18 Co 267/2025-243 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce vůči žalované domáhal určení, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku označeného jako stavební parcela č. St. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , číslo, – rodinný dům, příslušná k části obce , adresa, ., a pozemku označeného jako pozemková parcela č. , číslo, – orná půda, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , adresa, , eventuálně zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I.). Dále uložil žalobci povinnost nahradit žalované na nákladech řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).2. Citovaným rozsudkem rozhodoval okresní soud o žalobě podané k soudu dne , datum, , která byla následně změněna podáním žalobce z , datum, . Po uvedené změně žaloby se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, a pro případ, že by soud tomuto jeho primárnímu nároku nevyhověl, uplatnil vůči žalované nárok na zaplacení , částka, s příslušenstvím. Tvrdil, že předmětné nemovitosti daroval společně se svou tehdejší manželkou , jméno FO, darovací smlouvou z , datum, jejich dětem, žalované a , jméno FO, , přičemž každý z obdarovaných se stal vlastníkem ideální jedné poloviny nemovitostí. Darovací smlouva byla uzavřena v souvislosti s rozvodem manželství žalobce a , jméno FO, , v rámci řešení vypořádání jejich společného jmění. Touto smlouvou bylo rovněž zřízeno věcné břemeno spočívající v právu doživotního bydlení v domě č.p. , číslo, prospěch obou dárců a , jméno FO, , přítele , jméno FO, . Ta dne , datum, zemřela. Žalovaná svůj spoluvlastnický podíl smlouvou z , datum, převedla na , jméno FO, , s nímž navázala partnerský vztah. , jméno FO, následně žalovanou jako zletilou osvojil a dne , datum, jí převedl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech zpět. Žalobce měl od počátku v úmyslu předmětné nemovitosti užívat, což bylo důvodem, proč si v rámci jejich darování vymínil zřízení věcného břemene. V domě č.p. , číslo, je ostatně i přihlášen k trvalému pobytu. Žalovaná mu však již v březnu 2019 neumožnila převzetí movitých věcí jeho a , jméno FO, , následně dne , datum, pak podala k soudu žalobu o zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem a jeho vypořádání. V roce 2021, kdy žalobci vznikl nárok na starobní důchod, měl žalobce v úmyslu začít spolu se svou přítelkyní užívat předmětný dům č.p. , číslo, k bydlení. Dne , datum, se pokusil o prohlídku domu a zpřístupnění jeho přízemí, žalovaná mu však vstup do domu neumožnila ani v uvedený den, ani později, což podle žalobce představuje porušením čl. VIII. darovací smlouvy. V domě byly vyměněny zámky, dveře bytu v přízemí byly osazeny petlicí, byl odpojen plyn a elektřina, k čemuž nedal souhlas ani žalobce, ani tehdejší druhý spoluvlastník nemovitostí , jméno FO, , v domě byl navíc instalován kamerový systém. V domě nejsou prováděny ani běžné opravy, není dlouhodobě udržován a chátrá. Žalobce vyzval oba obdarované k vrácení daru s tím, že za porušení dobrých mravů považuje nemožnost užívání nemovitostí k bydlení, vytváření zábran a překážek ke vstupu ze strany žalované, zajištění nemovitostí kamerovou ostrahou a fakt, že mu žalovaná nikdy neposkytla přiměřenou podporu ve stáří, potřebnou pomoc a péči, chovala se k němu opovržlivě a odmítavě, zpřetrhala s ním kontakty a nechala se osvojit jinou osobou. Výzvu k vrácení daru akceptoval pouze syn , jméno FO, , který svůj spoluvlastnický podíl žalobci dobrovolně vrátil souhlasným prohlášením z , datum, . Žalovaná, kterou žalobce požádal o vrácení daru oznámením z , datum, , této žádosti nevyhověla. Žalobce dále uvedl, že mu z jeho pohledu svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení jeho výlučného vlastnického práva k nemovitostem a že skutečnost, že jeho bývalá manželka jakožto druhá dárkyně již zemřela, nebrání tomu, aby se žalobce úspěšně domáhal vrácení daru sám.3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, navrhla zamítnutí žaloby. Postup, kdy žalobce nabyl vlastnické právo k ideální polovině nemovitostí od , jméno FO, na základě výzvy k vrácení daru, označila za účelový a uvedla, že jím není nijak vázána. Žalobce se podanou žalobou snaží získat výlučné vlastnictví k nemovitostem, to však není možné, pokud původně byli dárci dva. Podmínky pro vrácení daru je třeba posuzovat dle úpravy starého občanského zákoníku, podle něhož jediným důvodem pro vrácení daru mohlo být to, že se obdarovaný dopustil vůči dárci jednání hrubě porušujícího dobré mravy. Žalobce svůj nárok na vrácení daru opírá o tvrzení, že se žalovaná o něj nestará, neprojevuje o něj žádnou péči a brání mu v užívání nemovitostí, nic z toho však nemá charakter hrubého porušení dobrých mravů. Žalovaná navíc poté, kdy nejprve svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech prodala v roce 2016 , jméno FO, , aby jej od něj následně získala darem zpět, drží své vlastnické právo z jiného právního důvodu než na základě darování, jež proběhlo v roce 2008, žalobce i z toho důvodu po ní nemůže požadovat vrácení daru. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce fakticky předmětné nemovitosti neužívá od roku 1991, kdy se z nich odstěhoval. Žalovaná s ním dlouhodobě nemá žádný vztah, žalobce se nepodílel na její výchově, opustil ji. I podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, platí, že pokud rodič neprojevuje zájem o svého potomka, nemůže očekávat, že tak bude činit potomek. Žalobce není biologickým otcem žalované, ta jako svého otce vnímá svého osvojitele , jméno FO, , vůči žalobci není ničím povinna, on po ní ostatně ani nic nepožadoval a ničeho se nedomáhal. Pokud by důvodem pro vrácení daru mělo být osvojení žalované, pak by byl nárok žalobce promlčen. Z obecné úpravy darování nevyplývá, že by měl obdarovaný povinnost o dárce osobně pečovat. Žalobce od roku 2009 pobývá v , adresa, , právo odpovídající věcnému břemeni nikdy nerealizoval, je tedy promlčeno, z čehož plyne, že jeho tvrzené porušování rovněž nemůže být důvodem pro vrácení daru. Žalovaná žalobci neznemožňovala nemovitosti užívat. Klíče v domě vyměnila a nainstalovala bezpečnostní zařízení proto, že v roce 2016 došlo k jeho vykradení. Žalobce ji o vydání nových klíčů nepožádal. Žalobci vznikaly dluhy, které byly exekučně vymáhány, exekutoři navštěvovali i předmětný dům, což bylo žalované nepříjemné, proto iniciovala zrušení jeho trvalého pobytu v domě. , jméno FO, žalované prostřednictví své zástupkyně sdělil, že nemovitost neužívá a nemá proto námitek proti tomu, aby došlo k jejímu odpojení od energií. Žalovaná již nehodlala snášet, že veškeré záležitosti týkající se nemovitostí musí řešit sama, proto zahájila řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nim. Z jejího pohledu je řízení o vrácení daru vedeno proto, aby bylo zabráněno vypořádání spoluvlastnictví.4. Okresní soud na podkladě nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů o skutkovém stavu věci uzavřel, že k datu vydání jeho rozhodnutí byli oba účastníci podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitost zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , kdy každý vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ na nemovitostech. Žalobce svůj podíl nabyl na základě souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy uzavřené s , jméno FO, dne , datum, s právními účinky k datu , datum, , žalovaná pak její spoluvlastnický podíl nabyla na základě darovací smlouvy ze dne , datum, od dárce , jméno FO, . Dům č.p. , číslo, byl vybudován za trvání manželství žalobce a , jméno FO, , tvořil součást jejich společného jmění manželů. Ještě za trvání manželství, které bylo rozvedeno s účinky k datu , datum, , manželé , jméno FO, dne , datum, uzavřeli v pozici dárců se žalovanou a , jméno FO, v pozici obdarovaných darovací smlouvu, kterou převedli oběma obdarovaným předmětné nemovitosti do jejich podílového spoluvlastnictví, každému ideální jednou polovinou. Uvedenou smlouvou bylo současně ve prospěch žalobce, , jméno FO, a , jméno FO, zřízeno bezplatné věcné břemeno doživotního bydlení a užívání nemovitosti tak, jak ji dosud dotyční užívali, s oprávněním vstupovat do společných prostor bytu. , jméno FO, dne , datum, zemřela. Žalovaná se následně k datu , datum, stala osvojenkyní , jméno FO, . Svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech prodala kupní smlouvou z , datum, , jméno FO, , ten jí následně tento podíl převedl zpět darovací smlouvou z , datum, . Žalobce je sice v domě č.p. 915 dlouhodobě hlášen k trvalému pobytu, od roku 2007 zde však nebydlel.5. Pokud jde o právní hodnocení věci, okresní soud předně dospěl k závěru, že na spor účastníků je třeba aplikovat právní úpravu obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku účinném do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a t