17 Co 98/2024-111 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Řízení zahájila , jméno, . Především vyložila, že manželství účastníků bylo nespokojené téměř od samého počátku, už mnoho let spolu nežijí a manžel jí různými způsoby, které popsala, škodí, od začátku roku 2022 ji sleduje a také ji napadl. V manželství proto setrvávat už nechce. Ani manžel ostatně nikdy neprojevil zájem o obnovení soužití.2. , jméno, s rozvodem nesouhlasil. Tvrdil, že s manželkou, kterou prý má pořád rád, jsou v kontaktu a nevěru, které se podle něj dopustila, jí prý je schopen odpustit.3. Shora označeným rozsudkem okresní soud manželství účastníků rozvedl (výrok I) a nikomu z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů (výrok II).4. Předně vysvětlil, že rozhodl, aniž se manžel dostavil k jednání (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu), protože se manžel z nařízených soudních roků opakovaně omlouval a jeho počínání bylo obstrukční. Dále shrnul svá skutková zjištění, citoval § 755 odst. 1, 3 občanského zákoníku a uzavřel, že manželství účastníků dlouhodobě neplní své funkce, 30 let žijí odděleně a nelze očekávat obnovení soužití. Manželství kvalifikoval jako trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Příčinou jeho rozvratu shledal rozdílnost pohledů účastníků na manželství a společné soužití (manželka nechtěla žít v místě bez odpovídající veřejné infrastruktury), manželovo neplnění vyživovací povinnosti vůči společným dětem a v posledních letech i nebezpečné pronásledování manželky manželem. Neshledal žádné okolnosti, kvůli nimž by výjimečně mělo být některému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů (§ 23 zákona o zvláštních řízeních soudních).5. Proti tomuto rozsudku se odvolal , jméno, . Navrhl rozhodnutí okresního soudu zrušit a vrátit věc k dalšímu prvostupňovému řízení, případně přímo změnit tak, že se návrh na rozvod zamítá. Podle něj okresní soud chyboval v první řadě tím, že rozhodl, aniž jej vyslechl. Zdůraznil, že se z jednání vždy omluvil z relevantních důvodů. Úsudek, že šlo o obstrukční konání, prohlásil za nesprávný. Tvrdil, že mu manželka řekla, že se vlastně rozvádět nechce a že by od svého návrhu upustila, ale bojí se, že už je pozdě. Mínil, že kdyby před soudem takto vypověděl, manželka by to potvrdila a vzala by návrh zpět. Takové výkyvy jsou prý u ní opakované. Podle jeho názoru je manželství účastníků sice rozvráceno, ale nikoli trvale, a má velkou šanci na obnovu. Kdyby dostal od soudu příležitost, vše by objasnil.6. , jméno, v písemném vyjádření přisvědčila okresnímu soudu, že manžel prvostupňové řízení různě prodlužoval. Opakovala, jakými způsoby jí od ledna 2022 škodí a že je kvůli tomu stíhán pro přečin nebezpečného pronásledování. Znovu také podtrhla, že manželství účastníků je nefunkční už od konce roku 1992, a že oba syny, nyní již zletilé, vychovala sama, a to dokonce aniž by pro ně od manžela dostávala výživné. Rozhodně popřela, že by měla v úmyslu vzít návrh na rozvod zpět, i to, že by se v tomto smyslu před manželem vyjádřila. Řízení podle ní trvá už dlouho, manžel je konfliktní a jde mu jen o to, aby „ji vláčel po soudech“.7. Protože bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou a včas, krajský soud přikročil k přezkoumání napadeného rozsudku.8. Za tím účelem nařídil na pondělí 26. 8. 2024 v 9.30 hod jednání.9. , jméno, při něm znovu zopakovala, že na rozvodu manželství trvá, a navrhla napadený rozsudek potvrdit. Sdělila, že manžel stále pokračuje v jejím sledování a že spolu ani v současnosti nekomunikují. Manžel podle jejích poznatků opakovaně nepřišel ani k hlavnímu líčení, při němž mají být projednávány jeho skutky proti její osobě (pronásledování, psychické vydírání a zasílání nepravdivých udání jejímu zaměstnavateli).10. , jméno, se k jednání nedostavil. V pátek 23. 8. 2024 v odpoledních hodinách elektronickou zprávou sdělil, že se mu předešlého dne „přihodil úraz hlavy“, a žádal, aby bylo jednání odročeno. Dodal, že mu lékař doporučil „zdravotní pomůcky, a především studené obklady“. Uvedl, že sdělované údaje může doložit.11. Krajský soud jeho žádosti o odročení jednání vyhovět nemohl. To především proto, že její tvrzený důvod nebyl vylíčen dostatečně přesvědčivě a ke dni konání jednání nebyl ničím doložen.12. , jméno, neuvedl, jak mu snad následky tvrzeného úrazu v účasti na jednání, případně v dostavení se k jednání, brání, jinými slovy, nevysvětlil, jaké projevy následků úrazu tuto překážku konkrétně představují. Nespecifikoval ani přesněji, o jaký úraz hlavy mělo jít, takže neumožnil krajskému soudu uvážit pravděpodobnou závažnost a projevy poúrazového stavu i bez jejich bližšího popisu odvolatelem. Vodítkem tu krajskému soudu nemohlo být ani odvolatelovo zcela obecné konstatování, že mu lékař doporučil „zdravotní pomůcky“ a obklady. Jednání lze odročit jedině z důležitého důvodu (§ 119 odst. 1 o. s. ř.) a na základě sdělení , jméno, nemohl krajský soud s potřebnou jistotou uzavřít, že zde takový důvod je. Svá tvrzení odvolatel navíc ničím neosvědčil, a to navzdory tomu, že už z prvostupňového řízení musel vědět, že je to – rozumí se bez zbytečného odkladu a nikoli tedy dodatečně až na případnou výzvu soudu – zapotřebí. Byl-li přitom u lékaře, muselo pro něj být vcelku snadné např. nechat si o svém zdravotním stavu vystavit odpovídající odborné potvrzení a k žádosti je přiložit. Neuvedl, že by mu v bezodkladném doložení důvodu žádosti o odročení něco konkrétního bránilo.13. Krajský soud navíc musel mít při rozhodování o žádosti o odročení jednání na zřeteli i bezesporu legitimní zájem , jméno, na projednání odvolání bez nedůvodných průtahů. Návrh na rozvod podala už 13. 10. 2022 a jednání okresního soudu bylo na žádost manžela odročeno třikrát. Poprvé vzhledem k jeho tvrzení o „špatném zdravotním stavu“, když posléze předložil vyjádření praktického lékaře, že má „kvůli akutnímu onemocnění“ (bez uvedení, jakými obtížemi vlastně trpí) doporučeno domácí léčení, podruhé na žádost jeho tehdejší nově zvolené zástupkyně (s níž po vyhlášení napadeného rozsudku zástupčí vztah ukončil) kvůli její dovolené, a potřetí po jeho sdělení, že se nemůže dostavit kvůli poruše automobilu (následně předloženým potvrzením asistenční společnosti osvědčil, že měl po oddělení ventilku prázdné kolo). Okresní soud věc nakonec projednal (za přítomnosti odvolatelovy zástupkyně) při jednání, o jehož odročení , jméno, žádal s (ani následně neosvědčeným) odůvodněním, že mu cestou spadla na přední sklo auta větev a vůz je nezpůsobilý provozu.14. Okresní soud tedy odvolatele – z uvedených důvodů – nevyslechl.15. Od výslechu účastníka řízení o rozvod manželství přitom lze, obecně vzato, upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi (§ 389 odst. 1 věta druhá z. z. ř. s.). Soud prvního stupně dovodil tuto obtížnost z úsudku, že , jméno, účel řízení, tedy rozhodnutí o podaném návrhu, nedostavováním se k jednáním, potažmo opakovanými žádostmi o odročení, cíleně maří. A krajský soud nemá, co by této úvaze zásadně vytkl. Na základě dlouhodobé zkušenosti z mnoha jiných řízení a se zřetelem k tomu, že určité důvody k žádosti o odročení je bezpochyby možno i předstírat či nastrojit, je s okresním soudem ve shodě, že se za dané situace výše popsané žádosti , jméno, o odročování jednání, a to zvláště ve svém souhrnu, vskutku jednoznačně jeví jako snaha prosadit procesní stanovisko (nesouhlas s navrhovaným rozvodem manželství) mimoprocesními prostředky, totiž mařením jednání, resp. faktickým neumožněním jeho výslechu. Cílené obstrukční jednání dotyčného účastníka za velkou obtíž pro získání jeho výpovědi pokládat jistě lze.16. Konečně vzal krajský soud v dané souvislosti v potaz také to, že odvolatel v celém průběhu řízení nepopřel zásadní okolnost (potvrzenou i svědeckou výpovědí staršího syna účastníků), že spolu účastníci už od konce roku 1992 nežijí. Navíc by prý sám svou účastnickou výpovědí, soudě podle jeho sdělení, vlastně ani nechtěl vyvracet okresním soudem zjištěné skutečnosti, které svědčí o mnohaleté dysfunkčnosti manželství účastníků, nýbrž jen tvrzením o údajné nepevnosti jejího aktuálního stanoviska působit na navrhovatelku, aby vzala návrh zpět. Navrhovatelka přitom v průběhu celého řízení několikrát prezentovala své přání v manželství dále nesetrvávat naprosto jednoznačně a i před odvolacím soudem se takto vyjádřila zcela přesvědčivě. Ačkoli řízení trvá už poměrně dlouho a odvolatel tak z tohoto hlediska nepochybně měl dostatek času, aby manželku o smysluplnosti jejich svazku přesvědčil, zjevně se mu to nezdařilo (pokud se o to vůbec nějakým konkrétním skutkem pokusil). Jeho očekávání, že by jeho výpověď výsledek řízení jím naznačeným způsobem zásadně ovlivnila, se tedy nejeví reálné, a podle všeho by tak jako tak nemohla zvrátit závěr okresního soudu, že zákonné předpoklady pro rozvod manželství splněny jsou.17. Tento závěr krajský soud hodnotí jako jednoznačně správný. Výpověďmi navrhovatelky a syna účastníků bylo prokázáno, že spolu účastníci přes 30 let nesdílí společnou domácnost a po tutéž dobu jejich manželství nenaplňuje své funkce. Navíc se v posledníc