CS · EN DE FR brzy

25 Co 148/2025-146 — Krajský soud v Hradci Králové

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2025:25.Co.148.2025.1
Datum: 2025-07-24
Předmět: o zaplacení 29.262,90 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2586/1 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2587 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2590/1 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2615 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2106/1,2 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2107 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2991/1,2 z. č.
["bezdůvodné obohacení""smlouva o dílo""smlouva kupní""odpovědnost za vady"]
O co šlo: o zaplacení 29.262,90 Kč s příslušenstvím (["§ 2586/1 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2587 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2590/1 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2615 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 2106/1,2 z. č. 189/2012 Sb.", "§ 210)
1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 23.412,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23.412,90 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 6.050 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok pod bodem I. rozsudku okresního soudu); zamítl žalobu ve vztahu k požadavku žalobce vůči žalované na zaplacení částky 5.850 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.850 Kč od 23. 12. 2022 do zaplacení (bod II.); žalobci uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě na nákladech řízení částku 961,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (bod III.); žalované uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na nákladech řízení částku 3.847,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (bod IV.) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci na nákladech řízení částku 29.126 Kč k rukám , tituly před jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (bod V.).2. V odůvodnění svého rozsudku okresní soud reprodukoval obsah procesních podání účastníků a podal přehled v řízení provedených důkazů a zjištění z nich čerpaných. Vzal za prokázané, že se žalovaná na základě ústní objednávky žalobce (zastoupeného zmocněncem , jméno FO, ) ze dne 26. 7. 2021 zavázala provést pro žalobce dílo spočívající v opravě vozidla tovární značky Mercedes-Benz GL 320 CDI 4 Matic přesně označené registrační značky a VINu (dále jen „vozidlo“), z něhož vytékala kapalina a tzv. šlo ztuha řízení. Prvostupňový soud citoval znění na věc dopadajících zákonných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalovaná provedla opravu vozidla vadně, žalobce uplatnil právo z vadného plnění, a to odstraněním vady spočívající v odstranění úniku kapaliny. V řízení bylo výpovědí svědka , jméno FO, ), žalobce i statutárního zástupce žalované prokázáno, že žalobce tak učinil ústně při návštěvě v servise žalované (čímž byla současně vyvrácena procesní obrana žalované, že byly uzavírány dílčí smlouvy o dílo). Žalovaná v rozporu s ust. § 19 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon“) nevydala žalobci (který ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. a/ zákona vystupoval jako spotřebitel) písemné potvrzení s datem uplatnění reklamace, obsahu reklamace a požadovaným způsobem vyřízení, jakož i potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy, a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Okresní soud dále uvedl, že oprava byla dle závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a výpovědi svědka , jméno FO, provedena vadně, protože kapalina stále unikala. Žalobce uplatnil včas právo z vadného plnění, kdy žádal opravu. Navzdory tomu žalovaná žalobci vyúčtovala částku ve výši 6.037,90 Kč, kterou žalobce zaplatil. Protože byla žalovaná povinna odstranit vadu díla bezplatně, avšak přijala od žalobce uvedenou částku (bylo prokázáno, že všechny platby související s vozidlem hradil žalobce, čímž se procesní obrana žalované o nedostatku věcné aktivní legitimace žalobce vyjevila jako lichá), bezdůvodně se na úkor žalobce obohatila. Jelikož žalovaná částku 6.037,90 Kč od žalobce přijala bez právního důvodu, je nucena ji vrátit, neboť opravu vozidla byla povinna provést bezplatně.3. K části nároku žalobce představující náhradu škody ve výši 6.160 Kč, vzal okresní soud za prokázané, že činností žalované na vozidle žalobce došlo ke vzniku škody, a to stržením závitu trubky řízení a ztrátou součásti hřebene řízení (krytky) při manipulaci s vozidlem žalobce při opravě. Žalovaná je proto povinna nahradit žalobci škodu vzniklou z jejího provozu ve smyslu ust. § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z“). Výše škody odpovídá částce, kterou žalobce vynaložil (skutečná škoda dle ust. § 2952, § 2894 o. z.) za opravu závitu tyče řízení, nastavení správného úhlu hřebene řízení, kontrolu stavu přední nápravy a řízení, kontrolu a základní nastavení sbíhavosti přední nápravy, diagnostiku a zkoušky. Obdobně je žalovaná povinna nahradit žalobci škodu odpovídající částce 11.215 Kč (ust. § 2894 o. z.) za poškozený nárazník (ust. § 2924 o. z.), jak bylo vyčísleno znaleckým posudkem, kdy žalovaná učinila nesporným, že žalobci újmu svou činností způsobila. Liberační důvod žalovaná netvrdila. Nárok na zaplacení částky 6.050 Kč představující náklady na vypracování znaleckého posudku okresní soud posoudil dle ust. § 513 o. z. jako příslušenství pohledávky žalobce vůči žalované, když bez vypracování znaleckého posudku by žalobce svůj nárok nebyl s to vyčíslit. Okresní soud tedy žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení celkové částky 23.412,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí sedmidenní lhůty k plnění po doručení urgence předžalobní výzvy ze dne 15. 12. 2022 (právnímu zástupci žalované byla výzva doručena do datové schránky dne 15. 12. 2022), tj. od 23. 12. 2022. Dále přiznal žalobci právo na zaplacení nákladů v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku ve výši 6.050 Kč (viz výrok pod bodem I. rozsudku prvostupňového soudu). Ve zbytku žalobu zamítl (viz výrok pod bodem II.). Žalobce měl ve věci úspěch částečný, a proto okresní soud náhradu nákladů mezi účastníky poměrně rozdělil dle ust. § 142 odst. 2, § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „OSŘ“). Žalobce byl ve věci úspěšný z 80 %, žalovaná z 20 %, čistý úspěch žalobce tedy činí 60 %. K tomu okresní soud připojil přehled výpočtu náhrady (viz výrok pod bodem V.). O nákladech státu pak bylo rozhodnuto ve vztahu k účastníkům řízení podle ust. § 148 odst. 1 OSŘ (opětovně s poukazem na procentuálně vyčíslený částečný žalobcův úspěch v řízení /viz výroky pod body III. a IV./).4. Proti rozsudku okresního soudu, a to výslovně proti jeho výrokům I., IV. a V., se odvolala žalovaná. Žalobce podle ní nárok na zaplacení dlužné částky neměl, žaloba byla nedůvodná; pokud toto okresní soud nedovodil, pak pochybil. Podle odvolatelky neexistoval právní titul pro úhradu žalované částky. Je pravdou, že žalovaná pro žalobce prováděla objednanou opravu na jeho vozidle. Tu ale řádně provedla. Žalobce pak neprokázal vadnost provedené opravy. I pokud by tuto vadnost prokázal, měl závadu reklamovat dle příslušných ustanovení o. z. Pak by žalovaná závadu posoudila a v případě, že by jí uznala, potom by ji bezplatně odstranila. Žalobce neprokázal ani to, že by mu žalovaná způsobila nějakou škodu či že by se bezdůvodně obohatila. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je podle odvolatelky nepoužitelný. Znalec vozidlo neviděl bezprostředně po opravě provedené žalovanou. Znalec fyzicky nezkoumal příčinu úniku oleje, vycházel pouze z listinných podkladů. Nemohl tak zjistit, co se vlastně stalo, co je příčinou úniku oleje, zda je touto příčinou skutečně oprava provedená žalovanou. Navíc, kdyby snad oprava byla vadná, nejednalo by se v případě zaplacení ceny opravy žalobcem žalované, či někomu jinému o bezdůvodné obohacení, jak se mylně domnívá okresní soud, ale pouze by tato skutečnost zakládala právo žalobce na postup dle o. z. Není možné uplatnit přímo právo na vydání bezdůvodného obohacení, a to ani v případě, že by za žalovanou provedl opravu někdo jiný. Stejně tak nebylo prokázáno, že by žalovaná strhla nějaký závit a tím způsobila žalobci na jeho vozidle škodu. Stejně tak není možné uplatňovat právo na uhrazení znaleckého posudku, který je nepoužitelný – když nezjistil příčinu úniku oleje a tedy vadnost práce žalované. Žalovaná ze všech těchto důvodů navrhla rozsudek okresního soudu v odvoláním dotčených výrocích změnit tak, že žaloba bude zcela zamítnuta.5. Žalobce se s rozsudkem okresního soudu ztotožnil a navrhl jej potvrdit. Z odvolání žalované nelze podle žalobce seznat, jaká odvolací argumentace se vztahuje k jakému odvolacímu důvodu; odvolání žalované je tak v podstatě neprojednatelné. Žalovaná provedla opravu vozidla vadně, a proto žalobce (prostřednictvím svého zmocněnce) uplatnil právo z vadného plnění, a to odstraněním vady spočívající v odstranění úniku kapaliny. Žalobce tedy uplatnil včas právo z vadného plnění, když žádal opravu. Navzdory tomu žalovaná žalobci vyúčtovala částku ve výši 6.037,90 Kč, kterou žalobce zaplatil, resp. musel zaplatit. Protože byla žalovaná povinna odstranit vadu díla bezplatně, avšak přijala od žalobce uvedenou částku, bezdůvodně se na úkor žalobce obohatila. K části nároku žalobce představující náhradu škody ve výši 6.160 Kč, vzal prvoinstanční soud správně za prokázané, že činností žalované na vozidle žalobce došlo ke vzniku škody, a to stržením závitu trubky řízení a ztrátou součásti hřebene řízení (krytky) při manipulaci s vozidlem žalobce při opravě. Výše škody odpovídá částce, kterou žalobce vynaložil za opravu závitu tyče řízení, nas
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.