54 Co 41/2022-266 — Krajský soud v Brně

1. Okresní soud v Jihlavě v záhlaví označeným rozsudkem, jeho výrokem I., uložil žalované povinnost odstranit stavbu , adresa, v obci , obec, (okres , okres, ), části , územní celek, , umístěnou na pozemku parc. č. st. , anonymizováno, v k.ú. , obec, u , obec, , a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby bylo žalované uloženo vyklidit pozemek parc. , číslo, pozemek parc. č. st. , anonymizováno, , oba v , katastrální uzemí, . Výrokem III. nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že na pozemku p. č. st. , anonymizováno, v , katastrální uzemí, se nachází stavba , adresa, – stavba motorestu a na přilehlém pozemku parc. , číslo, se nachází parkoviště a cesta navazující na budovu motorestu. Motorest byl postaven a zkolaudován v roce 1995 právním předchůdcem žalovaného společností , právnická osoba, , stavba je umístěna na dálniční odpočívce Jamenský potok – vpravo. , příjmení, dotčených pozemků je Česká republika, příslušným k hospodaření s těmito pozemky je žalobce jako organizační složka státu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 4 zák. č. 219/2000 Sb. Na základě nájemní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobcem a žalovanou, jako vlastníkem motorestu a osobou oprávněnou k jeho provozu, byla žalovaná oprávněna k dočasnému užívání pozemku parc. č. st. , anonymizováno, a části pozemku parc. , číslo, to na dobu 8 let. Uplynutím této doby, tj. dnem , datum, , ztratila žalovaná právo nadále mít na tomto pozemku umístěnou stavbu a neoprávněně tak začala zasahovat do vlastnického práva vlastníka pozemku, který má právo domáhat se ochrany tohoto práva, a to v souladu s ust. § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, žalobou na odstranění stavby. Návrhu žalobce v této části žaloby bylo z popsaných důvodů vyhověno, když soud prvního stupně hodnotil v souladu s judikaturou Ústavního soudu, zda žalobce tím, že trval na podmínkách nové nájemní smlouvy, které žalovaná odmítla, neporušil dobré mravy závazkového vztahu a zda následek takového počínání (odstranění motorestu) nepřípustně zasahuje do vlastnického práva žalované. V jednání žalobce soud prvního stupně při uzavírání nové nájemní smlouvy neshledal rozpor s dobrými mravy, neboť požadované nájemné odpovídalo nájemnému obvyklému a požadavek na reálné provozování motorestu byl rovněž shledán požadavkem přiměřeným. Pokud jde o zbývající část uplatněného nároku, tedy vyklizení pozemku parc. č. st. , anonymizováno, a parc. , číslo, pak tento nárok shledal za neopodstatněný. Odstranění stavby motorestu na pozemku parc. č. st. , anonymizováno, musí totiž vést k odstranění všech stavebních konstrukcí a povinnost bude splněna teprve tehdy, pokud na pozemku nezůstanou žádné věci žalované, není proto důvod nadto ukládat žalované povinnost pozemek vyklidit. Ve vztahu k pozemku parc. , číslo, pak žalobce i přes výzvu soudu neuvedl žádná konkrétní tvrzení, jaké věci by se měly na pozemku nacházet, když tvrzení, že je zde dřevěná terasa bylo uvedeno až po koncentraci řízení.3. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání žalobce i žalovaná.4. Žalobce se odvolal proti výroku II. a III. Namítl nesprávné rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže zamítl nárok žalobce na vyklizení pozemku , parcelní číslo, . Žalobce již ve své replice k vyjádření žalovaného ze dne , datum, uvedl, že žalovaná i po skončení nájmu tento předmět nájmu užívá a má na něm umístěnou terasu a kiosek, přičemž tato tvrzení zazněla před koncentrací řízení, když první jednání ve věci proběhlo až , datum, . V témže podání pak žalobce uvedl, že žalovaný ani ve vztahu k pozemku p. č. st. , anonymizováno, nesplnil povinnost uloženou mu zákonem, tedy po skončení nájmu pronajatý pozemek vyklidit a vyklizený jej předat žalobci (zde odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3560/2010). Stejně tak chybný je závěr soudu prvního stupně, že odstranění stavby povede i k vyklizení pozemku p. č. st. , anonymizováno, , ačkoliv je ze zaměření skutečného stavu zřejmé, že stavba motorestu nekopíruje celý tento pozemek. Soud prvního stupně se pak nezabýval ani důkazy, které ke svým tvrzením žalobce navrhl provést, čímž se jeho rozhodnutí stalo nepřezkoumatelným. Soud prvního stupně pak nedostál ani své poučovací povinnosti. Poté, kdy dospěl k závěru, že žalobce neprokázal svá tvrzení, že žalovaný užívá předmět nájmu i po jeho skončení a že má na pozemcích , parcelní číslo, a p. č. st. , anonymizováno, umístěné své věci, a že mu tak hrozí neúspěch ve věci, měl soud žalobci poskytnout poučení dle ustanovení § 118a o.s.ř. a objasnit mu důvod hrozící prohry. Dále namítl nesprávnost výroku o nákladech řízení, které žalobci nebyly přiznány s odůvodněním, že žalobce je vybaven odborným personálem, spor je nekomplikovaný, přičemž většinu informací mohl soudu žalobce dodat sám, neboť jde o jeho obvyklou činnost. Žalobce uvedl, že problematika řešená v tomto řízení nepředstavuje běžnou agendu, která by byla obvykle řešena v rámci činnosti interních zaměstnanců žalobce, a je tak zcela důvodné a účelné zastoupení žalobce advokátní kanceláří. Navrhl změnu napadené části rozsudku soudu prvního stupně.5. Žalovaná se odvolala do výroku I. a III. rozsudku soudu prvního stupně. Namítla, že dle jejího názoru se v projednávané věci jedná o odstranění stavby, která je umístěna na jiné stavbě (stavbě odpočívky jako samostatné věci v právním slova smyslu) a nikoliv stavby umístěné na pozemku. Ze žaloby však vyplývá, že se žalobce domáhá vyklizení stavby z titulu vlastnictví pozemku, nikoliv z titulu vlastnictví odpočívky, přičemž soud se s tímto rozporem nijak nevypořádal. Soud prvního stupně se nedostatečně zabýval tím, co bylo předmětem nájmu dle nájemních smluv, tedy tím, zda tvrzení žalobkyně korespondují s právním posouzením vztahu pozemek – odpočívka – stavba. Navíc soud prvního stupně provedl nesprávné právní hodnocení, když stavbu posoudil v režimu stavby neoprávněné, kterými jsou však dle zákona stavby zřízené na cizím pozemku, ač na to nemá stavitel právo. V projednávané věci však v okamžiku stavby existoval právní titul ke stavbě na cizím pozemku a nemůže se tak jednat o neoprávněnou stavbu. V průběhu jednání před odvolacím soudem doplnila žalovaná odvolání tak, žalobce neuzavřel s žalovanou novou nájemní smlouvu pro rozpor s ustanovením § 27 odst. 2, 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen zákon o majetku), ačkoliv ve stávající nájemní smlouvě bylo dohodnuto, že bude prodloužena, jestliže nájemce splní podmínky ustanovení § 27 odst. 1 zákona o majetku. Tyto podmínky pak žalovaná splnila a byla tak v legitimním očekávání, že nájem pozemků bude pokračovat. Soud prvního stupně nerespektoval ani skutečnost, že provoz motorestu je předmětem podnikatelské činnosti žalované. Původní nájemní smlouvy byly uzavírány na dobu nájmu do roku 2045 (původně tak na 50 let), nájemce pak očekával, že po tuto dobu bude moci vykonávat svoji podnikatelskou činnost. Dále namítl žalovaný neurčitost žaloby, kdy žalobce požaduje pouze odstranění stavby , adresa, , ovšem k motorestu patří i technologická zařízení, jako studna, čistička odpadních vod a liniové stavby. Navrhl napadený rozsudek změnit a návrh žalobce v celém rozsahu zamítnout.6. Odvolání byla podána včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), a to osobami k tomu subjektivně oprávněnými (§ 201 o.s.ř.). Odvolání byla podána proti rozsudku, proti němuž je tento opravný prostředek přípustný (§ 201 o.s.ř., § 202 o.s.ř. à contrario), a to zejména pro nesprávné právní posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.). Proto odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo, a po provedeném jednání dospěl k dále popsaným závěrům.7. Z obsahu spisu soudu prvního stupně bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku p. , číslo, – využití dálnice, v , katastrální uzemí, je Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu přísluší Ředitelství silnic a dálnic ČR (výpis z , list vlastnictví, ) a vlastníkem pozemku p. č. st. , anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , v , katastrální uzemí, je Česká republika, právo hospodaření s majetkem státu přísluší Ředitelství silnic a dálnic ČR (výpis z , list vlastnictví, ). Kolaudačním rozhodnutím Okresního národního výboru v , obec, ze dne 17. 2. 1982, č.j. Dop/473/81-100 , číslo, A/281, bylo povoleno užívání kromě jiného i objektu C 114A- odpočívka Jamenský potok – vpravo. Kolaudačním rozhodnutím Obecního úřadu Luka nad Jihlavou ze dne , datum, bylo povoleno užívání stavby Motorest Jamenský potok v , katastrální uzemí, , na který bylo vydáno stavební povolení Obecním úřadem – stavebním úřadem , obec, ze dne 12. 5. 1994, pod č.j. 94/564-328/29 s tím, že motorest je umístěn na pozemcích p. , číslo, . Investorem akce byla společnost , právnická osoba, se sídlem , obec, . Z nájemní smlouv