17 CO 108/2022-475 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Žalobce se na [titul] [jméno] [příjmení], narozeném [datum] (dále také„ původní žalovaný“), domáhal zaplacení 93 868 Kč. 2. Vyložil, že je provozovatelem hotelu v domě [adresa] v [obec], že původní žalovaný vlastní bezprostředně sousedící dům [adresa], v říjnu 2013 zahájil rekonstrukci střechy svého domu, a protože při ní konal v rozporu s projektovou dokumentací, způsobil, že došlo k podmáčení části přiléhajících zdí a stropních konstrukcí domu [adresa]. Odstranil totiž oplechování mezi oběma domy, nově zhotovovanou konstrukci střechy svého domu nechal přisadit až ke zdi domu [adresa] (nezachoval tedy do té doby existující asi metrový nadřímsový žlab či úžlabí), a to se spádem, který byl zatékání vody do domu [adresa] příznivý, a po určitou dobu tento stav ponechal bez technických úprav či opatření, které by zatékání vody do domu [adresa] bránily. Žalobce pak kvůli provlhnutí stěn nemohl od 24. října 2013, kdy bylo zatékání zjištěno, přenechávat k ubytování dva pokoje svého hotelu. Působením vlhkosti v nich totiž došlo k rozsáhlé degradaci malby, k poškození vnitřní omítky a tvorbě plísně. Z tohoto důvodu žalobce požadoval náhradu ušlého zisku 76 468 Kč (reprezentujícího podle něj částku, kterou by byl získal, kdyby v rozhodném období mohl oba pokoje poskytovat k ubytování), dále náhradu částky 14 889 Kč, zaplacené za práce řemeslníka [jméno] [příjmení], který odstranil následky poškození pokojů (vyúčtoval 78 dní vysoušení stěn, tři a půl hodiny oprav omítek a izolace , 113 m2 výmalby a 33 m2 tapetování), a konečně náhradu částky 2 511 Kč, kterou zaplatil znalci [jméno] [příjmení] za zpracování posudku o příčině zatečení vody. 3. Uvedl také, že žalovaného písemně vyzval, aby mu škodu nahradil do 31. prosince 2014, a protože se tak nestalo, žádal i zákonný úrok z prodlení z celé vymáhané jistiny za dobu od 1. ledna 2015 do zaplacení. 4. Původní žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože podle něj žalobci žádnou škodu nezpůsobil. Popsal, že střešní vazba jeho domu byla rozebrána 19. října 2013, montáž nové vazby skončila 21. října 2013, 23. října 2013 nechal položit na vazbu (žlutou) hydrofolii (a to podle něj způsobem, který zatečení vody do domu [adresa] vylučoval), do 25. října 2013 bylo dokončeno bednění a 26. října 2013 nechal na bednění připevnit další (tentokrát modrou) folii (plachtu), která (nesloužila k zachycování dešťové vody, nýbrž) umožňovala smetení eventuálně napadaného sněhu; a tvrdil, že od 19. října do konce listopadu 2013 nepršelo a pak začalo jen slabě sněžit. Podle jeho názoru si zatékání žalobce způsobil sám, a to tím, že (bez stavebního povolení) provedl ukotvení stropu [anonymizováno] do štítové zdi domu [adresa]; vzniklá drážka podle žalovaného způsobila sesedání štítové zdi, objevila se stále se rozšiřující trhlina a právě jí do objektu zatékala dešťová voda. V průběhu řízení žalovaný také namítl, že voda mohla zatékat i nedostatečně zakrytou hřebenovou částí střechy domu [adresa] do půdního prostoru a odtud dál do stěn. 5. Rozsudkem ze 17. února 2017 č. j. 4 C 41/2015-181 okresní soud žalobu zamítl kvůli absenci důkazu, že příčinou vzniku škody bylo žalobcem tvrzené konání žalovaného. 6. K odvolání žalobce ale krajský soud usnesením z 20. prosince 2017 č. j. 17 Co 99/2017-246 tehdejší rozsudek zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. Především konstatoval, že je třeba věc posoudit podle občanského zákoníku platného do 31. prosince 2013, vyložil, proč za stávající situace nemůže z procesních důvodů obstát zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene, uložil okresnímu soudu důkladně zvážit námitky, které proti jeho hodnocení dosud provedených důkazů žalobce přednesl v odvolacím řízení, a pokud bude i nadále přesvědčen, že žalobcem tvrzený způsob zatečení vody zatím prokázán nebyl, vzít v potaz žalobcovy další důkazní návrhy. 7. Rozsudkem z 3. prosince 2018 č. j. 4 C 41/2015-306 okresní soud žalobu opět zamítl a uložil žalobci nahradit původnímu žalovanému náklady řízení 86 578,10 Kč. 8. Tento rozsudek krajský soud k odvolání žalobce rozsudkem z 24. dubna 2019 č. j. 17 Co 43/2019-332 potvrdil v té části výroku o věci samé, kterou byla žaloba zamítnuta co do 76 468 Kč s úrokem z prodlení o roční sazbě 8,05 % z částky 76 468 Kč za dobu od 1. ledna 2015 do zaplacení, kdežto v té části výroku o věci samé, kterou byla žaloba zamítnuta co do zbývajících 17 400 Kč s úrokem z prodlení o roční sazbě 8,05 % z částky 17 400 Kč za dobu od 1. ledna 2015 do zaplacení, a ve výroku o nákladech rozsudek zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. 9. Pokud jde o zrušující výrok, především vyložil, proč není správný názor, na němž okresní soud založil zamítnutí žaloby o částku 14 889 Kč s příslušenstvím, totiž že měli-li opravu zatečením vody způsobených škod provést spoluvlastníci a pronajímatelé hotelu, žalobce jako nájemce, který náklady na odstranění vzniklých poškození nesl, se může náhrady vynaložených nákladů domáhat jedině na nich, nikoli tedy na původním žalovaném (tvrzeném škůdci). Konstatoval, že tedy bude třeba znovu se vrátit ke zjišťování, resp. posuzování, co bylo příčinou zatečení vody do obou pokojů, resp. zda za poškození stěn ve smyslu § 420 občanského zákoníku platného do 31. prosince 2013 odpovídá žalovaný. K tomu okresní soud v tehdy napadeném rozsudku žádné závěry nepředstavil. Zrušení tehdejšího výroku o zamítnutí žaloby v části, v níž se žalobce domáhá náhrady nákladů na znalecký posudek, založil krajský soud na zjištění, že okresní soud své zamítavé rozhodnutí v této části nijak neodůvodnil. Pro další průběh řízení krajský soud udělil okresnímu soudu konkrétní pokyny. 10. Rozsudkem č. j. 4 C 41/2015-428 okresní soud tentokrát uložil původnímu žalovanému zaplatit žalobci 17 400 Kč s úrokem z prodlení o roční sazbě 8,05 % za dobu od 1. ledna 2015 do zaplacení (výrok I) a nikomu z účastníků ani státu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výroky II a III). 11. V odůvodnění shrnul svá skutková zjištění a především konstatoval, že vychází mj. z toho, že 19. října 2013 původní žalovaný nechal odstranit starou střešní krytinu, že ve dnech 20. i 23. října 2013 pršelo a že provlhnutí stěn v obou pokojích bylo zjištěno 24. října 2013, že výše takto způsobené škody je doložena fakturou a stvrzenkou malíře [jméno] [příjmení] a fakturou [jméno] [příjmení]. Uvedl, že příčinnou souvislost mezi jednáním původního žalovaného (odstranění oplechování mezi oběma domy a nedostatečnost následných opatření proti proniknutí vody do domu [adresa]) a následkem (zatečení vody do domu [adresa]) má za doloženou nově obstaraným posudkem [titul] [jméno] [příjmení]. Ten shledal příčinu zatečení v nestandardním ukončení membrány [anonymizováno] u štítové stěny domu [adresa]. Voda podle znalce právě v důsledku toho odtékala k lomu mezi mírným a strmým sklonem střešní konstrukce domu [adresa] a zatékala v rohu štítové stěny v celé ploše do ní. Tento klíčový závěr nebyl podle okresního soudu zpochybněn ani původním žalovaným předloženým posudkem [titul] [jméno] [příjmení]. Ten totiž nedokázal určit místo, na kterém mělo zatékat, a při posouzení zjevně vycházel z fotografií jiného místa štítové zdi, než na kterém mělo k zatékání dojít. Jeho tvrzení, že žádný důkaz o zatékání nenašel, příčinu zvlhnutí stěn v obou pokojích nezná a nedokáže uzavřít, zda zatékat mohlo či nikoli, podle okresního soudu důvodem k pochybnostem soudu o závěrech [titul] [příjmení] není. Soud prvního stupně dále vysvětlil, že provádění dalších žalobcem navržených důkazů za dané situace považuje za nadbytečné. Vyhovění žalobě o zaplacení 17 400 Kč s úrokem z prodlení odůvodnil ustanovením § 420 občanského zákoníku platného v době škodní události a konstatováním, že se žalovaný dostal s placením náhrady ve smyslu § 517 téhož právního předpisu do prodlení tím, že ji žalobci nezaplatil ve lhůtě stanovené v žalobcově výzvě. 12. Výrok o nákladech účastníků zdůvodnil tím, že převážný úspěch vzhledem k původnímu předmětu řízení sice měl žalovaný, ale že v posledních dvou letech bylo řízení vedeno především kvůli jeho neúspěšné obraně. A výrok o nákladech státu založil na konstatování, že obě strany měly v řízení částečný úspěch. 13. Proti tomuto rozsudku se odvolal původní žalovaný. Především namítl, že podle něj okresní soud chybně vyhodnotil, koho z účastníků stran zbývající části předmětu řízení tíží tzv. důkazní břemeno. Poukázal v této souvislosti na dopis soudu prvního stupně účastníkům, datovaný 30. květnem 2019. Zdůraznil, že podle něj má všechny zákonné předpoklady dovozované odpovědnosti za škodu prokazovat žalobce, ale okresní soud důkazní břemeno částečně přenesl na něj, na původního žalovaného. A žalobce dle jeho názoru ve skutečnosti neprokázal, že by porušil nějakou právní povinnost a že by následkem toho došlo k zatečení do žalobcem najatého domu. Závěry znalce [titul] [příjmení] odvolatel pokládal za pouze hypotetické a nepřezkoumatelné a jeho finální úsudek za koncipovaný jen na základě úvahy, bez opory