47 Co 148/2025-110 — Krajský soud v Hradci Králové

Napadeným usnesením nařídil okresní soud prodej zástavy spočívající v nemovitých věcech ve výroku blíže popsaných, a to pro pohledávku zástavní věřitelky ve výši , částka, s příslušenstvím, a dále pro náklady tohoto řízení o soudním prodeji zástavy (výrok I) a uložil zástavní dlužnici (označené jako žalovaná) nahradit zástavnímu věřiteli (označenému jako žalobce) náklady řízení , částka, (výrok II).Okresní soud vyšel ze zjištění, že zástavní věřitelka uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla uvedené společnosti úvěr , částka, . Společnost , právnická osoba, jako dlužník čerpala tento úvěr dne , datum, do výše , částka, . Pohledávka z úvěrové smlouvy byla zajištěna zástavním právem k nemovitým věcem uvedeným ve výroku usnesení okresního soudu, jejichž vlastnicí je zástavní dlužnice. Zástavní smlouva mezi zástavní věřitelkou a zástavní dlužnicí byla uzavřena dne , datum, . Dlužník z úvěrové smlouvy (, právnická osoba, ) se zavázal splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . V průběhu splátkového kalendáře však se splátkami ustal. Úvěr přestal řádně splácet od splátky splatné k , datum, . Pohledávka uvedená ve výroku usnesení okresního soudu tak dosud nebyla uhrazena, a proto se zástavní věřitelka domáhá jejího uspokojení prostřednictvím soudního prodeje zástavy. Okresní soud měl za těchto okolností všechny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy ve smyslu § 358 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z. ř. s.), za splněné. Zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo i kdo je zástavním dlužníkem. Okresní soud z těchto důvodů vyhověl návrhu a prodej zástavy nařídil.Proti usnesení okresního soudu podala odvolání zástavní dlužnice. Namítala, že je připravena zajistit prodej zastavených nemovitostí sama, mimo rámec soudního prodeje. Měla za to, že tak lze docílit vyššího výtěžku a plného uspokojení pohledávky věřitele. Současně by se tak podle jejího názoru předešlo zbytečným nákladům spojeným se soudním prodejem. Zástavní dlužnice již podniká kroky k prodeji zastavených nemovitostí. Zástavní dlužnice z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud usnesení okresního soudu změnil a návrh na nařízení soudního prodeje zástavy zamítl.Zástavní věřitelka ve vyjádření k odvolání označila rozhodnutí okresního soudu za správné a odvolání za nedůvodné. Navrhla potvrzení napadeného usnesení.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení z podnětu podaného odvolání, odvolání však neshledal důvodným.Zajištěná pohledávka byla doložena úvěrovou smlouvou, zástavní právo zástavní smlouvou a osoba zástavního dlužníka (vlastníka zastavených nemovitostí) výpisem z katastru nemovitostí. Z uvedených listin vyplývá, že zástavní věřitelka má vůči společnosti , právnická osoba, pohledávku zajištěnou zástavním právem váznoucím na nemovitých věcech, jejichž vlastníkem je zástavní dlužnice , Jméno zástavní dlužnice, .Zákonné podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy tak byly ve smyslu § 358 z. ř. s. splněny. Zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě i to, kdo je zástavním dlužníkem.Na uvedených závěrech nemohly nic změnit ani odvolací námitky zástavní dlužnice. Z ustanovení § 358 z. ř. s. vyplývá, že soud při rozhodování o nařízení prodeje zástavy k žádným jiným než v něm uvedeným skutečnostem nepřihlíží. Nemohl proto přihlédnout ani k námitkám, jež zástavní dlužnice uvedla v odvolání a které spočívaly v tvrzení, že výhodnějším postupem by byl prodej zastavených nemovitostí organizovaný samostatně a mimo soudní řízení zástavní dlužnicí. Zástavní dlužnici nic nebránilo, aby zastavené nemovitosti prodala dříve, než bylo zahájeno toto soudní řízení, a z výtěžku uspokojila zajištěnou pohledávku zástavní věřitelky. Jelikož se tak ale nestalo, nezbývá, než aby se podrobila soudnímu prodeji zástavy. Nařízení soudního prodeje zástavy odpovídá všem zákonným předpokladům.Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení okresního soudu ve výroku I jako správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).Odvolací soud naopak zrušil usnesení okresního soudu ve výroku II, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve prospěch zástavní věřitelky. Rozhodnutí o nákladech řízení je v tomto typu soudních sporů vyhrazeno až následující, vykonávací fázi řízení, jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu (srov. např. III. ÚS 68/16). V rámci rozhodnutí, jímž se prodej zástavy nařizuje, se o nákladech řízení dle názoru Ústavního soudu nerozhoduje.Z týchž důvodů nerozhodl odvolací soud ani o nákladech odvolacího řízení.