47 Co 50/2025-160 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud výrokem I rozsudku zamítl žalobu o zaplacení částky 651 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 44 180 Kč od 10. 1. 2023 do 31. 12. 2023 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ve výroku II uložil žalobkyni nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 105 014 Kč.2. Žalobkyně se domáhala po žalované vrácení jistoty 651 765 Kč, kterou složila ve prospěch žalované podle smlouvy o nájmu nemovitosti uzavřené dne 1. 1. 2023. Smlouva byla sjednána mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou. V článku V. odst. 6 smlouvy bylo ujednáno, že s ukončením smlouvy bude vrácena jistota. Podle tvrzení žalobkyně byla smlouva ukončena dohodou 31. 3. 2023.3. Okresní soud zjistil, že mezi účastnicemi byla dne 1. 1. 2023 uzavřena smlouva o nájmu nemovitosti za účelem provozování podnikatelské činnosti žalobkyně podle § 2302 a § 2201 o. z. V článku V. odst. 1 smlouvy byla ujednána povinnosti žalobkyně jako nájemkyně ke dni podpisu smlouvy zaplatit v hotovosti nebo na účet žalované jistotu 651 765 Kč určenou mj. na zajištění případných dlužných plnění nájemného (§ 2254 odst. 1 o. z.). Na účet žalované byla částka 651 765 Kč v hotovosti vložena dne 10. 1. 2023. Okresní soud dovodil, že smlouva o nájmu zanikla ve stejný den, kdy byla sjednána, neboť jistota nebyla zaplacena dne 1. 1. 2023. Nárok žalobkyně okresní soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. K námitce žalované okresní soud řešil, kdo je ochuzeným subjektem. Měl za to, že žalobkyně neprokázala, že vložila své finanční prostředky na účet žalované. V originálu pokladního dokladu vystaveného , právnická osoba, . nebyl označen vkladatel. Ze zprávy banky okresní soud zjistil, že vkladatelem hotovosti ve výši 651 765 Kč byl , jméno FO, jako fyzická osoba. V rozporu s § 161 o. z. vkladatel nevyjádřil, že provádí vklad za žalobkyni. Podle názoru okresního soudu nepostačuje, že v pokladním dokladu byla v části „zpráva“ uvedena obchodní firma žalobkyně. Tvrzení žalobkyně o vkladu hotovosti 651 765 Kč z jejich prostředků okresní soud nedovodil ani z dalších provedených důkazů. Žalobkyně z počátku tvrdila, že vklad provedla z vlastních prostředků. Z účetních dokladů žalobkyně ve spojení s výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (účetní žalobkyně) okresní soud zjistil, že žalobkyně neměla dostatek hotovosti pro vklad ve výši 651 765 Kč. Žalobkyně poté začala tvrdit, že jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 400 000 Kč, kterou předtím popírala. V závěru druhého jednání žalobkyně i její účetní tvrdily, že mohou účetní sestavou doložit, že žalobkyně dostatkem hotovostních prostředků k datu 10. 1. 2023 disponovala. Uvedená tvrzení žalobkyně měl soud za protichůdná a nevěrohodná. Zápůjčku poskytnutou , jméno FO, žalobkyně prokazovala smlouvou o zápůjčce, výdajovými a příjmovými pokladními doklady. Listiny měl okresní soud za nevěrohodné. Jevily se jako nově vyhotovené, bylo z nich zřejmé, že s nimi nebylo nijak nakládáno. Pokladní doklady nebyly nijak číslované. Ve smlouvě o zápůjčce byly nesprávnosti, např. zapůjčitelka byla v článku I. prezentována jako jediná jednatelka žalobkyně, což nebylo pravda. Věrohodně nepůsobila ani svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že prostředky na půjčku vybrala ze svého běžného účtu, ovšem potvrzení o výběrech svědčila o bezhotovostním převodu částek 2 x 200 000 Kč ze spořicího účtu. Nevěrohodnosti svědecké výpovědi přispěl i pokyn jednatele žalobkyně, aby svědkyně dosvědčila, že půjčila „do firmy“ nějaké prostředky. Nejednoznačnost zaplacení sjednané zálohy žalobkyní na účet žalované okresní soud dovodil též z korespondence žalované ze 7. 3. 2024. Žalobkyni se přes poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že se žalovaná přijetím částky 651 765 Kč obohatila na úkor žalobkyně. Pokud by bylo možné v řízení dospět k opačnému skutkovému závěru o vkladu prostředků žalobkyně na účet žalované, pak by nemohl být důvodný požadavek na kapitalizovaný úrok z jistoty 44 180 Kč již jen proto, že zanikla smlouva, podle níž byl nárok na úrok sjednán. Okresní soud žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.4. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. e) a g). Žalobkyně jako nájemkyně uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou dne 1. 1. 2023 smlouvu o nájmu části nemovitých věcí a příslušenství, jejímž předmětem byl pronájem objektu , právnická osoba, a objektu ubytovny , název, včetně venkovních prostor. Podle čl. V. odst. 1. nájemní smlouvy byla nájemkyně povinna ke dni podpisu nájemní smlouvy zaplatit v hotovosti nebo na účet pronajímatele jistotu ve výši 651 765 Kč. Dne 10. 1. 2023 žalobkyně jistotu ve výši 651 765 Kč vkladem hotovosti na účet žalované č. , č. účtu, složila. Dle článku V. odst. 1. nájemní smlouvy měla být jistota zaplacena ke dni 1. 1. 2023, což se nestalo. Žalobkyně plnila žalované z právního důvodu, který odpadl, a podle § 2991 odst. 1 o. z. tak má vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v době složení jistoty o zániku nájemní smlouvy nevěděla. O jejím zániku se dozvěděla až během soudního jednání z námitky žalované, která návrh nájemní smlouvy jako vlastník pronajaté nemovitosti sama koncipovala. Soud prvního stupně pochybil, když vklad částky ve výši 651 765 Kč na účet žalované dne 10. 1. 2023 neposoudil jako právní jednání žalobkyně. Žalobkyně jako společnost s ručením omezeným byla při tomto právním jednání ze zákona zastoupena svým jednatelem , jméno FO, , nar. , datum, , který za žalobkyni uzavřel i výše uvedenou nájemní smlouvu. Společnost s ručením omezeným nemá ze své povahy jinou možnost jednání než prostřednictvím svého jednatele. Za právnickou osobu vždy právně jedná její zástupce; k osobnímu jednání není právnická osoba způsobilá. Částku 651 765 Kč na účet žalované složil na pobočce , právnická osoba, ., v , adresa, jednatel žalobkyně. Předal peněžní prostředky zaměstnanci banky v hotovosti a nadiktoval mu číslo účtu, na který měly být vloženy. Vzhledem k tomu, že podle nájemní smlouvy neměla platba jistoty sjednaný žádný variabilní symbol, uvedl zaměstnanci banky do zprávy pro příjemce název žalobkyně „, právnická osoba, “ Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla sjednána žádná jiná platba ve výši 651 765 Kč. Žalovaná nemohla mít žádnou pochybnost o úhradě jistoty podle nájemní smlouvy. Jednatel žalobkyně na závěr podepsal potvrzení svého příkazu a správnost jeho provedení. S ohledem na skutečnost, že jednatel žalobkyně uvedl do zprávy , právnická osoba, , potvrzení obsahovalo jak název společnosti, tak i podpis jednatele. Soud prvního stupně učinil zhodnotil věc formalisticky, což odporuje korektivu dobrých mravů a nemá oporu v českém právní řádu. Soud prvního stupně pochybil, když po žalobkyni požadoval prokazování původu finančních prostředků. Vnitřní vztahy mezi jednatelem a společností jsou pro soudní spor o vydání bezdůvodného obohacení irelevantní. I kdyby vklad jistoty na účet žalované provedla třetí osoba odlišná od žalobkyně, k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení by byla podle § 1889 o. z. aktivně legitimována žalobkyně. Převzetím plnění vzniká závazek mezi dlužníkem a přejímatelem plnění, jehož obsahem je na straně přejímatele povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Ke vzniku tohoto závazku se nevyžaduje souhlas věřitele. Věřiteli z něj nevznikají žádná práva. Převzetím plnění není závazek mezi dlužníkem a věřitelem nijak dotčen. Osoba dlužníka se nemění. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, zákonný úrok z prodlení z částky 651 765 Kč od 11. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % p. a. a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním i krajským soudem.5. Žalovaná s odvoláním nesouhlasila. Soud prvního stupně právem dovodil, že odvolatelka není aktivně legitimována pro podání žaloby z titulu bezdůvodného obohacení, neboť plátcem žalované částky byla fyzická osoba, která finanční částku bezdůvodně poukázala žalované. Banka opravila své sdělení tak, že vklad hotovosti 651 765 Kč provedl výlučně , jméno FO, , r. č. , RČ, , který byl identifikován dle občanského průkazu č. , hodnota, . Banka výslovně neuvedla, že by vkladatelem byla odvolatelka, za kterou by jednala oprávněná osoba, která by dala najevo, že provádí vklad za právnickou osobu (např. výpisem z obchodního rejstříku). Odkaz odvolatelky na uvedení jejího názvu do platebního příkazu je vytržen z kontextu celého textu a má zcela jiný smysl. Poukázaná částka na účet žalované je uvozena jako vklad hotovosti třetí osobou na účet , Jméno žalobkyně, . Z toho lze také dovozovat, že složitel měl v úmyslu tuto částku složit p