26 Co 209/2024-172 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s 8,05 % úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Opravným usnesením okresní soud opravil záhlaví rozsudku tak, že doplnil opomenuté členy senátu v záhlaví rozhodnutí a změnil označení samosoudkyně na předsedkyně senátu.2. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný byl od , datum, její zaměstnanec (advokátní koncipient). Ve věci společnosti , právnická osoba, proti , jméno FO, (klientovi žalobkyně) hrubou nedbalostí při plnění pracovních povinností žalovaný neodůvodnil odvolání klienta žalobkyně proti rozsudku pro uznání Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a proto bylo odvolání Krajským soudem v , adresa, odmítnuto. Nárok vůči , jméno FO, byl promlčen a žalobkyně musela , jméno FO, nahradit škodu (, částka, jako jistina + , částka, jako přiznaný úrok + , částka, jako přiznané náklady).3. Žalovaný tvrdil, že od žalobkyně dostával pokyny k vypracování jednotlivých úkonů a tyto úkoly žalobkyně pravidelně kontrolovala. Nestalo se, že by měl na starosti celý spis. Popíral, že by od žalobkyně obdržel konkrétní příkaz k vypracování odůvodnění odvolání.4. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně je advokátka a byla , jméno FO, zmocněna k zastupování ve věci žaloby podané společností , právnická osoba, (věc vedena u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ). Ve věci byl vydán rozsudek pro uznání, proti kterému bylo podáno blanketní odvolání, které nebylo ani k výzvě soudu odůvodněno. Odvolání bylo proto odvolacím soudem odmítnuto (usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ). Usnesení okresního soudu o výzvě k doplnění odvolání (ze dne , datum, ) bylo žalovanému odesláno na pracovní e-mail bezprostředně poté, co bylo dne , datum, doručeno do datové schránky žalobkyně. Žalovanému byl současně udělen pokyn k vyřízení. Okresní soud dále uzavřel, že předmětná e-mailová zpráva byla žalovaným přijata. Skutečnost, že žalovaný přijetí aktivně nepotvrdil, není dle okresního soudu za daných okolností způsobilá účinně zpochybnit doručení na pracovní e-mail žalovaného, a tedy i seznámení se s obsahem výzvy a s uděleným pokynem. Žalovaný však v rozporu s pokynem doplnění odvolání nevypracoval. Žalobkyně následně uhradila za , jméno FO, částku, kterou byl povinen dle pravomocného rozsudku soudu prvního stupně zaplatit spol. , právnická osoba, (, částka, ).5. Okresní soud uzavřel, že v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, přitom mohl být – za předpokladu věcného projednání– , jméno FO, úspěšný, a to s ohledem na skutečnost, že před vydáním rozsudku pro uznání byla vznesena námitka promlčení žalobou uplatněného nároku (konkrétně v rámci odporu ze dne , datum, ). Nepřiznivému následku (odmítnutí odvolání) bylo dle okresního soudu možné zabránit dodatečným podáním doplňujícím odvolání o všechny podstatné náležitosti, neboť spis okresního soudu byl s nedoplněným odvoláním předložen Krajskému soudu v , adresa, až dne , datum, a odvolací soud odmítl odvolání až dne , datum, . Protože žalobkyně ve vztahu k žalovanému nevykonávala nezbytný dohled nad jím provedenou prací, nezjistila, že doplnění odvolání nebylo v rozporu s jejím pokynem ve lhůtě do , datum, podáno. Skutečný stav věci vyšel najevo až v souvislosti s doručením rozhodnutí o odmítnutí odvolání. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl již zkušený právník, který vedl jemu přidělené spisy od počátku až do závěru, nepovažoval okresní soud za rozhodné. Uzavřel, že žalobkyně měla pravidelně kontrolovat práci žalovaného, a pokud pochybení nezjistila ani v průběhu dalších více než 30 dní, kdy bylo možné zjednat nápravu, jde to k její tíži. Okresní soud uzavřel, že mezi jednáním žalovaného, který nesplnil pokyn žalobkyně, a škodou spočívající v úhradě , částka, klientovi žalobkyně, není dána příčinná souvislost, neboť pokud by žalobkyně vykonávala náležitý dohled nad činností žalovaného, mohla (a měla) dodatečně doplnit odvolání a odvrátit rozhodnutí o odmítnutí odvolání, a tím i vzniklou škodu. Protože nebyl splněn základní předpoklad existence nároku na náhradu škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli dle § 250 odst. 1 zákoníku práce, neboť příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným protiprávním jednání nebyla shledána, žalobu zamítl.6. Proti rozsudku podala žalobkyně včas odvolání. Namítla, že žalovaný měl do odporu proti platebnímu rozkazu uvést námitku promlčení, která byla v kauze k dispozici. Kdyby tak učinil, klient by byl v kauze zcela úspěšný a žádná škoda by mu nevznikla. Protože žalovaný námitku promlčení nikdy za klienta neuplatnil, způsobil klientovi a následně i žalobkyni škodu. Tvrdila, že žalovaného řádně kontrolovala a nikdy z ničeho nevyplynulo, že by pokyn nedodržel. Žalovaný jí tvrdil, že vše je řádně a včas podané a že spis má z důvodu vysoké píle doma. Žalovaný byl zkušeným právníkem, ve velkém tzv. vinklařil, o čemž svědčí trestní spis Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, . Okresní soud měl připojit trestní spis a seznal by, že žalovaný inkasoval peníze od lidí, ale do poklady AK je nepředával, vykonával protiprávně advokacii na svůj účet bez vědomí zaměstnavatele. Žalobkyně neměla šanci na toto chování žalovaného přijít až do září , rok, , kdy byl ve večerních hodinách přistižen v AK s Ukrajinci a byly zjištěny jeho neoprávněné přístupy o víkendu do AK. Žalobkyně dále v odvolání upozornila, že dle stavovských předpisů, pokud koncipient neinformuje svého školitele o výzvě soudu k podání vyjádření a zmeškáním lhůty zaviní vydání rozsudku pro uznání, dopouští se kárného provinění. Uvedla, že žalovaný v den ukončení pracovního poměru podepsal listinu, ve které se doznal k páchané škodné události. Právní povinnost porušil pouze žalovaný, a i kdyby žalobkyně připustila své pochybení – což nečiní – šlo by maximálně o možnou aplikaci dělené odpovědnosti za škodnou událost v poměru 90 % k tíži škůdce a 10 % k tíži školitele. Navrhla, aby odvolací soud zrušil rozhodnutí okresního soudu a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení, ev. aby sám rozhodl „v intencích odvolání“.7. Odvolání žalobkyně je přípustné a je zčásti důvodné.8. Předně je třeba uvést, že není důvodná odvolací námitka žalobkyně, že žalovaný ve věci sp. zn. , spisová značka, řádně nikdy neuplatil námitku promlčení zažalovaného dluhu. Z odporu, který byl podán proti platebnímu rozkazu sp. zn. , spisová značka, a který je založen na č. l. 5 přílohového spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, naopak vyplývá, že námitka promlčení byla uplatněna. Z podání dále vyplývá, že podání podepsal za žalobkyni žalovaný na základě substituční plné moci.9. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance (§ 250 zák. práce). Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok, a tedy ani povinnost k zaplacení, nevzniká.10. Okresní soud uzavřel, že žalovaný byl zaměstnanec žalobkyně (viz pracovní smlouva ze den , datum, na č. l. 3-7 spisu) a obdržel pokyn, aby odvolání ve věci žalobkyní zastupovaného , jméno FO, řádně, v soudem určené lhůtě, odůvodnil. Pokud tak neučinil, porušil povinnost zaměstnance. S tímto dílčím závěrem okresního soudu se odvolací soud ztotožňuje. Je nesporné, že žalovaný byl zaměstnanec žalobkyně a e-mail s pokynem žalobkyně byl žalovanému odeslán; žalobkyně komunikovala s žalovaným mailovou poštou (šlo o zavedenou praxi) a závěr okresního soudu má podklad v provedeném dokazování. Je pak zcela mimo pochybnost, že povinnost zaměstnanců plnit pokyny nadřízených, patří k základním povinnostem zaměstnanců uvedeným v ustanovení § 301 písm. a) zák. práce a že žalovaný tuto povinnost nesplnil.11. Pro posouzení vniku nároku na náhradu škody je nutno, jako předběžnou otázku, vyřešit, zda by v případě podaného řádného odůvodnění odvolání ve věci sp. zn. , spisová značka, byl dán konečný úspěch žalobkyní zastupovaného , jméno FO, ve věci, tj. zda by byla ve věci samé žaloba zamítnuta a , jméno FO, by povinnost hradit přisouzenou povinnost, včetně náhrady nákladů řízení, nestíhala. Okresní soud v bodě 21 odůvodnění dospěl k závěru, že úspěch , jméno FO, ve věci sp. zn. , spisová značka, by byl dán s odkazem na promlčení nároku. V dané věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání a bylo proto třeba předběžně posoudit, zda by byl nejprve dán úspěch v odvolacím řízení, které má v případě rozsudku pro uznání specifickou povahu (viz § 205b o. s. ř.) a zda by následně byl dán úspěch ve věci samé. Odvolací soud proto považuje za potřebné uvést následující