25 CO 219/2022-43 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem rozvedl manželství [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], a [jméno] [příjmení], uzavřené dne 15. 9. 2012 před [stát. instituce] (výrok pod bodem I. rozsudku okresního soudu) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (bod II.). 2. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně předestřel obsah návrhu manžela na rozvod manželství s tím, že manželé spolu od srpna r. 2021 nežijí ve společné domácnosti, a nesouhlasného procesního stanoviska manželky k tomuto návrhu; podal dále zevrubný přehled v řízení provedených důkazů a z nich učiněných skutkových zjištění. Po právní stránce své rozhodnutí okresní soud odůvodnil ustanovením § 755 odst. 1 a odst. 2 písm. a/ (a contr.) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“). Po provedeném dokazování měl za prokázané, že podmínky pro rozvod manželství jsou v posuzované věci splněny. Vztahy manželů jsou značně narušené, jejich soužití bylo ukončeno víceméně proto, že manželka byla k opuštění společné domácnosti donucena blíže popsanými okolnostmi. Manžel zcela vylučuje návrat, resp. obnovení rodinné domácnosti, manželka obnovení manželského soužití s poukazem na nezl. děti připouští. Soud prvního stupně na základě uvedeného uzavřel, že manželství účastníků je od srpna r. 2021 pouze formálním svazkem, manželé spolu dlouhodobě nežijí, bylo přerušeno jejich hospodářské i intimní soužití, manžel udržuje mimomanželskou známost, přičemž on sám manželství považuje za zcela rozvrácené bez naděje na jeho obnovení. Soud hodnotil rozvrat manželství účastníků jako hluboký a trvalý, kdy nelze předpokládat obnovení manželství, a to ani kvůli nezl. dětem. Rozvodu manželství pak dle okresního soudu nebrání ani zájem nezl. dcer manželů ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a/ o. z., pro něž bude daleko prospěšnější, pokud budou vyrůstat za situace, kdy vzájemné vztahy mezi rodiči budou zcela vyřešeny, než aby byly neustále vystavovány manželským konfliktům účastníků. Zvláštní důvody ve smyslu shora označeného zákonného ustanovení svědčící pro zachování manželství rodičů pak nebyly v řízení tvrzeny a nevyšly najevo ani jinak. Na poměrech nezl. dětí pro dobu po rozvodu manželství byli rodiče s to se dohodnout, přičemž tuto dohodu schválil opatrovnický soud svým rozsudkem – jde o rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 4. 2022, č. j. 0 Nc 1622/2021-205; lze tudíž oprávněně předpokládat, že rodiče budou schopni řešit otázky týkající se nezletilých dětí. Příčinu rozvratu manželství prvostupňový soud spatřoval ve zcela nestandardním způsobu manželského soužití, kdy manželé byli od samého začátku jejich vztahu naprosto odlišných povah, což okresní soud podrobně rozvedl. Manželé tak neměli v podstatě žádné společné zájmy, zážitky, podněty, či vzpomínky, na základě kterých by se jejich vztah rozvíjel. Manželství účastníkům poskytovalo toliko hmotný základ pro způsob života, jaký každý z nich od manželského svazku očekával – tyto jejich představy však byly diametrálně odlišné. V manželství příliš nefungovala partnerská komunikace, manželé jako životní partneři vlastně nežili spolu, nýbrž pouze vedle sebe; společné soužití manželům poskytovalo v podstatě jen vzájemné materiální výhody. Manžel hledal únik z pro něj nespokojeného vztahu s tím, že rodinnou domácnost opouštěl za účelem realizace svých četných zálib, příp. mimomanželských známostí; manželka proti takovému způsobu partnerského soužití nebrojila, poskytovala rodině kompletní servis, pečovala o domácnost a děti s vědomím, že vytváří podmínky i pro osobní rozvoj manžela, přičemž i přes uvedená negativa měla takové soužití za materiálně vyhovující. Ukončení, resp. krach jejich dlouhodobě nerovnovážného vztahu byl z pohledu okresního soudu očekávatelný. Manželství účastníků proto bylo rozvedeno, když nebyly shledány žádné skutečnosti bránící rozvodu manželství. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění (dále jen „ZŘS“). 3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala odvolání manželka. Namítala, že okresní soud došel na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Přitom poukázala na drobnou nepřesnost v odůvodnění rozsudku, týkající se toho, že z manželství účastníků se narodila toliko nezl. [jméno], starší dcery nezl. [jméno] a nezl. [jméno] se manželům narodily v době jejich nesezdaného soužití. Odvolatelka polemizovala nad určitými pasážemi odůvodnění prvostupňového rozsudku, sporovala závěr okresního soudu, že soužití manželů bylo pro ni a pro děti materiálně výhodné. Takový závěr nemá oporu v provedeném dokazování, jde o pouhou domněnku soudu, což manželka blíže rozvedla. Za nepravdivé zjištění okresního soudu měla manželka i to, že účastníci neměli žádné společné zážitky – rodina podle ní žila spokojeným a pro široké okolí téměř příkladným způsobem života do doby, než manžel navázal poslední dva mimomanželské vztahy, jež byly příčinou všech dalších navazujících událostí, které vyústily v manželův návrh na rozvod manželství. Manželka zdůraznila, že její odchod ze společné domácnosti rozhodně nebyl dobrovolný, stalo se tak na nátlak manžela v bezprostřední souvislosti s jeho posledním mimomanželským vztahem. V této souvislosti manželka připomínala do té doby jasně prezentovaný manželův náhled na potřebu zachování rodiny právě kvůli dětem, kdy rozbíjení rodiny odsuzoval. V další části svého odvolání manželka kriticky popisovala současný přístup manžela jako rodiče, zpochybňovala důraz na finanční stránku, který jí je podsouván a má jí být i prostřednictvím komunikačních platforem vyčítán ze strany současné přítelkyně manžela. Jednání manžela si manželka nevysvětluje jinak, než jako aktuální „zamilovanost“, manžel jí navrhované setkání u mediátora za účelem vyřešení vzájemných partnerských problémů však odmítá. Z podrobně rozvedených důvodů odvolatelka navrhla změnu rozsudku okresního soudu s tím, aby manželství účastníků rozvedeno nebylo. V opačném případě manželka žádala přezkum skutkových zjištění a opětovné posouzení příčiny rozvratu manželství s tím, nechť je jako příčina rozvratu manželství označen mimomanželský vztah manžela. U odvolacího jednání odvolatelka předestřela změnu svého dosavadního postoje k návrhu manžela na rozvod manželství, kdy i ona již shledává nereálnost obnovení manželského soužití. Na svém odvolání proti rozvodovému rozsudku i tak nadále setrvala, neboť není ztotožněna s odůvodněním přezkoumávaného rozhodnutí v otázce vyřčené příčiny rozvratu manželství. 4. Manžel se s rozsudkem okresního soudu ztotožnil a navrhl jej potvrdit. Vyjadřoval se v jednotlivostech ke snaze odvolatelky upřesňovat určitá tvrzení a závěry okresního soudu obsažená v odůvodnění rozsudku. K ekonomické stránce věci zmínil, že od listopadu r. 2021 manželce hradí výživné pro její osobu ve výši 13.500 Kč měsíčně. V závěru svého vyjádření manžel shrnul, že i pokud by byly třebas dílčí závěry okresního soudu v jednotlivostech nesprávné, celkové zhodnocení neudržitelnosti manželství účastníků má oporu v provedeném dokazování. Ostatně nefunkčnost vztahu účastníků z důvodu jejich zcela odlišných povah, náhledu na trávení volného času i životních hodnot vyplývá ze samotného obsahu odvolání manželky. Rozvod manželství je tak dle manžela nevyhnutelným vyústěním dlouhodobě nefunkčního vztahu. Manželův mimomanželský vztah za trvání manželství pak dle něj nelze v žádném případě označit za příčinu rozvratu manželství účastníků, naopak je přímým důsledkem dlouhodobě nefunkčního manželství. 5. Krajský soud jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění /dále jen „OSŘ“ /), přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 OSŘ), při jednání (§ 214 odst. 1 OSŘ) a dospěl k závěru, že odvolání manželky není důvodné. 6. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, vyjádřenými v odůvodnění jeho rozhodnutí. Okresní soud zjistil úplně a řádně skutkový stav (§ 6, § 120, § 153 odst. 1 OSŘ), provedené důkazy pečlivě zhodnotil v souladu se zásadami předvídanými v § 132 OSŘ a na základě správně zjištěného skutkového stavu dospěl k odpovídajícím závěrům právním. Odvolací soud proto odkazuje na přiléhavé odůvodnění přezkoumávaného rozsudku, které s ohledem na odvolací námitky pouze doplňuje způsobem níže uvedeným. 7. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce druhého téhož ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a/ se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláš