25 Co 294/2025-160 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem stavby č. ev. , číslo, – občanského vybavení, situované na pozemcích p. č. , hodnota, , to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území a obec , adresa, (výrok I). Ve spojitosti s výsledkem sporu zavázal žalobce k náhradě nákladů ve prospěch žalovaného v částce , částka, (výrok II).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku p. č. , číslo, zapsán stát a že právo hospodařit s tímto pozemkem jako s majetkem státu svědčí , právnická osoba, . Vlastnické právo k pozemku p. č. , číslo, pak náleží žalobci. Na obou pozemcích se rozkládá areál tenisových kurtů a předmětná stavba č. ev. , číslo, slouží jako zázemí pro sportovce; stavba je v katastru nemovitostí zapsána jako součást pozemku p. č. , číslo, ve vlastnictví státu.3. Soud prvního stupně dále zjistil, že , právnická osoba, v , adresa, získal na základě rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, stavební povolení k výstavbě tenisových kurtů – areálu zdraví v rámci akce Z. Areál zdraví – tenisové kurty byl dle zápisu o ukončení stavby ze dne , datum, předán do užívání , právnická osoba, dne , datum, . Z hlášení změn v evidenci nemovitostí ze dne , datum, vyšlo najevo, že část pozemků p. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , na kterých se realizuje výstavba areálu zdraví – tenisových kurtů, byla vyjmuta ze zemědělského půdního fondu právě pro tuto výstavbu, a byla předána do užívání , právnická osoba, . Podle zápisu o ukončení stavby prováděné v rámci akce Z ze dne , datum, byly tenisové kurty předány , právnická osoba, do užívání dne , datum, .4. Soud prvního stupně s odkazem na ustálenou judikaturu dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, a usnesení téhož soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ) shledal existenci naléhavého právního zájmu na žádaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř.5. Žalobce považoval za nabývací titul k předmětné stavbě řádné vydržení podle § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), resp. mimořádné vydržení podle § 1095 o. z.6. Soud prvního stupně ovšem zdůraznil, že ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění účinném od , datum, , dal žalobci možnost získat vlastnické právo k předmětné stavbě. Žalující obec totiž ke dni , datum, držela právo hospodaření a s předmětnou stavbou ke dni účinnosti zákona rovněž hospodařila. Soud prvního stupně odvodil tento závěr z ustanovení § 11 odst. 4 a § 65 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, jak ve znění účinném do , datum, , tak i ve znění účinném od , datum, , podle nichž stavba patřil do vlastnictví té socialistické organizace, která jí pořídila, popř. do vlastnictví státu, šlo-li o státní organizaci, a zároveň platil, že národní majetek spravovala (hospodařila s ním) zásadně organizace, která byla pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně sloužil.7. Žalobci nic nestálo v cestě, aby do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem učinil návrh příslušnému středisku geodézie na zápis těchto nemovitých věcí do evidence nemovitostí (viz § 8 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném do 28. 6. 2012), a pokud by tuto zákonnou lhůtu zmeškal, mohl nejdéle do , datum, uplatnit návrh vůči katastrálnímu úřadu, nebo podat žalobu na určení vlastnického práva u soudu pod sankcí, že v opačném případě se považuje den , datum, za den přechodu vlastnického práva na stát. Dlužno zdůraznit, že zápis vlastnického práva do evidence nemovitostí, resp. katastru nemovitostí, neměl právotvorné (konstitutivní) účinky, nýbrž pouze účinky deklaratorní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).8. A posléze nastíněná změna v přístupu ke navracení majetku obcím byla odůvodněna více než dvacetiletou pasivitou některých obcí, které neuvedly do souladu stav faktický a právní; nejednalo se tedy již o navracení majetku, ale o snahu postavit najisto vlastnické vztahy k některým nemovitostem. Datum , datum, tak má charakter „restituční tečky“, do kdy je nutno uplatnit sporná práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).9. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce splnil ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. obě kumulativní podmínky k navracení předmětné stavby do jeho vlastnictví, ať již se jednalo o právo hospodaření ke dni , datum, , nebo o hospodaření s touto stavbou. Nelze nevidět, že sám žalobce v žalobě výslovně tvrdil, že stavbu užívá a provozuje jako vlastní majetek od nabytí účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. a jen v reakci na procesní obranu žalovaného přišel s tvrzením, že s předmětnou stavbou začal hospodařit až na sklonku 90. letech minulého století, kdy v roce , rok, uzavřel nájemní smlouvu s tamním tenisovým oddílem , právnická osoba, . Nelze tudíž uvěřit, že by žalobce od roku , rok, až do roku , rok, nechal tenisové kurty včetně předmětné stavby ladem. Běžná životní zkušenost je taková, že žalobce musel přinejmenším zajistit běžnou údržbu stavby, aby nezchátrala a mohla sloužit svému účelu. Žalobce ostatně ani netvrdil, že by např. činnost tenisového areálu po listopadu , rok, ustala a obnovila se až v roce , rok, .10. Žalobci tudíž svědčilo vlastnické právo k předmětné stavbě od , datum, . Vzhledem k tomu, že zmeškal propadnou lhůtu k podání návrhu vůči katastrálnímu úřadu, nebo žaloby na určení vlastnického práva u soudu, přešlo vlastnické právo ke dni , datum, znovu na stát (§ 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., ve znění účinném od 29. 6. 2012). Teprve od tohoto okamžiku mohla žalobci běžet dvacetiletá lhůta pro mimořádné vydržení a ta by tak mohla skončit až v roce , rok, .11. Proti rozsudku se odvolal žalobce, přičemž brojil vůči výroku ve věci samé a na něm závislému nákladovému výroku. Přednesl, že po prověření historických reálií v návaznosti na procesní obranu žalovaného přehodnotil svojí původní skutkovou verzi, podle níž předmětnou stavbu užívá a provozuje jako vlastní majetek od počátku 90. let až do současnosti. Žalobce při koncipování žaloby vycházel z pouhých útržků, které navrhoval před soudem prvního stupně zjistit v rámci dokazování, mimo jiné i za pomoci výslechů navržených svědků spjatých s historií tenisového oddílu a provozováním sportovního areálu. Namítl, že tenisový areál nemusel v 80. a 90. letech minulého století ležet ladem, mohl být užíván tenisty, a přesto to nemusel být , právnická osoba, , kdo s ním fakticky hospodařil. Vzhledem k tomu, že , právnická osoba, s předmětnou stavbou k datu , datum, nehospodařil, nepřešlo na žalobce vlastnické právo k této stavbě a vlastnické právo tak nemohl následně pozbýt na základě ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. Logicky tak není vyloučeno jím tvrzené mimořádné vydržení vlastnictví k předmětné stavbě v období od , datum, , kdy tenisový areál pronajal tamnímu tenisovému oddílu, až do , datum, . Žádal, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.12. Žalovaný se s napadeným rozsudkem ztotožnil a navrhl jeho potvrzení.13. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) poté, co se ujistil, že odvolání podala oprávněná osoba a včas a že odvolání bylo přípustné a obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti (§ 42 odst. 4, § 201, § 204 odst. 1, § 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, jež mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.14. Odvolací soud je za jedno se soudem prvního stupně v závěru, že žalobce nabyl vlastnictví k předmětné stavbě ke dni , datum, přechodem ze státu podle § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. Tehdy byly naplněny obě kumulativní zákonné podmínky, a to sice ta, že ke dni , datum, příslušelo k předmětné stavbě právo hospodaření , právnická osoba, , a zároveň žalobce s touto stavbou hospodařil. Soud prvního stupně nepřijal jiný skutkový a právní závěr, než sám žalobce v tomto řízení přímo v žalobě, ale i v žalobě ze dne , datum, , kterou se vůči státu domáhal určení vlastnického práva k pozemkům, jejich část byla v minulosti vyčleněna k vybudování tenisových kurtů včetně předmětné stavby v akci Z. Tehdy nabízel na podporu svých tvrzení provedení těchže listinných důkazů, které soud prvního stupně provedl a hodnotil v průběhu současného řízení. Žalobce tehdy i nyní představil skutkovou verzi, podle níž (na základě jím navržených důkazů) , právnická osoba, k , datum, držel právo hospodaření a že žalobce ke dni , datum, s pozemky včetně předmětné stavby hospodařil.15. V řízení bylo z poloviny prokázáno, že k žádosti , právnická osoba, bylo zahájeno stavební řízení a že tenisový areál včetně předmětné stavby byl po dokončení předán do uží