7 Co 503/2023-256 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výrok I.) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal toho, aby žalovaný vyklidil pozemek parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“). Dále určil (výrok II.), že pozemek označený geometrickým plánem č. , číslo, ze dne 28.5.2020 jako parcela č. , číslo, (dále jen „sporná část předmětného pozemku“) je ve vlastnictví žalovaného. Žalobci uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 38 938,50 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobci domáhali vyklizení předmětného pozemku. V žalobě (procesní předchůdce žalobců) tvrdil, že předmětný pozemek nabyl v elektronické dražbě konané Exekutorským úřadem , adresa, (právní účinky příklepu ke dni 22.11.2017). Žalobci tvrdili, že žalovaný užívá spornou část předmětného pozemku (je připlacena k pozemku žalovaného parc. č. , číslo, ).3. V průběhu řízení se žalovaný vzájemným návrhem (§ 97 zákona č. 99/1963 Sb. – dále jen „o.s.ř.“) domáhal určení, že je vlastníkem sporné části předmětného pozemku. Ve vzájemném návrhu tvrdil, že od uzavření kupní smlouvy (ze dne 19.8.2008) byl přesvědčený, že vlastní pozemky v hranicích stávajícího oplocení (včetně sporné části předmětného pozemku). Žalovaný dovodil, že vydržel vlastnické právo ke sporné části předmětného pozemku.4. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z toho, že procesnímu předchůdci žalobců byl udělen příklep v elektronické dražbě konané Exekutorským úřadem , adresa, dne 1.11.2017 ohledně předmětného pozemku (4 030 m2). Předmětný pozemek sousedí s pozemkem žalovaného parc. č. , číslo, (1 447 m2). Sporná část předmětného pozemku je připlocena k pozemku žalovaného parc. č. , číslo, . Se žalovaným se nedohodli (mimosoudně) na jeho vyklizení. Proto došlo k vytyčení hranic uvedených pozemků. Žalovaný užívá spornou část předmětného pozemku na základě historického oplocení (v návaznosti na své právní předchůdce). Žalovaný dne 19.8.2008 (prodávající , jméno FO, a , jméno FO, ) uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byly (pouze) pozemek parc. č. , číslo, , stavební parcela č. , číslo, a dům č. p. , číslo, (nikoli předmětný pozemek nebo jeho sporná část). V kupní smlouvě nebyly uvedeny výměry pozemků. Žalovaný vycházel z oplocení těchto pozemků, protože v tomto rozsahu uvedené pozemky užívali předchozí (výše uvedení) vlastníci.5. V právní rovině soud prvního stupně odkázal na § 3028 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) a § 134 zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“). Vyšel z toho, že žalovaný na základě výše zmíněné kupní smlouvy nabyl výše uvedené nemovitosti a (současně s nimi) začal (v roce 2008) užívat i spornou část předmětného pozemku. Vydržecí doba (10 let) uplynula v roce 2018. Přestože příklep byl udělen procesnímu předchůdci žalobců již v roce 2017, tak se na žalovaného obrátil s výzvou k vyklizení sporné části předmětného pozemku až v květnu 2019. Dále odkázal na § 129 odst. 1 obč. zák. a § 130 odst. 1 věta první obč. zák. Uvedl, že žalovaný se sice ujal držby (výše uvedených) pozemků o větší výměře. S přihlédnutím k tomu, že však znal rozsah užívání zmíněných (oplocených) pozemků (svými právními předchůdci , jméno FO, a , jméno FO, ) dovodil, že neměl důvod zajímat se (podrobně zkoumat) jejich výměru. Proto byl v dobré víře, že mu náleží vlastnické právo k těmto nemovitostem v rozsahu oplocení (včetně sporné části předmětného pozemku). Byl tedy ve (skutkovém) omylu, který je omluvitelný. Soud prvního stupně proto došel k závěru, že žalovaný vydržel spornou část předmětného pozemku. Z popsaných důvodů žalobu zamítl a vzájemnému návrhu vyhověl. S ohledem na výsledek řízení soud prvního stupně rozhodl i o náhradě nákladů řízení.6. Proti tomuto rozsudku se v plném rozsahu odvolali žalobci. Zpochybňují závěr soudu prvního stupně, že žalobce byl držitelem (vzhledem ke všem okolnostem) v dobré víře. S přihlédnutím k povaze koupě (výše uvedených) nemovitostí se nejednalo pro žalovaného o běžný obchod. S ohledem na tuto skutečnost lidé obvykle jednají se zvýšenou pozorností. S nabytím nemovitosti se pojí i řada povinností (např. podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí). Při plnění této zákonné povinnosti měl nabyvatel (žalovaný) zjistit výměru. Ζaplocení sporné části předmětného pozemku si museli být vědomi i právní předchůdci žalovaného (, jméno FO, a , jméno FO, ). Dále argumentují tím, že dobrá víra žalovaného byla opětovně narušována (projekce a povolení sjezdu ze silnice , adresa, na pozemek parc. č. , číslo, , odsouhlasení hranic pozemku). Z toho dovozují, že žalovaný nebyl (ohledně sporné části předmětného pozemku) v dobré víře. Nešlo o omluvitelný omyl. Poukázali i na to, jak nabyl předmětný pozemek jejich procesní předchůdce (příklep v dražbě). Navrhli změnu napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů řízení. V průběhu odvolacího řízení na své odvolací argumentaci žalobci (v zásadě) setrvali. S ohledem na posun (zejména právní) argumentace žalovaného odmítali i závěr, že se stal vlastníkem na základě mimořádného vydržení sporné části předmětného pozemku.7. Žalovaný s odvoláním nesouhlasil. Napadený rozsudek považoval za věcně správný a navrhl jeho potvrzení. Souhlasil se závěrem soudu prvního stupně o vydržení vlastnického práva ke sporné části předmětného pozemku. K vydržení vlastnického práva ke sporné části předmětného pozemku došlo již právními předchůdci žalovaného , jméno FO, a , jméno FO, (viz vyjádření žalovaného k odvolání č.l. 164). Poukazuje na to, že hranice (oplocení) pozemků nebyly v minulosti zpochybňovány. Proto ani nebyl důvod nechat hranice pozemků vytyčit geometrickým plánem (ani při jejich zakoupení). Argumentaci žalobců ohledně daně z nemovitých věcí odmítá. Při podání daňového přiznání se vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí. Nemusí se pořizovat geometrické zaměření (ověřovat výměry). Dále poukazuje na to, že uvedené nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 19.8.2008. Procesním předchůdcem žalobců byl vyzván k vyklizení sporné části předmětného pozemku dopisem ze dne 15.5.2019 (po uplynutí vydržecí doby). Odmítá závěr žalobců, že během vydržecí doby byla jeho dobrá víra zpochybněna. Sporná část předmětného pozemku byla nejprve vydržena manžely , jméno FO, . Proto nemohla být předmětem dražby konané v listopadu 2017 a procesní předchůdce žalobců ji do svého vlastnictví (platně) nenabyl. Za této situace se nemohou domáhat vyklizení předmětného pozemku. V průběhu odvolacího řízení žalovaný (v zásadě) setrval na své argumentaci a dovodil (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.4.2022, č. j. 22 Cdo 3387/2021-221), že spornou část předmětného pozemku nabyl do svého vlastnictví na základě mimořádného vydržení (§ 1095 o.z.).8. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek (ve výše uvedeném rozsahu) přezkoumal podle § 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.9. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v průběhu odvolacího řízení na základě usnesení odvolacího soudu ze dne 1.8.2024, č. j. 7 Co 503/2023-227 na místo původního žalobce (, právnická osoba, . – v tomto rozhodnutí též zmiňovaný jako procesní předchůdce žalobců) do řízení vstoupili žalobci (§ 107a o.s.ř.). Stav řízení je pro ně závazný (§ 107 odst. 4 o.s.ř. a § 107a odst. 3 o.s.ř.). Dále je třeba připomenout, že předcházející rozsudek odvolacího soudu (rozsudek ze dne 9.6.2023, č. j. 7 Co 503/2023-179) byl částečně zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.5.2023, č. j. 22 Cdo 3664/2023-210. Výrok II. zmíněného rozsudku odvolacího soudu (potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně zamítnutí žaloby o vyklizení předmětného pozemku v rozsahu přesahujícím spornou část předmětného pozemku) je pravomocný. V tomto rozsahu proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně (opětovně) nepřezkoumával.10. Odvolání je důvodné.11. Odvolací soud vychází z výše uvedených skutkových zjištění soudu prvního stupně. Za zásadní odvolací soud považuje skutečnost, že procesnímu předchůdci žalobců byl usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, (Exekutorský úřad , adresa, ) ze dne 1.11.2017, č. j. , číslo, udělen příklep ohledně předmětného pozemku. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 21.11.2017 a vlastnické právo žalobce bylo do katastru nemovitostí zapsáno s právními účinky zápisu ke dni 22.11.2017. Tyto skutečnosti vyplývají z uvedeného usnesení a vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí (věc sp. zn. , číslo, - Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec). O této skutečnosti (mezi účastníky) panovala shoda. Dále je zřejmé, že nebyla podána žaloba (, jméno FO, a , jméno FO, ) o vyloučení sporné části předmětného pozemku z exekuce (v případě úspěchu vylučovací žaloby by ostatně nebylo možné dražit spornou část předmětnéh