ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2025:47.Co.59.2025.1 Datum: 2025-05-20 Předmět: o zaplacení částky 2 708 849,72 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1987 z. č. 89/2012 Sb."] ["započtení pohledávky"]
O co šlo: o zaplacení částky 2 708 849,72 Kč s příslušenstvím (["§ 1987 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Okresní soud v Hradci Králové (dále jen „okresní soud“) výrokem I. rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 708 849,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 2 594 557 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 12,25 % ročně z částky 114 292,72 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení a 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II okresní soud zavázal žalovaného povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení 281 575,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Žalobkyně se domáhala zaplacení ceny lesnických prací podle smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví ze dne 30. 11. 2022 v , adresa, . Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu pěstebních činností ve výši 5 256 404,60 Kč fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 9. 4. 2024 a splatnou dne 15. 5. 2024. Žalobkyně dála vyúčtovala cenu těžebních činností ve výši 1 617 825,70 Kč fakturou č. , hodnota, ze dne 10. 6. 2024 splatnou 15. 7. 2024. Žalovaný za pěstební činnosti uhradil pouze 2 661 847,60 Kč a za těžební činnosti 1 503 532,98 Kč. Za pěstební činnosti zbývalo doplatit 2 594 557 Kč a za těžební činnosti 114 292,72 Kč, celkem 2 708 849,72 Kč. Proti pohledávce žalobkyně žalovaný dopisy ze dne 3. 5. 2024 a ze dne 8. 7. 2024 započetl své pohledávky ze smluvních pokut vzniklých podle smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví ze dne 8. 12. 2022 v , adresa, . Smluvní pokuty z důvodu neprovedených těžebních prací vyúčtoval fakturou č. , hodnota, ve výši 1 691 359 Kč. Smluvní pokuty z důvodu neprovedených pěstebních činností vyúčtoval žalobkyni fakturou č. , hodnota, ve výši 903 198 Kč. Tyto pohledávky byly započteny proti pohledávce žalobkyně vyúčtované fakturou č. , hodnota, . Pohledávku z důvodu úhrady plnění třetí osobě za neprovedený závazek žalobkyně žalovaný vyúčtoval fakturou č. , hodnota, ve výši 114 292,72 Kč. Okresní soud hodnotil žalovaným započítávané pohledávky jako nejisté a neurčité. Žalobkyně proti pohledávkám žalovaného vznesla relevantní věcné argumenty, které nelze odmítnout bez rozsáhlejšího a složitějšího dokazování. Žalobkyně mj. namítala, že plnit nemohla pro trvalou nemožnost plnění (skalnatý terén vylučoval sázení stromků či stavění oplocenek), pro neposkytnutí nutné součinnosti žalovaným (neumožnil vjezd do lesa) a z důvodu extrémně špatných klimatických podmínek. Dále namítla, že žalovaný přeúčtoval žalobkyni plnění provedené třetí osobou neoprávněně. Žalovaný předložil velké množství listin, kterými dokládal práce, které žalobkyně neprovedla, a termíny, kdy je měla provést. Souhrn cen neprovedených prací a doba prodlení se staly základem pro výpočet smluvních pokut. Nutné dokazování by tak vedlo k neúměrnému prodloužení řízení. Žalovaný navíc k započtení užil pohledávky z titulu smluvní pokuty vyúčtované na základě jiné smlouvy než smlouvy, z níž vznikla žalobou uplatněná pohledávka. Okresní soud nedovodil, že v čl. XIV smlouvy , adresa, strany vyloučily použití § 1987 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V tomto článku žalobkyně a žalovaný pouze dohodli možnost zápočtu vzájemných vyfakturovaných pohledávek, nikoliv pravidlo, že k zániku pohledávky vede i zápočet, ve kterém je k započtení uplatněna neurčitá pohledávka. I v případě, že by žalobkyně a žalovaný dohodli vyloučení § 1987 odst. 2 o. z., bylo by ujednání neplatné pro rozpor s kogentním ustanovením. Žalovaný se dovolával soudních rozhodnutí, které vycházely z jiného skutkového stavu. Proto nemohl legitimně očekávat obdobné rozhodnutí. Okresní soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítl odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Žalovaný započítal proti pohledávkám žalobkyně pohledávky podložené zadávacími listy. Nedošlo k žádné skutečnosti, která by opravňovala žalobkyni neprovést práce, ke kterým se smluvně zavázala. To bylo zjistitelné i bez rozsáhlého dokazování. Žalovaný disponuje množstvím jednoduše proveditelných důkazů. Žalobkyně při jednáních, z nichž jsou oboustranně podepsané zápisy, nikdy nerozporovala výzvy žalovaného k plnění, neuváděla žádné relevantní skutečnosti, které by měly mít vliv na termíny plnění, nevyvracela žalovaným vytýkaná prodlení, a to ani v převzatých zadávacích listech ani jiným způsobem. Žalobkyně vždy vynesla svá tvrzení až jako reakci na žalovaným uplatňované smluvní pokuty. Ve smlouvách , adresa, byla sjednána jednoznačná ustanovení, která definují zohlednitelné důvody pro neplnění nebo zpoždění s plněním. Smlouvy obsahují vůli smluvních stran umožnit započtení všech vyfakturovaných pohledávek. Ve smlouvách byly sjednány podmínky pro vznik nároku na úhradu za plnění, pro vznik nároku a vyúčtování smluvních pokut i podmínky pro užití pohledávek pro zápočet. Obě smlouvy uvádí některé konkrétní situace, kdy je žalovaný oprávněn jednat s žalobkyní o změnových řízeních projektů (např. živelné pohromy, extrémní klimatické podmínky, apod). K žádné takovéto situaci však nedošlo. Žalovaný se dovolal rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, rozhodnutí sp. zn. 26 Co 199/2022, sp. zn. 26 Co 70/2023 a rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, sp. zn. 47 Co 101/2024. Ve smlouvách je stanoveno, že nejdůležitějším dokumentem pro účely konkrétního plnění je zadávací list. Žalobkyně měla možnost se se všemi specifiky lokality předem seznámit. Měla neomezenou možnost si vymínit své požadavky v zadávacích listech, ze kterých se vyhodnotil jak nárok na úhradu za plnění, tak nárok na smluvní pokutu. Oboustranně potvrzený zadávací list je stejně závazným podkladem pro výpočet úhrady za plnění jako je závazným pro výpočet smluvní pokuty a oba nároky jsou pak právně rovnocenné. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek okresního soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žádal náhradu nákladů za odvolací řízení.4. Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Namítla, že míra nejistoty pohledávek žalovaného je vyšší než u pohledávek žalobkyně. Připomněla rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 a 23 Cdo 181/2021. Žalobkyně uplatnila proti pohledávkám žalovaného věcné argumenty. Prokázání pohledávky žalovaného by vyžadovalo rozsáhlé dokazování. Sám žalovaný se dovolává velkého množství důkazů. Žalovaný nebyl schopen své pohledávky ani dostatečně tvrdit. Žalobkyně pohledávky sporovala před provedením zápočtů. Pohledávky žalovaného jsou z odlišného právního vztahu. Žalovaný konkrétně netvrdil, jak žalobkyně porušila smlouvu (jaké stromy neodtěžila, jaké pěstební činnosti neprovedla). Povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1396/2010 nebo 23 Cdo 1134/2022. V čl. XIV odst. 1 smluv strany ujednaly možnost započíst jakékoli pohledávky, které jsou k započtení způsobilé. Účastníci mezi sebou neměli zavedenou žádnou obchodní praxi ohledně započítávání pohledávek. Žalobkyně už v řízení před okresním soudem namítla, že žalovaný nevyhověl návrhům žalobkyně na změnu termínů podle čl. XI. odst. 1 smlouvy , adresa, , nevyslyšel námitky žalobkyně, že některé zadávané dřevo nebylo kůrovcové nebo že žalovaný zadával těžbu roztroušeně, čímž porušoval čl. VII odst. 1, 2 a 6 smlouvy , adresa, . Na rozdíl od hodnocení týkajícího se věci sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 žalobkyně namítla složitost zjištění skutkového stavu. Zadávací listy sloužily jako podklad pro fakturaci. To však neznamená, že by i další práce nebyly provedeny řádně a včas. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu.5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.6. Okresní soud správně zjistil, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 2 708 849,72 Kč s příslušenstvím jako ceny provedených prací podle smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví v , adresa, v době od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2027 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 11. 2022. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobkyně právo i na zaplacení náhrady spojené s uplatněním pohledávek ze dvou faktur ve výši 2 400 Kč celkem. Existenci pohledávek žalobkyně žalovaný nesporoval, na původně vyúčtovanou cenu ve výši celkem 6 874 230,30 Kč částečně plnil, zaplatil částku 4 165 380,58 Kč. Proti zbylé části pohledávky žalobkyně ve výši 2 708 849,72 Kč žalovaný dopisy ze dne 3. 5. 2024 a ze dne 8. 7. 2024 započetl své pohledávky ze smluvních pokut vzniklých ze smlouvy o provádění lesnických činností bez prodeje dříví ze dne 8. 12. 2022 v Karlovicích.7. V souladu s § 1987 odst. 2 o. z. okresní soud zkoumal, zdali došlo k zániku pohledávky žalobkyně zap