25 Co 233/2024-301 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 704 989,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a od doby specifikované ve výroku I rozsudku okresního soudu (výrok I). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 87 290,60 Kč k rukám , jméno, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Žalobkyni uložil též povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Semilech náklady řízení ve výši 14 900 Kč (výrok III).2. Žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne 5. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 704 989,70 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný a , jméno, (dále jen „dlužnice“) jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p. č. , hodnota, p. č. st. , hodnota, , jehož součástí je dům č. p. , číslo, , p. č. , hodnota, a p. č. st. , hodnota, , vše v k. ú. , město, . Podíl každého z nich činí 1/2. Dlužnice a žalovaný spolu dne 7. 5. 2013 uzavřeli kupní smlouvu k pozemkům p. č. , hodnota, , p. č. st. , hodnota, a p. č. st. , hodnota, , kterou dlužnice svůj podíl na nemovitostech prodala žalovanému. Vklad vlastnického práva byl ve prospěch žalovaného povolen s účinky ke dni 15. 7. 2013. Nejvyšší soud rozsudkem č. j. 30 Cdo 5795/2017-270 ze dne 14. 11. 2018 rozhodl tak, že změnil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 145/2017-236 a rozsudek Okresního soudu v Semilech č. j. 6 C 8/2015-195 a určil, že dlužnice je podílovou spoluvlastnicí v rozsah 1/2 pozemku p. č. st. , hodnota, a p. č. , hodnota, . Důvodem byla neplatnost kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2013. Žalovaný užívá předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu (dlužnice se odstěhovala na jaře 2012) a tím se na úkor dlužnice, která nemá možnost nemovitost užívat, bezdůvodně obohacuje. Podle znaleckého posudku , jméno, činilo obvyklé nájemné za dobu od 15. 7. 2013 do 15. 6. 2020 částku 1 071 915 Kč a od 16. 6. 2020 do 30. 6. 2022 částku 338 064,40 Kč, z toho polovinu je žalovaný povinen dlužnici zaplatit.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že nebyla naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení z důvodu, že se na úkor dlužnice neobohatil a svědčil mu spravedlivý důvod k užívání nemovitosti, neboť byl v době od , datum, do , datum, veden v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník. Užíval tedy nemovitost v souladu se zapsaným stavem, legitimním očekáváním a principem dobré víry. Navíc dlužnici nikdy nebránil v užívání nemovitostí, ta však o to nikdy neprojevila zájem a byla zcela pasivní. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení nároku za období od 15. 7. 2013 do 4. 10. 2018. Nepopíral, že by dům užíval, naopak potvrdil, že v domě bydlí, ale neužívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Skutečnost, že sám nemovitost užívá, značně omezuje a téměř vylučuje možnost uzavřít nájemní smlouvu s třetí osobou, nelze proto při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházet z obvyklého nájemného. Další výhrady žalovaného směřovaly k rozhodnutí Nejvyššího soudu, který ve svém výroku nedeklaroval neplatnost kupní smlouvy, přičemž závazný je pouze výrok pravomocného rozsudku. Rozsudek Nejvyššího soudu určující vlastnické právo má dle jeho názoru konstitutivní povahu a jeho účinky nastaly až po právní moci 12. 12. 2018. Žalobou uplatněný nárok je tedy přinejmenším od 15. 7. 2013 do 11. 12. 2018 z tohoto důvodu neoprávněný. K užívání nemovitosti žalovaný uvedl, že do poloviny roku 2019 bydlel s přítelkyní střídavě v jeho a v její nemovitosti v , město, . V době od 7. 2. 2015 do 1. 5. 2017 nemovitosti neužíval vůbec z důvodu pracovních povinností v Praze a od 27. 8. 2017 do 30. 9. 2017 pracoval v obci , město, . Zdůraznil, že kromě toho dne 30. 5. 2012 uzavřel s dlužnicí dohodu o užívání nemovitosti, ve které bylo ujednáno, že nemovitost bude užívat a spravovat výhradně žalovaný. V případě, že by soud shledal nárok žalobkyně jako důvodný, navrhl započtení své pohledávky vůči dlužnici v podobě vrácení zaplacené kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne 7. 5. 2013 do výše žalované částky. Dále navrhl k započtení náklady na pojištění nemovitosti, které v době od 1. 5. 2013 do 1. 5. 2022 hradil částkou 42 024 Kč, náklady na vytápění elektřinou od 1. 9. 2012 do 31. 8. 2021 ve výši 370 842 Kč a zaplacené splátky hypotečního úvěru č. , číslo, ve výši 645 846 Kč. Celkem žalovaný za dlužnici uhradil 1 058 712 Kč, z toho k započtení navrhl polovinu této částky ve výši 529 356 Kč.4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne 9. 1. 2020 bylo schváleno oddlužení , jméno, a insolvenční správkyní byla ustanovena , jméno, . Úpadek byl zjištěn usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 22. 5. 2019. Dle výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, vedeného u KÚ pro , název, kraj, KP , město, , jsou žalovaný a dlužnice zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemků p. č. st. , hodnota, , p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , město, . Podle LV č. , hodnota, vedeného u KÚ pro , název, kraj, KP , město, , je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník pozemku p. č. st. , hodnota, v k. ú. , město, . Kupní smlouvou ze dne 7. 5. 2013 se žalovaný jako kupující a dlužnice jako prodávající dohodli na prodeji polovičního podílu dlužnice na pozemku p. č. st. , hodnota, , domu č. p. , číslo, a pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , město, za kupní cenu 1 200 000 Kč. Geometrickým plánem č. , hodnota, ze dne 24. 6. 2013 byla z pozemku p. č. , hodnota, oddělena parcela č. st. , číslo, . Rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 5795/2017-270 ze dne 14. 11. 2018 ve věci žalobkyně , právnická osoba, proti žalovanému 1. , Jméno žalovaného, a žalované 2. , Jméno žalobkyně B, bylo rozhodnuto tak, že se rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. června 2017, č. j. 20 Co 145/2017-236, mění tak, že se mění rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 10. února 2017, č. j. 6 C 8/2015-195, a určuje se, že žalovaná 2) je podílovou spoluvlastnicí v rozsahu id. ½ pozemku, a to stavební parcely č. , hodnota, , jejíž součástí je rodinný dům č. p. , číslo, v obci , město, , a pozemkové parcely č. , hodnota, , zapsaných v katastrálním území , město, . V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že žalovaní 1) a 2) (tzn. , Jméno žalovaného, a , jméno, ) uzavřeli kupní smlouvu ohledně úplatného převodu spoluvlastnického práva k nemovitému majetku z prodávající – žalované 2) na kupujícího – žalovaného 1) za kupní cenu 1 200 000 Kč, přičemž následně dodatkem stran ohledně úhrady části kupní ceny v celkové výši 800 000 Kč (která měla být hrazena z hypotečního úvěru poskytnutého žalovanému 1/) si sjednali ve smyslu § 36 odst. 2 obč. zák. odkládací podmínku ohledně účinnosti kupní smlouvy až po splnění sjednaných platebních povinností žalovaným 1) vůči žalované 2). Sjednanou podmínku žalovaný 1) splnil teprve dne 9. srpna 2013. Z uvedeného vyplývá, že kupní smlouva ke dni 15. července 2013, kdy byla účastníky s návrhem na vklad předložena příslušnému katastrálnímu úřadu, nebyla v důsledku nesplnění žalovaným 1) sjednané odkládací podmínky právně účinná. I když žalovaní 1) a 2) věděli, že jimi uzavřená kupní smlouva ke dni 15. července 2013 není právně účinná, neboť její účinnost byla odložena uvedenou odkládací podmínkou, a podle ní by nebylo možné vklad vlastnického práva povolit, přesto za této situace podali příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na vklad podle této kupní smlouvy, k němuž (ať již úmyslně nebo z nedbalosti) nepřipojili předmětný dodatek. Uvedený postup žalovaných 1) a 2), respektive jimi učiněný právní úkon – předmětnou kupní smlouvu - shledal Nejvyšší soud ve smyslu § 39 obč. zák. za právní úkon obcházející zákon. Dle rozsudku Okresního soudu v Semilech č. j. 8 C 45/2012-18 bylo manželství žalovaného a dlužnice uzavřené dne , datum, rozvedeno s tím, že od jara 2012 spolu nežijí. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Dohodou datovanou dnem 30. 5. 2012 se žalovaný a , jméno, dohodli, že dům č. p. , číslo, ve , město, a pozemky p. č. st. , hodnota, a p. č. , hodnota, v k. ú. , město, bude užívat a spravovat výlučně žalovaný. V čl. IV. Dohody je uvedeno, že po dobu výlučného užívání nemovitostí se žalovaný zavazuje hradit veškeré služby a poplatky spojené s užíváním nemovitosti. Dále se žalovaný zavázal, že po dobu výlučného užívání předmětných nemovitostí bude hradit řádně a včas splátky hypotečního úvěru ze smlouvy reg. č. , číslo, , a to počínaje měsíční splátkou za měsíc květen 2012, kterou uhradí hned po podpisu Dohody. Podle čl. VI. má , jméno, právo kontroly způsobu užívání a stavu nemovitosti. Podle čl. VII. se Dohoda uzavírá na dobu určitou do dne zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Způsob vypořádání byl domluven tak, že nemovitosti připadnou do výlučného vlastnictví žalovaného a ten vyplatí , jméno, náhradu podle znaleckého posudku po zohlednění osobních vn