47 Co 30/2025-264 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud ve výroku I zamítl žalobu o zaplacení částky 695 503,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. 6. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ve výroku II uložil žalobkyni nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 115 491,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Žalobkyně se domáhala zaplacení ceny za odstavení vozidel žalované v prostorách terminálu žalobkyně podle smlouvy o užívání části terminálu hromadné dopravy v , adresa, uzavřené dne 30. 8. 2022.3. Okresní soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako provozovatelkou terminálu HD, žalovanou a , právnická osoba, krajem. Autorem smlouvy byl , právnická osoba, . Cena za parkování byla upravena v příloze 1b smlouvy a činila při parkování nad 45 minut (sazba za 1 hod) 100 Kč. Žalovaná vykládala ujednání tak, že bude platit za skutečně strávené minuty na terminálu po 45. minutě při sazbě 100 Kč za hodinu (60 minut). Žalobkyně uzavírala smlouvu s úmyslem účtovat žalované čas strávený na terminálu po 45. minutě tak, že žalovaná zaplatí 100 Kč za každou započatou hodinu. Nebylo prokázáno, že by účastníci před nebo při uzavření smlouvy vyjasnili způsob výpočtu ceny, ani že by existovala zavedené praxe mezi stranami, nebo obchodní zvyklost v tomto oboru podnikání.4. Okresní soud z jazykového vyjádření ujednání dovodil, že bylo ujednáno placení ceny za parkování podle počtu minut strávených žalovanou na terminálu, neboť doba parkování byla vyjádřena pouze v minutách.5. Okresní soud postupoval podle § 566 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen „o. z.“). Zjistil, že za měsíce září až prosinec 2022 byla ze strany žalobkyně účtována cena za parkování podle vyúčtování žalované při propočtu za skutečně strávené minuty parkování nad prvních 45 minut, které byly zdarma. Faktury za období od ledna 2023 a dále byly vyúčtovány ze strany žalobkyně při propočtu 100 Kč za každou započatou hodinu při parkování nad prvních 45 minut. Žalovaná toto vyúčtování od ledna 2023 neakceptovala, faktury žalobkyni vracela a hradila pouze část vyúčtované ceny, která odpovídá propočtu po minutách. Za období od ledna 2023 do března 2024 odpovídá rozdíl mezi žalobkyní účtovanou cenu parkovného a cenou, kterou za parkovné hradila žalovaná, žalované částce. Vlastní doba parkování vozidel žalované na terminálu nebyla mezi stranami sporná. Účastníci začali mezi sebou řešit způsob výpočtu cen za parkování e-mailovou korespondencí v březnu 2023. K dohodě mezi nimi nedošlo. Dříve byla otázka užívání terminálu HD žalobkyně upravena dvoustrannou smlouvou mezi účastníky ze dne 5. 2. 2020, cena za parkování byla odstupňována dle délky parkování, jednalo se o cenu za každou započatou hodinu, což bylo v této smlouvě výslovně uvedeno. Navýšení cen parkování pro žalovanou za účinnosti smlouvy ze dne 30. 8. 2022 bylo dvojnásobné oproti cenám podle předchozí smlouvy. Žalovaná si od listopadu 2022 našla částečně jinou možnost parkování a dobu parkování svých vozidel na terminálu HD žalobkyně omezila. Jiní dopravci platí žalobkyni cenu za každou započatou hodinu. Na jiných nádražích a terminálech žalovaná parkovné neplatí. Při účtování cen za parkování je zpravidla rozdíl mezi spoji, které zajišťují veřejnou dopravu, a mezi komerčními spoji. Smlouvy ohledně užívání nádraží, terminálů a autobusových stanovišť včetně cen parkování se uzavírají individuálně, zavedená praxe nebyla zjištěna. Okresní soud dovodil, že při výkladu projevu vůle nelze přihlédnout k výkladu žalobkyně, která svůj úmysl projevila až po 4 měsících od uzavření smlouvy. Do té doby byla cena účtována podle výkladu žalované. Okresní soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“).6. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Souhlasila s popisem vyúčtování úhrad provedených žalobkyní za parkování vozidel žalované na terminálu hromadné dopravy v , adresa, . Připustila rovněž, že žalovaná s nárokem žalobkyně fakticky nesouhlasila a od počátku, t. j. od září 2022 uplatňovala svůj způsob výpočtu úhrady, který byl založen na odlišném znění smluvního ujednání mezi účastníky ze dne 30. 8. 2022, oproti dříve platné smlouvě ze dne 5. 2. 2020. Žalovaná se několik měsíců prezentovala, jako by „nová smlouva“ neexistovala a žalobkyně potvrzuje, že po určitou dobu, v rámci zachování dosavadních obchodních vztahů, nepožadovala zpětně doplacení plateb nesprávně uhrazených za měsíce 9 až 12/2022. S odstupem času žalobkyně konstatuje, že tato její benevolence nebyla správná, když věřila v dohodu se žalovanou. Došlo tak k tomu, že jí tvrzený způsob vyúčtování uplatnila až od ledna 2023 a ten je řešen v tomto sporu. Okresní soud však z popsané skutečnosti učinil chybný závěr, že účastníci začali mezi sebou řešit způsob výpočtu cen za parkování e-mailovou korespondencí v březnu 2023. Žalobkyně prokázala (zejména výpovědí svědka , jméno FO, ), že usilovala o dohodu se žalovanou, ale marně. Svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, ve své výpovědi nepravdivě uvedl, že žalovaná iniciovala jednání se žalobkyní v dubnu nebo červnu 2024. Žalobkyně namítla, že spor není o výši parkovného autobusu za jednu hodinu, ale o množství času (počtu hodin), dle kterého se cena stanoví. Je tedy nevýznamné, jaká je praxe na jiných autobusových nádražích v kraji (kde podmínky, úroveň parkování a náklady na něj jsou nesrovnatelné s Terminálem HD). Lze konstatovat, že pro rozhodnutí okresního soudu je nejvýznamnější posouzení znění textu obsaženého v příloze č. 1b) Smlouvy o užívání části Terminálu hromadné dopravy v , adresa, ze dne 30. 8. 2022 s textem obsaženým v příloze dřívější smlouvy ze dne 5. 2. 2020. Okresní soud se přiklonil k výkladu žalované, resp. k účelové výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a dospěl k závěru, že z jazykového výkladu předmětných formulací obsažených v obou smlouvách plyne, že rozhodné jsou „skutečně strávené minuty parkováním, neboť doba parkování je zde vyjádřena pouze právě v minutách“ a že „Přepočet sazby stanovené v hodinách na minuty je pak v běžném životě obecně známou skutečností, notorietou“. Žalobkyně je naopak přesvědčena, že určující skutečností by měl být obsah předchozí smlouvy mezi účastníky, podle níž byla rozhodná sazba za každou započatou hodinu. Její požadavek v žalobě je tedy oprávněný. Žalobkyně ve své obchodní praxi nikdy nepoužívala způsob stanovení ceny za parkování, kterého se domáhá žalovaná a neměla v tomto směru nikdy problém se svými obchodními partnery – dopravci. Žalobkyně upozornila, že klíčový svědek pan , tituly před jménem, , právnická osoba, se stal od 1.1.2025 jednatelem žalované, a to na základě notářského zápisu ze dne 5. 12. 2024, sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem v Praze, tedy jeden den po své svědecké výpovědi v tomto řízení. Tento svědek od února 2021 zastával funkci ředitele osobní dopravy. Rozsudek byl soudem vyhlášen dne 11. 12. 2024. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud změnil napadený rozsudek tak, že vyhoví žalobě a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení.7. Žalovaná s odvoláním žalobkyně nesouhlasila. Žalovaná od počátku účinnosti smlouvy ze dne 30. 8. 2022 vycházela při vystavování vyúčtování právě ze smlouvy ze dne 30. 8. 2022 (s výjimkou prvního vyúčtování za měsíc září 2022, kdy parkovné počítala podle staré smlouvy a které vzápětí nahradila vyúčtováním zpracovaným v souladu se smlouvou ze dne 30. 8. 2022). Z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne 4. 10. 2022 adresované žalované vyplývá, že vyúčtování je prováděno dle smlouvy ze dne 30. 8. 2022. Stejně tak je tato skutečnost zřejmá z e-mailové zprávy žalované ze dne 21. 10. 2022 adresované žalobkyni, kde je výslovně uvedeno, že se jedná o vyúčtování „podle nové smlouvy“. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že netrvání na doplacení ceny parkování za měsíce září až prosinec 2022 bylo pouhou benevolencí v rámci zachování dosavadních obchodních vztahů. V případě vyúčtování za měsíce září až prosinec 2022 se nejednalo o pouhé nevymáhání doplatku řádně vyúčtované (vyfakturované) ceny. V případě těchto vyúčtování žalobkyně naopak zcela akceptovala žalovanou provedený výklad předmětného smluvního ujednání o způsobu výpočtu ceny. V případě vyúčtování za měsíc září 2022 dobropisem č. , hodnota, ze dne 26. 10. 2022 opravila svou fakturu č. , hodnota, , kde doslova uvedla, že se jedná o „správnou částku“ nahrazující původně fakturovanou „chybnou částku“. V případě vyúčtování za měsíce říjen až prosinec 2022 pak žalobkyně již rovnou vystavovala faktury na částky odpovídající žalovanou provedenému výkladu smluvního ujednání, a to na základě žalovanou předložených vyúčtování. Žalobkyně tak tímto postupem dala žalované najevo, že souhlasí s výkladem smluvního ujednání provedeným žalovanou a se způsobem výpočtu ceny parkování dle žalovanou předkládaných vyúčto