19 Co 236/2024-196 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala, aby na své náklady odstranil stavbu oplocení postavenou na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, do , číslo, dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupkyně na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). Okresní soud vyložil, že žalobkyně se domáhala odstranění stavby plotu, který byl postaven na jejím pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a obci , adresa, . Žalovaný, který je vlastníkem sousedního pozemku p. č. , hodnota, v témže katastrálním území, bez jakéhokoli oprávnění v průběhu roku vybudoval na pozemku žalobkyně gabionové oplocení, aniž k tomu disponoval jakýmkoli právním titulem. Žalobkyně sice vyzvala žalovaného k odstranění stavby plotu, ten to však neučinil s odůvodněním, že současné umístění plotu probíhá v téže linii, jak byl umístěn plot původní. Žalobkyně rovněž uváděla, že žalovaný pozemek nemohl vydržet a pro případ, že by jej vydržel již jeho právní předchůdce, nedošlo k platnému převodu vlastnického práva na žalovaného.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že se stal vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , kterou uzavřel s právními nástupkyněmi , jméno FO, , jenž zemřel , datum, ; ten pozemek užíval nepřetržitě od roku , hodnota, . Žalovaný i předchozí majitelé užívali pozemek v rozsahu, jak byl oplocen drátěným oplocením, tento stav byl i ze strany vlastníků sousedního pozemku (p. č. , hodnota, ) akceptován. Plot byl žalovaným postaven na místě původního plotu, pouze s ohledem na charakter nebo na typ plotu (gabionový) došlo k jeho symetrickému rozšíření na obě strany. Výstavba plotu navíc probíhala se souhlasem žalobkyně, která umístění plotu nesporovala až do , datum, , kdy došlo k zaměření stavby; do té doby žalobkyně neměla pochybnosti o tom, že hranice pozemku odpovídá hranici původního drátěného oplocení. Do té doby byl také žalovaný v dobré víře, že je vlastníkem pozemku v rozsahu, jak byl oplocen původními vlastníky.3. Po provedeném dokazování měl okresní soud jak z vyjádření obou účastníků, tak i z fotografií založených ve spise a čestného prohlášení souseda , jméno FO, za prokázané, že pozemek p. č. , hodnota, byl užíván žalovaným i předchozími vlastníky v rozsahu vytyčeném původním drátěným plotem; z fotografií, které založily do spisu obě strany, stejně tak jako z provedeného místního ohledání okresní soud uzavřel, že gabionový plot (resp. jeho středová linie) prochází třemi body v podobě tří původních sloupků umístěných v zadní části oplocení, proto se tato linie plotu musí shodovat s linií původního plotu v celé zbývající délce. Nadto žalobkyně po celou dobu výstavby nového plotu nevznesla žádné relevantní námitky, že by byla původní linie plotu posunuta, nesouhlasila pouze s tím, o jaký typ plotu se jedná, resp. že nejsou dodrženy podmínky uvedené ve stavebním povolení. Proti umístění plotu ničeho nenamítala až do , datum, , kdy v emailové komunikaci se žalovaným po geodetickém zaměření uvedla, že „nečekaně zjistila“, že plot je umístěn na jejím pozemku. Do té doby výhrady k umístění plotu nevznesla, resp. ani po poučení soudem neprokázala, že by je vznesla. Tvrdila-li žalobkyně, že proti plotu nemohla jakkoli brojit, protože laik není schopen posoudit posunutí hranice o řádově desítky centimetrů, pak okresní soud dovodil, že tomuto názoru nelze přisvědčit. Pokud jde o prostor v blízkosti původního oplocení, je z fotografií patrné, že se zde nachází mimo jiné keřík rybízu, o jehož vykopnutí žalobkyně žalovaného žádala, přičemž nejen žalobkyni, ale i jejímu otci, který poměry v místě velmi dobře znal (byl předchozím vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, a na místě se pohyboval i v době stavby plotu), muselo být známo i umístění rybízu vůči plotu. Pozornosti žalobkyně by tak za uvedených okolností nemělo uniknout, že došlo k posunutí hranice plotu až o 50 cm; totéž platí o jejím otci. Stavba plotu probíhala od , datum, do , datum, . Sama žalobkyně přitom SMS zprávou z , datum, žádala žalovaného o okamžité dokončení plotu. Stalo se tak v době, kdy již byla hotova podezdívka a bylo zcela zřejmé, kudy plot povede a jaká bude jeho šířka. Z provedených důkazů ani nijak nevyplynulo, že by žalovaný nepoctivě manipuloval se sloupky ve snaze posunout oplocení. Okresní soud považoval předloženou fotodokumentaci za dostatečně vypovídající a ve spojení s dalšími zjištěními měl za prokázané, že linie původního drátěného oplocení prochází středem nového gabionového oplocení. Žalovaný se nepochybně odchýlil od vydaného stavebního povolení, když nesplnil limity týkající se výšky a průtočnosti plotu stanovené pro záplavové území. Z komunikace mezi účastníky však jednoznačně plyne, že na poloze plotu byli předem dohodnuti a že nesprávné umístění mimo hranice namítla žalobkyně vůči žalovanému až zprávou ze dne , datum, v návaznosti na geodetické zaměření.4. Okresní soud uzavřel, že pozemek p. č. , hodnota, byl po dobu desítek let užíván v rozsahu vytyčeném původním plotem a nyní je v totožné linii vybudován nový gabionový plot. Tento stav trvá od roku , datum, do současnosti, jde přitom o faktický stav, který neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Po převodu vlastnického práva dle kupní smlouvy ze dne , datum, se žalovaný stal držitelem i připlocené části pozemku p. č. , hodnota, a následně i vlastníkem této části pozemku z důvodu vydržení. Okresní soud měl za to, že byly splněny podmínky mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., neboť žalovaný drží připlocenou část pozemku po dobu zákonem vyžadovanou – , hodnota, let, když tuto dobu spolu s předešlými vlastníky, jejichž držba se žalovanému započítává, navíc výrazně přesahuje. Dále okresní soud vyložil, že lze vyloučit nepoctivý úmysl žalovaného, který začal užívat pozemek přirozeně v takovém rozsahu, jak byl oplocen, když proti tomu nebylo ze strany vlastníka sousedního pozemku ničeho namítáno. K mimořádnému vydržení vlastnického práva přitom nemohlo vzhledem k ustanovení § 3066 o. z. dojít přede dnem , datum, ; žalovaný byl držitelem pozemku od , datum, . I pokud by soud uzavřel, že vlastnické právo k připlocenému pozemku vydržel již právní předchůdce žalovaného pan , jméno FO, , vyložil okresní soud, že postavení žalobkyně by v tomto sporu nebylo znatelně odlišné – ani v takovém případě by totiž žalobkyně nemohla být považována za vlastníka připloceného pozemku, na kterém stojí polovina gabionového plotu (druhou polovinou stojí plot na pozemku ve vlastnictví žalobkyně). Za rozhodné pak okresní soud považoval zjištění, z jakého titulu stavěl žalovaný částečně na cizím pozemku. Zjistil, že se účastníci na výstavbě plotu dohodli, že žalobkyně byla připravena se na výstavbě také finančně podílet, žalovaný tedy nepostupoval svévolně, když svým nákladem zřídil po domluvě se žalobkyní gabionové oplocení, které slouží oběma stranám sporu. Pokud žalobkyně nesouhlasí s oplocením z důvodu odlišných představ o podobě plotu, okresní soud uzavřel, že v řízení byla prokázána dohoda účastníků o umístění plotu, nikoli o konkrétním typu plotu; tyto námitky mohou najít uplatnění v zásadě jen ve stavebním řízení. Z hlediska oprávněnosti stavby tak okresní soud akcentoval skutečnost, že účastníci se na potřebě výstavby plotu v linii původního plotu předem domluvili. Jelikož nebyli s ohledem na prokázanou víru splněny veškeré předpoklady pro nařízení odstranění stavby plotu ve smyslu § 1085 o. z., soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, proto mu bylo přiznáno právo na náhradu jeho nákladů.5. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně v zákonné lhůtě odvolala. Souhlasila se závěrem, že mezi oběma pozemky byl po , hodnota, let umístěn pletivový plot, který je od sebe odděloval, soud se však dostatečně nevypořádal s námitkou žalobkyně, že žalovaný bez účasti žalobkyně tento plot (z kolejnic a pletiva) svévolně odstranil a vybudoval jiné, naprosto odlišné oplocení. Pokud tedy žalovaný stále tvrdí, že jím vybudovaný plot je umístěn v linii původního plotu, není možné tuto skutečnost v současné době nijak ověřit. Fotografie, z nichž soud vycházel, nemohou jako důkaz obstát; úvahy soudu o tom, že současný plot vede v původní linii plotu, jsou pouze spekulací, kdy soud přejímá tvrzení žalovaného. Také prohlášení souseda , jméno FO, není důkazem, který by měl v této věci význam, navíc k němu soud neměl vůbec přihlížet, protože byl předložen až po koncentraci řízení. Dále žalobkyně namítala, že z fotografií je patrné, že sloupy oplocení a původní zelené branky na sebe nepřiléhaly, s těmito bylo manipulováno již v době výstavby prodloužení vodovodního řadu. Jediný, kdo tak činil, byl právě žalovaný. Žalobkyně v řízení věrohodně vysvětlila, z jakého důvodu po dobu výstavby podezdívky plotu k umístění plotu neměla námitk