8 Co 669/2025-539 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 16 048,50 Kč coby náhrady škody na motorovém vozidle , značka vozidla, , RZ , SPZ, , ke které došlo dne 29. 10. 2017 pádem ulomené větve stromu ze sousedního pozemku ve vlastnictví žalované na uvedený automobil. Částka představuje náklady na opravu vozidla. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nezpochybnila sice pád větve ze stromu na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , místní název, , který je v jejím vlastnictví a poškození automobilu žalobce, ale protože nebyla svědkem tohoto děje, nemůže se vyjádřit ani k jeho průběhu. V okamžiku události procházel územím orkán Herwart, který žalovaná považovala za převažující příčinu pádu stromu v situaci, kdy se o strom pravidelně starala. Zdůraznila, že pokud strom byl v očividně špatném stavu, což tvrdí žalobce, nemohl by pod ním běžně parkovat své motorové vozidlo.2. Okresní soud (v pořadí druhým rozsudkem) dospěl k závěru, že v řízení bylo nepochybně prokázáno, že ze stromu (slivoně – švestky), který se nacházel na pozemku žalované, v noci z 28. 10. 2017 na 29. 10. 2017, nebo později v dopoledních hodinách dne 29. 10. 2017 došlo k odlomení větve, která poškodila vozidlo ve vlastnictví žalobce. V řízení současně nevyšlo najevo, že by škoda na motorovém vozidle vznikla jinak. Sama žalovaná totiž potvrdila, že když přijela na zahradu, všimla si, že auto ve vlastnictví žalobce má promáčkliny, že se strany domlouvaly na možnosti uhradit škodu z pojištění a žalovaná nabízela žalobci kontakt na karosáře. Je tedy nedůvodná námitka, že před pádem větve bylo vozidlo nepoškozené. Okresní soud dále dokazováním zjistil, že v noci 28. 10. 2017 na 29. 10. 2017 a dále ještě během dne, se přes Českou republiku, a tedy i předmětné místo (, místní název, ) přehnal předem avizovaný silný vítr, místy dosahující síly vichřice, který způsobil značné škody na majetku a byl následně mediálně pojmenován jako „orkán (vichřice) Herwart“. Extrémní povětrnostní podmínky potvrdili svědci, sestra a švagr žalované, kteří vypověděli, že z tohoto důvodu jeli zkontrolovat také svou chatu. Žalobce ve své výpovědi potvrdil, že již dopředu zaznamenal výstrahu ČHMÚ a svědkyně , jméno FO, (manželka žalobce) připustila, že něco v daném smyslu slyšela z rádia. Okresní soud zdůraznil, že hodnotí výpovědi rodinných příslušníků a účastníků s ohledem na jejich zainteresovanost ve věci zdrženlivě. Vnímá zaujatost, neobjektivnost, kdy žalobce i svědci strany žalující povětrnostní podmínky bagatelizovali (na počasí, si nevzpomněli nebo podle nich nebylo nijak výjimečné, nevěnovali mu pozornost, možná o výstraze ČHMÚ věděli, respektive se o ní dozvěděli ve zprávách, na druhou stranu tito svědci přesně věděli, v kolik hodin ráno v ten den vstávali a co měli k snídani). Na druhou stranu žalovaná a svědci strany žalované o výstraze věděli, byly jim známy i škody z jiných míst a neměli pochybnosti o příčině odlomení větve, o tom, v jakém stavu strom byl. Svědci žalobce neměli pochybnosti o tom, že strom byl starý, shnilý, suchý, neplodil a nevěděli či nezajímali se přitom, jak se žalovaná o strom starala. Naopak svědci žalované strany nepochybovali o tom, že strom byl zdravý, olistěný, plodil švestky a žalovaná se o něj řádně starala. Přes celkovou rezervovanost k výpovědím účastníků okresní soud učinil na základě uvedených důkazů závěr, že v posuzované době nepanovaly na zahradách účastníků běžné povětrnostní podmínky, o nichž prvním posudku hovořil znalecký ústav (před zrušením prvního rozsudku okresního soudu), ale podmínky naopak extrémní. Pokud jde o možnost lámání stromů a větví. Za těchto povětrnostních podmínek vyšel soud především ze znaleckého posudku znalce , jméno FO, a z jeho výpovědi, ze které plyne, že od půlnoci do poledne dne 29. 10. 2017 dosahovala průměrná rychlost větru v dané lokalitě 14,3 m/s, což odpovídalo 7. stupni Beaufortovy stupnice. Šlo tedy o prudký vítr, při němž se ohýbají celé stromy. V časovém intervalu 6:10 – 7:30 hodin, kdy žalobce tvrdí, že nejpozději v této době došlo k odlomení větve, dosahovala průměrná rychlost větru dokonce hodnoty 16,5 m/s, což je na hranici 8. stupně uvedené stupnice. Tedy i hodnoty před časem 7:20 nevylučovaly událost, která se stala. Maximální náraz dosáhl pak v čase 7:50 hodnoty 24,3 m/s. Současně znalec uvedl, že k lámání větví může docházet již při stupni 8, při stupni 9 pak dochází k vyvracení celých stromů. Ulomení větve nelze vyloučit ani při 7. stupni, neboť dochází k ohýbání stromů. Zásadní v daném případě je také místní hledisko, když v dané lokalitě vanul v čase intervalu 6:10 – 8:00 západní vítr a s ohledem na umístění stromů a konfiguraci zástavby byly dány dobré předpoklady pro lámání větví, případně stromů, neboť s ohledem na aerodynamickou drsnost reliéfu typickou pro danou oblast mohlo docházet k modifikaci proudění a vzniku turbulentních vírů a k projevům tzv. kaňonovitého efektu. Jinými slovy v konkrétním případě poloha posuzovaného stromu spolu se zjištěnými parametry proudění vytvářely předpoklady pro zlomení větví a podobné jevy. V rámci výslechu pak znalec uvedl, že okamžité hodnoty větru mohly být i skokově vyšší, neboť tento je obvykle měřen v desetiminutových úsecích a přístroje jsou nastaveny tak, aby každé dvě vteřiny monitorovaly situaci a pak sestavily průměr. Lokální podmínky, v nichž velký vliv měla budova a směr vanutí větru k pozici domu mohly vytvářet tzv. lokální turbulenci, která zvyšuje rychlost větru až o 60 %. Pokud jde o vliv kondice stromu na průběh dané události vyšel soud prvního stupně jednak z dendrologické zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, a zejména ze znaleckého posudku Mendelovy univerzity v Brně, včetně výslechu znalce. Dendrologická zpráva byla zpracována znalcem z oboru ochrany přírody se specializací na dendrologii a posuzování dřevin , tituly před jménem, , jméno FO, , a přestože obsahuje doložku znalce ve smyslu § 127a o. s. ř., nehodnotil ji soud jako znalecký posudek, neboť sám znalec uvedl, že není schopen validní znalecký posudek vypracovat jen na základě předložených fotografií, když pro jeho vypracování by bylo nezbytné, aby strom fyzicky viděl, mohl si jej prohlédnout, změřit a provést detailní prohlídku. Přesně se však zpráva vyjadřuje k odborným otázkám spadajících do oboru a specializace jejího zpracovatele coby znalce. Obsah zprávy proto vyhodnotil okresní jako odborné vyjádření, k němuž přihlížel i v rámci hodnocení znaleckého posudku (k tomu odkázal na rozhodnutí. NS sp. zn. 2 Cdo N1619/96 nebo sp. zn. 22 Cdo 2711/2018). Za účelem podrobného vysvětlení své dendrologické zprávy pak okresní soud přistoupil i k výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud jde o stav stromu a převažující příčinu rozlomení, pak , tituly před jménem, , jméno FO, , ale i znalecký ústav (který taktéž odkázal na jistou obtížnost vyvození odborných závěrů z důvodu nemožnosti prohlédnout si fyzicky předmětný strom) došli ke shodnému závěru, že hnilobu slivoně švestky způsobuje ohňovec ovocný, u něhož je obvyklé, že tvoří poměrně brzy plodnice, a jak zpracovatel dendrologické správy, tak znalci zpracovávající znalecký posudek se shodli, že na žádné z předložených fotografií takové plodnice nejsou. Zatímco , tituly před jménem, , jméno FO, byl přesvědčen, že dřevo posuzovaného stromu je zdravé bez hniloby, zástupce znaleckého ústavu dle jeho zabarvení (bílých vrstev) na fotografii dovodil přítomnost hniloby kmene a hlavního větvení a současně defekt hlavního větvení. Na druhé straně uvedl, že zůstává dost parametrů, které nelze blíže ověřit (při absenci fyzických pozůstatků stromu). V případě fotografií, kdy větev leží na autě, by o hnilobě neuvažoval. Ta je viditelná pouze na fotografiích pořízených až po půl roce, kdy strom ležel v trávě. Na druhou stranu znalec není přesvědčen, že tato hniloba vznikla až v této době. K defektu větvení , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že opticky vždy vypadá stejně, je však velká variabilita v jeho projevech (zarostlá kůra, vytváření kalusů). Znalecký ústav tedy uzavřel k defektu větvení, že není zanedbatelným parametrem. Jeho efekt v dané ději (odlomení větve) však jeho skutečný rozsah nelze blíže ověřit. Za příčinu rozlomení jak , tituly před jménem, , jméno FO, , tak i závěry znaleckého posudku svědčí pro to, že dominantní příčinou selhání větve bylo lokálně zvýšené zatížení větrem a poškození stromu, zatímco strom jako takový a jeho kondici lze považovat teprve za sekundární příčinu selhání.3. Okresní soud ve věci poprvé rozhodl, a to, a to zamítavým rozsudkem ze dne 22. 1. 2021, č. j. 16 C 336/2018–221, který byl ovšem zrušen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 8. 2021, č. j. 8 Co 733/2021-258. Tomuto rozsudku okresního soudu byly vytčeny některé procesní vady (zejména ve vztahu k hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. a současně vyjádřeny základní právní pohledy na předmětnou věc. Odvolací so