8 Co 2139/2024-226 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) uložil žalované zaplatit žalobci 181 500 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z 60 500 Kč od 1.6.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně ze 121 000 Kč od 1.7.2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci 208 688,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce (výrok II.).2. Soud uvedl, že žalobou ze dne 12. 9. 2022 se žalobce domáhal po žalované úhrady částky 242 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevypořádaných závazků ze smluv o zprostředkování ze dne 31. 12. 2021. Uvedl, že dne 31. 12. 2021 uzavřel se žalovanou dvě zprostředkovatelské smlouvy. Na základě první se zavázal pro žalovanou zprostředkovat smlouvy o poskytování služeb v oblasti závodního stravování mezi žalovanou a potencionálními smluvními partnery. Za to se žalovaná zavázala uhradit žalobci provizi v celkové výši 500 000 Kč bez DPH, mimo jiné část provize ve výši 60 500 Kč (včetně DPH) byla splatná do 31. 5. 2022 a část provize ve výši 121 000 Kč (včetně DPH) byla splatná do 30. 6. 2022. Druhou zprostředkovatelskou smlouvou z téhož dne se žalobce zavázal pro žalovanou nejpozději do 31. 3. 2022 zprostředkovat uzavření smlouvy o úplatném užívání prostor. Za to se mu žalovaná zavázala uhradit provizi ve výši 150 000 Kč bez DPH, přičemž část provize ve výši 100 000 Kč (bez DPH) byla splatná do 30. 4. 2022 a část provize ve výši 50 000 Kč (bez DPH) byla splatná do 31. 5. 2022. Žalobce uvedl, že přestože splnil veškeré své povinnosti ze zprostředkovatelských smluv, žalovaná mu část provizí v celkové výši 242 000 Kč (včetně DPH) neuhradila. První rozsudek soudu prvního stupně ze dne 31.5.2023 č. j. 26 C 380/2022-98, odvolací soud rozsudkem ze dne 9.4.2024 č. j. 8 Co 1229/2023-161 potvrdil v rozsahu nároku žalobce na částku 60 200 Kč s příslušenstvím, představující odměnu za zprostředkování uzavření smlouvy o úplatném užívání prostor, a souvisejícího nároku na částku 1 200 Kč jako nákladu na uplatnění této pohledávky a v rozsahu nároku žalobce na částku 181 500 Kč s příslušenstvím, představující odměnu za zprostředkování smluv o poskytování služeb v oblasti závodního stravování mezi žalovanou a potencionálními smluvními partnery, a souvisejícího nároku na náklady spojené s uplatněním této pohledávky ve výši 1 200 Kč, prvostupňový rozsudek zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že se soud prvního stupně sice zabýval otázkou započitatelnosti, ale se opomněl zabývat částí obrany žalované spočívající v tvrzení, že žalobce se vůči žalované zachoval nemravně s tím, zda a v jakém rozsahu je případně možné zaplacení provize žalobci odepřít.3. Soud hodnotil provedené důkazy (viz body 9. až 13.) a shledal, že nárok žalobce byl zcela prokázán a jeho právní důvod ostatně nebyl ani mezi stranami sporný, oproti tomu žalovaná neunesla důkazní břemeno ke své procesní obraně, nepodařilo se jí prokázat, že by žalobce vůči ní postupoval nemravně a v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Nebylo prokázáno, že by žalobce vyvíjel jakékoliv aktivity v neprospěch žalované, že by tedy žalovaná měla vůči žalobci nárok na jakoukoliv kompenzaci, a že by zde tedy byl legitimní důvod zbytek plnění ze smlouvy o zprostředkování žalobci odepřít. Tvrzení žalované byla vágní a obecná, stejný byl i obsah účastnických výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, , kteří obecně hovořili o tom, že „měli informace, měli indicie, doslechli se, dostalo se k nim,“ atp., avšak tato tvrzení nebyla ničím prokázána. Rovněž tvrzené jednání žalobce směřující k přetažení zprostředkovaných zákazníků nebylo nijak konkrétněji popsáno, naopak bylo prakticky omezeno na skutečnost, že žalobce byl se svými dřívějšími zákazníky v kontaktu, což ani žalobce nepopíral, neboť je se svými bývalými zákazníky na základě mnohaleté spolupráce v přátelských vztazích.4. Dále soud odůvodnil, že smlouvy o zprostředkování, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, neobsahují žádné ustanovení, které by žalobci kontakt s jeho předchozími zákazníky zakazovalo a neobsahují ani konkurenční doložku. Tvrzená skutečnost, že se žalobce měl pokoušet o přetažení zprostředkovaných zákazníků ke konkurenci, nebyla v řízení prokázána a nebyla prokázána ani skutečnost, že právě jednání žalobce bylo příčinou ukončení smlouvy o službách závodního stravování mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . Žalovaná svou argumentaci vystavěla na obecných tvrzeních o tom, že se něco takového doslechli a na své vlastní úvaze, že společnost , právnická osoba, . neměla ke změně dodavatele stravy žádný objektivní důvod. Uvedl-li , jméno FO, , že při osobním jednání měl žalobce potvrdit, že zákazníka , právnická osoba, . ke společnosti , právnická osoba, skutečně přetáhl, pak žalobce toto tvrzení odmítl. Jedná se tedy o tvrzení proti tvrzení mezi účastníky, přičemž sama společnost , právnická osoba, . uvedla, že žalobce změnu dodavatele jídel nezapříčinil. Žalovaná neunesla důkazní břemeno ke svým tvrzením a svá již v základu velmi obecná tvrzení o jednání žalobce neprokázala. Bylo sice prokázáno, že zákazník , právnická osoba, . skutečně smlouvu se žalovanou po půl roce ukončil, bylo prokázáno, že žalobce byl se svými bývalými zákazníky v kontaktu, jakož bylo i prokázáno, že žalobce pracuje jako řidič pro společnost , právnická osoba, , která je novým dodavatelem závodního stravování společnosti , právnická osoba, ., avšak nebylo prokázáno, že by žalobce jednal v neprospěch žalované, zprostředkované zákazníky přetahoval ke konkurenci, a že by jeho jednání bylo příčinou ztráty tohoto zákazníka. Přesvědčení žalobkyně bez důkazu není pro přiznání nároku na kompenzaci soudem dostačující, žalovaná tedy neunesla důkazní břemeno a soud žalobci přiznal jeho prokázaný nárok v plném rozsahu a rozhodl o náhradě nákladů náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 208 688,70 Kč (viz specifikace bod 19.)5. Rozsudek soudu prvního stupně napadla včasným a přípustným odvoláním žalovaná (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o.s.ř.) nejprve považuje za nutné rekapitulovat, co předcházelo zahájení tohoto soudního řízení.6. Odvolatelka rekapitulovala, že dne 31.12.2021 byla mezi žalovanou jako zájemcem a žalobcem jako zprostředkovatelem uzavřena mj. zprostředkovatelská smlouva (na stravování), kde bylo žalobcem za úplatu žalovanému zprostředkováno mj. uzavření smlouvy o zajišťování služeb v oblasti závodního stravování mezi společností , právnická osoba, . jako objednatelem a žalovaným jako dodavatelem. Tato smlouva ze dne 1.2.2022 byla ukončena na základě výpovědi společnosti , právnická osoba, . ze dne 30.5.2022 ke dni 31.7.2022. Dle informací žalobce předcházelo výpovědi kontaktování ze strany žalobce, jak později sám žalobce žalovanému při osobním potvrdil. Žalovaná v zájmu ochrany vlastních práv přistoupila k zadržení shora uvedené částky do doby vyřešení celé věci, což měl představovat podpis dále popsané dohody účastníků. Písemný návrh dohody stvrzující shora uvedenou ústní dohodu žalovaný žalobci zaslal, žalobce však tuto dohodu do dnešního dne nepodepsal. Žalovaný je názoru, že společnost , právnická osoba, . neměla důvod k ukončení předmětné smlouvy, když žádné výhrady na svou adresu žalovaný od společnosti , právnická osoba, . ani jiných dřívějších zákazníků žalobce nezaznamenal. Žalovaná odmítá absurdní tvrzení žalobce o tom, že důvodem ukončení smlouvy o zajišťování služeb v oblasti závodního stravování ze strany společnosti , právnická osoba, . měla být údajná neschopnost žalované udržet kvalitu gastronomických služeb. Tomu odpovídá i to, že ze strany dřívějších zákazníků žalobce nedošlo k vznesení žádných výhrad ke službám žalované. Žalovaná je proto přesvědčena, že důvodem ukončení smlouvy o zajišťování služeb v oblasti závodního stravování ze strany společnosti , právnická osoba, . po tak krátké době od uzavření této smlouvy byla nepřípustná intervence ze strany žalobce (souhrn vyvíjených aktivit odporujících zájmům žalovaného spočívající zejména v kontaktování svých dřívějších zákazníků žalobcem) ve prospěch jeho nového působiště, společnosti , právnická osoba, Takovýto přístup žalobce k plnění zprostředkovatelské smlouvy je ryze formální až účelový a nemůže požívat právní ochrany. Žalobci přitom muselo být zřejmé, že vzhledem k výši provize má žalovaná zájem na dlouhodobém poskytování služeb v oblasti závodního stravování, a proto je takové jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku.7. Žalovaný je proto toho názoru, že shora popsaným jednáním žalobce, které je v rozporu s ustanovením § 6, § 8 a § 2446 odst. 1 obč. zák. a čl. III. odst. 2 zprostředkovatelské smlouvy (na stravování) ze dne 31.12.2021 bylo zmařeno legitimní očekávání žalovaného ve vztahu ke smlouvě o zajišťování s