26 CO 36/2022-279 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 72 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 3. 1. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovanému dále uložil nahradit náklady řízení státu 52 714,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a zaplatit soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení 3 600 Kč (výrok III). 2. Z obsahu odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí vyplývá, že žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 72 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jde o náhradu škody, kterou mu žalovaný způsobil tím, že v řízení vedeném u tamního soudu pod sp. zn. 5 C 189/2000, ve kterém jako advokát zastupoval žalobce, neučinil žádná opatření, kterými by bylo žalovanému [jméno] [příjmení] zabráněno snižovat možnost uhradit žalobci způsobenou škodu, ačkoli žalobce žalovaného jako svého zástupce upozorňoval na to, že se [jméno] [příjmení] zbavuje svého majetku. Dále žalobce vytýkal žalovanému, že nepožádal jeho jménem soud o ustanovení zástupce z řad advokátů, přestože žalobce zákonné podmínky k ustanovení zástupce splňoval. Žalobce tvrdil, že po skončení řízení musel žalovanému zaplatit odměnu za zastupování 72 000 Kč a v důsledku shora uvedených pochybení žalovaného mu vznikla škoda ve výši zaplacené odměny 72 000 Kč a požadoval její náhradu. 3. Žalovaný uplatněný nárok popíral. Uváděl, že nebyl žalobcem pověřen k podání žádosti o ustanovení zástupce a žalobce mohl takový návrh podat sám. Tvrdil, že nebyl žalobcem informován, že žalovaný [jméno] [příjmení] se zbavuje majetku. 4. Okresní soud zjistil, že žalobce v zastoupení žalovaného vedl u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou spor pod sp. zn. 5 C 189/2000 o náhradu škody proti [jméno] [příjmení]. V době zahájení řízení byl jediným příjmem žalobce invalidní důchod ve výši 5 758 Kč měsíčně, s manželkou vlastnil ve společném jmění manželů garáž a zahrádku v zahrádkářské kolonii. Předmětem řízení byl nárok na náhradu škody na zdraví, kterou žalobce utrpěl v důsledku trestné činnosti žalovaného [jméno] [příjmení]. Žalovanému byly před podáním žaloby v původním řízení majetkové poměry žalobce známy, když spolu s žalobou v původním řízení předkládal i jeho prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 16. 6. 2000. Okresní soud uzavřel, že povinností žalovaného bylo podat návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů a tento návrh by byl úspěšný, neboť žalobce splňoval podmínky pro osvobození od soudních poplatků zcela a zastoupení bylo nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Tím, že žalovaný tuto povinnost nesplnil, žalobce musel zaplatit vyúčtovanou odměnu za právní služby ve výši 72 000 Kč, kterou by v případě ustanovení zástupce soudem platit nemusel. Se zřetelem k tomu shledal na straně žalovaného okresní soud odpovědnost za vzniklou škodu a žalobě vyhověl. Okresní soud rovněž dospěl k závěru, že žalobce unesl důkazní břemeno k tvrzení, že žalovaného v původním řízení informoval o tom, že se [jméno] [příjmení] zbavuje svého majetku, a jestliže žalovaný v původním řízení nečinil žádné úkony po tomto oznámení, neplnil svoji povinnost advokáta řádně. Žalobce by byl se svým nárokem v původním řízení dle okresního soudu úspěšný, neboť rozsudkem ze dne 28. 4. 2009 č. j. 5 C 189/2000-181, který nabyl právní moci 17. 7. 2009, bylo rozhodnuto, že nárok žalobce je opodstatněný v plném rozsahu. Nečinností žalovaného tak dle okresního soudu došlo k zastavení řízení po úmrtí [jméno] [příjmení], čímž žalobci vznikla škoda, a i z tohoto důvodu žalobě vyhověl. Poté okresní soud uzavřel, že žalobce byl v plném rozsahu úspěšný, vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Náklady jsou dány tím, že žalobce je v řízení zastoupen ustanoveným advokátem, a proto uložil žalovanému hradit náklady řízení na účet okresního soudu. 5. Proti rozsudku podal žalovaný včas odvolání. Zopakoval, že v původním řízení nebyl žalobcem pověřen k podání žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů a žalobce mohl takovou žádost podat sám. Popřel, že by mu žalobce sdělil nějaké skutečnosti, které by prokazovaly zmenšování majetku žalovaného [jméno] [příjmení]. Měl za to, že žalobce mohl plnou moc vypovědět a zvolit si jiného zástupce. Uváděl, že po skončení původního řízení dne 14. 1. 2013 žalobci vyúčtoval náklady zastoupení a je s podivem, že žalobce náklady splácel, přestože se domáhá náhrady škody. Měl za to, že se soud měl zabývat také tím, zda se nezměnily majetkové poměry žalobce, žalobce nebyl ve finanční tísni, nebyl nemajetný, bydlel v družstevním bytě. Vytýkal žalobci, že mu nedoručil předžalobní výzvu, a měl tedy za to, že mu nemůže být uložena povinnost hradit náklady řízení. Nesouhlasil rovněž s výší nákladů řízení, když poukazoval na to, že proti rozhodnutí o přiznání odměny ustanovenému zástupci podal odvolání. Konečně namítl, že nárok uplatněný žalobcem je promlčený. Při odvolacím řízení upřesnil, že lhůta pro promlčení začala dle jeho závěru plynout dnem smrti [jméno] [příjmení], tj. ode dne 23. 3. 2011. Navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl změněn a žaloba byla zamítnuta. 6. Odvolání žalovaného je přípustné, ale není důvodné. 7. Podle § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. 8. Nárok na náhradu škody je třeba posoudit také dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013, když podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, neboť k jednání, v němž je spatřováno porušení povinnosti stanovené právními předpisy, event. smlouvou, a které zakládá právo na náhradu škody uplatněné v tomto řízení, došlo před 1. 1. 2014. 9. V souzené věci je nesporné, že žalobce udělil žalovanému plnou moc k podání žaloby a zastupování u soudu ve věci náhrady škody uplatňované proti žalovanému [jméno] [příjmení], a to dne 29. 5. 2000 (viz č. l. 4 přílohového spisu sp. zn. 5 C 189/2000). Žalovaný jménem žalobce žalobu proti [jméno] [příjmení] dne 4. 10. 2000 u okresního soudu podal a věc byla vedena u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 5 C 189/2000. Mezitímním rozsudkem ze dne 28. 4. 2009 č. j. 5 C 189/2000-181, který nabyl právní moci 17. 7. 2009, bylo rozhodnuto, že nárok žalobce je co do základu dán s tím, že o výši náhrady škody bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Usnesením ze dne 30. 6. 2011 č. j. 5 C 189/2000-464, které nabylo právní moci 5. 6. 2012, bylo řízení vedené pod sp. zn. 5 C 189/2000 s odkazem na ust. § 107 odst. 5 věty prvé o. s. ř. zastaveno s tím, že žalovaný zemřel, nezanechal žádný majetek a dědické řízení bylo zastaveno. 10. Jak již uvedl odvolací soud ve zrušujícím usnesení ze dne 14. 3. 2019, úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou 1) výkon advokacie, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska ustanovení § 16 zákona o advokacii, dle kterého je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Při výkonu advokacie je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. 11. Žalobce tvrdil, že žalovaný nepožádal jménem žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů, což žalovaný nepopíral, ale bránil se tvrzením, že„ k takovému návrhu nebyl žalobcem vyzván“. K této obraně žalovaného se odvolací soud vyjádřil již ve zrušovacím usnesení ze dne 14. 3. 2019, ve kterém uvedl, že jestliže byly žalovanému při převzetí zastoupení a při podání žaloby známy majetkové poměry žalobce a žádal o osvobození od soudních poplatků, bylo jeho povinností tyto majetkové poměry vyhodnotit také se zřetelem k dalšímu oprávněnému zájmu žalobce na tom, aby mu v souvislosti se soudním řízením nevznikaly náklady, které ho nad míru přiměřenou jeho poměrům zatíží, tj. měl podat návrh na ustanovení zástupce dle § 30 o. s. ř. Odvolací soud se neztotožňuje s právním závěrem žalovaného, který dovozuje, že taková povinnost by ho stíhala pouze v případě, že by k ní byl výslovně klientem vyzván. Naopak je třeba poukázat na ust. § 16 odst. 1 zákona o advokacii, dle kterého je advokát při výkonu advokacie povinen používat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatit v zájmu klienta vše, co pokládá za prospěšné, přičemž to, co je možno pokládat za prospěšné, je třeba hodnotit z objektivního, nikoli subjektivního hlediska. Okresní soud vyšel ze zjištění, že na podzim 2000, kdy bylo zahájeno původní řízení, byl žalobce invalidní důchodce s příjmem 5 758 Kč měsíčně, s manželkou vlastnil garáž a zahrádku, trpěl dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, byl držitelem průkazu ZTP. Tato zjištění mají oporu v prohlášení ža