19 Co 304/2024-444 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení a , částka, s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I); co do částky , částka, s příslušenstvím a , částka, s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II). Žalované ještě uložil povinnost zaplatit žalobci , částka, s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a co do částky , částka, s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok IV). Žalované a vedlejšímu účastníkovi okresní soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V) a České republice proti žalobci rovněž právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, nepřiznal (výrok VI).2. Okresní soud vyložil, že dle nesporných tvrzení účastníků utrpěl žalobce dne , datum, na pracovišti žalované pracovní úraz; spor existoval pouze ohledně rozsahu újmy. Žalovaná a vedlejší účastník trvaly s odkazem na posudek , tituly před jménem, , jméno FO, na tom, že nárok žalobce na bolestné a na účelně vynaložené náklady léčení byly plně uspokojeny již před zahájením soudního řízení (náklady léčení , částka, , bolestné , částka, , ztráta na výdělku za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a cestovné , částka, ), když úraz nezpůsobil na zdraví žalobce žádné trvalé následky, proto další požadavky žalobce, zejména souvisící s tzv. druhou pracovní neschopností žalobce, nejsou důvodné. Žalobce se však s odkazem na posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , domáhal vyššího bodového ohodnocení bolestného, přiznání ztížení společenského uplatnění a úhrady dalších nákladů s tím, že jeho pracovní neschopnost zapříčiněná úrazem trvala nejen od , datum, do , datum, , ale i od , datum, do , datum, (tj. až do uznání invalidity žalobce dne , datum, ). Za účelem odstranění rozporů mezi znaleckými posudky byl proto zadán revizní znalecký posudek znaleckého ústavu v oboru zdravotnictví – Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen „IPVZ“); znalecký ústav ustanovil ke splnění úkolu znalecký kolektiv složený ze dvou posudkových lékařů, traumatologa a ortopeda, neurologa a radiologa. Na základě tohoto revizního znaleckého posudku, výslechu zástupce znaleckého ústavu a písemného doplňku posudku měl soud za prokázané, že žalobce při pracovním úrazu utrpěl pohmoždění týlně temenní krajiny hlavy s podkožním výronem (bolestné hodnoceno znaleckým ústavem 20 body), otřes mozku lehkého stupně (bolestné hodnoceno znaleckým ústavem 20 body), pohmoždění a podvrtnutí krční páteře (bolestné hodnoceno znaleckým ústavem 20 body).; pracovní úraz u žalobce nezanechal žádné trvalé následky. K ustálení zdravotního stavu žalobce došlo po 6–8 týdnech od vzniku mozkové komoce, kterou lze hodnotit jako nejzávažnější následek úrazu. Příčinou dočasné pracovní neschopnosti žalobce v období od , datum, do , datum, bylo poranění vzniklé dne , datum, ; délka pracovní neschopnosti žalobce však o více než 3,5 měsíce přesáhla dobu obvyklou k uzdravení ve stejných nebo obdobných případech, když i podle zdravotnické dokumentace lze délku léčení v souvislosti s úrazem stanovit do , datum, . Žalobce však nemohl délku pracovní neschopnosti nijak ovlivnit. Po celou dobu pracovní neschopnosti byl průběžně léčen, podroboval se doporučením lékařů, možnost žalobce docházet do zaměstnání a dosahovat výdělku byla až do , datum, objektivně vyloučena. Prodleva v ošetření (žalobce vyhledal lékaře až po 19 dnech po úrazu) však nepochybně měla negativní vliv na vlastní léčení a dobu trvání potíží poškozeného, což lze zpětně hodnotit jako pochybení poškozeného. Rozhodující příčinou pracovní neschopnosti žalobce trvající od , datum, do , datum, pak nebyl pracovní úraz, ale zhoršující se postižení pravého ramenního kloubu, které nemělo původ v pracovním úrazu.3. Na závěrech okresního soudu plynoucích z revizního znaleckého posudku IPVZ ničeho nezměnil ani znalecký posudek , adresa, nemocnice (dále jen „ÚN“) v , právnická osoba, , který předložil žalobce. Oba znalecké posudky popsaly mechanismus úrazů jako tečný (dle ÚN byl „víceméně“ tečný), tedy s představou, že dřevěná klec spadla na žalobce šikmo, nikoli kolmo, „a svezla se“ po jeho zátylku. Kdyby tomu tak nebylo, byly by následky úrazu mnohem závažnější. Dle ÚN musel být náraz silný, neboť ovlivnil celé tělo, a proto dochází i ke vzdálenějším a méně předpokládaným následkům. Uvedené tvrzení by IPVZ považoval za logické, pokud by bezprostředně po úrazu byly přítomny známky těžkého úrazu. Pokud však ÚN sama uvádí, že pohmoždění pravého ramene považuje za nejvíce sporné, a k postižení bederní páteře sám žalobce udává, že tam udeřen nebyl, působí velmi nepřesvědčivě, ale i nepřezkoumatelně, když na základě popisu mechanismu úrazu lze považovat vznik potíží za možný. Posudek ÚN obsahuje pouze odchylnou interpretaci informací, které měl k dispozici již IPVZ, což není důvodem pro modifikaci nebo změnu závěrů IPVZ. Vyjadřuje se jen k posudkům , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , nejsou zmíněny posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a IPVZ; zatímco IPVZ hodnotil všechny předchozí posudky. Podle závěrů IPVZ, jenž se k posudku ÚN vyjadřoval, znalecký posudek ÚN nenaplňuje požadavek přezkoumatelnosti a přesvědčivosti, je v něm mnoho nejasných a sporných bodů, ke kterým mohli znalci zaujmout stanovisko pouze na základě úvah a spekulací. IPVZ setrval na svém závěru o rozsahu poškození zdraví žalobce dne , datum, , nesouhlasil s diagnózou postižení bederní páteře; změny na krční páteři při CT vyšetření dne , datum, nelze dávat do souvislosti s předmětným úrazem, jelikož jsou jednoznačně degenerativního původu a nemohly se vytvořit během dvou měsíců od zhmoždění a podvrtnutí krční páteře dne , datum, . Neurologické vyšetření dne , datum, bylo uzavřeno jako stav po distorzi krční páteře, která bez následků odezněla. K poškození pravého ramene úrazem nedošlo, kořenové dráždění neurologické vyšetření neuvádí. Sama ÚN přitom považuje pohmoždění pravého ramene za nejvíce sporné, s mírou pravděpodobnosti asi 30 %. Oba ústavy shodně konstatovaly přítomnost změn na krční páteři před úrazem, recidiva pak dle IPVZ nesouvisela s úrazem, ale s degenerativním onemocněním páteře v čase. , právnická osoba, ze dne , datum, nebyl dle IPVZ důležitou a podstatnou příčinou snížení pracovních schopností žalobce a nezanechal trvalé následky. , právnická osoba, byl tedy lehký a odezněl bez posudkově významných následků.4. Právně okresní soud posoudil věc podle § 269 odst. 1, § 271a odst. 1, § 270c odst. 1 a 2 a § 271d zákoníku práce v tehdy účinném znění. Dovodil, že žalobci se pracovní úraz stal a žalovaná je povinna nahradit mu škodu a nemajetkovou újmu, úraz však neměl trvalé následky a tzv. druhá pracovní neschopnost žalobce od , datum, do , datum, a veškeré nároky a výdaje s tím související nejsou s pracovním úrazem v příčinné souvislosti.5. Žalobce se domáhal ztráty na výdělku v celkové výši , částka, (, částka, za část první pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, , , částka, a , částka, za pracovní neschopnost v roce 2020 a 2021). Soud přiznal žalobci náhradu na ztrátu na výdělku v částce , částka, (výrok I), která zůstala neuhrazena za období tzv. první pracovní neschopnosti a rozhodl o zamítnutí nedůvodné části uplatněného nároku v rozsahu částky , částka, (výrok II), jelikož nebyla prokázána příčinná souvislost další pracovní neschopnosti žalobce s úrazem. Žalobce se domáhal účelně vynaložených nákladů spojených s léčením v celkové částce , částka, (, částka, cestovné + , částka, výdaje na léky). Soud přiznal důvodně uplatněnou částku , částka, (výrok I), jelikož po dobu tzv. první pracovní neschopnosti zaplatil v souvislosti s léčením , částka, a jeho výdaje na nezbytnou dopravu v té době činily , částka, ; ve výroku II. rozhodl o zamítnutí nedůvodné části uplatněného nároku na náklady spojené s léčením. Zamítnutá částka , částka, sestává z nepřiznaných výdajů na léky ve výši , částka, , na dopravu ve výši , částka, (kvůli již zmíněné chybějící příčinné souvislosti tzv. druhé pracovní neschopnosti s úrazem, když částky byly vynaloženy právě v této době) a z částky , částka, zaplacené žalobcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , když náklady znaleckého posudku zpracovaného před zahájením řízení nebylo možné žalobci přiznat, jelikož výsledek soudního sporu nebyl pro žalobce příznivý. Žalobce se také domáhal přiznání nemajetkové újmy, tedy dalšího bolestného a ztížení společenského uplatnění, kterou vyčíslil na částku , částka, , přičemž soud měl za prokázaný nárok žalobce pouze na bolestné v částce , částka, , tedy co do 10 bodů (výrok III), když vedlejší účastník již před zah