22 Co 229/2024-476 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce a) domáhal po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok III), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně b) domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok IV), zamítl vzájemný návrh, jímž se žalovaný domáhal po žalobcích zaplacení částky , částka, (výrok V), uložil žalované povinnost zaplatit soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši , částka, (výrok VI), uložil žalobcům společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, (výrok VII), a uložil žalobcům společně a nerozdílně nahradit náklady řízení státu ve výši , částka, (výrok VIII).2. Žalobci se svou žalobou po jejím rozšíření v průběhu řízení domáhali po žalované vydání bezdůvodného obohacení, které žalované vzniká užíváním pozemků ve vlastnictví žalobců bez právního důvodu, a to konkrétně parc. č. st. , adresa, , parc. č. st. , adresa, , a části parc. , adresa, o výměře 2 270 m2, vše v katastrálním území , adresa, , za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení), a pozemků ve vlastnictví žalobců parc. č. st. , adresa, a parc. č. st. , adresa, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, (se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení). Uvedené pozemky jsou součástí areálu bývalého JZD.3. Žalovaná se proti žalobě bránila jednak tím, že tvrdila, že pozemek parc. č. , adresa, neužívá v celém žalobci tvrzeném rozsahu, a navíc jej s žalovanou užívají i další osoby podnikající v areálu. Přiměřená výše náhrady za bezdůvodné obohacení, jejíhož vydání se žalovaná v principu nebránila, je však mnohem nižší, než požadují žalobci. Žalobci nicméně také užívají bez právního důvodu pozemky v areálu ve vlastnictví žalované a dále užívají asfaltové povrchy a kanalizaci ve vlastnictví žalované, což by mělo být důvodem, proč by žalovaná neměla být povinna zaplatit žalobcům za užívání jejich pozemků, resp. pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení z tohoto důvodu za žalobci namítla k započtení proti pohledávkám žalobců uplatněným v tomto řízení, a to až do jejich výše.4. Žalobci k obraně žalované uvedli, že asfaltové plochy a kanalizace nejsou ve vlastnictví žalované, a dále namítli promlčení jejích případných pohledávek z tohoto titulu.5. Dále žalovaná uvedla, že zajišťovala žalobcům dodávku elektrické energie, za což jí žalobci neuhradili celkem částku , částka, vyúčtovanou dvěma fakturami, kterou žalovaná požadovala vzájemným návrhem uhradit.6. Žalobci se k vzájemnému návrhu vyjádřili tak, že namítli promlčení části práva žalobkyně na zaplacení, neboť jedna část požadované částky byla splatná již , datum, . Dále namítali, že zbytek je úrokem z prodlení za jinou částku, kterou ovšem žalovaní s účinky splnění složili do soudní úschovy, takže žalobkyni právo na úrok z prodlení nevzniklo.7. Okresní soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že žalobci jsou, resp. také v letech 2015–2020 byli, spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , adresa, o výměře 408 m2 v rozsahu žalobce a) 7/8, žalobkyně b) 1/8, žalobce a) byl spoluvlastníkem parc. č. st. , adresa, o výměře 64 m2 v rozsahu ½ (druhou ½ vlastnila žalovaná), a žalobce a) je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , adresa, . Na pozemcích parc. č. st. , adresa, , st. , adresa, a st. , adresa, stojí stavba původně sloužící jako sklad , místo, ve vlastnictví žalované, postavená před rokem , datum, . Uvedené nemovitosti jsou součástí areálu bývalého , adresa, , šlo o středisko živočišné výroby. Celý areál, v němž se předmětné pozemky nacházejí, je volně přístupný pro vlastníky nemovitostí, jejich nájemce i třetí osoby, areál má tři vjezdy, jejichž brány se nezamykají. Od roku , datum, není na užívání předmětných pozemků mezi účastníky uzavřena žádná smlouva. Žalovaná užívá a v předmětném období užívala svou shora uvedenou stavbu k provozování zemědělské výroby. Jako přístup k této stavbě a k odstavení zemědělských strojů žalovaná užívala i část pozemku parc. , adresa, a to v rozsahu 172 m2.8. Obvyklé nájemné pozemků parc. č. st. , adresa, a parc. č. st. , adresa, pro období od , datum, do , datum, činí , částka, /m2/rok, pro období od , datum, do , datum, pak činí , částka, /m2/rok. Obvyklé nájemné pozemku parc. č. , adresa, pro období od , datum, do , datum, činí , částka, /m2/rok, pro období od , datum, do , datum, činí , částka, /m2/rok.9. V řízení byly ohledně výše obvyklého nájemného za předmětné pozemky předloženy znalecké posudky. Žalobci předložili posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z roku 2017, vypracovaný na žádost žalobce a), podle nějž činila obvyklá výše nájemného z pozemku parc. č. st. , adresa, částku , částka, /m2/měsíc, a z pozemku parc. č. , adresa, částku , částka, /m2/měsíc. Žalovaná předložila posudek znalce , jméno FO, z roku , datum, , vypracovaný na žádost žalované, podle nějž činila obvyklá výše nájemného z pozemků parc. č. st. , adresa, parc. č. st. , adresa, a parc. č. , adresa, shodně , částka, /m2/rok. Při stanovení výše obvyklého nájemného okresní soud nakonec vyšel z posudku a výpovědi soudem ustanovené znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalkyně v rámci znaleckého posudku i jeho doplnění a své výpovědi řádně zdůvodnila zvolený postup při stanovení obvyklé ceny i účel stavby žalované v rozhodném období, tedy pouze pro zemědělské účely, neboť takto byla stavba ve vlastnictví žalované v předmětném období užívána.10. Výše popsaný zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce podle § 2991 odst. 1 a 2 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.), tak, že žalobci mají právo na vydání náhrady v rozsahu obvyklého nájemného, kterého by bylo možno za předmětné pozemky užívané žalovanou získat, neboť v tomto rozsahu se žalovaná na jejich úkor užíváním pozemků ve vlastnictví žalobců bezdůvodně obohatila. Pokud žalobci vyzvali žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, a ta svou povinnost nesplnila, ocitla se v prodlení a je povinna platit též úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobci a) takto náleží částka , částka, s příslušenstvím, která je tvořena za období od , datum, do , datum, a období od , datum, do , datum, za pozemek parc. č. st. , adresa, podílem 7/8 z celkové náhrady ve výši , částka, , za pozemek parc. č. st. , adresa, podílem ½ ve výši , částka, a za pozemek parc. č. 266/4 v rozsahu užívaném žalovanou ve výši , částka, . Žalobkyni b) pak náleží částka , částka, s příslušenstvím, což představuje v rozhodném období náhradu za bezdůvodné obohacení žalované za pozemek parc. č. st. , adresa, v rozsahu podílu 1/8 z celkové náhrady.11. K obraně žalované ohledně užívání asfaltových povrchů a kanalizace žalobci okresní soud uvedl, asfaltové povrchy jsou podle ustálené judikatury součástí pozemku, a tedy náleží tomu, komu patří pozemek. V daném případě se asfaltový povrch nachází na pozemcích patřících žalobcům a žalovaná tak nemá právo na vydání bezdůvodného obohacení za jejich případné užívání. Ohledně kanalizace v předmětném areálu pak žalovaná neprokázala své tvrzení, že je vlastníkem kanalizace. Proto ani za případné užívání kanalizace žalobci nemá žalovaná právo na jakoukoli náhradu od žalobců.12. Vzájemný návrh žalované na zaplacení , částka, pak okresní soud považoval za nedůvodný, neboť právo takto uplatněné žalovanou shledal z části promlčeným, z části pak neexistujícím.13. Z uvedených důvodů proto okresní soud žalobě z menší části vyhověl a z větší části žalobu zamítl, a zamítl také vzájemný návrh žalované, přičemž žalované uložil zaplatit za tento vzájemný návrh soudní poplatek.14. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) tak, že žalované, která měla takřka plný úspěch ve věci (neúspěch pouze cca 4 % a vzájemný návrh), přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Tato náklady byly tvořeny zejména odměnou advokáta za 14 úkonů právní služby po , částka, (do rozšíření žaloby) a za 5 úkonů právní služby po ,