47 CO 152/2022-243 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I. rozsudku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 100.255,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 18. 8. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II zavázal žalovanou povinností nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16.495 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Okresní soud se zabýval existencí pohledávky spočívající v ceně díla, která byla na žalobkyni postoupena. V řízení neměl za prokázané tvrzení žalované, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (zhotovitelkou) a žalovanou byla uzavřena jedna komplexní smlouva o dílo, že bylo společnou vůlí účastníků řídit se jedním konkrétním písemným návrhem smlouvy o dílo a že k řádnému předání díla byl zapotřebí písemný protokol o předání a převzetí díla. Z provedeného dokazování okresní soud zjistil, že mezi zhotovitelkou a žalovanou existovaly jednotlivé dílčí smluvní vztahy – smlouvy o dílo, a to uzavřené vždy na základě konkrétní objednávky žalované, kterou akceptovala předchozí nabídku zhotovitelky. Nebylo sjednáno protokolární předávání těchto jednotlivých děl. Žalovaná nesporovala, že práce, které jsou předmětem žalované faktury, byly dokončeny. Netvrdila, že jí tvrzené a vytknuté vady díla jsou na části díla, která je předmětem žalované faktury. Žalovanou fakturou vyúčtované dílo bylo řádně dokončeno a žalované předáno, neboť fakticky bylo předáno k užívání žalované. Žalovaná si prováděla podrobnou obrazovou dokumentaci stavby a průběžně dílo kontrolovala. Povinnosti předvést schopnost díla sloužit svému účelu bylo učiněno zadost již tím, že žalovaná měla možnost dílo si prohlédnout a že dílo svému účelu skutečně slouží. I kdyby se na základě nějakého neformálního konsensu žalované a zhotovitelky jednalo o jedno dílo skládající se z několika různých částí (což nebylo v řízení prokázáno), pak by zcela jednoznačně šlo o dílo přejímané po částech, a tudíž právo na zaplacení ceny by vzniklo za každou část díla při jejím provedení. V řízení nebylo prokázáno, že by byly vystavovány a hrazeny zálohové faktury, jak tvrdila žalovaná. Bylo prokázáno vystavení pouze dvou faktur, a to za konkrétní práce, které byly dle těchto faktur již provedeny. Okresní soud uzavřel, že žalovanou fakturou vyúčtované dílo bylo v souladu s § 2604 o. z. řádně a bez vad dokončeno a předáno (provedeno) a zhotoviteli v souladu s ustanovením § 2610 odst. 1 o. z. vznikl nárok na zaplacení ceny díla, ke kterému ve lhůtě splatnosti ani později nedošlo. Okresní soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalovaná se dostala do prodlení s placením ceny díla, žalobkyni proto náleží podle § 1970 o. z. i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení ve výši dle nařízení vlády čl. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení okresní soud zdůvodnil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítla, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Mezi účastníky řízení byla uzavřena jedna komplexní smlouva o dílo. Zhotovitelka zaslala žalované návrh znění smlouvy o dílo, se kterým žalovaná souhlasila (v e-mailu ze dne 18. 9. 2018 žalovaná vyzývá [právnická osoba] k přípravě SOD k podpisu). Fakt, že žalovaná nemá písemné vyhotovení této smlouvy k dispozici, ale nic nemění na jednoznačné vůli obou stran se jejím obsahem řídit. Stejně tak z předžalobní komunikace mezi účastníky řízení je naprosto zřejmé, že žalovaná oslovila zhotovitelskou firmu s požadavkem na komplexní provedení díla. I z dílčích fakturací je pak zřejmé, že se vycházelo z cenových položek, které si účastníci řízení odsouhlasili a které byly komplexní (pokud soud prvního stupně v bodu 6. svého odůvodnění poukazuje na daňový doklad [číslo] ze dne 8. 10. 2018 s odkazem na CN, pak k tomu opomíjí dodat, že žádná samostatná cenová nabídka neexistovala a šlo jen o částečnou fakturaci vycházející z komplexních položkových rozpočtů, které byly předmětem komunikace mezi žalovanou a zhotovitelskou firmou). Návrh předávacího protokolu vyhotovený [právnická osoba] odkazuje na SOD (smlouvu o dílo) pod číslem používaným v předchozí komunikaci a směřuje k předání díla jako celku, a nikoli jen k jeho nějaké části (tvrzení svědka [příjmení] o tom, že se vztahuje jen k tomu, co měl on na starosti, je evidentně nepravdivé, protože obsah návrhu předávacího protokolu obsahuje i části díla, které na starosti neměl, navíc k důvodům vystavení předávacího protokolu se vyjádřil jednatel společnosti [příjmení] v e-mailu zaslanému soudu). Naopak v řízení nebyl proveden ani jediný důkaz, ze kterého by se dal dovodit souhlas žalované s tím, že se dílo nebude provádět jako celek, ale že půjde o několik dílčích smluv. Soud prvního stupně měl zhodnotit oslovení zhotovitelky s požadavkem na vyhotovení celého díla, požadavek zhotovitelky o podpis SOD na dílo jako celek, vyhotovení předávacího protokolu s odkazem na SOD. Poté měl dospět ke skutkovému zjištění, že byla uzavřena jediná komplexní smlouva o dílo a že vůlí stran bylo řídit se obsahem návrhu smlouvy o dílo, který zhotovitelka zaslala žalované, tedy i tím, že písemný předávací protokol je předpokladem řádného předání díla. Žalovaná namítla, že nedošlo k předání díla, neboť nebyl podepsán předávací protokol. Právo na zaplacení ceny díla nevzniklo. Žalovaná dílo nikdy nepřevzala, a to ani jako celek, ani co do výčtu položek, které jsou uvedeny ve faktuře, která je předmětem tohoto řízení. Zásadní význam má výpověď jednatele zhotovitelky [jméno] [příjmení], který uvedl, že nedošlo k předání ani u terasy, ani u faktury, která je předmětem sporu (u této faktury navíc cca polovina fakturované částky má vazbu k terase). Pokud byla zhotovitelská firma přesvědčena o tom, že žalovaná odmítla převzít dílo neoprávněně, měla žalovat na stanovení její povinnosti dílo převzít. K předání díla se vyžaduje projev vůle zhotovitele dílo objednateli předat a projev vůle objednatele dílo od zhotovitele převzít. V řízení ale bylo jednoznačně prokázáno, že k předání díla nedošlo. Jediným pokusem o předání díla bylo to, že svědek [příjmení] požádal žalovanou o podpis předávacího protokolu, ta to však odmítla s jasným zdůvodněním. Svědek [jméno] [příjmení] (jednatel zhotovitelky) pak při svém výslechu u jednání konaného dne 30. 5. 2022 uvedl, že práce účtované fakturou, která je předmětem řízení, žalovaná také nechtěla převzít. Je tedy naprosto zřejmé, že k předání a převzetí díla nedošlo a právo na zaplacení ceny za provedení díla tak nevzniklo. Sporné mezi účastníky řízení nepochybně může být to, zda měla žalovaná ve smyslu ustanovení § 2628 občanského zákoníku právo dílo nepřevzít (žalovaná je jednoznačně přesvědčena o tom, že takové právo měla, protože na terase, na níž se nacházejí některé z prvků účtovaných předmětnou fakturou, stále nejsou dořešeny důsledky protékání vody do skladby střechy). Takový spor ale nelze řešit podáním žaloby na zaplacení ceny díla, nýbrž jiným typem žaloby. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, a žalobkyni uložil povinnost nahradit náklady řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím. 4. Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Odvolání žalované je založeno na tvrzení existence smlouvy o dílo. Při dokazování vyšlo najevo, že se žalovaná pouze snažila podvrhnout nezávazný návrh smlouvy za platnou smlouvu, avšak i tento návrh postrádal základní náležitosti smlouvy o dílo (předmět díla, cenu díla, termíny zhotovení). Fakt, že smlouva, kterou žalovaná vydávala za platně uzavřenou, nemohla být v tvrzeném znění a termínu podepsána, potvrdila e-mailová korespondence mezi žalovanou a zhotovitelkou. Na vině byla sama žalovaná, protože stavbu si koordinovala sama, část prací prováděla svépomocí a na zbytku se podílelo několik dalších subjektů. Nebyl jasně specifikován ani objem a rozsah díla. Zhotovitelce tak nezbylo nic jiného než reagovat na jednotlivé objednávky žalované vždy, když byla stavba připravena, a bylo zřejmé, které práce se budou provádět, a ty poté provedla podle svých volných kapacit, které nemohla vzhledem k neexistenci časového harmonogramu stavby RD žalované předem rezervovat. Zhotovitelka nastupovala na stavbu žalované na tři zakázky. První zakázka je zcela dokončena a zaplacena, druhá zakázka zůstává doposud nezaplacena (v řádu statisíců), a třetí zakázka je předmětem tohoto řízení. Při jednání učinila žalovaná nesporným, že dílo, jehož zaplacení žalobkyně požaduje, je dokončeno, je v užívání a nemá vady. Bezproblémové užívání všech prací prováděných zhotovitelem na RD žalované potvrdil ve svědecké výpovědi svědek předvolaný na návrh žalované – její manžel [jméno] [příjmení]. Žalovaná zůstávala dlužna i dalším subjektům na stavbě, následně je odrazovala od vymáhání těchto pohledávek, vyhrožovala žalobami. Jedná se evidentně o způsob, jakým se žalobkyně snažila snížit náklady na stavbu RD. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu. 5. Odvolací