22 Co 239/2024-83 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. zamítl žalobu o určení, že vlastníkem domu , adresa, , parc. č. , adresa, a přilehlá zahrada s parc. , adresa, , , právnická osoba, pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je , Jméno žalobce, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce, žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.2. Okresní soud shledal nedůvodnou určovací žalobu podanou dne , datum, , k níž žalobce v průběhu řízení tvrdil, že požaduje zrušit darovací smlouvu ohledně převodu vlastnického práva k označeným nemovitostem uzavřenou mezi ním a žalovanou (jeho dcerou) dne , datum, , resp. označil tuto smlouvu za neplatnou. Uvedl, že byl v době jejího uzavření psychicky oslabený, měl dluhy a jeho manželství procházelo krizí. Podlehl naléhání tehdejší manželky (matky žalované) a chtěl nemovitosti darovat synovi. Ten však byl v té době nezletilý, a proto se dohodli, že nemovitosti daruje dceři, která je následně převede na bratra poté, co ten dosáhne zletilosti. Následně žalobce procházel insolvencí (oddlužením), v níž byly nemovitosti zařazeny do majetkové podstaty. Žalobce oddlužení splnil, ale žalovaná nemovitosti na bratra nepřevedla, i když ten nabyl již , datum, zletilosti. Žalobce uvedl, že bez této podmínky by se žalovanou darovací smlouvu neuzavřel. Darování takto bylo uzavřeno s příkazem dle § 2064 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a porušení příkazu je dle žalobcem konkrétně citovaných odborných závěrů rozvazovací podmínkou. Žalovaná mohla podmínku splnit nejpozději po skončení insolvenčního řízení žalobce, tj. po , datum, , což však neučinila. V průběhu řízení žalobce dále z důvodu prodlení žalované se splnění příkazu odstoupil dne , datum, od darovací smlouvy s tím, že jde o podstatné porušení smlouvy. Žalobce se v řízení dovolával také absolutní neplatnosti darovací smlouvy s tím, že byla uzavřena ve snaze zkrátit jeho věřitele v době jeho insolvence. Následně však žalobce od této námitky upustil, neboť vycházel ze závěrů pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu o platnosti darovací smlouvy, ale její neúčinnosti. Žalobce měl současně za nerozhodné, že se později vyjadřoval tak, že na splnění povinnosti žalované převést nemovitost na bratra netrvá, neboť tím pro nedostatek formy nedošlo ke změně darovací smlouvy.3. Žalovaná žalobu zcela odmítla. Uvedla, že v době uzavření uvedené darovací smlouvy žalobce nežil s rodinou, tj. s ní, jejím bratrem a matkou jako svojí manželkou, ale opustil domácnost a nepřispíval na výživu rodiny. Nemovitosti byly jeho výlučným vlastnictvím a během manželství byly podstatně zhodnoceny. Kvůli zvažovanému rozvodu manželství se rodiče dohodli, že dojde k převodu nemovitostí na žalovanou, neboť bratr, na něhož žalobce chtěl majetek převést, byl v té době nezletilý. Vztahy v rodině se však poté ještě zhoršily, žalovaná s matkou musely nemovitosti opustit a vrátil se do nich žalobce, který se choval jako jejich vlastník. Dne , datum, podal žalobce návrh na svoji insolvenci, během níž se jeho insolvenční správce odpůrčí žalobou ze dne , datum, domáhal neúčinnosti darovací smlouvy. V té době nabyl bratr žalované dne , datum, zletilosti. V odpůrčím řízení žalobce tvrdil, že nemovitosti na žalovanou převedl z důvodu zkrácení svých věřitelů. Dle pravomocného rozsudku insolvenčního soudu byla darovací smlouva shledána platná, ale neúčinná a nemovitosti byly sepsány do majetkové podstaty žalobce. K jejich prodeji však nedošlo, neboť žalobce splnil oddlužení a jeho insolvenční řízení ke dni , datum, skončilo. Až poté bylo možné uskutečnit převod nemovitostí na bratra, ale žalobce v té době žalovanou nijak nekontaktoval a žalovaná se přednostně věnovala hledání zaměstnání a svým problémům. Dle žalované je zřejmé, že žalobce si ve skutečnosti převod nemovitostí na bratra nepřeje, ale snaží se, aby nemovitosti byly opět jeho, což potvrzuje jeho postup v insolvenčním řízení, dopis, který žalované zaslal v roce 2020 a jeho postup v této věci. Z důvodu zahájení a vedení tohoto řízení a tím danou právní nejistotu, však bratr aktuálně o převod nemovitostí na něho nemá zájem. Žalobce sám brání tomu, aby žalovaná mohla nemovitosti na bratra převést. Ohledně tohoto převodu však byla mezi žalovanou a bratrem uzavřena dne , datum, smlouva o smlouvě budoucí. Žalovaná nesouhlasila s tím, že darovací smlouva mezi účastníky ze dne , datum, byla uzavřena s příkazem i že by byla (absolutně) neplatná. Zdůraznila, že z její strany tato smlouva nebyla uzavřena ve snaze o vyvedení majetku před věřiteli žalobce, což shodně uzavřel insolvenční soud. Odmítla také odstoupení žalobce od darovací smlouvy ze dne , datum, s tím, že pro ně nebyly splněny zákonné podmínky, neboť nebylo učiněno neodkladně, nejedná se o podstatné porušení povinnosti a pro nepodstatné porušení nebyla učiněna nutná výzva ke splnění povinnosti. Dále žalovaná uvedla, že mohla nemovitosti bratrovi darovat až po skončení insolvenčního řízení žalobce, od něhož však do podání žaloby v této věci uplynula velmi krátká doba (, datum, – , datum, ), v níž jí žalobce nijak nekontaktoval. Namítla, že sice nedošlo ke změně darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky, ale žalobce výslovně změnil své stanovisko tak, že si převod na bratra již nepřál. Dle žalované se tak ze strany žalobce jedná o nemravné a účelové jednání, které je zneužitím práva.4. Okresní soud vzal na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování za prokázané že mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena darovací smlouvu a smlouva o zřízení služebnosti užívání, podle níž žalobce jako výlučný vlastník daroval předmětné nemovitosti žalované, své dceři. Žalovaná se zavázala, že na základě dohody se žalobcem (dárcem) bez zbytečného dokladu daruje převáděné nemovitosti svému bratrovi , jméno FO, , narozenému , datum, , až tento dosáhne zletilosti. Zároveň byla touto smlouva zřízena služebnost doživotního užívacího práva pro žalobce a matku žalované , jméno FO, . Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení žalobce, které skončilo , datum, , kdy bylo vzato na vědomí splnění oddlužení. V rámci tohoto řízení bylo vedeno řízení o odpůrčí žalobě podané insolvenčním správce proti žalobci a žalované ohledně předmětné darovací smlouvy, v němž bylo rozhodnuto, že darovací smlouva je neúčinným právním úkonem a že nemovitosti mají být vydány do majetkové podstaty. Přitom bylo uzavřeno, že darování bylo učiněno v době, kdy byl žalobce v úpadku, a že jeho důvodem sice bylo i to, aby byla vyřešena situace mezi manžely, což je možné jen, pokud manželé nejsou v úpadku. Okresní soud dále uzavřel, že žalobce zaslal žalované dne , datum, dopis, v němž uvedl, že by chtěl řešit situaci kolem domu , adresa, , který chtěl původně dát jen synovi (, jméno FO, ), ale teď si myslí, že by to nebylo dobré, protože o něj nemá zájem. Žalované nabízel, aby dům vrátila s tím, že jí vyplatí , částka, . Uvedl, že dům by měli zdědit oba, až umře, ale žalobce by tam chtěl klidně dožít. Dodal, že pokud by se nedohodli, nezbylo by mu, než to dát k soudu. Současně vzal okresní soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované dne , datum, písemné odstoupení od darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti užívání, podle něhož odstoupil od smlouvy, neboť dosud nedošlo k převodu vlastnického práva na bratra. Dále vzal za prokázané, že žalovaná dne , datum, s bratrem , jméno FO, uzavřela smlouvu o budoucí darovací smlouvě, podle které se obě strany zavázaly, že v budoucnu uzavřou darovací smlouvu o darování předmětných nemovitostí žalovanou bratrovi. Obě strany ve smlouvě prohlásily, že vzhledem k poznámce spornosti v katastru nemovitostí nepovažují za vhodné, aby byla smlouva uzavřena v současné době, kdy probíhá toto řízení o určení vlastnictví.5. Okresní soud odkázal na § 2064 odst.1, § 2001, § 2002 odst.1, § 2003 odst.2 o. z. a na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ohledně právní úpravy odstoupení od smlouvy dle § 2002 a § 1977 až 1978 o. z. a dospěl k závěru, že žalobce se domáhá určení svého vlastnického práva k označeným nemovitostem, které v roce 2016 daroval žalované, k čemuž v průběhu řízení měnil svá tvrzení a tvrdil několik různých právních důvodů, včetně toho, že odstoupením od smlouvy založil další skutkový a právní důvod. Oproti tvrzení žalobce okresní soud shledal, že darovací smlouva nebyla uzavřena pod (pravděpodobně rozvazovací) podmínkou, že žalovaná nemovitosti převede na bratra. Taková podmínka v darovací smlouvě formulována není, když je tam pouze závazek žalované, že má bratrovi nemovitosti darovat bezprostředně po nabytí jeho zletilosti. Pokud žalovaná tento závazek nesplnila, bylo možné se jeho splnění domáhat (jako každé jiné smluvně převzaté povinnosti). Přitom je však situace složitější, neboť darovat nelze jednostranným právním jednáním, ale jedná se o uzavření darovací smlouvy, pro které je nutná součinnost druhé