26 Co 165/2024-479 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení , částka, s 8,05 % úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I). Žalobci uložil nahradit žalovanému náklady řízení , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (výrok II). České republice nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. Žalobce v žalobě ze dne , datum, tvrdil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o koupi nemovitosti (dále také jen „Smlouva“). Předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl k blíže určenému souboru nemovitostí nacházejících se k. ú. , místo, . Vklad vlastnického práva byl proveden dne , datum, , s právními účinky vkladu ke dni , datum, . V čl. II. odst. 4 Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit daně spojené s převodem nemovitostí a náklady na vypracování znaleckého posudku. Žalobce (jako poplatník daně) byl povinen podat přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do , datum, ; povinnost však nemohl splnit, neboť součástí daňového přiznání musel být i znalecký posudek o ceně. Protože žalovaný neuhradil náklady na vypracování znaleckého posudku, nebyl a nemohl být tento posudek zajištěn žalobcem. Svou povinnost splnil žalovaný až po opakovaných výzvách a poté, co jej sám finanční úřad vyzval k poskytování údajů pro správu daní (viz výzva finančního úřadu ze dne , datum, ). Teprve na základě výzvy od finančního úřadu žalovaný dne , datum, předložil znalecký posudek č. , číslo, , ze dne , datum, . Znalecký posudek tedy žalovaný uhradil a zajistil až po dvou letech od doby, kdy tak byl povinen učinit. Žalovaný vědomě nesplnil svou povinnost uhradit vypracování znaleckého posudku, ani svou povinnost uhradit řádně a včas daň z převodu nemovitostí a v důsledku porušení povinností žalovaného byla žalobci platebním výměrem z , datum, uložena pokuta , částka, za opožděné tvrzení daně a dále platební výměr z , datum, , kterým byla žalobci uložena povinnost uhradit úrok z prodlení , částka, za pozdě zaplacenou daň. Žalobci vznikla škoda , částka, (, částka, + , částka, ) a žalobce se proto domáhal její náhrady.3. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že poplatníkem daně byl žalobce a byl povinen včas podat přiznání k dani z převodu nemovitostí. Žalobci nic nebránilo zákonnou povinnost splnit. Žalovaný tuto jeho povinnost suplovat nemohl a smlouvu tedy neporušil. Podle čl. II. odst. 4. Smlouvy měl žalovaný hradit pouze náhradu za vypracování znaleckého posudku. Poté, co by žalobce sám znalecký posudek obstaral a zaplatil, měl žalovaného vyzvat k hrazení náhrady a žalovaného povinností bylo náhradu za vypracování znaleckého posudku zaplatit. Protože žalovaný k zaplacení náhrady žalobcem vyzván nikdy nebyl, náhradu mu hradit nemohl a smlouvu neporušil. Pokud byl finančním úřadem vyzván ke splnění povinnosti, tak jako ručitele za nesplněnou daňovou povinnost žalobce. Ve Smlouvě nebyl sjednán přenos daňové povinnosti na žalovaného a zákon nic takového ani neumožňoval.4. Po podání žaloby byl na majetek žalobce prohlášen konkurs. Dne , datum, insolvenční správce sdělil soudu, že nenavrhuje ve smyslu § 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., pokračovat v daném řízení a stát se tak účastníkem řízení místo žalobce. Ve smyslu § 264 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., účastníci navrhli pokračování řízení. Okresní soud v řízení pokračoval poté, kdy návrh žalobce na přerušení řízení usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zamítl.5. Okresní soud uzavřel, že žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne , datum, smlouvu o koupi spoluvlastnického podílu na souboru nemovitostí. V čl. II odst. 3 Smlouvy si sjednali, že „náhradu za vypracování znaleckého posudku nemovitostí uvedených v čl. I. odst. 1 této smlouvy a správní poplatky a daně spojené s převodem nemovitosti hradí kupující“. Prodávající (žalobce) byl povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Vklad práva byl povolen , datum, . Dne , datum, vyměřil finanční úřad žalobci pokutu za opožděné přiznání k dani , částka, , neboť lhůta pro podání daňového přiznání uplynula , datum, . Dne , datum, finanční úřad vyměřil žalobci platebním výměrem úrok z prodlení , částka, za prodlení s úhradou daně z převodu nemovitostí za období od , datum, do , datum, . Obě tyto částky uhradil za žalobce dne , datum, finančnímu úřadu , jméno, . Okresní soud uvedl, že nemá za prokázané, že by žalobce tyto částky , jméno, uhradil (žalobce v tomto směru ani nedoplnil své tvrzení, zda, kdy a jakým způsobem , částka, , jméno, uhradil, respektive tak učinil opožděně po koncentraci řízení).6. Po právní stránce okresní soud posoudil věc dle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), s odkazem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). Uvedl, že odpovědnost za škodu dle § 420 obč. zák. je založena na současném splnění čtyř podmínek – vznik škody, porušení právní povinnosti, vztah příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou a dále presumované zavinění. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 986/2001, dle kterého „dokud dlužník nezaplatil dlužnou částku svému věřiteli, nemůže úspěšně uplatnit nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla; samotná existence pohledávky věřitele vůči dlužníku ani soudní rozhodnutí o povinnosti dlužníka zaplatit dluh není totiž skutečnou škodou ani ušlým ziskem.“ A poté uzavřel, že povinnost vůči finančnímu úřadu za žalobce splnil , jméno, , ale žalobce doplnil rozhodná tvrzení, kdy a jak sám uhradil dluh , jméno, až po koncentraci řízení, a proto k tomuto podání nelze nepřihlížet. Okresní soud uzavřel, že žalobce netvrdil, kdy a jakým způsobem sám uhradil , jméno, , částka, , neunesl své břemeno tvrzení stran prokázání vzniku škody, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl.7. Proti rozsudku podal žalobce včas odvolání. Měl za to, že okresní soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, když odmítl doplnit dokazování výslechem , jméno, . Toho si byl okresní soud vědom, když v bodu 27 odůvodnění rozsudku s výpovědí tohoto svědka (v jiné soudní věci) pracuje. Narovnání mezi ním a , jméno, nemuselo nutně znamenat fyzickou úhradu půjček. Pokud by byl výslech svědka proveden, byla by škoda prokázána. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.8. Žalovaný v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že svědek , jméno, byl slyšen ve sporu vedeném pod sp. zn. , spisová značka, dne , datum, a vypověděl, že žalobci půjčil asi 10 mil. Kč. Později částečně narovnali svoje finanční vztahy, ale část zůstala neuhrazena. K částce, kterou zaplatil finančnímu úřadu uvedl, že mu peníze vráceny nebyly, ale částečně byly započteny tím, že koupil akcie , Anonymizováno, Z toho vyplývá, že žalobce měl návrhem na doplnění dokazování v úmyslu pouze spor protahovat, když výslech svědka tvrzení žalobce neprokazuje, naopak vyvrací.9. Odvolání je přípustné, ale není důvodné.10. Okresní soud správně posoudil věc dle občanského zákoníku ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále obč. zák.); správně rovněž uvedl, že předpokladem pro vznik odpovědnosti dle § 420 obč. zák. je porušení povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody a zavinění.11. Při rozhodování o předmětu sporu je podstatné, že poplatníkem daně z převodu nemovitostí byl žalobce jako převodce (§ 8 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném v době uzavření kupní smlouvy, tj. dne , datum, ). Podle § 21 odst. 2 tohoto zákona to byl žalobce (nikoli žalovaný), koho stíhala povinnost podat přiznání k dani z převodu nemovitostí, a to nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Žalovaný byl ve vztahu ke finančnímu úřadu jako nabyvatel převáděných nemovitostí pouze ručitelem zákonné povinnosti žalobce (§ 8 odst. 1 zákona). Vklad práva byl proveden , datum, a do , datum, (nikoli do , datum, jak je tvrzeno v žalobě) stíhala žalobce povinnost podat přiznání k dani. Žalobce netvrdil a neprokazoval, že by svoji zákonnou povinnost splnil, naopak uváděl, že tak nemohl učinit, protože neměl k dispozici znalecký posudek. Dle žalobního tvrzení se žalobce domáhal náhrady škody s tvrzením, že „žalovaný nesplnil smluvní povinnost, když neuhradil náklady na vypracování znaleckého posudku a v důsledku toho nemohl být znalecký posudek žalobcem zajištěn“ (bod 5 žaloby). Žalobce tedy dovozoval, že nemohl v zákonné lhůtě podat přihlášení k dani z převodu nemovitosti a v důsledku toho mu byla vyměřena pokuta za pozdě podané přiznání a v souvislosti s tím mu bylo následně uloženo zaplatit úroky z prodlení z určené daně.12. Ze Smlouvy o koupi nemovitosti uzavřené mezi