22 Co 7/2025-227 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud rozhodl tak, že ze zaniklého společného jmění manželů přikázal do vlastnictví žalobce 1. pozemek p. č. st. , pozemek, (správně má být , pozemek, , pozn. krajský soud), jehož součástí je rodinný dům č. p. , pozemek, , a dále pozemky p. č. , pozemek, , , pozemek, , , pozemek, , , pozemek, , , pozemek, , , pozemek, , , pozemek, , , pozemek, a , pozemek, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , a 2. “zůstatek na účtu vedeném na jméno žalobce u , právnická osoba, č. , č. účtu, ve výši , částka, ” (výrok I), ze zaniklého společného jmění manželů přikázal do vlastnictví žalované 1. „zůstatek na účtu vedeném na jméno žalované u , právnická osoba, č. , č. účtu, ve výši , částka, “, a 2. „hodnota odstupného z titulu pojistné smlouvy č. , hodnota, u , právnická osoba, . ve výši , částka, ” (výrok II), uložil žalobci zaplatit žalované na vypořádání podílů , částka, do 6 měsíců od právní moci rozsudku (výrok III), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV), a uložil každému z účastníků nahradit náklady státu ve výši , částka, (výroky V a VI).2. Doplňujícím rozsudkem pak okresní soud zamítl žalobu v části, v níž bylo žalobcem žádáno vypořádání závazku účastníků ze směnky ve výši , částka, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).3. V dané věci se žalobce, po úpravách žaloby v průběhu řízení, domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též SJM) ohledně nemovitostí uvedených ve výroku I rozsudku okresního soudu, prostředků na bankovních účtech uvedených ve výrocích I a II rozsudku okresního soudu, a směnečného závazku uvedeného ve výroku I doplňujícího rozsudku, který měl vzniknout směnkou vystavenou žalobcem dne , datum, na částku , částka, ve prospěch , jméno FO, . Žalovaná svými podáními navrhla v závěrečné fázi řízení k vypořádání pojištění uvedené ve výroku II rozsudku okresního soudu, a položky, které byly podle jejího tvrzení vynaloženy za trvání SJM ze společného majetku na výlučný majetek žalobce, a sice , částka, za nákup a instalaci kotle v domě č. p. , pozemek, v Luži, který je ve výlučném vlastnictví žalobce, dále , částka, za nákup a instalaci oken pro tentýž dům, a , částka, na výplatu dědického podílu sestře žalobce , jméno FO, .4. Okresní soud po skutkové stránce dospěl k závěru, že účastníci byli manželé od , datum, do , datum, . Za trvání manželství účastníci nabyli kupní smlouvou ze dne , datum, nemovitosti uvedené ve výroku I rozsudku okresního soudu (s výjimkou p. p. č. , pozemek, ) za kupní cenu , částka, , z níž , částka, bylo zaplaceno před podpisem smlouvy, a zbývajících , částka, mělo být podle dohody s prodávajícím ze dne , datum, zaplaceno , právnická osoba, do 90 dnů od vkladu. Pozemek p. č. , pozemek, účastníci nabyli kupní smlouvou ze dne , datum, za , částka, . Nemovitosti po rozvodu užívá žalobce. Pozemky p. č. , hodnota, a , pozemek, bezprostředně souvisí s pozemkem p. č. st. , pozemek, a domem na něm stojícím. Obvyklá cena všech nemovitostí podle stavu, v jakém byly v době zániku SJM, činila , částka, , z čehož cena zemědělských pozemků činila , částka, . Dále účastníci za trvání manželství uzavřeli s , právnická osoba, . smlouvy o vedení účtů uvedených ve výrocích I a II rozsudku okresního soudu, přičemž na těchto účtech byly ke dni rozvodu manželství účastníků zůstatky , částka, (účet na jméno žalobce) a , částka, (účet na jméno žalované). Žalovaná za trvání manželství uzavřela pojistnou smlouvu uvedenou ve výroku II rozsudku okresního soudu, přičemž ke dni rozvodu manželství činila hodnota odkupného , částka, .5. Okresní soud měl za to, že žalobce neprokázal existenci tvrzeného směnečného závazku, který měl vzniknou v souvislosti s půjčkou , částka, , kterou měl žalovaný dostat od pana , jméno FO, na úhradu zbývajících , částka, z kupní ceny na nemovitosti podle smlouvy ze dne , datum, . Okresní soud na návrh žalobce provedl k tomuto závazku důkazy listinou označenou jako směnka, předloženou žalobcem, a výslechem žalobce, a z vlastní iniciativy provedl důkazy zprávami , právnická osoba, v , adresa, a pana , jméno FO, , majitele domu č. p. , pozemek, v , adresa, , a spisem věci projednání dědictví po , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelém dne , datum, . Okresní soud poukázal na to, že nebylo prokázáno, kdy a z jakých prostředků bylo oněch , částka, na doplatek kupní ceny uhrazeno. Okresní soud se pokusil vypátrat pana , jméno FO, , a zjistil, že v roce , datum, žila v obci , adresa, jediná osoba toho jména a příjmení, a to , jméno FO, , nar. , datum, , ten byl ale hlášen na adrese , adresa, (a nikoli č. p. , pozemek, , jak je uvedeno na směnce, kde navíc , jméno FO, nikdy nebydlel). , jméno FO, zemřel dne , datum, , předmětem dědictví po něm nebyla žádná směnka. Okresní soud proto dospěl k závěru, že dokument označený jako směnka předložený žalobcem nelze považovat za pravý. Dále podle okresního soudu žalobce žádným způsobem neprokázal své neurčité tvrzení, že žalovaná by měla mít z doby manželství na bankovních účtech uloženou částku , hodnota, Kč.6. Konečně okresní soud mezi svá skutková zjištění zařadil i to, co účastníci shodně tvrdili, a sice že ze společných prostředků byl do domu ve výlučném vlastnictví žalobce č. p. , pozemek, v , adresa, v roce , datum, zakoupen kotel za , částka, a v letech , datum, , právnická osoba, za , částka, , a že sestře žalobce , jméno FO, bylo v letech , datum, ze společných prostředků účastníků vyplaceno celkem , částka, v nezjištěných částkách a nezjištěných datech. K těmto skutečnostem pak okresní soud dále zjistil, že účastníci vedli společnou domácnost v domě č. p. , pozemek, cca do roku , datum, , následně se žalobce v roce , datum, z domu odstěhoval a přistěhoval se zpět v roce , datum, . Žalovaná v domě č. p. , pozemek, s dětmi účastníků žila nejméně od roku , datum, do roku , datum, . V domě žili také rodiče žalobce a v určitých obdobích sestra žalobce s dítětem. K důvodům vyplacení částky , částka, sestře žalobce okresní soud vyslechl oba účastníky a dále svědky , jméno FO, (sestru žalobce) a , jméno FO, (syna účastníků), a po jejich zhodnocení dospěl k závěru, že se tyto důvody nepodařilo objasnit. Poukázal na to, že samotná skutková tvrzení žalované ohledně této částky nejsou jednoznačná a místy si i odporují. I sama žalovaná pak ve své výpovědi dávala tuto částku do souvislosti s tím, že otec žalobce převedl v roce , datum, na syna účastníků , jméno FO, dům č. p. , pozemek, v , adresa, s pozemky. Žalované se tak nepodařilo prokázat, že by částkou , částka, byl vyplacen nějaký výlučný závazek žalobce, nebo že by se jednalo o investici do jeho výlučného majetku.7. Výše popsaný zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce podle § 740 a § 742 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též o. z.) tak, že předně každému z účastníků přikázal do výlučného vlastnictví ty finanční produkty, které byly vedeny na jméno toho kterého účastníka. Co se týče nemovitostí, tyto přikázal všechny do vlastnictví žalobce, jak žalobce navrhoval, neboť v případě oddělení zemědělských pozemků od zemědělské usedlosti by mohlo dojít k jejímu znehodnocení, popř. omezení jejího užívání. Rozdělení nemovitostí podle návrhu žalované, tj. stavební pozemek s domem a zahradou žalobci a zemědělské pozemky žalované, by nepřineslo nějaké významné snížení vypořádacího podílu; žalovaná přitom tyto pozemky nevyužívá.8. Pokud jde o žalobkyní požadované vypořádání částek investovaných do domu žalobce ve výši celkem , částka, , pak k těmto okresní soud při stanovení vypořádacího podílu nepřihlédl. Měl za to, že pokud žalovaná bydlela v těchto nemovitostech žalobce po dobu cca 36 let, pak si investice v této výši tzv. “odbydlela,” a to zejména za situace, kdy vzhledem k době vynaložení investic již takto pořízené úpravy nemovitostí (kotel a okna) budou na hraně své životnosti. Konečně okresní soud poznamenal, že pokud žalobce v průběhu řízení požadoval i kompenzaci ve výši , částka, za to, že žalovaná v průběhu manželství užívala k bydlení dům v jeho výlučném vlastnictví, pak okresní soud nedal souhlas ke změně žaloby v tomto směru.9. Podle okresního soudu se žalobci vypořádáním dostalo hodnoty , částka, (, částka, tržní hodnota nemovitosti, , částka, zůstatek na účtu), žalované , částka, (, částka, zůstatek na účtu, , částka, hodnota odkupného). Celková hodnota společného jmění ke dni právní moci rozvodu činila , částka, , z toho ½ činí , částka, . Vypořádáním se dostalo žalobci hodnoty přesahující polovinu hodnoty společného jmění o , částka, , vypořádací podíl pro žalovanou proto představuje tuto částku. K jeho zaplacení okresní soud stanovil žalobci dostatečně dlouhou lhůtu.10. O nákladech řízení rozhodl okresní soud tak, že vzhledem k tomu, že oba účastníci byli ve věci stejně úspěšní, nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení, a každý z nich je