23 Co 185/2024-360 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % od , datum, do , datum, (výrok I); žalované uložil zaplatit žalobci , částka, (výrok II); zamítl požadavek žalobce na zaplacení dalších , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok III) a žalobci uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, k rukám její zástupkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (výrok IV).2. Okresní soud rozhodoval o požadavku žalobce na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že žalovaná se v tomto rozsahu bezdůvodně obohatila, neboť pojistná smlouva o životním pojištění , název, č. , hodnota, , kterou uzavřel se žalovanou je neplatná, a domáhal se vydání rozdílu zaplaceného pojistného v částce , částka, a poskytnutého pojistného plnění ve výši , částka, . Neplatnost smlouvy spatřoval v nepřiměřených smluvních ujednáních dle § 55, § 56 zákona č. 40/1964 Sb., a ve zneužívajících ujednáních ve smyslu Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, (dále jen „Směrnice“). Tvrdil, že pojištění bylo sjednáno jako investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití a byla sjednána i další pojištění. Principem produktu bylo, že z části je pojistné umísťováno do programu investování. Pojistné bylo dále sníženo o některé poplatky a následně převedeno v alokačním poměru sjednaném v pojistné smlouvě na podílové jednotky jednotlivých programů investování. Další poplatky byly odečítány přímo z hodnoty pojištění. Výše poplatků byla uvedena v sazebníku. Poplatky snižovaly pojistné, které nebylo umístěno do investičních programů. Na sazebník poplatků bylo odkazováno ve Všeobecných pojistných podmínkách s tím, že ten je k dispozici na všech obchodních místech pojistitele. Žalobce tvrdil, že tento dokument neobdržel, nebyl s ním seznámen, nestal se součástí smlouvy. Dále namítal, že pro neurčitost jsou neplatná ustanovení části A článku 6 Zvláštních pojistných podmínek. Jde o zneužívající ujednání dle směrnice. Taková smluvní ujednání jsou v rozporu s požadavkem poctivosti, způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Spotřebitel musí být schopen posoudit ekonomické důsledky smluvního ujednání nebo smlouvy, jak bylo judikováno rozsudky Soudního dvora Evropské unie.3. Žalovaná s požadavkem žalobce nesouhlasila, poukázala na to, že smlouvu uzavíral pojišťovací zprostředkovatel , jméno FO, , který je otcem žalobce, a jenž před sjednáním pojistné smlouvy vyhodnotil žalobcovy potřeby, o čemž sepsal záznam. Z něj vyplývá, že žalobce neměl zájem o spoření, a to ani v podobě kapitálového životního pojištění s garantovaným výnosem, ani investičního životního pojištění s potenciálně vyšším výnosem. Žalobce byl seznámen s rozsahem pojištění, pojistnými podmínkami, informacemi pro zájemce o pojištění. Pojistnou smlouvou byla kryta rizika celé rodiny v rozsahu souhrnu pojistných částek , částka, . Žalobce platil pojistné a bylo mu vyplaceno plnění na pojistné události. Pojištění sjednané s žalobcem bylo čistě rizikové, bez aktivace spořící složky. Žalobci nevznikl nárok na odkupné, o čemž byl každoročně informován. V době uzavření pojistné smlouvy zákon stanovil povinnost pro pojistitele seznámit pojistníka se zásadami pro stanovení pojistného na jeho žádost. Pojistitel neměl povinnost rozklíčovat jednotlivé položky pojistného v pojistné smlouvě. Žalovaná poukázala na to, že žalobci pravidelně zasílala výroční dopis, kterým jej informovala mimo jiné o výši pojistného, počátku a konci pojištění, rozsahu pojištění a výši odkupného. Po celou dobu žalobce nevyjádřil jakoukoliv nespokojenost s pojištěním. Údajnou neplatnost namítl až rok a půl poté, co se rozhodl smlouvu předčasně ukončit. Pro případ, kdy by soud dospěl k závěru o neplatnosti pojistné smlouvy, pak by pro vypořádání bezdůvodného obohacení měla být zohledněna hodnota protiplnění poskytnutého na základě pojistné smlouvy, která by se započetla proti nároku žalobce na vrácení zaplaceného pojistného. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného nároku s tím, že žalobce musel ve smyslu judikatury Ústavního soudu přinejmenším pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou není něco v pořádku. A pokud takovou vědomost nenabyl při uzavření smlouvy, musel nejpozději po přečtení výročního dopisu z , datum, zjistit, že ani po šesti letech trvání smlouvy mu nevznikl nárok na odkupné.4. Z pojistné smlouvy a z pojistky k pojistné smlouvě investičního životního pojištění , název, č. , hodnota, okresní soud zjistil, že žalobce jako pojistník sjednal pojištění s počátkem od , datum, jako hlavní pojištěný, další pojištěné osoby byly tři děti žalobce , adresa, , Eliška, , jméno FO, a manželka , jméno FO, . Pojistné bylo stanoveno , částka, měsíčně. Žalobce byl pojištěn pro případ smrti následkem úrazu na pojistnou částku , částka, , dále pro případ trvalých následků úrazu na pojistnou částku , částka, . Bylo sjednáno denní odškodné pro případ léčení úrazu od 8. dne zpětně pojistnou částkou , částka, . Do programu investování pro běžné a dodatečné běžné pojistné byl zaškrtnut garantovaný fond v rozsahu 100 %. Součástí smlouvy byl zdravotní dotazník. Osobou pověřenou pojistitelem sjednáním pojištění byl , jméno FO, .5. Z formuláře společnosti , název, , k uzavíraným smlouvám, bylo zjištěno, že zprostředkovatel , jméno FO, pro zákazníka , Jméno zainteresované osoby 0/0, , jeho partnerku a tři děti dne , datum, řešil požadavek zákazníka na životní pojištění od , právnická osoba, . - označení produktu , název, s tím, že zákazník nepožaduje uzavřít smlouvu o investičním zprostředkování.6. Z informace o stavu pojistné smlouvy k , datum, okresní soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že parametry pojistné smlouvy má nastaveny tak, že se veškeré zaplacené běžné pojistné spotřebuje na krytí sjednaných rizik a nákladů spojených s existencí jeho pojištění z tohoto důvodu eviduje na konci vykazovaného období hodnotu pojištění na základě běžného pojistného ve výši , částka, . Z informace o stavu pojistné smlouvy k , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žalobci sdělovala údaje o rozsahu pojištění s tím, že z pojištění není nárok na odkupné. Stejná informace byla zaslána žalobci dopisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, .7. Z listiny žalobce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce zrušil předmětnou pojistnou smlouvu a z písemnosti žalované ze dne , datum, , že žalovaná potvrdila převzetí výpovědi žalobce s tím, že pojistná smlouva zanikne uplynutím šestitýdenní výpovědní lhůty k , datum8. Dále vycházel okresní soud z toho, že žalobce v období od , datum, do , datum, zaplatil na běžném pojistném , částka, . Žalovaná vyplatila žalobci na základě pojistných událostí částky , částka, (úraz ze dne , datum, ), , částka, (úraz ze dne , datum, ), , částka, (úraz ze dne , datum, ) a , částka, (úraz ze dne , datum, ).9. Z účastnické výpovědi žalobce okresní soud zjistil, že pojistnou smlouvu uzavíral z důvodu zajištění hypotéky. Smlouvu rozhodl uzavřít se žalovanou zřejmě na doporučení otce. Nevzpomíná si, zda se ptal na podmínky pojistné smlouvy. Smlouvu zřejmě uzavřel s otcem doma. Otec mu dal návrh smlouvy, který si přečetl a podepsal. Nevzpomíná si, že by řešil s žalovanou pojistnou událost, nevěděl nic o investicích, zda investice ve smlouvě měly být. Nepopřel, že by dostal za úrazy dětí asi , částka, . Nikdy mu pojistné plnění nebylo zamítnuto. Otec mu řekl, že smlouva je neplatná a je zde riziko, že když se něco stane, tak mu pojišťovna nic nevyplatí. Zaslal pak podklady do advokátní kanceláře. V současné době není důvod pro trvání smlouvy, protože má hypotéku zaplacenou.10. Z výpovědi svědka , jméno FO, – otce žalobce, okresní soud zjistil, že v roce 2010 měl uzavřenou smlouvu se společností , název, , sjednával pojistné smlouvy. Syn měl tehdy hypotéku a jeho požadavek byl, aby v případě, že by se něco stalo, byla hypotéka splácena. Svědek si nevzpomněl, zda se synem řešil, že se bude smlouvou něco spořit a investoval do fondů. Nevzpomněl si, jakou informaci synovi dával, zda měl si zájem o investice a jaké podklady mu předával.11. Soud prvého stupně požadavek žalobce posuzoval dle ustanovení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 o. z., neboť smlouva byla uzavřena za účinnosti těchto právních předpisů. Vyložil, že na pojistnou smlouvu je nutno nahlížet jako na tzv. absolutní neobchod a smlouvu spotřebitelskou, která naplňuje znaky uvedené v ustanovení § 52 obč. zák., kdy na jedné straně stojí pojišťovna, jako osoba, která při uzavírání a plnění smluv jedná v rámci své obchodní podnikatelské činnosti, na straně druhé je žalobce jako spotřebitel, tedy fyzická osoba. Smlouva podléhá rovněž úpravě obsažené ve směrnici Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.12