47 CO 178/2022-68 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení. Ve výroku II uložil žalovanému nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 23 144,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím za odebrané dřevo. Na vystavenou fakturu ve výši 62 906 Kč žalovaný zaplatil částku 12 906 Kč. V části 50 000 Kč provedl zápočet své pohledávky spočívající v odměně za zajištění provozní činnosti podle smlouvy o výkonu funkce lesního odborného hospodáře. Okresní soud zjistil, že žalobkyně uzavřela jako prodávající kupní smlouvu se žalovaným jako kupujícím, kdy předmětem koupě bylo dřevo v hodnotě 62 906 Kč, podle § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně dřevo žalovanému dodala dne 10. 2. 2021. Žalovaný část kupní ceny ve výši 50 000 Kč nezaplatil. K započítávané pohledávce žalovaného okresní soud zjistil, že mezi žalobkyní jako objednavatelkou a žalovaným jako poskytovatelem byla dne 1. 1. 2017 uzavřena smlouva o výkonu funkce lesního hospodáře. Odměna žalovaného ze smlouvy byla splatná jednou ročně na základě předloženého účetního dokladu – faktury, kterou měl předat hospodář obci nejpozději do posledního dne aktuálního kalendářního roku. Smlouva neobsahovala žádné ustanovení ohledně zálohové výplaty odměny pro žalovaného. Žalovaný svoji pohledávku ve výši 50 000 Kč neprokázal. Okresní soud dále zjistil, že se žalovaný dostal do prodlení s placením části kupní ceny. Podle § 1970 o. z. vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení stanovený vládním nařízením. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 3. Žalovaný podal proti rozsudku okresního soudu odvolání. Namítl, že okresní soud jednal ve věci, přestože se žalovaný omluvil z důvodu pracovní neschopnosti a přetrvávajících zdravotních problémů. Okresní soud tak vycházel pouze z informací žalobkyně. Žalobkyně nerozlišuje mezi povinnostmi odborného lesního hospodáře a technika lesního provozu. Žalobkyně obdržela na všechny prováděné práce úkolové listy, měla zajištěné lesní dělníky, ti dostali odborné instrukce, byli vždy zavedeni na příslušné pracovní místo a byli kontrolováni. Toto nejsou zákonné povinnosti odborného lesního hospodáře. Na to byla žalobkyně prostřednictvím starosty p. [příjmení] upozorňována. Starosta žalovanému přislíbil zajistit alespoň část prostředků na činnost nad rámec smlouvy. Za období jednoho roku vyčíslil žalovaný odměnu za tuto činnost včetně materiálu a cestovních výloh na částku 240 000 Kč. Od května 2020 se zhoršil zdravotní stav žalovaného a nakonec nebyl schopen svoji práci nadále vykonávat. Proto vyúčtoval jen část odměny za vykonanou práci. Okresní soud vedl řízení v rozporu se zákonem a zkrátil tak práva žalovaného. Proto žalovaný navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání. 4. Žalobkyně s odvoláním žalovaného nesouhlasila. Žalovaný nežádal o odročení jednání. Ve věci bylo jednáno, práva žalovaného tím nebyla nijak dotčena. Tvrzení žalovaného o existenci jeho pohledávky jsou nekonkrétní. Žalobkyně setrvává na tom, že mezi ní a žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva o výkonu prací mimo činnost odborného lesního hospodáře. Pokud žalovaný svévolně pro žalobkyni nějaké práce či dílo vykonal, žalobkyně ho opakovaně žádala, aby toto specifikoval, předal a navrhl svou odměnu, k tomu však žalovaný nikdy nepřistoupil. V odvolání uvádí provozní činnost v hodnotě 240 000 Kč za rok, nicméně neuvádí, o jakou konkrétní činnost jde, v jakém konkrétním období, jak stanovil její cenu, neboť smluvně cena nastavena nebyla. Pokud jde o osobní nařčení pana starosty, tato jsou nejen nerozhodná pro tuto věc, ale především zcela absurdní. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému uplatněný nárok na zaplacení zbývající ceny odebraného dřeva, ostatně tento nárok žalovaný ani nijak nesporoval, zatímco žalovaný nemá vůči žalobkyni žádnou existující pohledávku způsobilou k započtení. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud jako soud odvolací napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný v obou výrocích potvrdil a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni i náklady odvolacího řízení. 5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. Odvolací soud ze spisu soudu prvního stupně zjistil, že jednání ve věci bylo nařízeno na 16. 6. 2022. Žalovaný podáním ze dne 31. 5. 2022 omluvil svoji neúčast na jednání, odročení jednání nežádal. 7. Okresní soud nepochybil, když konal jednání dne 16. 6. 2022 bez účasti žalovaného. Účast u soudního jednání je právem nikoli povinností účastníků. Pokud se však účastník jednání nezúčastní, vzdává se tím práva na poučení soudu podle § 118a o. s. ř. ohledně povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní. Žalovaný v řízení před okresním soudem netvrdil dostatečně důvod své pohledávky na zaplacení odměny za provedené práce ve výši 50 000 Kč. Netvrdil, na základě jaké smlouvy mu vzniklo právo na odměnu (kdy, mezi kým a s jakým obsahem byla smlouva uzavřena), ani za které konkrétní práce odměnu žádá. Vystavená faktura ani návrh započtení vzájemných pohledávek jako důkaz k existenci pohledávky žalovaného nepostačují. Vzhledem k poučení okresního soudu podle § 118b a § 119a o. s. ř. při jednání okresního soudu bylo řízení řádně koncentrováno. V souladu s § 205a o. s. ř. proto již není možné navrhovat v odvolacím řízení důkazy k prokázání tvrzení směřujících k existenci pohledávky žalovaného vůči žalobkyni. 8. Žalobkyně v řízení před okresním soudem prokázala uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka dříví ve sjednané ceně, dodání dříví žalovanému a vyúčtování kupní ceny ve výši 50 000 Kč. Ostatně, žalovaný část kupní ceny ve výši 12 906 Kč z celkové ceny ve výši 62 906 Kč zaplatil. Žalovaný neprokázal existenci své pohledávky k započtení. Okresní soud proto správně žalobě vyhověl. 9. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení (§ 219 o. s. ř.). 10. V odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jí vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni náhrada odměny advokáta ve výši 3 100 Kč a náhrada hotových výdajů 300 Kč za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne 22. 11. 2022, celkem 6 800 Kč. Žalovaná žádala nahradit jízdné k jednání odvolacího soudu z [obec] do [obec] a zpět (celkem 150 km) vozem [anonymizováno], [registrační značka], s průměrnou spotřebou 4,3 l motorové nafty na 100 km. Podle § 157 zák. č. 262/2006 Sb. a podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. má žalobkyně právo na náhradu jízdného k jednání soudu ve výši 1 009 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalované náhrada za promeškaný čas 6 půlhodin advokáta ve výši 600 Kč. Soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady odvolacího řízení v celkové výši 10 175 Kč včetně 21 % DPH ve výši 1 766 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).