47 CO 202/2021-164 — Krajský soud v Hradci Králové

Napadeným usnesením nařídil okresní soud prodej zástavy spočívající v nemovitých věcech ve výroku blíže popsaných, a to pro pohledávku 4 468 904,16 Kč s příslušenstvím. Okresní soud vyšel ze zjištění, že 11. 3. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl zástavní věřitel [právnická osoba], SPOL. S R.O. úvěr ve výši 3 850 000 Kč. Pohledávka z úvěru byla zajištěna zástavním právem k nemovitým věcem uvedeným v zástavní smlouvě ze dne 9. 4. 2019, jež jsou ve vlastnictví zástavních dlužníků. Byly tak splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy ve smyslu § 358 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), neboť zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo i kdo je zástavním dlužníkem. Okresní soud proto vyhověl návrhu a prodej zástavy nařídil. Proti usnesení okresního soudu podali odvolání zástavní dlužníci. Namítali, že okresní soud nepřihlédl k tvrzením obsaženým v jejich vyjádření ze dne 14. 7. 2020, neúplně zjistil skutkový stav a dospěl k nesprávnému závěru, že se na věc nevztahuje zák. č. 191/2020 Sb. Zástavní dlužníci navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Zástavní věřitelka ve vyjádření k odvolání uvedla, že podmínky pro nařízení prodeje zástavy byly splněny. Odvolání je jen snahou o prodlužování řízení a oddálení výkonu rozhodnutí. Navrhla potvrzení usnesení okresního soudu. Odvolací soud k projednání odvolání zástavních dlužníků nařídil odvolací jednání (§ 214 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“) na den 8. 2. 2022. K uvedenému jednání se opatrovník zástavního dlužníka 1/ a zástavní dlužnice 2/ nedostavili. Zástavní dlužnice dne 3. 2. 2022 oznámila odvolacímu soudu, že„ zrušila plnou moc pro syna [jméno] [příjmení]“ a požádala o poskytnutí času, aby si mohla zvolit nového zástupce. Opatrovník zástavního dlužníka [jméno] [příjmení] ml. (do odvolání plné moci zástavní dlužnicí 2/ obecný zmocněnec této účastnice) doručil odvolacímu soudu dne 2. 2. 2022 podání, v němž požádal o zproštění funkce opatrovníka, kterou vykonává ve vztahu k zástavnímu dlužníku 1/ s tím, že tak činí ze zdravotních důvodů. Odvolací soud neshledal žádnou z těchto žádostí důvodnou. Odvolací soud připomíná, že již dříve nařídil odvolací jednání na den 18. 1. 2022. Zástupce zástavních dlužníků [jméno] [příjmení] ml. tehdy jeden den před jednáním požádal o odročení jednání s odůvodněním, že byl pozitivně testován rychlým antigenním testem na onemocnění nemocí covid 19. Doložil přitom přihlášku na provedení tzv. PCR testu, který měl být proveden následujícího dne. Výsledek tohoto testu však již soudu nepředložil, ač k tomu byl soudem vyzván. Před jednáním nařízeným na 8. 2. 2022 zaslal soudu výše uvedenou žádost o zproštění funkce opatrovníka, kterou zdůvodnil pouze obecným poukazem na zdravotní stav. V čem zdravotní indispozice měla spočívat, neuvedl. Nebylo proto možné posoudit opodstatněnost takové žádosti. Totéž pak platí o odvolání plné moci ze strany zástavní dlužnice. I ta se odvolala na zdravotní důvody, aniž by je jakkoli specifikovala. Odvolací soud dospěl za těchto okolností k závěru, že učiněná podání jsou účelová, mají obstrukční charakter a byla soudu doručena pouze ve snaze prodloužit řízení a oddálit konečné rozhodnutí ve věci. Jak opatrovníkovi zástavního dlužníka 1/, tak zástavní dlužnici 2/ bylo přitom předvolání k odvolacímu jednání nařízenému na 8. 2. 2022 řádně a včas doručeno. V době nařízení odvolacího jednání na den 8. 2. 2022 (dne 20. 1. 2022) byla ještě zástavní dlužnice 2/ zastoupena obecným zmocněncem [jméno] [příjmení] ml., který je zároveň opatrovníkem zástavního dlužníka 1/. Předvolání k uvedenému jednání bylo jmenovanému doručeno dne 26. 1. 2022 vhozením do poštovní schránky (P.O.BOX [číslo], [PSČ] [obec a číslo]). Bylo povinností obecného zmocněnce zmocnitelku zástavní dlužnici 2/ o nařízeném odvolacím jednání řádně vyrozumět, když oznámení o odvolání plné moci bylo odvolacímu soudu doručeno až 3. 2. 2022 a teprve od tohoto okamžiku je vůči soudu účinné. Opatrovníku zástavního dlužníka 1/ a zároveň obecnému zmocněnci zástavní dlužnice 2/ bylo doručováno do poštovní schránky (označeného P.O.Boxu), když zástupce zástavních dlužníků o doručování do poštovní schránky požádal (§ 46a odst. 2 o. s. ř.). V podáních adresovaných soudu poštovní schránku uváděl jako korespondenční adresu, např. v podání ze dne 7. 9. 2020 či v podání ze dne 7. 4. 2021 adresovaných okresnímu soudu, v podání ze dne 17. 1. 2022 nebo z 1. 2. 2022 adresovaných krajskému soudu. S ohledem na shora uvedené odvolací soud věc dne 8. 2. 2022 projednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti opatrovníka zástavního dlužníka 1/ a v nepřítomnosti zástavní dlužnice 2/. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání, odvolání však neshledal důvodným. Je především třeba uvést, že zákonné podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu § 358 z. ř. s. byly splněny. Zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě i to, kdo je zástavním dlužníkem. Výše uvedené skutečnosti vyplývají, jak již uvedl okresní soud, z notářského zápisu, ze smlouvy o úvěru, ze smlouvy o zřízení zástavního práva a z výpisu z katastru nemovitostí. Z uvedených listin vyplývá, že zástavní věřitelka má vůči [právnická osoba], SPOL. S R.O. pohledávku zajištěnou zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech, jejichž prodeje se v tomto řízení domáhá. Vlastníky zastavených nemovitých věcí jsou v návrhu uvedení zástavní dlužníci. Na uvedených závěrech nemohly nic změnit ani skutečnosti uváděné zástavními dlužníky v odvolání. Z ustanovení § 358 z. ř. s. vyplývá, že soud při rozhodování o nařízení prodeje zástavy k žádným jiným než v něm uvedeným skutečnostem nepřihlíží. Nemohl proto přihlédnout ani k námitkám, jež zástavní dlužníci uvedli ve svém vyjádření ze dne 14. 7. 2020, tedy že dlužník nebyl zástavním věřitelem k plnění řádně vyzván, že pohledávka z úvěru dosud není splatná, že účastníci připravovali dohodu o narovnání a že vymáhání pohledávky brání zák. č. 191/2020 Sb., upravující opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Odvolací soud dodává, že uvedené námitky mohou zástavní dlužníci případně uplatnit ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy, pokud bude zástavním věřitelem návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) podán, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2017 sp. zn. 21 Cdo 277/2017, dostupné v systému ASPI). Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení okresního soudu jako správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).