18 Co 129/2025-224 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud určil, že žalobce je vlastníkem stavby bez čísla popisného a evidenčního na pozemku parcelní číslo st. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 40 m2, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsané na listu vlastnictví číslo , hodnota, (výrok I.). Zamítl žalobu co do určení věcného břemene užívání pozemku parcelní č. st. , číslo, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 40 m2, pozemku parcelní č. , číslo, ostatní plocha, o výměře 2677 m2, pozemku parcelní č. , číslo, ostatní plocha, o výměře 830 m2, a pozemku parcelní č. , číslo, ostatní plocha, o výměře 787 m2, všech v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , všech zapsaných na listu vlastnictví číslo , hodnota, (výrok II.). Okresní soud uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho zástupce (výrok III.).2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení věcných břemen užívání pozemků parcelní č. st. , číslo, z důvodu mimořádného vydržení, neboť je vlastníkem sportovního areálu umístěného částečně na těchto pozemcích, jehož výstavba proběhla v akci Z – dětské hřiště , adresa, v letech 1988 až 1989 v souladu s rozhodnutím o povolení stavby ze dne , datum, a kolaudačním rozhodnutím ze dne , datum, . Stavebníkem byl , právnická osoba, , adresa, . Sportoviště nelze užívat bez sporných pozemků. Žalobce (včetně svého právního předchůdce) využívá dětské hřiště již od roku 1989. Doba pro mimořádné vydržení práv odpovídajících věcným břemenům užívání pozemků jako dětského hřiště uplynula. Žalobci svědčí navíc právní titul a dobrá víra. Žalobce dále uvedl, že rodina , jméno FO, získala pozemky v rámci přídělu po druhé světové válce v roce 1946. V roce 1975 prodali rodinný dům č. p. 83 v obci , adresa, rodině , jméno FO, . Předmětem prodeje byly i uvedené pozemky. V roce 1993 rodina , jméno FO, podala žalobu na určení neplatnosti části kupní smlouvy. Okresní soud ve , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , žalobě vyhověl, v důsledku čehož matka žalovaného , jméno FO, nabyla pozemky do svého vlastnictví. Žalovaný je vlastníkem pozemků přibližně 7 let. Žalobce konečně poukázal na to, že v roce 2000 proběhla obnova katastrálního operátu a na původních pozemcích parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, byly vymezeny parcely, které jsou předmětem sporu.3. Žalovaný před okresním soudem namítal, že se ke stavbě chaty bez č.p./č.e. na pozemku označeném jako parcela č. st. , číslo, nedochovala dokumentace a není jasné, kdy byla postavena, zda jde o stavbu na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka a zda jde o černou stavbu bez kolaudace. Pokud s užíváním pozemků souhlasila rodina , jméno FO, dozvěděl se žalobce o protiprávním užívá pozemků v roce 1995, kdy soud určil vlastnictví , jméno FO, , která již souhlas se stavbou nevyjádřila. Držba žalobce není pravá, řádná ani poctivá, proto žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Navíc uvedl, že žalobce užívá pozemek parcelní č. st. , číslo, na kterém stojí nezapsaná stavba – chata, a malou část pozemku parcelní č. , číslo, na kterém se nachází posezení před chatou, ale ostatní pozemky ani zbývající část pozemku parcelní č. , číslo, ze strany žalobce nijak využívána ani udržována není, žádné sportoviště se na nich nenachází.4. Podáním doručeným soudu dne , datum, žalobce rozšířil žalobu o určení vlastnického práva k chatě, která nese místní označení , adresa, a nachází se na pozemku parcelní č. st. , číslo, Změna žaloby byla okresním soudem připuštěna.5. Žalovaný ještě doplnil svá tvrzení tak, že v minulosti existoval nájemní vztah mezi vlastníkem pozemků a Městským ná0rodním výborem ve , adresa, , potažmo právním nástupcem městem , adresa, . V roce 1995 se město , adresa, vzdalo užívacího práva. Jestliže bylo právnímu předchůdci žalovaného umožněno užívat pozemky na základě nájmu, nemohly být po ukončení nájmu město , adresa, ani obec , adresa, poctivými držiteli.6. Okresní soud nejprve uvedl, že městské národní výbory (MěNV) byly zřízeny zákonem č. 4/1945 Sb., o volbě a pravomoci národních výborů, že hospodařily s národním majetkem a že na základě zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, došlo ke sloučení obce , adresa, s městem , adresa, ke dni , datum, , takže obec , adresa, spadala do působnosti , právnická osoba, , adresa, (MěNV , adresa, ). Zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), převzaly pravomoc hospodařit s majetkem obce, a zákonem č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona, tj. ke dni , datum, , přešly věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni , datum, příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, pokud obce s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily, jakož i věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce hospodařit po tomto dni způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. K mimořádnému vydržení věcného práva k nemovité věci se vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby 20 let a absence nepoctivého úmyslu držitele. Podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele, který se ujal držby v přesvědčení, že nepůsobí nikomu újmu, přičemž důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nepoctivým ve smyslu § 1095 o.z. je v zásadě úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně. potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí držby bylo úmyslně nepoctivé (nemorální) v obecném smyslu. Obratem „při nabytí a výkonu držby“ je míněno, že nikoliv nepoctivý úmysl při uchopení držby se nemůže změnit během výkonu držby takto uchopené v úmysl nepoctivý (a naopak); posouzení poctivosti držitele je v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená.7. Ve věci určení vlastnického práva k chatě , adresa, - nezapsané stavbě na pozemku parcelní č. st. , číslo, vzal okresní soud za prokázané, že tato stavba, byla postavena Městským národním výborem , adresa, v akci Z – dětské hřiště , adresa, v letech 1988 až 1989 a stala se vlastnictvím státu na základě obecných principů občanského práva, neboť stavebníkem byl národní výbor. Na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, potom s účinností ke dni , datum, nabyl vlastnické právo ke stavbě žalobce, který hospodařil s tímto majetkem ke dni , datum, i ke dni , datum, . Žalovaný sice neuznal vlastnické právo žalobce a navrhoval, aby soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, ale nevylíčil vlastní verzi skutkového děje, ani netvrdil, že je vlastníkem stavby. Provedené důkazy vyloučily jakékoli pochybnosti o tom, že chata na pozemku parcelní č. st. , číslo, je stavbou, která byla postavena právním předchůdcem žalobce ve výše uvedené akci. Okresní soud proto určil, že žalobce je vlastníkem chaty.8. Ve věci určení věcných břemen vzal okresní soud za prokázané, že žalobce ani její právní předchůdce nikdy neužívali prostory lesa; tyto pozemky parcelní č. , číslo, nijak nesouvisejí s areálem hřiště, případně s areálem chaty , adresa, , ani s nimi nikdy nesouvisely. Vyšlapaná nebo vyježděná pěšina dokládá, že na pozemky občas někdo zavítá, nedokládají však trvalé a opakované užívání pozemků žalobcem ani jeho právním předchůdcem. Pokud jde o zbytek předmětu řízení, žalobce i její právní předchůdce užívali pozemky v celém rozsahu, neboť na pozemku parcelní č. st. , číslo, se nachází chata , adresa, (vlastnické právo – viz předchozí odstavec) a na pozemku parcelní č. , číslo, se nachází přilehlé travnaté prostranství včetně ohniště a sezení, bez kterého by skutečně nebylo lze chatu smysluplně provozovat. Činili tak již od roku 1989, k mimořádnému vydržení mohlo dojít nejdříve ke dni , datum, (srov. § 3066 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalobce ani netvrdil držbu založenou na právním důvodu (rozhodnutí o povolení stavby a kolaudační rozhodnutí by takovým právním důvodem nebyla), zabýval se okresní soud otázkou, zda držba žalobce a jeho právního předchůdce byla držbou pravou, neboť jen taková držba mohla vést k mimořádnému vydržení. Městskému národnímu výboru , adresa, hospodařícímu s majetkem státu na území obce , adresa, , který zadával vypracování projektové dokumentace dětského hřiště v akci Z a žádal o povolení stavby a o její následnou kolaudaci, je zapotřebí přičítat vědomí o tom, co patřilo do majetku státu na území obce , adresa, , zejména zda do tohoto majetku pa