21 CO 27/2022-479 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví zamítl žalobu s žalobním žádáním, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě škody na zdraví částku 84 000 Kč na bolestném, částku ve výši 151 200 Kč za ztížení společenského uplatnění, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 19 665,90 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 900 576 Kč, výrokem II uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem III rozhodl, že České republice – Okresnímu soudu v Hradci Králové se nepřiznává náhrada nákladů řízení, a výrokem IV rozhodl, že ustanovené zástupkyni [titul] [jméno] [příjmení], advokátce, se přiznává odměna za zastupování ve výši 63 600 Kč. V odůvodnění uvedl, že žalobce se ve své žalobě domáhal po žalované náhrady škody na zdraví, která mu měla vzniknout v důsledku neodborného postupu lékaře žalované. Tvrdil, že ve dnech 21. 12. 2006, 26. 4. 2007, 1. 11. 2007 a 2. 10. 2008 se u žalované podrobil opakovaným chirurgickým zákrokům [anonymizováno 5 slov], které prováděl [titul] [jméno] [příjmení]. V důsledku neodborného postupu lékaře u žalobce došlo u něho k poškození zdraví – [anonymizováno 8 slov]. Má právo na náhradu bolestného ve výši 84 000 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 151 200 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 19 665,90 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 900 576 Kč. Žalovaná namítla promlčení práva žalobce s tím, že přes tuto námitku je přesvědčena o tom, že žalobci poskytla péči v souladu se zásadou lege artis. Krajský soud v Hradci Králové v této věci v rozsudku ze dne 12. 6. 2019 č. j. 21 Co 74/2019-310, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 8. 2018 č. j. 8 C 115/2017-261, dospěl k závěru, že žalovanou uplatněná námitka promlčení je zjevným zneužitím práva a nepožívá právní ochrany ve smyslu § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a proto nelze k promlčení přihlížet. Okresní soud vzal poté po provedeném dokazování (zejména na základě shodných tvrzení účastníků a lékařských zpráv) za prokázané, že žalobce u žalované podstoupil léčbu [anonymizována dvě slova] (dále též jen„ [anonymizováno]“), zahrnující mimo jiné i čtyři operační zákrok. Dne 21. 12. 2006 byla provedena první operace – [anonymizována dvě slova], dne 26. 4. 2007 druhá operace – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dne 1. 11. 2007 třetí operace – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a čtvrtá operace dne 2. 10. 2008 – [anonymizováno 6 slov]. V této době byl u žalobce zjištěn [anonymizováno 8 slov]. V období roku 2010 a následujících (do roku 2016) žalobce nejprve udával bolestivost a [anonymizována dvě slova], postupně si ztěžoval na [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]. Vyšetřením byl zjištěn patrný [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov]. Byla zjištěna [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalobce začal být sledován v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Zdravotní stav byl setrvalý. Okresní soud provedl důkaz znaleckým posudkem znalce [znalec A], který byl proveden v rámci trestního stíhání operatéra [titul] [jméno] [příjmení]. Podle tohoto znaleckého posudku před třetí operací bylo vhodné již podrobnější vyšetření [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov], [anonymizována dvě slova] a především magnetická rezonance, která je v současné době nejlepší zobrazovací metodou k [anonymizováno]. Magnetická rezonance nebyla přitom provedena ani před čtvrtou operací. Byl [anonymizováno 5 slov]. [anonymizováno 6 slov], která se prořezala mezi 15. a 20. dnem po jejím založení. K příčině [anonymizována dvě slova] znalec uvedl, že každý opakovaný chirurgický výkon, tj. [anonymizována tři slova], nese riziko možného poškození [anonymizováno]. Pokud dochází k [anonymizována dvě slova], je vhodné před další operací použít všechny dostupné zobrazovací metody, a to především magnetickou rezonanci, která je v současné době nejlepší zobrazovací metodou k diagnostice [anonymizována dvě slova]. Protože žalovaná namítala, že se znaleckým posudkem znalce [znalec A] provedeným v trestním stíhání proti [titul] [jméno] [příjmení] nebyla seznámena, navrhla, aby soud ustanovil v této věci znalce. Okresní soud poté ustanovil znalcem rovněž [znalec A] a přihlédl k tomu, že tento znalec byl již s věcí seznámen. [znalec A] ve věci vypracoval písemný znalecký posudek a okresní soud znalce vyslechl. Znalec ve svém písemném znaleckém posudku dospěl k závěru, že postup žalované byl lege artis. Nebyla však provedena magnetická rezonance před druhou a třetí operací [anonymizována dvě slova] a tento postup považuje znalec za postup non lege artis. Magnetická rezonance, která je nejspolehlivější zobrazovací metodou od roku 2000, důležitou pro určení vedení operace, nebyla u žalobce provedena. Okresní soud vzhledem k obsahu znaleckých posudků znalce [znalec A] doplnil dokazování revizním znaleckým posudkem znaleckého ústavu v oboru zdravotnictví [anonymizována dvě slova] [obec] (dále též jen„znalecký ústav“). Okresní soud poté provedl i výslech [znalec B], znalce, který se podílel na zpracování znaleckého posudku znaleckého ústavu. Z revizního znaleckého posudku a z výpovědi znalce vzal okresní soud za prokázané, že žalovaná při poskytování lékařské péče žalobci žádnou povinnost při léčbě recidivující [anonymizována dvě slova] neporušila. Za nedostatek lze sice hodnotit neprovedení magnetické rezonance před třetí a čtvrtou operací, přesto se po čtvrté operaci [anonymizována dvě slova] zcela zhojila. Nelze jednoznačně konstatovat, kdy došlo k anatomickému porušení [anonymizováno] a kdy se funkčně rozvinula [anonymizováno]. Pozitivní nález [anonymizována dvě slova] představuje pozdní komplikaci proběhlých operací, protože pokud by se jednalo o přímou komplikaci po operaci, [anonymizováno] by se projevila záhy po výkonu. K [anonymizováno] žalobce ovšem docházelo postupným omezováním funkční zdatnosti [anonymizována dvě slova], které mohlo být způsobeno hojivými procesy v opakovaně operované oblasti s postupným jizvením tkání včetně svalových struktur. Žalovaná ovšem postupovala ve vyšetřování a ošetřování žalobce v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy a obecně uznávanými medicínskými postupy. Provedení magnetické rezonance před třetí a čtvrtou operací nebyl běžný postup. Prvé dvě operace byly zcela v pořádku a nebylo třeba provádět další znázorňovací vyšetření. V letech 2006–2008 měla sice žalovaná magnetickou rezonanci k dispozici, ale indikace k užití magnetické rezonance byly velmi omezeny, zejména na vyšetření mozku, páteře, různých poruch kloubních apod. Teprve postupem času se přidávaly indikace i pro další choroby nebo jiné chorobné stavy, které se ukázaly být magnetickou rezonancí dobře zobrazovatelné a k nim patří právě i [anonymizováno]. Indikace pro vyšetření magnetickou rezonancí je ale relativní. Žalovaná před třetí operací provedla jiné zobrazovací metody. Operatér mimo jiné použil CT vyšetření a [anonymizováno]. Souvislost vzniku [anonymizováno] s operacemi je dána. Pokud jde o uložení [anonymizována dvě slova], rychlost jejího prořezání nelze předpokládat a v projednávaném případě [anonymizováno] byla správně založena i správně dotažena. [anonymizováno 5 slov] poškodit nemohlo, ale mohlo mít vliv na hojivé procesy, které se opozdily. V postupu operatéra znalecký ústav neshledal pochybení, a to ani při použití [anonymizována dvě slova]. Okresní soud neprovedl důkaz výpovědí svědka [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a doplňující výslech znalce [znalec A]. Dovodil, že provedením těchto důkazů by nebylo možné lépe věc objasnit a jako zásadní důkaz hodnotil revizní znalecký posudek znaleckého ústavu. Po právní stránce okresní soud posoudil věc podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), s přihlédnutím k úpravě obsažené v § 3079 odst. 1 o. z. Odpovědnost za nesprávně zvolený způsob léčby podřadil pod § 420 obč. zák. Za významné považoval posouzení, zda žalovaná poskytla žalobci péči podle všech pravidel lékařské vědy, tedy lege artis, a zda rozvoj [anonymizována tři slova] u žalobce byl přímým důsledkem prokázaného porušení pravidel lékařské vědy. Dále poukázal na článek 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, podle kterého jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. A na ustanovení § 11 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, podle kterého zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Zdůraznil, že ke vzniku odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák. se vyžaduje mimo jiné i zavinění a porušení právní povinnosti. Za postup lege artis je třeba považovat postup v souladu se současn