18 Co 330/2024-80 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku , částka, do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky , částka, , dále 15 % zákonného úroku z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 29,25 % úroku ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítl (výrok II.), žalobkyni uložil doplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalovanému uložil nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).2. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společnost , právnická osoba, . Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit částku , částka, v 36měsíčních splátkách po , částka, . Úroková sazba byla stanovena ve výši 69,19 % ročně a RPSN ve výši 95,95 % ročně. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 29,25 % ročně. Žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalobkyně požaduje zaplacení nové jistiny ve výši , částka, (je tvořena jistinou ve výši , částka, a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši , částka, ), dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, (0,1 % denně z jistiny , částka, od , datum, do , datum, ), dále 15% zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a 29,25% úrok ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.3. Žalobkyně byla okresním soudem vyzvána, aby doplnila žalobu ohledně skutečností, jakým způsobem před poskytnutím úvěru odborně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. K tomu uvedla, že žalovaný dokládal příjem ve výši , částka, měsíčně. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem , částka, , přičemž bylo kalkulováno i s životním minimem ve výši , částka, a s částkou , částka, měsíčně na bydlení. Dále byly zkontrolovány veřejné registry s negativním výsledkem. Bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíčně cca , částka, disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení daného úvěru.4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, měl okresní soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. souhlasí. Vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spisu.5. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, okresní soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . – poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku , částka, v 36měsíčních splátkách po , částka, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o 30 dnů byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, ohledně níž se žalovaný ocitl v prodlení do zesplatnění úvěru (čl. 6.1. smlouvy). Současně bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, za každou splátku, s níž se žalovaný dostal do prodlení o délce 15 dnů do zesplatnění úvěru (čl. 6.2. smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů mělo dojít k automatickému zesplatnění úvěru (čl. 6.3.b) smlouvy) a neuhrazená jistina úvěru spolu s úroky za poskytnutí úvěru přirostlými ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru, která byla splatná ke dni zesplatnění (čl. 6.4. smlouvy). Ode dne následujícího po zesplatnění pak mělo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této nové jistiny a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně až do úplného zaplacení. Současně bylo ujednáno, že i po zesplatnění budou dále běžet sjednané úroky za poskytnutí úvěru až do úplné úhrady původní nesplacené jistiny úvěru, maximálně však do doby, kdy úrok po zesplatnění dosáhne souhrnné výše , částka, (čl. 2.2. smlouvy).6. Podle výpisu z účtu byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši , částka, dne , datum, . Na úvěr žalovaný nezaplatil žádnou částku. Dopisem ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr v celkové částce , částka, .7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, a na základě společného prohlášení stran ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne , datum, . Z výzvy ze dne , datum, a přiloženého podacího archu měl okresní soud prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení částky , částka, nejpozději do , datum, .8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal okresní soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne , datum, ve výši , částka, , na který žalovaný neuhradil žádnou částku. Žalovaný poskytnutí úvěru, jeho výši a výši splacených částek nijak nesporoval, v řízení zůstal nečinný.9. Okresní soud odkázal na ust. § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ), dle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. S účinností od , datum, byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Okresní soud po právní stránce uzavřel, že výše označená smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný žije u rodičů a má příjem ze zaměstnání, jehož výše byla doložena (28 800). Žalobkyně dále počítala s životním minimem ve výši , částka, a s náklady na bydlení ve výši , částka, . Žalobkyně dospěla k rozdílu mezi příjmy a výdaji na částku okolo , částka, a úvěry poskytla. Okresní soud nesdílel názor předchůdkyně žalobkyně, která se spokojila pouze s doložením příjmu žalovaného, vůbec nezkoumala jeho výdaje, které vypočítala na základě aktuálního životního minima. Přitom žalobkyně věděla, že mzda je žalovanému vyplácena na účet a nic jí nebránilo vyžádat si od žalovaného výpis z tohoto účtu za poslední tři měsíce (jak to učinila ohledně mzdy), aby dostatečně prozkoumala i výdaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně nepočítala s dalšími možnými náklady a pracovala pouze s životním minimem. Spokojila se pouze s tvrzeními žalovaného a jeho údaje si neověřila. Podle názoru okresního soudu si právní předchůdkyně žalobkyně řádně nevyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet. Její návrh na to, aby si soud vyžádal výpisy žalovaného z jeho účtu považoval za nedůvodný, když těmito podklady měla právní zástupkyně žalobkyně disponovat v době, kdy žalovanému úvěr poskytovala.11. Okresní soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na současnou žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek a že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky dne , datum, ve výši , částka, , na které žalovaný neuhradil žádnou částku. Dlužná částka tak představuje , částka, , kterou by žalovaný měl zaplatit v době přiměřené jeho možnostem. Okresní soud stanovil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, což b