47 Co 12/2025-217 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I). Žalobkyni uložil do tří dnů od právní moci nahradit náklady řízení žalovaným k rukám advokáta ve výši , částka, (výrok II) a státu ve výši , částka, (výrok III).2. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž špaletových a jednoduchých oken včetně demontáže stávajících špaletových oken do stávající fasády (§ 2586 an. o. z.; čl. II smlouvy o dílo; dále jen „Smlouva“ či „SOD“). Žalobkyně po uhrazení prvé sjednané zálohy započala s prováděním díla, jež mělo být dokončeno do konce února , rok, . K převzetí nedokončeného díla žalovanými nedošlo. Následně účastníci komunikovali o vzájemných požadavcích: žalobkyně trvala na úhradě druhé zálohové faktury na částku 345 tis. Kč, žalovaní na nápravě nedostatků a dokončení díla. Po podání žaloby o zaplacení druhé zálohy vyzvali žalovaní žalobkyni k řádnému provádění a dokončení díla, k čemuž jí poskytli lhůtu 30 dnů s upozorněním, že jinak od smlouvy odstoupí (viz dopis na č. l. 16 spisu). Jelikož žalobkyně nereagovala, žalovaní od smlouvy odstoupili dopisem ze dne , datum, (viz přílohová obálka spisu) a žalobkyni vyzvali, ať „si okna demontuje“. Okresní soud nejprve řešil, zda plnění poskytnuté žalobkyní bylo důvodem pro odstoupení žalovaných od Smlouvy ve smyslu ust. § 2593, § 2004 o. z.3. Z písemného posudku a výslechu znalce , jméno FO, zjistil, že okna samotná byla vyrobena ve velmi dobré kvalitě. Žalobkyně však montovala nová okna do neupravených stavebních otvorů, a proto montáž byla vadná pro rozpor s normou , značka, . V důsledku nepřipravenosti ostění přesahovala u oken tloušťka připojovací spáry 40 mm; nebyla prokázána vhodnost těsnícího materiálu; dvojitá okna nebyla mechanicky kotvena; u všech oken chybí vnitřní a vnější uzávěr připojovací spáry. Tyto vady mohou znamenat nebezpečí vlhkosti mající vliv na funkčnost a vzhled oken. Způsobem odstranění těchto vad je demontáž a opětovná montáž oken dle popisu znalce. Znalec výši nákladů na opravu odhadl na částku , částka, bez DPH.4. Podle okresního soudu předmět Smlouvy zahrnoval výrobu a dodávku oken a prací (zejména zednické práce). Nebyla-li, byť jen jedna část díla, splněna řádně (dle znaleckého posudku demontáž a montáž oken), svědčilo žalovaným právo od smlouvy odstoupit. Jelikož Smlouva byla odstoupením zrušena, nelze žalobkyni přiznat právo na zaplacení druhé zálohy.5. Ohledně již poskytnutých plnění jsou však účastníci povinni se mezi sebou vypořádat. Při posouzení uplatněného nároku žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení ze zrušené Smlouvy měl okresní soud za určující, že vydání bezdůvodného obohacení je „dobře možné“ (§ 2999 o. z.). Podle jeho názoru sama skutečnost, že povaha díla vykazuje znaky objednávky „na míru“, nevylučuje právo zákazníka v případě vadného plnění vrátit zhotoviteli jím poskytnuté plnění. S ohledem na připravenost žalovaných vrátit zabudovaná okna okresní soud uzavřel, že žalobkyně nemá právo na plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení. Tím, že jí budou okna vrácena, dojde k navrácení vzájemných plnění v souladu se zásadami o vypořádání práv a povinností vzniklých z bezdůvodného obohacení.6. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Navrhla jej změnit a žalobě zcela vyhovět s nákladovými důsledky. Povinností žalobkyně nebylo provádět zednické práce. Bylo ujednáno, že montáž nových oken bude provedena do stávající fasády, tedy bez stavebních úprav otvorů (viz cenová nabídka). Proto odstoupení žalovaných nebylo důvodné. Žalovaní jej učinili až pět měsíců od podání žaloby. V době, kdy žalobkyně provádění prací dříve přerušila z důvodu prodlení žalovaných s úhradou druhé zálohy a s úpravou stavebních otvorů pro zbylá vyrobená okna (č. 4, 6, 11). Znalec shledal dílo vadným z jediného důvodu – pro nesouhlas mezi způsobem provedení montáže a normou ČSN. Současně připustil, že žalobkyní zvolené technické řešení se nemusí v budoucnu negativně projevit. Okresní soud z pohledu ust. § 2593 o. z. nehodnotil, zda šlo o porušení směřující k podstatnému či nepodstatnému porušení smlouvy. A nevypořádal se s námitkou nezávaznosti norem ČSN.7. Okresní soud neprovedl důkaz místním šetřením, ani účastnický výslech žalobkyně. Při hodnocení bezdůvodného obohacení dostatečně neřešil otázku, zda je vydání oken dobře možné. Závěr založil na subjektivním postoji žalovaných, kteří tvrdili, že jsou připraveni okna zpět vydat. Okna byla vyrobena na míru, zabudována do domu žalovaných, stala se jeho součástí. Zpětná demontáž by byla spojena se značnými vícenáklady a hrozí při ní vysoké riziko poškození oken. Znalec potvrdil, že demontovaná okna jsou zcela nevyužitelná jinde.8. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s přiznanou výší náhrady nákladů řízení žalovaným. Odměnu za úkony ve dvojnásobné výši měla za nespravedlivou a nepotřebnou k účelnému bránění práva. V úkonech žalovaných nebyla jediná odlišnost. Fakticky tak vystupovali jako osoba jediná. Dále, z tarifní hodnoty správně činila výše odměny za úkon , částka, . A též pochybovala o účelnosti konání dalších dvou porad a výdajů za odborné posouzení , jméno FO, , které náleželo až znalci a nepřispělo k posouzení věci.9. Žalovaní navrhli potvrzení rozsudku. Jelikož žalobkyně nedemontovala okna č. 4, 6, a 11, nemohla otvory stavebně připravit a tato okna osadit. Žalovaní vytýkali špatné rozměry oken č. 5 a 8 a jejich nesjednocení s okny o patro výš a dále chybné členění okna č. 25, což se žalobkyně zavázala po dohodě odstranit. Od , datum, byla v prodlení s dokončením díla. Žalovaní jí vytkli vadné provádění díla a stanovili přiměřenou dobu ke zjednání nápravy, na což žalobkyně nereagovala. Dle závěrů znalce instalovala okna do nepřipravených otvorů v rozporu s , značka, . Ačkoli normy ČSN nejsou obecně závaznými, řádně provedené dílo musí odpovídat určitým standardům a obvyklé jakosti, kterou lze v obdobných případech očekávat. Jelikož vady možno odstranit pouze demontáží oken a jejich opětovnou bezvadnou montáží, může si žalobkyně okna demontovat a odvézt a vrátit žalovaným uhrazenou částku.10. Krajský soud přezkoumal prvoinstanční rozsudek i jemu předcházející řízení při nařízeném jednání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze zčásti.11. K věci samé po částečném zopakování a doplnění dokazování třeba uvádí následující. Předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky (č. l. 18 a násl. spisu) byla výroba a montáž špaletových a jednoduchých oken včetně demontáže stávajících špaletových oken do stávající fasády, přičemž specifikace a technický popis jednotlivých oken byly uvedeny v příloze Smlouvy tj. v cenové nabídce ze dne , datum, . U každého z oken byla cena za vyrobené okno a cena za demontáž a za montáž. V technickém popisu oken byly mj. zmíněny demontáž původních oken a montáž nových oken a údaj, že cena neobsahuje začištění, likvidaci oken ani venkovní a vnitřní parapet. Sjednaná cena díla činila , částka, včetně 15 % DPH, z čehož připadlo na demontáž a montáž včetně , částka, a zbývající částka náležela za vyrobená nová okna. Dle čl. VI „Platební podmínky“, bod. 6.2 SOD měla být úhrada ceny za dílo prováděna postupně tak, že objednatel uhradí do deseti pracovních dnů od podpisu smlouvy zálohu ve výši 50 % z celkové ceny díla. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaní uhradili první zálohu o něco vyšší , částka, . Kč než přesná polovina ceny (, částka, ). Zbytek ceny měl být uhrazen tak, že hotové výrobky (okna) budou uhrazeny před montáží a konečná faktura na doplatek ceny bude vystavena po montáži. Z uvedeného zřetelně plyne, že účastníci ujednali právo žalobkyně požadovat za trvání smluvního vztahu úhradu druhé zálohy. Proto ji žalobkyně ve výši , částka, Kč mohla vyúčtovat, jelikož všechna okna nepochybně vyrobila. Ničeho nemění, že k její úhradě žalované vyzvala až v průběhu montáže dne , datum, . Koneckonců tento právní názor soudu byl účastníkům opakovaně prezentován již od počátku řízení. Žalovaní se bránili pouze tím, že prostě počítali s celým doplatkem nad první zálohu až po provedení díla, tudíž v prodlení s úhradou druhé zálohy nebyli. Podle názoru odvolacího soudu nebyly primární závazky účastníků ze Smlouvy nikterak dotčeny z důvodu prodlení obou stran. Žalobkyně prodlévala s dokončením díla a žalovaní s úhradou druhé zálohy, až už postupem času nebylo možno očekávat, že závazkový vztah splní účel, pro který jej strany sjednaly.12. Ze zápisu o postupu prací ze dne , datum, na č. l. 9 spisu, čehož se účastnili jednatel žalobkyně a druhý žalovaný, plyne dohoda, že okno č. 8 bude nahrazeno novým, jehož rozměry do , datum, dodá a uhradí jej investor tj. žalovaní. Dále okno č. 5 bude provedeno nově a náklady společně uhradí zhotovitel a objednatelé, každý polovinou. A dále okno č. 25 bude přeskleno na náklady zhotovitelky tj. žalobkyně.13. Z účastnického výslechu