bylo porušeno a žalobce má právo na uzavření smlouvy se žalovaným ohledně prodeje předmětných nemovitostí za týchž podmínek, jaké existovaly při realizovaném převodu. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne 16. 9. 2021, č. j. 15 Co 186/2021-330. Odvolací soud přisvědčil závěru, že více než polovina stavby se nachází na pozemku žalovaného a že pro stavbu jsou všechny tři pozemky z hlediska hospodářského stejně významné. Správně podle odvolacího soudu přihlédl soud I. stupně ke skutečnosti, že jeden ze tří pozemků je ve vlastnictví žalobce a že přičlenění pozemku žalovaného k pozemku žalobce bude dalším krokem k naplnění účelu předkupního práva, tj. sjednocení vlastnictví stavby a pozemku, na němž je postavena. K silážnímu žlabu a jímce odvolací soud uvedl, že byly postaveny na základě řádného stavebního povolení, že byly zkolaudovány a že s nimi bylo nakládáno jako se samostatnými předměty práv a povinností; navíc i účastníci dříve nepochybovaly o rozdílném vlastnictví stavby a pozemku. Protože pozemky byly zaměřeny podle půdorysu stav, je zřejmé, kde začíná stavba a kde končí pozemek.5. Oba rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 3. 2022, č. j. 22 Cdo 3282/2021-360 a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud nejprve řešil dovoláním vymezenou otázku aplikace ustanovení § 3059 o. z. v případě, kdy je stavba zřízena současně na několika pozemcích, a jakým způsobem má být vykládán pojem převážná část stavby. Konstatoval, že převážná část stavby by měla být posuzována ve vztahu k celku stavby, a nikoliv ve vztahu k dalším částem stavby na jiných pozemcích, a měla by být posuzována s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu, neboť stavba představuje trojrozměrný objekt a mělo by být přihlíženo k výškové členitosti, členění stavby, specifické povaze a účelu stavby. Z tohoto hlediska považoval závěr odvolacího soudu za neúplný. K další dovoláním vymezené otázce týkající se právní povahy objektů silážního žlabu a silážní jímky dovolací soud s odkazem na svá rozhodnutí a rozhodnutí Ústavního soudu konstatoval, že při formulaci obecných typických znaků stavby v občanskoprávním smyslu je nutno zdůraznit, že se jedná o výsledek stavební činnosti člověka, že má materiální povahu, že stavba je vymezena vůči okolnímu pozemku, že má samostatnou hospodářskou funkci a že se vyznačuje kompaktností materiálu, přičemž některé z těchto znaků mohou být v konkrétním případě zastoupeny ve větší míře na úkor jiných. Při posuzování, zda se jedná o samostatné stavby, se nelze obejít bez posouzení stavebně-technického provedení stavby, které umožňuje posoudit to, jakým způsobem je stavba vybudována a zda a jak je spojena se zemí pevným základem, případně, zda je patrné, kde končí stavba a začíná pozemek. Potřebná skutková zjištění však odvolací soud ani soud I. stupně neučinil. Konstatování, že pozemky byly podle půdorysu staveb nevypovídá nic o stavebně-technickém provedení a ani to, že žlab a jímka byly předmětem dražby a stavebního řízení neznamená, že jde o nemovité stavby.6. V novém řízení soud I. stupně doplnil dokazování, provedl ohledání pozemků parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , na místě konstatoval charakter silážní jímky a silážního žlabu, provedl ohledání stavby bez čp./če. a vyžádal si od , právnická osoba, v Humpolci stavební dokumentaci týkající se uvedených staveb. U stavby bez čp./če. vyšel z toho, že dle stavební dokumentace byla stavba postavena na základě stavebního povolení a její užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím. Dle technického popisu jde o volnou stáj s průjezdním krmným stolem, krmištěm a lehárnou na hluboké podestýlce sloužící pro ustájení 502 kusů býků o rozměru 24,3 m x 75,67 m, v čele objektu je hala rozšířená o vážní místnost a sociální zařízení. Obvodové zdivo je cihelné a krytinu střechy tvoří vlnitý eternit. Při místním šetření zjistil, že v současné době je zde odchovna mladého dobytka s celoročním provozem. Na pozemku č. , Anonymizováno, se zastavěnou částí 1202 m2 se nachází rampa na vyhrnování hnoje, zděná zastřešená část, z níž se vstupuje do odchovny. Za přístřeškem na všech pozemcích je část stavby, kde je po obou stranách ustájen dobytek, uprostřed je průchozí a pojezdová plocha. Na pozemku , Anonymizováno, , jehož zastavěná plocha činí 1021 m2 se ještě nachází sociální zařízení, kancelář a rampa na vážení, která již není využívána. Zastavěná plocha pozemku , Anonymizováno, činí 133 m2. Výška a šířka celé stavby je stejná, vyjma rozšířené části na pozemku , Anonymizováno, (o kancelář, sociální zař