18 Co 397/2025-321 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud výše označeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků parcelních čísel , číslo, , nyní zapsaných pro katastrální území , adresa, na listu vlastnictví , číslo, v katastru nemovitostí vedeném , právnická osoba, katastrální pracoviště , adresa, (výrok I.), ve vztahu k žalovanému 2) a žalované 3) žalobu zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků parcelní číslo , číslo, v katastrálním území , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, katastru nemovitostí vedeném , právnická osoba, , katastrální pracoviště , adresa, (dále také sporné pozemky). Žalovaný 1) je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník těchto pozemků, avšak žalobkyně tvrdila, že k nim nabyla vlastnické právo mimořádným vydržením podle § 1095 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (o.z.). Sporné pozemky jsou uvnitř oplocení souboru nemovitostí, jehož výlučné vlastnictví žalobkyně nabyla v roce 2016 jednak kupní a jednak darovací smlouvou od ostatních spoluvlastníků s nimiž je v příbuzenském vztahu, přičemž od roku 2005 byla čtvrtinovou podílovou spoluvlastnicí tohoto souboru. Žalobkyně i ostatní spoluvlastníci nabyli nemovitosti od svých předků. Žalobkyně zdůraznila, že podkladem pro nabývací smlouvy z roku 2016 byl znalecký posudek z roku 2014, který mj. uvádí porosty a oplocení na sporných pozemcích, které byly oploceny jako součást souboru nemovitostí již před rokem 1990. Znalecký posudek neuváděl, že by uvnitř oplocení byly pozemky odlišného vlastníka. Žalobkyně se o sporné pozemky starala v dobré víře, osazovala je stromy, udržovala oplocení a pochovala na nich i své domácí mazlíčky. Součástí pozemků je i vjezd, který po celá léta sloužil jako přístupová cesta k souboru nemovitostí. Žalobkyně se po celou dobu domnívala, že v předmětné části zahrady jde o jeden pozemek, který vlastní ona a žalovaní 2) a 3) se k ní vždy chovali jako k vlastnici a projednávali s ní například chov včel. Žalovaní 2) a 3) koupili v roce pozemky , číslo, od , jméno FO, kupní smlouvou z , datum, . , jméno FO, dříve žalobkyni prodal svůj spoluvlastnický podíl na souboru nemovitostí a domníval se, že se v tomto případě nejedná o pozemky užívané žalobkyní a nacházející se uvnitř oplocení. Žalovaným bylo při nabytí známo, že žalobkyně pozemky užívá v dobré víře jako vlastník. Předmětné oplocení bylo vybudováno v 80. letech minulého století. Následně vyšlo najevo, že oplocení zahrnulo i část pole, které po roce 1989 restituovali manželé , jméno FO, , jméno FO, , jméno FO, , , jméno FO, od vlastníků pole oplocený pozemek odkoupil. Žalobkyně se o tom, že žalovaní sporné pozemky odkoupili dozvěděla od žalovaného 2) a chtěla situaci řešit dohodou, což odmítli. Když argumentovala, že sporné pozemky nabyla mimořádným vydržením, převedli je na žalovaného 1), který nabídl žalobkyni uzavření nájemní smlouvy zajišťující průchod na její pozemky pod podmínkou, že uzná jejich vlastnická práva, což odmítla stejně jako předchozí obdobnou nabídku žalovaných 2) a 3), neboť se považuje za vlastníka těchto pozemků. Z těchto tvrzení se rovněž podává naléhavý právní zájem na požadovaném určení.3. Žalobkyně doplnila dne , datum, k opakovanému nakládání s pozemky, že podle § 1096 o.z. se žalobkyni započítává i vydržecí doba jejich předchůdců. Žalovaný podle ní využil, že sporné pozemky nebyly zapsány ve prospěch žalobkyně. Pro chov včel potřeboval mít třímetrový pruh nejméně do dvou metrů vzrostlých stromů od oplocení. Obavy, že by jiný kupec mohl udělat z pozemků skládku jsou účelový nesmysl, neboť by musela být povolena. Převod z žalovaných 2) a 3) na žalovaného 1) byl účelově proveden poté, co žalobkyně uvedla, že se mimořádného vydržení bude domáhat soudně. Sporné pozemky jsou zaploceny od roku 1981. Sama žalobkyně vylíčila, že soubor jejích pozemků byl společně užíván jako rodinný majetek. Provizorní plot mezi polem a zahradou byl vybudován v roce 1981 a byl v roce 1988 nahrazen masivním dřevěným plotem. Po restituci vyšlo v roce 1993 najevo, že plot omylem přihradil i část pole sloužící jako jediný vjezd do zahrady. Věc řešil strýc žalobkyně , jméno FO, , který měl polovinu prostředků na odkoupení od restituentů obdržet od matky žalobkyně a nezaregistrovali, že jako kupující je veden výhradně on; šlo v poměru k zahradě o nepatrný úsek a vše zařizoval on, neboť matka žalobkyně musela pobývat v Praze, kde pečovala o otce. Sporné pozemky užívali nepřetržitě společně, starali se o ně a společně ho osazovali a natírali plot. K převodům následně docházelo uvnitř rodiny a následně žalobkyně převzala užívání a péči. Po smrti otce žalobkyně se její matka vzdala dědictví ve prospěch jí a jejího bratra. Pozemky tehdy pro odhad oceňoval znalec , jméno FO, kdy sporné pozemky nebyly chybou do odhadu zapsány, ale porosty na nich byly oceněny. V roce 2014 se žalobkyně s bratrem dohodla na převodu jeho podílu, včetně porostů a pozemky ocenila znalkyně , jméno FO, , která při ocenění vycházela z hranic oplocení a jako poklad použila odhad znalce , jméno FO, Následně žalobkyně odkoupila podíl , jméno FO, , svého bratrance a vyšli z ocenění znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, pak sporné pozemky prodal žalovaným, ale byl přesvědčen, že jde o pozemky vně oplocení. Žalovaný až po 14 měsících oznámil žalobkyni, že pozemky vlastní; do té doby po celou dobu přihlížel, jak žalobkyně pečuje o oplocení, trávník, stromy, aniž by žalobkyni o čemkoli informoval; žalobkyně zde ještě v roce 2019 pochovávala svého psa. Následně začal pozemky oplocovat, poničil porosty a odmítl ústupky žalobkyně. Dne , datum, žalobkyně doplnila, že alternativní přístup na její pozemky není možný, což doplnila podrobnou argumentací. Vylíčila i obtíže s chovem včel. Namítla, že žalovaní 2) a 3) ji neinformovali, že chtějí pozemky odkoupit, ačkoli věděli, že je užívá a udržuje. Jednání žalovaných je podvodné a porušuje dobré mravy. Prodejce patrně nevěděl, že prodává pozemky uvnitř oplocení. Novou rozhradu budovali v rozporu s § 1024 až 1028 o.z., ačkoli věděli, že vlastnické vztahy jsou nevyjasněné. Žalobkyně , Anonymizováno, možnosti mimosoudního řešení, žalovaní odmítli pozemky prodat za dvojnásobek jimi zaplacené ceny. Dne , datum, žalobkyně doplnila, že koupení pozemků jejím strýcem nepřerušilo vydržení, neboť se nezměnily užívací vztahy panující od roku 1962. Je nelogické, aby kupovala pozemek bez vjezdu, neudržovala by cizí pozemek, nesázela by zde stromy, neudržovala oplocení a nepohřbívala by zde psy. Jsou naplněny požadavky § 3066 o.z. Alternativní vjezdy nejsou možné.4. V koncentrační reakci žalobkyně shrnula splnění podmínek mimořádného vydržení. Spoluvlastníci vycházeli z toho, že sporné pozemky jsou součástí souboru jejich nemovitostí. Při koupi podílu od , jméno FO, žalobkyně podíl vykoupila k pozemkům v hranicích oplocení a součástí vyrovnání byly i porosty na sporných pozemcích, které tvořily celek s ostatním nemovitostmi. Její matka nevěděla, že pozemky koupili v roce , adresa, . I poté byly pozemky užívány a udržovány společně. Žalobkyně si nebyla vědoma, že pozemky nebyly spoluvlastněny a že je nevlastní. Dne , datum, doplnila, že počátek mimořádného vydržení se datuje k , datum, , kdy nemovitosti nabyli její rodiče. Dále shrnula, že sporné pozemky byly drženy a užívány jako celek, a to v hranicích historického oplocení z roku 1981 (v roce 1985 nahradil provizorní plot dřevěný). Žalobkyně a její předchůdci drželi sporné pozemky poctivě a v dobré víře. Žalovaný 2) žalobkyni informoval o svém vlastnictví v srpnu 2021. O tom, že pozemky jsou součástí zaplocené zahrady nevěděl ani bratranec žalobkyně , jméno FO, , který je prodal žalovaným 2) a 3) omylem s tím, že pozemky jsou vně oplocení. Tyto pozemky žalobkyni nenabízel. Podle žalobkyně byly splněny podmínky mimořádného vydržení dle § 1095 a § 3066 o.z., tedy vydržecí doba a „oprávněnost držby a poctivý úmysl“.5. K výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. žalobkyně dne , datum, doplnila své tvrzení k mimořádnému vydržení odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, , podle něhož je podmínkou mimořádného vydržení nikoli nepoctivý úmysl, jehož absenci prokazuje protistrana. Mimořádným vydržením lze nabýt vlastnictví, i když je ve veřejném seznamu zapsána osoba odlišná od vydržitele. Dále odkázala na rozhodnutí , spisová značka, které rovněž umožňuje vydržení contra tabulas. Sporné pozemky také mají menší výměru oproti výměře jejího pozemku, „takže nelze učinit závěr o nepoctivém úmyslu“. Sporné pozemky JZD nevlastnilo, pouze je užívalo. Nebyly-li hranice zřetelné v terénu, mohlo JZD namítat nesprávný rozsah užívání a zopakovala dosavadní argumentaci. V závěrečném návrhu žalobkyně nově uvedla, že pracovníci JZD sami sdělili, kde lze ještě sázet porosty, aby nebyly na jím užívaném pozemku.6. Žalovaní ve vyjádření k žalobě argumenty žalob