26 Co 321/2025-620 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 946 935 Kč s úrokem z prodlení 10 % z 946 935 Kč od 9. 2. 2020 do zaplacení (výrok I) a v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení 216 409,54 Kč (správně 216 409,50 Kč) s úrokem z prodlení 10 % ročně z 216 409,54 Kč (správně 216 409,50 Kč) od 9. 2. 2020 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II). Žalovanému uložil nahradit žalobci náklady řízení 748 711,20 Kč (výrok III) a České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady řízení 69 096,30 Kč (výrok IV).2. Okresní soud vyšel z toho, že žalobce se po žalovaném původně domáhal zaplacení 1 185 685,50 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na náhradu škody. Tu měl způsobit žalovaný, který na základě zakázkového listu č. , hodnota, s datem objednávky 15. 1. 2019 provedl pro žalobce zvýšení výkonu motoru – chiptuning u vozidla tovární značky , Anonymizováno, , SPZ, . V důsledku tohoto zvýšení výkonu motoru mělo dle žalobce dojít k totálnímu neopravitelnému poškození motoru. Žalobce tvrdil, že jej žalovaný neupozornil na to, že takovou úpravou může dojít k poškození motoru. Proto po žalovaném požadoval náhradu škody, která mu měla být způsobena takto provedeným neodborným postupem žalovaného. Škodu žalobce vyčíslil na 983 835,54 Kč za náklady na opravu vozidla, 61 262 Kč jakožto náklady na demontáž motoru z důvodu posouzení vady, 12 342 Kč ve formě nákladů za znalecký posudek za účelem posouzení příčiny zničení motoru, 9 999 Kč jakožto nákladů za odtah vozidla a 118 247 Kč coby nákladů na diagnostiku motoru, parkovné a servisní práce.3. Žalovaný nesporoval, že pro žalobce provedl na základě výše uvedeného zakázkového listu u předmětného vozidla softwarovou úpravu s cílem navýšení výkonu motoru. Tvrdil však, že jím provedená úprava nebyla nevhodná, a namítal, že nebylo prokázáno, že by škoda vznikla takto provedenou úpravou. Sporoval rovněž výši škody, která údajně měla žalobci vzniknout, a tvrdil, že případná výměna poškozených částí motoru by měla být mnohem levnější, než jak ji žalobce vyčíslil.4. Okresní soud ve věci rozhodl svým předchozím rozsudkem (ze dne 28. listopadu 2023 č. j. , spisová značka, ), k odvolání žalovaného však odvolací soud rozsudkem ze dne 4. června 2024 č. j. , spisová značka, rozsudek okresního soudu potvrdil pouze částečně – co do zaplacení 22 341 Kč s příslušným úrokem z prodlení. Přisoudil tak žalobci nárok na náhradu škody 12 342 Kč za znalecký posudek, který si žalobce nechal vypracovat, a 9 999 Kč jakožto nákladů za odtah vozidla. Ve zbývající části odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k novému rozhodnutí. V tomto svém předchozím rozsudku odvolací soud uzavřel, že nárok žalobce je dán co do základu. Dovodil, že v řízení byla prokázána příčinná souvislost mezi softwarovou úpravou motoru provedenou žalovaným a poškozením motoru spočívajícím v jeho zadření. Rovněž dospěl k závěru, že předmětem žaloby je nárok na náhradu škody způsobené porušením právní povinnosti stanovené v ustanovení § 2594 o. z., neboť zhotovitel (žalovaný) neupozornil objednatele na nevhodnost jím daného příkazu. Jedná se tedy o odpovědnost za škodu způsobenou porušením zákona ve smyslu § 2910 o. z., přičemž § 2911 o. z. vychází z domněnky zavinění ve formě nedbalosti. S ohledem na to, že žalovaný je podnikatelem, který se profesionálně zaobírá úpravou motorových jednotek s cílem zvýšení výkonu motoru, je možno žalovanému přičíst zavinění minimálně ve formě nevědomé nedbalosti.5. Okresní soud, vycházeje z výše uvedeného právního názoru odvolacího soudu, proto v dalším řízení posuzoval nárok žalobce na náhradu škody ve výši 983 835,54 Kč jakožto nákladů na opravu vozidla, 61 262 Kč jakožto nákladů na demontáž motoru z důvodu posouzení vady a 118 247 Kč coby nákladů na diagnostiku motoru, parkovné a servisní práce.6. Za tímto účelem okresní soud nechal znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, zpracovat doplněk znaleckého posudku, znalce znovu vyslechl, a i na základě dalších v řízení provedených důkazů uzavřel, že žaloba je zčásti důvodná.7. Okresní soud vyložil, že žalobci vznikla v důsledku jednání žalovaného škoda, která je představována rozdílem ve stavu majetku, který měl nebo mohl mít poškozený, nebýt škodné události, a stavem, který nastal na základě protiprávního jednání škůdce nebo škodné události přičitatelné škůdci. Výše škody musí být stanovena ke dni jejího vzniku. Výkladem toho „co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit“, jsou míněny náklady potřebné na opravu věci do takového stavu, aby mohla zcela plnit funkce, které plnila před jejím poškozením, tj. na obnovu jejích původních vlastností užitných i estetických. Zásadně přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci. Buď rozdílem obvyklé ceny, jakou věc měla před poškozením, a obvyklé ceny po poškození, nebo výší nákladů potřebných k tomu, aby poškozený uvedl věc do stavu před poškozením, to však jen v případě, že takové náklady nejsou zjevně nepřiměřené obvyklé ceně věci před poškozením. V projednávané věci okresní soud uvážil, že znalec stanovil obvyklou cenu vozidla před jeho poškozením na 1 376 000 Kč. Dále okresní soud vyšel z toho, že samotná hodnota nového motoru a jeho příslušenství činila cca 63,50 % původní hodnoty vozidla, přičemž společně s pracemi žalovaný vydal na opravu vozidla celkem 1 089 322,54 Kč. Za podstatné okresní soud měl i to, že hodnota vozidla se jeho opravou zvýšila pouze o 56 000 Kč (tj. cca o 4 %). Z toho okresní soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu dovodil, že žalobce oprávněně požaduje náhradu nákladů na opravu motoru vozidla, když náklady na nový díl, tj. nový motor, nebyly zjevně nepřiměřené obvyklé ceně vozidla před jeho poškozením. Proto okresní soud dále zkoumal náklady potřebné na uvedení věci do původního stavu, neboť v dané věci se v podstatě jednalo o zánovní motor, proto je adekvátní, aby žalobci byla nahrazena hodnota nového motoru shodné kvality.8. Okresní soud zopakoval, že žalobce požaloval za demontáž původního motoru z vozidla 61 262 Kč a za práce spojené s diagnostikou původního motoru 53 512 Kč, tj. celkem 114 774 Kč. Takové náklady měl okresní soud za excesivní, vycházeje ze závěrů znalce, který uvedl, že položka demontáž motoru má být zahrnuta v položce výměna motoru. Pokud jde o samotnou opravu vozidla, pak soud v souladu se závěry znaleckého posudku považoval za účelně vynaložené náklady na materiál v částce 721 762,80 Kč bez DPH a za práce v částce 48 800 Kč bez DPH (za 15 hodin strávených výměnou motoru a 1 hodinu spočívající v prvotní diagnostice). Okresní soud považoval za účelné rovněž náklady žalobce na parkovné v rozsahu 214 dní za období od 15. 3. 2019 do 15. 10. 2019 v ceně 64 735 Kč, neboť se jednalo o náklady, které žalobce vynaložil na to, aby vozidlo bylo odstaveno v servisu po dobu, kdy žalobce požadoval opravu vozidla, ale žalovaný nejevil zájem situaci řešit.9. Na základě toho okresní soud uzavřel, že žalobci náleží náhrada odpovídající nezbytným nákladům na opravě motoru a dalších nutných součástí vozidla ve výši celkem 954 900 Kč. Od toho okresní soud odečetl hodnotu původních dílů, které by bylo možno použít, ve výši 16 700 Kč a dále odečetl hodnotu, o kterou bylo vozidlo opravou zhodnoceno (56 000 Kč). K tomu okresní soud přisoudil cenu odpovídající náhradě za parkovné 64 735 Kč. Z toho okresní soud dovodil, že co do 946 935 Kč je žaloba důvodná, a proto v této části žalobě vyhověl a ve zbývající části o zaplacení 216 409,54 Kč žalobu zamítl.10. V rozsahu, ve kterém žalobě vyhověl, přisoudil okresní soud též úrok z prodlení s odkazem na § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K tomu okresní soud uvedl, že předžalobní výzvou ze dne 29. 1. 2020 žalobce poskytl žalovanému lhůtu 8 dní k plnění, a že tato výzva byla žalovanému doručena dne 31. 1. 2020. Proto má žalobce právo žádat úroky z prodlení od 9. 2. 2020.11. Povinnost nahradit náklady řízení ve vztahu mezi účastníky, jakož i ve vztahu k nákladům státu, uložil okresní soud žalovanému coby v řízení neúspěšnému účastníkovi, a to s odkazem na ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž zdůvodnil, že výše plnění byla v daném případě odvislá od znaleckého posudku.12. Proti rozsudku, a to pouze proti výroku I, jímž okresní soud žalobě zčásti vyhověl, jakož i proti závislým výrokům III a IV, jimiž okresní soud rozhodl o nákladech řízení, podal žalovaný včas odvolání. Zopakoval svou námitku, že v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že by závada byla způsobena právě jím provedeným zvýšením výkonu motoru, a tvrdil, že příčina mohla být jiná nebo že příčin mohlo být více. Zopakoval rovněž námitku, že žalobce nevydal k přezkumu řídící jednotku vozidla, a že tak nemohlo být zjištěno, zda nedošlo ještě k jinému zásahu do řídící jednotky, který by mohl být příčinou poškození motoru. Namítal, že žalobce závadu řádně nereklamoval. Sporoval též výši škody a tvrdil, že nezbytná o