47 Co 192/2024-109 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalovaného k převzetí předmětu díla, tedy k podpisu předávacího protokolu – dodacího listu ke kupní smlouvě č. , číslo, uzavřené dne , datum, 2023 (výrok I) a žalobkyni uložil nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byl sjednán coby předmět koupě určitý režim pozáruční podpory výrobce na dva servery , značka, (tj. režim , Anonymizováno, na období , datum, 2023 až , datum, 2025 za celkovou kupní cenu 79 890 Kč bez DPH. Žalobkyně (autorizovaný servisní technik) v řízení tvrdila, že byla a je připravena a schopna takovou podporu žalovanému poskytnout a dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, 2023 plnit, přestože u výrobce serverů , značka, registrovala podporu nižší úrovně. Žalovaný oponoval, že s ohledem na registraci nižší úrovně pozáruční podpory nebyla žalobkyně schopna předat předmět plnění bez vad, a proto od uzavřené kupní smlouvy odstoupil (§ 2079 odst. 1, § 2099 odst. 1 o. z).3. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně mohla poskytnout jedině takový režim servisní podpory, který u výrobce serverů objednala a registrovala. Pak tedy nemohla žalovanému dodat bezvadný předmět koupě, neboť jím nedisponovala. Žalobkyně správně měla registrovat pozáruční podporu ve sjednaném režimu, což však neučinila. Uzavřená kupní smlouva sice neukládala žalobkyni přímo takovou povinnost, ale přesně specifikovala režim požadované podpory ve shodě s označením výrobce, který žalovaný mínil koupit. Smyslem kupní smlouvy uzavřené po uplynutí záruky u serverů bylo podporu výrobce prodloužit prostřednictvím autorizovaného servisního partnera – žalobkyně v požadovaném režimu. Žalobkyni nic nebránilo registrovat sjednanou servisní úroveň, k čemuž ji žalovaný opakovaně vyzýval. Předmětem plnění je dle kupní smlouvy věc nehmotná – prodloužená podpora výrobce na servery žalovaného tj. pozáruční servis v určitém režimu. Žalobkyně se zavázala předat tuto nehmotnou věc včetně potřebných dokladů k převzetí a užívání. Předat ji však nemohla, neboť registrovala pro žalovaného podporu toliko v režimu , Anonymizováno, čímž nedostála svým smluvním povinnostem. Po marných výzvách k předání sjednaného předmětu plnění žalovaný od kupní smlouvy důvodně odstoupil, neboť dle jejího čl. IX měl právo bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy v případě prodlení prodávajícího s odevzdáním předmětu koupě delším než 14 dnů. Okresní soud proto žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného jako nedůvodnou zamítl.4. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Navrhla jej změnit a žalobě vyhovět. Zadávací dokumentace ani kupní smlouva neobsahovala žádné ustanovení o povinnosti registrace sjednaného režimu prodloužené servisní podpory u výrobce serverů , značka, , přičemž tato povinnost nevyplývá ani ze zákona. S nesplněním této podmínky proto nelze spojovat žádné právní důsledky.5. Žalobkyně je autorizovaným prodejcem produktů a služeb a autorizovaným servisním partnerem , značka, a bezesporu byla a je schopna předmět kupní smlouvy (specifikované prodloužení podpory) splnit. Žalovaný vyvodil neschopnost žalobkyně k poskytnutí požadovaného pouze z registrace jiného servisního balíčku. Odmítl podpis předávacího protokolu – dodacího listu a zaplacení sjednané kupní ceny.6. Žalobkyně vyjádřila pochybnosti k povaze smlouvy označené jako smlouva kupní, nicméně zadané v režimu zák. č. 134/2016 Sb. V zadávacích podmínkách žalovaný specifikoval předmět plnění „HW virtualizační platformy – prodloužení podpory HW od výrobce o 2 roky“ (poskytování pozáruční podpory 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, oprava produktu na místě do 24 hodin), nikoli koupi nějakého konkrétního servisního balíčku. Žalovaný tím žádal prodloužení podpory výrobce serverů k činnosti spočívající v odstraňování případných vad v určitém režimu po danou dobu.7. Obrana žalovaného, že vada předmětu plnění spočívá ve vadné či nedostatečné registraci na portálu , značka, , pročež nemá jistotu poskytnutí sjednaného plnění, není ničím podložena. Navíc předtím žalobkyně oba servery řádně dodala a řádně prováděla i jejich záruční servis.8. Žalovaný navrhl rozsudek potvrdit. Nezbytnost registrace předmětu plnění a tím aktivace nejvyšší možné pozáruční podpory v konkrétním režimu u výrobce byla prokázána. Tvrdí-li žalobkyně, že kupní smlouva žádnou registraci nepředpokládala, pak proč registraci vůbec činila? Podle žalovaného zakoupila žalobkyně podporu v jiném, a to levnějším režimu ve vlastním ekonomickém zájmu. Předmětem uzavřené kupní smlouvy však byl předdefinovaný balíček služeb. Žalovaný nepožadoval poskytování služeb přímo ze strany žalobkyně, nýbrž podporu výrobce, kterou mu žalobkyně měla zajistit. Žalobkyně porušila smlouvu tím, že se snažila dodat žalovanému jiný předmět smlouvy, a proto žalovaný odmítl převzít plnění.9. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), je podáno oprávněnou osobou a včas (§ 201, 204 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněným z následujících důvodů.10. V souzené věci se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle k převzetí předmětu díla, tedy k podpisu předávacího protokolu – dodacího listu ke kupní smlouvě za situace, kdy nebylo ani účastníkům zřejmé, co by mělo být předáno, jestliže předmětem smlouvy kupní byla servisní služba pozáruční podpory na následující dva roky. V zájmu předejití překvapivosti rozhodnutí totiž odvolací soud vznesl při nařízeném jednání vůči oběma účastníkům dotaz, k čemu měl v daném případě předávací protokol vlastně sloužit. Žalobkyně ke znění petitu podané žaloby vysvětlila, že se musí řídit obsahem předmětné smlouvy vzešlé ze zadávacího řízení, jejímž autorem byl žalovaný, a dále příslušnou judikaturou Nejvyššího soudu k otázce dodržení dohodnutého způsobu a postupu pro předání předmětu plnění (díla).11. Podle čl. III kupní smlouvy (č. l. 23 až 24 spisu) byl termín odevzdání předmětu koupě do místa plnění sjednán nejdéle do 7 dnů od podpisu smlouvy s možností dřívějšího plnění. Dle čl. IV nastane převzetí předmětu koupě po podepsání předávacího protokolu případně dodacího listu oběma smluvními stranami, tyto budou následně podkladem pro vystavení faktury kupujícímu. Kupující má právo předmět koupě se zjevnými vadami nepřevzít. Na č. l. 10 spisu pak je založen žalovaným nepodepsaný formulář předávacího protokolu – dodacího listu ke kupní smlouvě, jenž se měl týkat oněch dvou úkonů prodloužení podpory.12. Již okresní soud uvedl, že se zde podle obsahu předmětné smlouvy jednalo o zajištění pozáruční služby servisu, podpory a údržby serverů na dobu dvou let tj. balíček služeb poskytovaných žalobkyní, jehož úroveň byla definována rozsahem, úrovní a kvalitou poskytované služby (tzn. v jakém časovém rozsahu bude služba dostupná – 24x7 24 Hr, jak rychle budou řešeny požadavky na odstranění potíží atd.). Šlo tedy ve skutečnosti o smlouvu servisní, jež je komentářovou literaturou pojímána jako smlouva nepojmenovaná (inominátní), pročež je při vyjednávání obsahu smlouvy důležité předestřít všechny požadavky a vzájemně se dohodnout na přesném rozsahu poskytovaných služeb (Sedláková, J., Tomek, R., Formanová, T., Čech, P., Hradský, J. a kol. Softwarové smlouvy. Jejich specifika a kontraktační proces. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021). V tomto ohledu by bylo lze přisvědčit žalobkyni, že si od ní žalovaný nekoupil balíček jejích služeb jen za předpokladu konkrétní registrace u , značka, . Dle názoru odvolacího soudu je však pro posouzení této věci zásadní, že předmět plnění, jímž byl pozáruční servis žalobkyně v období následujících dvou let (tzv. „úkony“ dle označení ve formuláři žalovaného), je z povahy věci vyloučeno předat podpisem dodacího listu do sedmi dnů od uzavření smlouvy. Ať již byl obsah uzavřené kupní smlouvy z autorství žalovaného jakýkoli, požadavku žalobkyně na podpis předávacího protokolu k dodávce budoucích servisních služeb nelze vyhovět. S přihlédnutím k uvedenému krajský soud napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil, a to včetně závislého nákladového výroku, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 219 o. s. ř.).13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto stupni činily účelně vynaložené náklady nezastoupeného žalovaného celkem 600 Kč (vyjádření k odvolání + účast u jednání odvolacího soudu; § 1 odst. 3 písm. c/, f/, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).