25 Co 110/2024-440 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným usnesením zamítl žalobu pro zmatečnost a ve spojitosti s tím žalobcům uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili každému ze žalovaných náklady řízení po , částka, .2. Soud prvního stupně shrnul, že žalobci svojí žalobou pro zmatečnost ze dne , datum, , která napadla u soudu , datum, , napadli rozsudek soudu prvního stupně vydanému v původním řízení dne , datum, pod č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího (dále jen „odvolací soud“) ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ; rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobcům , datum, a téhož dne nabyl právní moci. Dlužno dodat, že napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou žalobci usilovali o určení, že jsou vlastníky pozemku p. č. , číslo, , , číslo, , , číslo, a , číslo, to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, .3. Žalobci ve své žalobě pro zmatečnost uplatnili důvod předjímaný v ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s tím, že druhý žalovaný nebyl v původním řízení nadán způsobilostí být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Absenci způsobilosti být účastníkem řízení (procesní subjektivity) na straně druhého žalovaného spatřovali v tom, že soud prvního stupně k jejich návrhu ze dne , datum, při ústním jednání konaném , datum, usnesením připustil, aby na straně žalované přistoupil jako další účastník druhý žalovaný; ten v té době nebyl a ani nemohl být právně zastoupen. Soud prvního stupně své usnesení ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , kterým mimo jiné připustil přistoupení druhého žalovaného do řízení, doručil namísto druhému žalovanému jeho právní zástupkyni – advokátce , jméno, . Jmenovaná advokátka v mezidobí od konání ústního jednání , datum, do doručení posledně označeného usnesení , datum, předložila soudu prvního stupně plnou moc vystavenou druhým žalovaným , datum, . Žalobci argumentovali, že pro pochybení soudu prvního stupně při doručování označeného usnesení nemohl druhý žalovaný disponovat způsobilostí být účastníkem (původního) řízení.4. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 19 o. s. ř. definoval pojem způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) tak, že ji má právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává. Právní osobnost přitom upravuje § 15 a násl. o. z. jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Zákon rozlišuje osoby na fyzické a právnické (§ 18 o. z.), přičemž člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23 o. z.). Způsobilost být účastníkem řízení vyplývá především z hmotného práva. Procesní způsobilost ve smyslu ustanovení § 20 o. s. ř. navazuje na procesní subjektivitu a je nutno ji chápat jako schopnost samostatně jednat v řízení před civilním soudem.5. Soud prvního stupně zdůraznil, že žalovaný měl kdykoliv v průběhu původního řízení právo dát se v řízení zastupovat zástupcem, zde advokátkou. Plná moc potvrzuje, že mezi stranami došlo k uzavření dohody o plné moci. Žádný zákonný zákaz či omezení, proč by nemohl i budoucí účastník uzavřít dohodu o budoucím zastupování v soudním řízení, neexistuje, ba naopak, právní řád počítá i s tzv. generální plnou mocí, jež je v souladu s vnitřním kancelářským řádem možno uložit u konkrétního soudu pro všechna řízení daného zmocnitele. Není tu proto legitimního důvodu pro pochybnosti o tom, že druhý žalovaný se stal po právní moci usnesení soudu prvního stupně o připuštění i o přistoupení do původního řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) účastníkem tohoto řízení.6. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobci při ústním jednání dne , datum, vznesli námitku podjatosti soudu prvního stupně jako celku. Na přímý dotaz však tehdejší obecná zmocněnkyně žalobců sdělila, že proti soudkyni , jméno, , která věc dle rozvrhu práce projednávala, námitku podjatosti nevznáší.7. Proti usnesení se odvolali žalobci, přičemž brojili vůči zamítavému výroku a na něj navazujícímu nákladovému výroku. Trvali na svém stanovisku, že druhý žalovaný postrádal v původním řízení způsobilost být účastníkem řízení a nesourodě pak namítali, že soud prvního stupně považoval druhého žalovaného jako procesně způsobilého účastníka, ačkoliv v původním řízení nebyl zadán znalecký posudek na zdravotní stav druhého žalovaného. Následně se obšírně zaobírali otázkou věcné správnosti napadeného rozsudku z pohledu hmotného práva; totéž platilo o jejich podáních ze dne , datum, a , datum, . Žádali, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že jejich žalobě pro zmatečnost bude vyhověno.8. Vzhledem k tomu, že žalobci ve svém podání ze dne , datum, , jež došlo soudu prvního stupně , datum, (tj. ještě před předložením věci k odvolacímu soudu), neurčitě zmínili skutečnosti, které umožňovaly přijmout výklad, že se z jejich strany jednalo o námitku podjatosti nejmenovaných soudců soudu prvního stupně či snad i soudců odvolacího soudu, odvolací soud usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, žalobce vyzval, aby do sedmi dnů od doručení usnesení písemně sdělili, zda se vskutku jednalo o námitku podjatosti, a pokud ano, aby námitku podjatosti doplnili o zákonem předepsané náležitosti (§ 14 odst. 1, § 15a odst. 3 o. s. ř.). Žalobci reagovali podáním ze dne , datum, , v němž uvedli, že důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně soudu prvního stupně , jméno, lze shledat v tom, že při jednání konaném , datum, zamítla jejich návrh na přerušení zmatečnostního řízení, podaného proto, že podali trestní oznámení, které v té době ještě nebylo vyřízeno. Vedle toho poznamenali, že se zde jedná o spor, který zásadně zasahuje do výkonu státní správy soudů v obvodu odvolacího soudu, a vzhledem k pracovním poradám pořádaným na soudu prvního stupně a na odvolacím soudu za účasti ostatních předsedů okresních soudů, není možno označit žádného soudce kteréhokoli okresního soudu a odvolacího soudu za nepodjatého. Jmenovitě zmínili soudkyni odvolacího soudu , jméno, , která je pověřena mimo jiné prováděním prověrek vyřizování námitek proti evidenci u podřízených soudů a která je navíc v důsledku blízkého rodinného vztahu s advokátkou žalovaných (sestrou) ve střetu zájmů. Žalobci dále uvedli, že soud prvního stupně závažně pochybil, když nevyhotovil doslovný přepis záznamu o jednání, přičemž nebylo patrné, zda měli na mysli původní řízení či řízení zmatečnostní.9. Odvolací soud nařídil ústní jednání na , datum, ve 13:00 hodin, přičemž předvolání k jednání bylo doručeno žalobcům prostřednictvím jejich tehdejší obecné zmocněnkyně , datum, . Žalobci ústy své obecné zmocněnkyně v podání ze dne , datum, požádali o odročení tohoto jednání z důvodu dočasné pracovní neschopnosti jejich obecné zmocněnkyně; sdělili, že termín ukončení dočasné pracovní neschopnosti obecné zmocněnkyně odvolacímu soudu písemně sdělí. Odvolací soud jednání odročil na neurčito. Následně se obrátil s dotazem na ošetřujícího lékaře obecné zmocněnkyně žalobců, kdy lze reálně očekávat ukončení její dočasné pracovní neschopnosti. Odpověď zněla tak, že obecná zmocněnkyně žalobců byla pro progresi obtíží odeslána , datum, ke specialistovi v oboru neurologie. Objednací termíny jsou přitom v daném oboru vyřizovány v řádech týdnů až měsíců, pročež nelze seriózně určit, kdy dočasná pracovní neschopnost obecné zmocněnkyně žalobců skončí. Odvolací soud v reakci na to usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, nepřipustil další zastoupení žalobců obecnou zmocněnkyní s odůvodněním, že ta z objektivního důvodu není způsobilá k řádnému zastupování (§ 27 odst. 2 o. s. ř.); usnesení nabylo právní moci , datum, .10. Odvolací soud nařídil další ústní jednání na , datum, ve 14:00 hod. Předvolání k tomuto jednání bylo žalobcům doručeno , datum, . Dne , datum, byla odvolacímu soudu prostřednictvím advokáta , jméno, předložena žádost žalobců o odročení jednání nejméně o jeden měsíc s tím, že jmenovaným advokátem se nově dali ve zmatečnostním řízení zastupovat a ten se nutně potřebuje seznámit s věcí. K žádosti byla připojena plná moc vystavená žalobci jmenovanému advokátu s datem , datum, . Odvolací soud téhož dne jmenovanému advokátovi sdělil, že žádosti o odročení jednání se nevyhovuje.11. Žalobci zopakovali svoji žádost o odročení jednání nařízeného na , datum, v podání ze dne , datum, , jež napadlo u odvolacího soudu , datum, . V žádosti uvedli, že trvají na osobní účasti jejich právního zástupce – advokáta , jméno, při jednání.12. Jednání před odvolacím soudem konané , datum, od 14:00 hodin proběhlo bez účasti žalobců a jejich právního zástupce (advokáta).13. Žalovaní se s napadeným usnesením ztotožnili a navrhli jeho potvrzení.14. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.15. Podle § 15 odst. 1 o. z. právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.16. Podle § 18 o. z. osoba je fyzická, nebo právnická.17. Podle § 23 o. z. člověk má právní osobnost od narození až do