23 Co 346/2025-103 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 450 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení (výrok I.); žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení ( výrok II.); ustanovenému opatrovníku žalovaného , Jméno advokáta C, , advokátovi se sídlem v , adresa, , , adresa, , přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 54 389,50 Kč (výrok III.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit České republice – , soud, náklady státu ve výši 54 389,50 Kč (výrok IV.).2. Z odůvodnění vyplývá, že předmětem řízení byla žaloba na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce. Soud prvého stupně dospěl ke zjištění, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále také jen obč. zák.) na částku 3 214 009 Kč a následně dne , datum, na dalších 235 100 Kč. Celkem půjčila žalobkyně, jako věřitelka, žalovanému, jako dlužníkovi, částku 3 450 000 Kč. Splatnost půjčky nebyla ve smlouvě sjednána. Tyto prostředky půjčila žalobkyně žalovanému na úhradu kupní ceny nemovitostí od obchodní společnosti , právnická osoba, . Výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vrácení částky 3 450 000 Kč, současně žalobkyně vypověděla smlouvu o půjčce.3. Po právní stránce soud prvého stupně uzavřel, že při nesjednání splatnosti půjčky je třeba aplikovat § 563 obč. zák. Podle něj platí, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V dané věci tedy ke splatnosti půjčky nebylo třeba dávat výpověď, ale požádat dlužníka o vrácení půjčky. V případě nesjednání splatnosti běží promlčecí lhůta den následující po vzniku závazkového vztahu, tj. v dané věci od , datum, ohledně částky 3 214 900 Kč a od , datum, ohledně částky 235 100 Kč. Promlčecí lhůta je tříletá (§ 101 obč. zák.), poslední den promlčecí lhůty připadl na , datum, a , datum, . Žaloba byla podána až dne , datum, , proto je žalovaná pohledávka promlčena. Protože žalovaný namítl promlčení, podle § 100 odst. 1 obč. zák. v takovém případě nelze promlčené právo přiznat, a proto soud žalobu zamítl.4. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak náklady řízení mu nevznikly. Proti tomu vznikly náklady na straně státu, které spočívají v odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka žalovaného. Toho mu soud musel ustanovit, neboť žalovaný neměl žádný statutární orgán, který by za něj jednal. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. byla neúspěšné žalobkyni uložena povinnost tyto náklady státu nahradit.5. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného, advokátovi , Jméno advokáta C, , byla soudem přiznána odměna za poskytnuté úkony právní služby podle § 8 odst. 1, § 7, bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen AT), kdy za jeden úkon náleží odměna ve výši 22 100 Kč. Poskytnuty byly dva úkony právní služby – příprava a převzetí věci, účast u soudního jednání, celkem odměna činila částku 44 200 Kč. Dále měl opatrovník nárok na 1 x 300 Kč a 1 x 450 Kč paušální náhrady. Uvedené částky bylo třeba navýšit o 21 % DPH ve výši 9 439,50 Kč. Celkem náleží opatrovníku odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 54 389,50 Kč.6. Advokát , tituly před jménem, , jméno FO, doručil okresnímu soudu ve lhůtě pro odvolání podání ze dne , datum, , které okresní soud posoudil jako odvolání proti výroku III. rozsudku okresního soudu. V něm se , tituly před jménem, , jméno FO, domáhal, aby místo odměny za dva úkony právní služby, a k tomu náležející režijní paušál a náhrada za 21 % DPH, mu byla přiznána odměna za tři úkony právní služby, tedy i za úkon, který opatrovník učinil dne , datum, – sepis vyjádření k výzvě soudu, k jehož vyhotovení, byť stručnému, „bylo nutné časově nákladné studium stanov a sbírky listin společnosti“. Celkem tedy opatrovník požadoval přiznat 81 675 Kč za tři úkony právní služby po 22 100 Kč, třikrát režijní paušál 450 Kč a k tomu náhradu za 21 % DPH ve výši 14 175 Kč.7. Žalobkyně k odvolání , Jméno advokáta C, ve svém obsáhlém podání argumentovala, proč nepovažuje podání opatrovníka ze dne , datum, podle obsahu za odvolání. Pro případ, že by přesto toto podání bylo odvolacím soudem jako odvolání do odměny opatrovníka projednáno, navrhovala potvrzení výroku III. napadaného rozsudku, jako věcně správného. Měla za to, že studium společenské smlouvy žalovaného a listin zveřejněných ve sbírce listin obchodního rejstříku mělo být ustanoveným opatrovníkem žalovaného provedeno již při převzetí právního zastoupení, a je tedy obsaženo v úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b) AT, za který mu již byla soudem prvního stupně odměna přiznána.8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném výroku III., o odměně ustanoveného opatrovníka, byť bylo s ohledem na zvolenou formulaci na hranici přípustnosti, podle § 212, § 212a. o. s. ř. a dospěl k následujícím závěrům.9. Odvolání není důvodné.10. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 6 a násl. AT) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.11. Podle § 11 odst. 1 písm. d) náleží advokátovi mimosmluvní odměna za písemné podání nebo návrh ve věci samé.12. Za písemné podání nebo návrh ve věci samé se typicky považují sepis žaloby, návrh na zahájení řízení, odvolání, zpětvzetí žaloby a podobně.13. Za podání se kterým je nutně spojen vznik nároku ustanoveného advokáta na mimosmluvní odměnu podle § 11 odst. 1 písm. d) AT je třeba považovat jen takové podání, z něhož vyplývají pro věc nové skutkové či právní okolnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, č. j. 7 Afs 56/2010–59).14. Pokud jsou podávána jednoduchá podání, je nutné posoudit dle konkrétních okolností případu, zda půjde o úkon právní služby. Tak tomu zpravidla bude v případech, kdy podání bude splňovat náležitosti požadované zákonem (srov. Svejkovský J., Vychopeň M., Krym L., Pejchal A. a kol., Zákon o advokacii, 1. vydání, 2012, C. H. Beck, s. 558–565).15. Ustanovený opatrovník , tituly před jménem, , jméno FO, se domáhá přiznání odměny za své podání ze dne , datum, , jehož podstatou je sdělení, že z procesní opatrnosti nárok uplatněný v žalobě a v celém rozsahu neuznává s výhradou důkazů, které budou provedeny při jednání soudu. Důvodem pro toto procesní stanovisko byly „podivné vztahy ve společnosti – viz zápis z poslední VH, který je dostupný v OR ve sbírce listin – kdy sama žalobkyně (bývalá jednatelka) a zároveň společnice společnosti odvolala svými hlasy jednatele a zároveň nezvolila jednatele nového“.16. Citované podání ustanoveného opatrovníka nenaplňuje požadavky na úkon právní služby – písemné podání soudu ve věci samé. Neobsahuje vylíčení rozhodných skutečností ve věci, ani označení důkazů k prokázání takto tvrzených skutečností, jak jej k vyzval okresní soud usnesením ze dne , datum, , , číslo jednací, , na které podání opatrovníka reagovalo. Pak jej není možné považovat za úkon právní služby, který by měl být honorovaný odměnou advokáta.17. Vyjádření ve věci samé bylo opatrovníkem provedeno až u jednání okresního soudu dne , datum, . Za účast u tohoto jednání mu byla okresním soudem odměna přiznána.18. Podání žalobce ze dne , datum, tak nebylo podáním ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT, svým obsahem se jednalo o pouhé sdělení, které mohlo být oznámeno v úvodu jednání soudu, a proto za něj ustanovenému opatrovníkovi nenáleží odměna, ani režijní paušál (§ 13 odst. 3 AT), ani náhrada daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).19. Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek okresního soudu v napadeném výroku III., o odměně ustanovené opatrovníka, jako věcně správný potvrdil.20. O nákladech odvolacího řízení rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznala právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšná žalobkyně náhradu těchto nákladů řízení nepožadovala.